Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Dokázala jsem to! A napoprvé ... řekla víla Mavis ... To bych nebyl já, abych si ze všeho nedělal srandu, či aspoň neviděl ve všem to veselejší ... zase jsem se něco naučil a je mi fajn , twiki mi konečně maká ... a na poprvé to nebylo.
Používáme na jednom místě docela aktivně twiki, jsem s ní spokojenej na tolik, že jsem si s ní chtěl hrát a zkoušet, co z ní vymáčknu. Vytuh jsem dřív u nefunkčního php či perlu, že se mi v apachi nezobrazoval, jen stahoval. Zkoušim to na gentoo, objevil jsem zatím kouzelnou kombinaci "-D perl", USE="apache2" emerge php mod_perl a už je to o dost lepší. Navíc na Twiki.org je návod, stačí jen číst. Ještě jsem zkoušel mediawiki a dokuwiki, zřejmě zůstanu u twiki.
Obnáší to i další věci, rozchození pošty apod., práci s mysql u mediawiki. A samozřejmě nějaký důkladnější zálohování. Co já se ještě nenaučim
Pointou je to, jak moc je nutné se naučit dobře číst.
P.S. ta hláška je z Bludičky.
EDIT: instalace na dalším stroji: twiki_httpd.conf v conf.d/twiki_httpd.conf nee, soubor /var/www/.../twiki_httpd.conf funguje (přesné rozdíly jsem zatim nezkoumal); http access, přihlášení maká bez nějakého doinstalování modulů v twiki preferences ...
EDIT 2: základní chybou bylo instalování pluginů hned při instalaci. Pak jsem se z toho hned tak nevymotal.
EDIT 3 2/10/2009: v ubuntu je jiná adresářová struktura atd.
Tiskni Sdílej:
Koukám, že by Ábíčko mělo zavést i mikroblogy...
Kdy byla (je?) Bludička v televizi ? Vůbec si na tohle nevzpomínám.
Proto je tam odkaz na youtube Mj. vyšla Bludička v časopisu DiViDi začátkem prosince, ALE nemluví ji Kaiser ...
Aničko, můžu půjčit na týden a zbytek je Tvoje věc. A ten Juřičkovo dabing je fakt jinej, než Kaiserovo.
Pokud vím, tak to dávali v Magionu.
Agnes, Etna, hezky jsem si u toho nalinkovaného videjka zavzpomínal
To je možný, už je to dávno
Jj, bedna Edna byla super
TWiki je fajn. Interne ji mame nasazenou sedmym rokem. Ted ji pouzivam i na jeden velky mezinarodni projekt jako komunikacni platformu. Velka spokojenost. Za tech 7 let, co ji pouzivam to umi uz opravdu hodne veci, doporucuju si prolezt pluginy
Hlavne sa nehra na velku wiki, vsetko je pekne v plaintexte, takze ked je treba "zaspinit si ruky" tak sa da vselico robit aj rucne priamo nad datami :) Nehovoriac o jednoduchom zalohovani :)
Jo jo, presne. Diky tomu, ze je to na FS, tak i pres rsync vyrabime readonly kopie do jistych lokalit, kde mohou byt potize s pripojenim. No a zapomnel jsem vyzdvihnout konfigurovatelnost, je uzasne, jak se da naohybat.
By mě zajímalo, v čem je lepší FS, než databáze?
Napriklad v tom, ze staci FS, netreba mat beziacu databazu. Alebo ze sa daju data priamo na FS grepovat resp. upravovat inymi standardnymi unixovymi prikazmi. A v pripade Twiki sa to da naozaj pouzit aj ako wiki nasadene normalne niekde v praxi..
Samozrejme netvrdim ze je to univerzalne pre kazde nasadenie lepsie, len tvrdim, ze v konkretnych pripadoch je DB zbytocna, alebo nie je nevyhnutna.
1. vydumpovat 2. sbalit 3. prenest 4. rozbalit 5. smazat (!) aktualni kopii DB 6. nadumpovatNetreba pripominat, z behem mazani a dumpovani DB mame kopii nedostupnou. Verze s FS:
1. rsyncPo dobu synchronizace je kopie k dispozici. Je zapotrebi jeste neco dodavat? Mozna jen dotaz ... uz MediaWiki podporuje jinou DB nez MySQL? Dalsi MySQL bych opravdu opecovavat nechtel ...