Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Posledný záverečný diel blog série Štatistika linuxových fór v obrázkoch.
Tiskni Sdílej:
Jak byste interpretovali ten pokles? Napadají mě dvě příčiny:
Co dál?
Většina běžných věcí už v GNU/Linuxu funguje a není potřeba se na nic ptát nebo o tom diskutovat.Vid statistiky distribucii z roku 2002 a 2010 na distrowatch.com. Viac user-friendly distra.
Co dál?
Jak byste interpretovali ten pokles? Napadají mě dvě příčiny:Co takhle prostě nástup sociálních sítí? Když se podíváš na různé portály, tak se tak nějak nelze zbavit dojmu, že umírají všechny, ať už jsou o čem chtějí. Spousta lidí mi přijde že má nějaký facebook, nebo něco takového a diskutují o věcech tam, se svojí sociální skupinou. Upřímně sem taky chodím míň a míň, teď byly celé měsíce, kdy jsem sem vůbec nevlezl a když se teď dívám na ty diskuze tady, tak mám pocit jakože většina z nich je o ničem. Buď mě to nezajímá, nebo se jí účastní různá anonymní jelita, která nejsou schopna zformulovat myšlenku co by stála za pozornost, nebo rovnou agresivně napadají ostatní kolem sebe. Paradoxně mě poslední dobou nejvíc baví (ve smyslu zabavuje, nikoliv "poskytuje zábavu") je twitter, který jsem dlouhá léta poctivě hejtoval, jako správný alternativní opensourcák. Akorát poslední dobou jsem zjistil, že je tam spousta lidí, kteří jsou schopni vést zajímavou diskuzi o smalltalku, zajímají se o různé lispové systémy a způsoby organizace informací tak podobně. Kupodivu tam není jen drama, ale když si to člověk dobře nastaví, tak potkává různé zajímavé developery a celkově osobnosti. Taky ten formát tady. Ta nejživější sekce tady (blogy) je schovaná a nevýrazná. Potkal jsem několik lidí, kteří když se dozvěděli že píšu blogy na abclinuxu, tak se divili, že ani nevěděli, že tu nějaké blogy jsou. Během poslední asi deseti let jsem to tu doporučil několika lidem (>5), zůstal tu z nich jediný Bherzet, a i ten odsud afaik několikrát znechuceně odešel. Jasně, asi sem kulturně nezapadli. Ale k jejich škodě to většinou nebylo, a těžko se pak divit, že to tu chcípá.Co dál?
- Většina běžných věcí už v GNU/Linuxu funguje a není potřeba se na nic ptát nebo o tom diskutovat.
- Ty složitější problémy řeší lidi přímo s autory nebo na zahraničních fórech, kde je více lidí, kteří by mohli pomoci.
nebo se jí účastní různá anonymní jelita, která [...] agresivně napadají ostatní kolem sebe
Během poslední asi deseti let jsem to tu doporučil několika lidem (>5), zůstal tu z nich jediný Bherzetjsme Ti vděční.
Bohužel letos končí všechny telefonní budky:
Veřejné telefonní automaty končí. Rada Českého telekomunikačního úřadu tento týden rozhodla, že je stát jako takzvanou univerzální službu přestane dotovat. Operátor O2 je v takovém případě neplánuje dál provozovat, nyní má 1150 budek. Vyplývá to z monitorovací zprávy ČTÚ. Automaty by tak měly fungovat už jen do konce letošního roku.
19. 6. 2020, 14:11 • Aktualizováno 19. 6. 2020, 16:25
Ano. To „bohužel“ se vztahuje k těm telefonním budkám jako takovým, je to jistá nostalgie… nikoli k tomu, že je přestane dotovat stát (to v principu vítám). Dovedu si představit budky fungující bez podpory státu. Např. kdybych měl hospodu, bytový dům, hotel či větší obchod, tak bych tam rád zřídil telefonní budku1 – prostě jen tak, protože by se mi to líbilo a snad by to potěšilo i některé zákazníky, kteří by pak víc používali jiné moje služby. Klidně bych tam každý měsíc dobil nějaký kredit, aby si šlo zavolat přes VoIP kamkoli zdarma, platit by za to šlo dobrovolně, pokud by se kredit vyčerpal, tak by se už platit muselo.
[1] nebo dneska spíš zároveň internetový terminál, přes který bys mohl komunikovat i jinak než hlasově, nebo se připojit přes WiFi, což je dnes běžné, či přes Bluetooth nebo ethernet