Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Včera jsem měl možnost vidět poprvé ve svém životě polární záři. Už dlouho se o ní mluvilo, v podstatě skoro od začátku sezóny. Tyto rozhovory mě nechávaly chladným, protože v noci spím, takže asi nebudu stejně schopen nějakou záři zaznamenat, myslel jsem si. Navíc se tu dá koupit spoustu knížek, ve kterých se objevuje spousta fotek aurory borealis, jak se polární záře nazývá v odborných kruzích. Zde se používá termín "northern lights".
Před pár dny intenzita hovorů na toto téma ještě zesílila a tak se zdálo, že už to nebude dlouho trvat a budu nucen se hnát kamsi do kopců, abych spatřil ony magické pruhy na obloze. Naštěstí celý týden pršelo, a tak jsem poměrně dobře snášel nadšené povykování Slováka Mariana, který tvrdil, že taková aktivita už dlouho v atmosféře nebyla a že určitě dneska...
Nicméně včera večer se citelně ochladilo, obloha byla čistá a po několika měsicích se setmělo. Hvězdy poblikávaly a něco mi říkalo, že dneska neuniknu. Navíc jsem měl náladu pod psa.
Těsně před tím, než jsem se uložil do postele, všiml jsem si vzrušeného hloučku před domem, jak si horlivě ukazují na oblohu, kde se objevilo něco jako zelený závoj. Nic moc. Skoro v pyžamu a byl jsem vyrušen Marianem, jež mě lákal na pozorování záře. Nemám stativ, takže jsem už dopředu věděl, že nebudu moct fotit a to mě ještě více štvalo. Nakonec jsem rozhodl jít se podívat a foťák pro jistotu vzít také. Petra zůstala doma v posteli.
Venku už se hromadilo poměrně slušně množství lidí, takže jsem si nostalgicky vzpomněl na náměstí Svobody v Brně a přidal jsem se k malé skupince, která zřejmě hodlala odejít někam na vhodné místo. Byl jsem trochu zklamán, protože jeden z nich měl laser a pořád s ním svítil a dělal si vlastní polární záři. Po nějaké chvíli jsme potkali Giedre a než jsme se stačili pozdravit skupinka zmizela a my jsme zůstali sami, na prázdném parkovišti u vjezdu do národního parku Denali. A pak to začalo.
Opět se objevila zelená mlha, která se postupně vytvarovala do zřetelných pruhů, které divoce tančily na obloze. Po chvíli se objevily i jinobarevné pruhy, které se přidaly k těm zeleným. Ježily se mi chlupy po těle a nemohl jsem ubránit radostnému výskání. Když se na obloze propojila severní a jižní část polární záře a světelný tok nad námi protékal jako divoký horský potok, pocítil jsem tíživou a nekonečnou velikost vesmíru. Zůstal jsem jako v transu, až dokud celý výjev neskončil. Moje první setkání s polární bylo nesmírně krásné. Už chápu, proč z ní jsou všichni tak u vytržení.
Nakonec na tomto a tomto místě je pro vás nachystán malý bonus.
Tiskni Sdílej: