Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Nedávno jsem se tady trapně zamyslel nad tím, kolik nás vlastně je, jaká část populace vlastně vidí do problémů, které tady řešíme, popř. se o ně zajímá. A zda jsme pro drtivou většinu zbytku bandou magorů. S tím souvisí další otázka: kolik z nás je u našeho oblíbeného operačního systému z přesvědčení a kolik z nás kvůli pohodlí, z praktických důvodů? A na to mě napadá, ještě konkrétněji: kolik lidí by třeba bylo ochotných popdořit svobodný a otevřený software např. na demonstracích, kdyby byl v existenčním ohrožení? Jaká je míra občanské statečnosti naší komunity?
Představme si, a za pár let k tomu klidně může dojít, že každý dostupný počítač bude obsahovat digitálního správce práv, zabudovaného napevno k procesoru. Ten bude umožnovat spouštět na daném stroji jen certifikovaný software, a ten bude samozřejmě výhradně proprietární. Pro svobodný software by to byl definitivní konec z dílny korporací držících autorská práva. Vyšli bychom potom do ulic? Kolik že nás to je? Jedno procento uživatelů počítačů? A to jsme tak nesourodá skupina, že se, jak je vidět nejen zde v diskuzních fórech, neshodneme vůbec na ničem, ani na jediném názoru.
Mnou popsaná situace by očividně byla nestravitelnou nejen pro ty, kdo jsou u svobodného softwaru z přesvědčení, ale i pro ty, kdo ho používají pro pohodlí, z praktických důvodů. Důvod k protestům by měli všichni. Kdyby tedy na tomto a dalších serverech, píšících o této tématice, byla na další den svolaná, dejme tomu, na nějaké pražské nebo jiné české náměstí na čtyři odpoledne demonstrace proti potlačování svobodného softwaru, kolik lidí by tam přišlo, kolik by nás bylo?
Tiskni Sdílej:
Linux jsem začal používat z přesvědčení, ale postupně se to mění na praktické pohodí. Nevím, jestli se neshodneme na ničem, na jednom se ale shodneme skoro všichni: na svobodě.
Třeba se konečně schyluje k dělení pc počítačů, na ty herní/multimediální a ty pracovní, na některých půjde pouštět jen něco. Takže jde o to, abychom zůstali pro tvůrce programů zajímaví nebo aspoň konkurentem, ať nás neignorují.
V širším měřítku to bude o tom, zda nakrást či namamonit nebo spolupracovat a dělit se dobrovolně o intelektuální vlastnictví.