Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Jelikož mi pár aplikací ve FreeBSD chybí a také ze zvědavosti jsem chtěl opět Debian zkusit (dal jsem mu pátek a víkend na rozchození do "plné" fukčnosti), a tak se také stalo...
Co takhle si přestat všímat jeho zápisků a raději psát třeba učebnici Linuxu?
Při prohlídnutí screenů se nemůžu ubránit dojmu, že to bude nepoužitelné, zajímalo by mě, jaký na to máte názor vy?
Mám ho také :-)...
Když jsem odjel s rodiči na dovolenou k moři a později listoval na letišti posledním Reflexem k mému užasu jsem objevil onen slavný článek, asi si ho nechám zarámovat.O něco později jsem dělal test na ostatních členech rodiny a ty, kdybych jim neřekl "jak se situace má" byli by schopni uvěřit, že když používám OpenSource OS, tak jsem nějaký náboženský fanatik, či co :-).I přesto si ovšem toho, že JXD napsal tento článek, vážím.Tak dneska jsem to po vzoru kamaráda nainstaloval a teď vám popíšu postup.
Jde toto dohromady? Podle některých přispěvatelů z této diskuse zjevně ne :(
O víkendu (5-6.3) jsem se rozhodl, že si svůj servřík lehce potuním :) a zoptimalizuju. A tak jsem připojil nový disk (starý je moc hlučný), nainstaloval na něj FreeBSD 5.3-release (mimochodem neoptimalizované až hamba :), provedl zálohu dat a konfiguračních souborů a vše se zdálo být v pořádku.
Jelikož jsem už na několika fórech narazil na lidi, kteří říkají, že má FreeBSD chybu v AP módu při použití karet s chipem PRISM 2/2.5 (asi nejznámější je Z-Com XI-626), tak se pokusím tento problém trochu osvětlit, pro neznalé jde o to, že při této situaci lze ve Wifi jet maximálně 2 Mbity/s, což je značně omezující.
Jelikož provozuji systém FreeBSD převážně na Wifi routeru, tak mě to docela vadí, proto se skupina uživatelů (můj kamarád a ještě pár dalších) rozhodlo problém odstranit, bohužel se chybu v kódu zatím nepodařilo najít, ale snad to bude co nejdřív (i když při zaneprázdněnosti "opravujících" nelze říct ani přibližné datum), zatím se přišlo na to, že při firmwaru 1.4.9 (XI-626) toto omezení přestane být funkční. Jestli někdo má podobné zkušenosti, nebo alespoň nějaký další nápad, jak tento problém vyřešit, byl bych rád, kdyby se o to zde s námi podělil.
Jelikož jsem z vašich komentářů k mému předešlému příspěvku poznal, že máte dost negativní názor na BSD licenci, začal jsem hledat trochu materiálu. Tento článek je z pohledu uživatele BSD systému, takže uzčitě po přelouskání tu bude další flame, ale to je jen dobře, protože bych se chtěl konečně dozvědět proč je ta GPL licence tak dobrá oproti BSD licenci a v článku poznáte, že BSD licence byla v té době asi tou nejlepší možnou volbou.
Jako každý začátečník byli i moje začátky s Debianem obtížné, nejvíc se mi na něm nelíbilo to, že všechny konfigurační soubory "háže" do /etc (nevím jestli to jde nastavit, ale v té době jsem to neuměl), a tak, když jsem svůj problém s konfiguráky nastínil kamarádovi, řekl mi, proč nezkusím FreeBSD a pozval mě k sobě domu, že dneska instaluje jeden server a ukáže mi to, řekl jsem si:"Proč ne..."
Asi po 3/4 roku užívání FreeBSD musím říct, že je daleko lepší než Linux(můj subjektivní pocit, no flame :)
Jenom malý testík funkčnosti na začátek...
Jenom malý testík funkčnosti na začátek...