Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.10 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.3 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.15.
Dnes ve 12:00 byla spuštěna první aukce domén .CZ. Zatím největší zájem je o dro.cz, kachnicka.cz, octavie.cz, uvycepu.cz a vnady.cz [𝕏].
JackTrip byl vydán ve verzi 2.3.0. Jedná se o multiplatformní open source software umožňující hudebníkům z různých částí světa společné hraní. JackTrip lze instalovat také z Flathubu.
Patnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 4. – 6. října 2024 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytváří všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Program pro generování 3D lidských postav MakeHuman (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 1.3.0. Hlavní novinkou je výběr tvaru těla (body shapes).
Programování linuxových ovladačů pro video zařízení využívající API Video4Linux2.
Je známo, že uživatelé nejsou nikdy spokojení; nestačí jim, že mohou z kamery vidět video, hned by si chtěli hrát s parametry jako jas, kontrast atd.
Předchozí díl seriálu popisoval přenos video snímků pomocí systémových volání read() a write(). Taková implementace zvládne základní práci, ale obyčejně to není preferovaný způsob provádění video I/O. Nejvyššího výkonu a nejlepšího přenosu informací dosáhne ovladač, který podporuje V4L2 API pro streamovaný I/O.
Ačkoliv tento seriál o video ovladačích běží už nějaký čas, ještě jsme nepřenesli ani jediný snímek video dat. V tuto chvíli už však máme probráno dost podrobností o vybírání formátu, takže se můžeme pustit do toho, jak se mezi aplikací a zařízením pohybují video snímky.
Pokračování nepravidelného seriálu o psaní video ovladačů pro Linux. Tento díl dokončí téma video formátů popisem procesu, pomocí kterého je společně s aplikací vybrán formát, který hardware podporuje.
Než může aplikace začít pracovat s video zařízením, musí se s ovladačem dohodnout na tom, jak budou video data formátována. Takové dohadování může být docela komplikovaná záležitost, protože 1) podpora formátů v různých typech video hardwaru se dost výrazně liší a 2) provádění převodu formátů v jádře není vítáno.
Čtvrtý článek z nepravidelné série o psaní video ovladačů pro Linux. Tato část popisuje, jak může aplikace zjistit, jaké vstupy a výstupy daný adaptér poskytuje, a jak si z nich vybrat.
Dotazování se na možnosti zařízení: Video ovladače tradičně obsahují ioctl() funkce přibližně stejně dlouhé jako romány Neala Stephensona; ačkoliv ty funkce obyčejně dospějí k uspokojivějším závěrům než zmíněné romány, mají tendenci být uprostřed dost rozvláčné.
Druhý díl série o psaní ovladačů pro jaderné rozhraní Video4Linux2. Tato část se bude věnovat celkové struktuře Video4Linux ovladače a procesu registrace zařízení.
Seriál o programování linuxových ovladačů pro video zařízení využívající API Video4Linux2.
Tiskni Sdílej: