Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Tak schválně sám na sobě udělej pokus - převeď si několik A4 neznámého textu do tohoto fontu a zkus si ten text přečíst. Podle mě budeš mít na konci první A4 tak uvařenou hlavu, že na druhou už nebudeš mít ani chuť, natož aby jsi si pamatoval obsah.zkusil sem, vzal sem clanek z root.cz o XML v Pythonu, pro me oboje nezname, nastavil tento font, precetl 1x A4 bez zadrhnuti, pomerne rychle, tedy nelze prelitnout radek, ale musi se jit po slovech, hlavu uvarenou nemam
Nestačilo by to psát ve švabachu? Na co vymýšlet nový font? :-)
Problém těsnopisu je, že typicky zaznamenává fonetiku, potažmo celé fráze, a tak si nejsem jistý adaptací na odbornou terminologiiJo, to mě taky napadlo. Mám o tom ale jen základní představu, takže si vůbec netroufám odhadovat, jak by to šlo pro převážně odborné texty upravit nebo uzpůsobit. Když se na to podívám obecněji ne z hlediska přímo těsnopisu, ale obecně komprese, tak unikátní názvy se prostě komprimují dost blbě. Největší prostor pro zefektivnění by byl, pokud se budeme bavit o tom lékařství, u často se vyskytujících frází typu pacient přichází s obtížemi. Ale spíš než instalovat do ordinací stenotypy (ať už hardwarové nebo softwarové) by mi přišlo rozumnější naučit doktory psát ± všemi deseti. Tráví psaním lékařských zpráv nezanedbatelné množství času a u málokoho z nich vidím byť jen správně položené ruce na klávesnici (většinou datlují). Odhadoval bych, že jen tímhle by se dala propustnost zvýšit třeba o 10 %.
Aby to ale nebylo jako automatické doplňování/opravy na mobilech. Pokud by se doktor přehlédl, tak by to mohlo mít i dost tragické následky. Ona ta redundance v přirozeném jazyce má i svoje přínosy.
Co se týče rozpoznávání řeči -- obávám se, že dneska by to většina firem implementovala tak, že by se zvuk posílal někam do cloudu a tam se analyzoval -- takže by diktované lékařské zprávy byly dostupné kde komu. To už je pomalu, jako když doktor sdílí rentgeny pacientů jako veřejné soubory na ulož.to.
Něco mi říká, že ses absolutně neobtěžoval před odesláním komentáře nabýt nějakou představu o tom, jak to v praxi funguje. Smutné.
Aby to ale nebylo jako automatické doplňování/opravy na mobilech. Pokud by se doktor přehlédl, tak by to mohlo mít i dost tragické následky. Ona ta redundance v přirozeném jazyce má i svoje přínosy.
Vstupní metody typu T9 nebo algoritmy pro automatické opravy řeší nejednoznačnost (ambiguity) na základě predikce pomocí buď fixního slovníku a vizuální kontroly pisatele (to ostatně platí např. také pro vstupní metody orientálních písem, nebo stochastických metod.
Expanze textu je založená právě na slovníku a rutinně se používá zvláště při zápisu či tvorbě např. právních dokumentů.
Ostatně, běžný expanzní software jako PhraseExpress, potažmo jeho linuxový klon AutoKey, si můžeš rovnou vyzkoušet.
Že v tom někdo může udělat chybu? Ano, může. Stejně jako může myšlenkami zabloudit někam jinam a začít psát něco jiného.
Co se týče rozpoznávání řeči -- obávám se, že dneska by to většina firem implementovala tak, že by se zvuk posílal někam do cloudu a tam se analyzoval -- takže by diktované lékařské zprávy byly dostupné kde komu.
Žhavinka: rozpoznávání řeči se (a) v nemocnicích (aspoň v technicky vyspělejších končinách) rutinně používá, byť třeba ne při interakci přímo s pacientem, ale (b) expertní systémy pro diagnostiku (populární příklad: IBM Watson) už tu s námi také chvíli jsou… překvapivě i ony pracují s analýzou velkých objemů dat.
Automatickým opravám bych tady nevěřil, ale s tou expanzí textu máš pravdu. Je to, jako když napíši psvmTAB
a IDE mi doplní public static void main(String[] args) {}
.
Ale ještě lepší by bylo, kdyby doktor zadával data ve strojově čitelné podobě (ať už klikáním nebo psaním a vybíráním položek v nějakém průvodci nebo formou nějakého DSL) a zpráva v přirozeném jazyce by se z těchto dat pouze generovala.
Pokud by se doktor přehlédl, tak by to mohlo mít i dost tragické následky. Ona ta redundance v přirozeném jazyce má i svoje přínosy.
To je mimochodem pozoruhodná myšlenka. Myslíš, že správci kritických systémů by měli psát místo „rm“ „remove“, místo „/usr/local/bin“ „directory user directory local directory binaries“ atd.?
by mi přišlo rozumnější naučit doktory psát ± všemi deseti.
Např. já píši všemi deseti pomaleji, než když "datluji" cca šesti prsty. Z psaní všemi deseti mám sice lepší pocit a časem1 se to zlepší, ale s tím "datlováním" mám pořád větší cvik. IMHO je to víc o tom cviku než o počtu prstů -- a pokud i po X letech praxe doktor hledá písmenka na klávesnici, tak bude něco špatně. Jinak by totiž psal rychle i třeba čtyřmi (šesti, osmi) prsty.
[1] dlouho jsem na to kašlal a dodnes mi nepřijde, že by mě ne-psaní všemi deseti brzdilo při práci -- s rychlostí "datlování" jsem spokojený
U textu typu "přečti mnohokrát"A i jen pro zběžné čtení datasheetu by to nefungovalo dobře, ty znaky jsou jakoby schválně zamaskovaný.
Tiskni Sdílej: