Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Dobré IDE je nejlepší přítel programátora. Vzpomínám si, jak jsem kdysi jsem na svém, již zaniklém blogu psal nadšeně o svém přechodu ze zastarávajícího Dev-C++ na jeho víceméně klon Code::Blocks. Léta plynou, já se opět přesouvám o dům dále a v tomto článku bych chtěl nasdílet své postřehy.
Chuť odejít od Code::Blocks jsem měl již delší dobu kvůli různým maličkostem, které si už přesně všechny nevybavuju a ostatně nejsou nyní už příliš důležité. Setrvával jsem u něj hlavně kvůli jeho podpoře v CMake, který u mnoha svých projektů používám. Prozkoušel jsem ostatní IDE, pro které hlásá CMake přímou podporu, ale ani jedno z nich nebylo výrazně lepší.
Až jsem se jednoho dne dostal právě ke Qt Creatoru. Primární berličkou pro sestavování projektů je u něj sice qmake, který se používá obecně u většiny věcí spojených s Qt, ale svede pracovat i s CMake díky parazitování na jím generovaných projektových souborech pro Code::Blocks. Tuto podporu získal podle mě hlavně díky tomu, že je build systém CMake využíván projektem KDE.
A co že se mi na něm tolik líbí? Jak to tak bývá, je toho více:
Aby to nevyznělo přehnaně optimisticky, zmíním i mouchy, na které jsem časem během používání aplikace narazil. Pro úplnost dodám, že pracuju s poslední verzí pro Ubuntu 11.10, což je 2.2.1.
Nenechte se zmást podstatně délším blokem negativ, protože ta jsou vždy více na očích než věci, které fungují bezvadně. Qt Creator je stále výborné IDE, zastoupené týmem profesionálních vývojářů, což se zřetelně odráží na jeho kvalitách. Věřím, že mě nezklame a i ten můj bugreport bude zakrátko vyřízený. Když už jsem u toho, zahlasujte pro něj. Díky. :)
Tiskni Sdílej:
Qt je velmi solidní framework. Jen doufám, že ho stejně jako toto IDE Nokia nějakým způsobem neutne.