Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Chápu, že není možné v novinách vše uhlídat. Stejně tak dobře vím, že toto není to pravé místo ke stížnostem. Přesto mi to nedá, abych si nechal jen pro sebe, že tam mají kardinální chybu.
V pátek 5. dubna 2013 vyšla v MF DNES příloha k přijímačkám na SŠ. Je zde také sekce věnovaná příkladům z matematiky a v ní příklad v řádku označeném „7. třída“, který mi jaksi padl do oka. Výhrady bych měl už jen k tomu zadání:
Urči obsah obdélníku v dm2, o němž víš, že se jeho plocha dá bez mezer vyskládat čtverečky o stranách 8 cm, 9 cm, 12 cm a 15 cm, délka je 2krát delší než šířka a jde o nejmenší ze všech možných takových obdélníků.
Vyplývá ze zadání, že každý ze čtverečků musí být v obdélníku alespoň jednou? Není správným řešením obdélník o stranách 8 a 16 cm?
Ale budiž. Přiznejme komplikovanější verzi zadání a představme si ty rozmanité možnosti, jak lze čtverečky skládat do plochy. A hlavně vezměme v úvahu tu nejpřísnější podmínku – že se jedná o nejmenší možný takový obdélník. Jak pak někdo – a nikoliv jen žák 7. třídy – může bez důkazu tvrdit, že „jde vlastně o úlohu na společný násobek, který je třeba najít“?
Řešení z novin můžete vidět na zkopírovaném obrázku. Není správné, protože se mi podařilo najít hned několik menších obdélníků, které vyhovují zadání. Ale podařilo se mi skutečně najít nejmenší takový možný obdélník? Nevím, řekl bych, že jo, ale nemám důkaz.
Schválně své řešení zatím neprozradím. Zkuste si příklad spočítat sami a řekněte – je to opravdu příklad pro žáky sedmých tříd? A má smysl o tom psát do redakce MF DNES?
Tiskni Sdílej:
A ostatně, kolega o kus níže má pravdu, obdélník 0×0 je zcela korektní řešení i pro tento výklad zadání.To bylo první, co mě napadlo. Pak jsem deset minut hledal, jestli definice rovnoběžníku neobsahuje něco jako "a, b \in \mathbb{R}^+". Nenašel jsem. Nesnáším geometrii.
Posledni rybar se probudi, nevi co delali ti pred nim, a zase ten stejny postupvšak musel vedieť, aká bola tých rýb kopa, keď ich spoločne ulovili, takže keď sa poobzeral a nikde ich nevidel, došlo mu, že si vzali tie najlepšie kusy a vypadli... najskôr bol naštvaný, že s tým delením na neho nepočkali a ktovie, či ho ešte aj neošmekli za to by mi matikárka asi 1 nedala, čo? :)
Ano, ale pak to také měli do zadání napsat, a ne si myslet, že nejprve žák uhodne očekávané řešení a pak teprve pochopí, co chce zadání říct.
Tohle je, bohužel, problém více lidí. Zadají nejednoznačný úkol, přičemž ten kontext, který by ten úkol zjednoznačnil, si nechají pro sebe. A když to druhá strana (ten, kdo ten úkol má dělat) pochopí jinak, tak to ještě svedou na něj. Pěkně o tom píše Vlasta Ott.
Já to dělám tak, že si vyberu to nejabsurdnější řešení splňující zadání a to s pečlivostí udělám a poctivě vykážu. Nenašel jsem lepší řešení, vrácení úkolu a diskuse se zadávajícím (jak radí onen článek) je většinou mnohem náročnější.
Tohle je, bohužel, problém více lidí. Zadají nejednoznačný úkol, přičemž ten kontext, který by ten úkol zjednoznačnil, si nechají pro sebe. A když to druhá strana (ten, kdo ten úkol má dělat) pochopí jinak, tak to ještě svedou na něj.+1
Aha, tak zadání jsem nepochopil. Tato varianta výkladu mne vůbec, ale vůbec nenapadla.