Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.10 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.3 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.15.
Dnes ve 12:00 byla spuštěna první aukce domén .CZ. Zatím největší zájem je o dro.cz, kachnicka.cz, octavie.cz, uvycepu.cz a vnady.cz [𝕏].
JackTrip byl vydán ve verzi 2.3.0. Jedná se o multiplatformní open source software umožňující hudebníkům z různých částí světa společné hraní. JackTrip lze instalovat také z Flathubu.
Patnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 4. – 6. října 2024 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytváří všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Program pro generování 3D lidských postav MakeHuman (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 1.3.0. Hlavní novinkou je výběr tvaru těla (body shapes).
Ti, kteří chodili v 60-letech do zakladní školy si jistě pamatují na krásný závěrečný článek 'O čtyřech ročních obdobích' z prvňáckého slabikáře. Autorem textu nebyl nikdo jiný, než světoznámý ruský pedagog Konstantin Dmitrievič Ušinskij. (narozen 1824, nejedná se tedy o ruského švába a je možno ho veřejně pochválit)
Ten příběh je následující.
Přišlo jaro. Míťa byl na návštěvě u dědečka. Běhal za motýly, trhal pampelišky a sedmikrásky. Večer řekl dědečkovi: Dědo, chci, aby bylo pořád jaro. Dědeček přání zapsal do notýsku. Přišlo léto. Míťa byl opět u dědečka a koupal v potoce a hřál se na sluníčku. Večer řekl nadšeně: Dědo, chci, aby bylo pořád léto. Dědeček přání opět zapsal. Přišel podzim. Míťa trhal jablka, hrušky a švestky a večer řekl: Dědo, chci, aby byl pořád podzim. I toto přání dědeček poznamenal do notýsku. Přišla zima. Míťa sáňkoval, lyžoval, bruslil a večer, celý utahaný řekl: Dědo, chci, aby byla pořád zima I toto přání zapsal dědeček do notýsku a rozvážně řekl: Vidíš, chlapče, co všechno sis přál.
Od doby zrodu pedagogického příběhu uplynuly již stovky let. Ta hlavní myšlenka jistě zůstává, ale aby to dnešní mladá generace pochopila, je třeba to zasadit do aktuálního rámce. Následující příběh se o to pokouší.
Kate, mladá slečna s programátorskými ambicemi přijala navštívit svého strýce Pavla. Ten byl zaměstnancem firmy Červený klobouk v Brně. Ve sklepních prostorách strýcova domu se nalézala manufaktura na výrobu textů ohledně programování. Toho jara se strýc zabýval programovacím jazykem Go. Ukázal Kate jak Go spojuje výhody dynamických (produktivita) a statických (rychlost,spolehlivost) jazyků. Kate byla nadšená a řekla: 'Strejdo, chtěla bych od teďka pořád programovat v Go'. Strýček Pavel zapsat přání do notýsku.
V létě opět navštívila Kate strýčka v Brně a ten ji prozradil, že právě připravuje řadu článků o jazyce Python. Ukázal ji, jak je Python relativně jednoduchý k naučení pro začínající programátory a lépe zapamatovatelný pro příležitostné programátory. Zdůraznil, že Python je vysoce škálovatelný a rozšiřitelný a v současnosti velmi oblíbený programovaci jazyk. Kate byla opět nadšená a řekla: 'Strejdo, chtěla bych od teďka pořád programovat v Pythonu'. Strýček Pavel zapsat i toto přání do notýsku.
Při své podzimní návštěvě Kate viděla, jak strýček pracuje na seriálu o jazyce Clojure. Ukázal ji, jak je v něm zejména snadné vytváření vícevláknových aplikací, a to bez nutnosti explicitního používání zámků (locks) či dalších synchronizačních prostředků. To se Kate obrovsky líbilo a řekla:'Strejdo, chtěla bych od teďka pořád programovat v Clojure'. Strýček Pavel zapsat opět přání do notýsku.
Při návštěvě na Vánoce zastihla Kate strýčka, jak na počítači píše nějaký program a ptala se, co je to za jazyk. Strýček ji odpověděl, že se jedna o Rust, a že tento jazyk je naprosto bezpečný (asi jako Temelín) a má jakýsi borrow-checker, který zabrání, aby se děla nějaká paseka. Protože Kate jako žena přesně věděla, že bezpečnost je na prvním místě, (viz ten známý vtip:jeptiška, prezervativ, svíčka) tak hned řekla:'chtěla bych teď pořád programovat v Rustu'. Strýček to zapsal do notýsku a řekl: 'milá neteři, podívej co jsi si přála na jaře, v létě, na podzim a nyní'. A dlouze se na ní podíval. Ale Kate přesně nepochopila, co ji chce strýček říci a pln nejistoty odjela domů. Ale ani cestou, ani doma ji nenapadlo, co ji chtěl strýček sdělit.
Víte to vy, děti?
Tiskni Sdílej:
for
/while
cyklus dělá totéž. V céčku bez GOTO prakticky nelze řešit chybové stavy (resp. zblázníš se z toho a kód je hnusný, nepřehledný, náchylný na chyby).
V céčku bez GOTO prakticky nelze řešit chybové stavy (resp. zblázníš se z toho a kód je hnusný, nepřehledný, náchylný na chyby).To uz davno neplati: https://github.com/Hirrolot/datatype99 https://github.com/Hirrolot/interface99 A kdyby to nestacilo, tak: https://github.com/Hirrolot/metalang99