Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Starší verze nezvládá některá videa na YT a ty na FB vůbec. Napr.?
Pokud máte na mysli tu zmínku o makefilu. Tak mne k ní přivedlo to, bych si chtěl někam uložit parametry použité při kompilaci, abych nemusel při aktualizaci zadávat vše znova.Makefile, nebo jiné obdobné build skripty, už budou součástí zdrojových kódů daného projektu. Jejich úkolem je jednak šetřit čas, tj. kompilovat jen soubory, které se od posledně změnily nebo zatím zkompilované vůbec nebyly, a jednak jednotlivé operace provést ve správném pořadí. Makefile obsahuje, velmi zjednodušeně řečeno, seznam návodů (receptů), jak vyrobit nějaké soubory. Pokud vytvoření těchto souborů samo o sobě závisí na jiných souborech, bude tato závislost explicitně uvedena. Make se pak postará o to, aby se zbytečně nevytvářely soubory, které už existují, a naopak nic nechybělo. Pro úplně nejtriviálnější příklad, za který mi tu jistě někdo urve hlavu, si můžeme ukázat, jak by vypadal Makefile pro sestavení souboru
c
z nějakých dílčích souborů a
a b
:
.RECIPEPREFIX = > c: a b > cat a b > c a: > echo "a" > a b: > echo "b" > b clean: > rm a b c .PHONY: cleanKdyž sputíte
make
, v (aktuálním) pracovním adresáři se vytvoří soubory a
, b
a c
. Můžete si zkoušet jednotlivé soubory mazat a sledovat, jak se Make při opakovaném volání chová. Pokud chybí jen soubor c
, vytvoří jej ze souborů a
a b
. Pokud ale jeden z nich chybí, tak ještě prvně vytvoří ty.
Tak tolik k velmi stručnému úvodu do Make. A teď k té podstatné pointě: podle mě to k účelu, který jste popsal, vůbec nepotřebujete. Pokud při kompilaci potřebujete předávat nějaké parametry a chcete si je někam „zapsat“, bohatě k tomuto účelu postačí obyčejný shellovský skript, který bude volat už existující build systém.
Pro Make zde nevidím uplatnění.
ldd /bin/bash ldd /usr/lib/x86_64-linux-gnu/libgtk-3.so.0 which `ldd geany`Pozri aj prikazy:
whereis pkg-config --list-allCital si knihu Linux: Dokumentační projekt (v3 CS) alebo Linux: Dokumentační projekt (v4 CS, iba text)? Ak nie, pozri si ich.
ale benák řikal žeje to jakoby nejvíc nejzbytečnější knížka tamten linux dokumentační projekt :O :O hele :O :O :O :O
Prozatím jsem našel tento odkazna tom odkazu je nejzajimavejsi osoba odkazovaneho autora. Pan Kersleger ten linux v Cechach co vim 'zavadel' a jestli bych si neco mohl prat, tak nekdy clanek nebo rozhovor s nim, jak to tenkrat bylo.
na disku mám nainstalovaný Slackware a rád bych si ho upravil k obrazu svému.Aky mas problem? Co chces zmenit voci defaulnej distribucii? Vyber programov? Vzhlad aplikacii? Defaulne nastavenia programov? Alebo co konkrtne? Ake mas osobne pohnutky? Niekedy staci na aplikovanie zmien spustit skript. Niekedy vytvorit balicek. Niekedy vytvarat odvodenu distribuciu. Staci prve kroky a ciele. Ake riesis problemy? To co pises, je len zatial teoria bez praxe. To je ako operovat v hre versus operovat nazivo.
Každý dobrý program začíná tím, že řeší potíže samotného programátora.Zdroj: Katedrála a tržiště
To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?Tieto informacie musis zistit (pri preklade si poznacit), alebo ich mat (zistit zavistlosti z existujucich spravcov balikov).
Hlavní věc, kterou nevím, je to, že když chci nainstalovat novější verzi programu, tak ten vyžaduje novější verze knihoven. To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?Su 2 typy aktualizacii:
To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?To ví (v ideálním světě) autor toho programu. Neexistuje žádná obecná (samozřejmě, pokud jde o nějakou velkou změnu, tak to jde) rozumná metoda, jak to spolehlivě zjistit z toho programu samotného. Autor by to měl mít otestované s určitými verzemi a tuhle informaci předá správci daného balíčku. Ten ji tam pak zakomponuje. Proto se takty ty balíčkovací systémy používají - abys nad těma závislostma nemusel spekulovat sám.
Tiskni Sdílej: