Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Jeden rok starý, zapadlý, nedokončený(?), nepublikovaný a trochu out of date zápisek.
Arch Linux je poslední dobou velmi populární, rozhodně již není okrajovou distribucí pro úzkou skupinu zasvěcených. Stačí se podívat na výsledky posledního hlasování o nejoblíbenější distribuci.
Start s Archem je prvním hrubým sítem, oddělujícím zrna od plev, ty, kteří to chtějí zkusit jen tak z dlouhé chvíle od těch, kteří to myslí opravdu vážně. Textový instalátor je odrazující, ale plně dostačující a nechává vám volnou ruku, není to jen klikání další další další, ale musíte provést i konfiguraci, jde to samozřejmě i bez nastavení, ale pak nepočítejte s tím, že všechno pojede tak jak by jste čekali.
V Archu nemůžete počítat s automatickou konfigurací po instalaci software, pokud máte v nějakém směru exotický hardware, nebo máte nějaké zvláštní potřeby, je třeba sáhnout k konfiguraci, z velké většiny editací konfiguračních souborů. To rozhodně není na škodu a určitě se nestane, že by po aktualizaci došlo k přegenerování konfigurace tak jak by měla být podle nějaká automatické detekce. Stejně tak se můžete rozhodnou které se budou startovat a které ne. Tady má Arch trochu svébytné zákoutí. Init skripty jsou ve stylu BSD (nebo Slackware, pokud chcete) Ovšem nelze určit, které služby budou startovány v různých initech.
Jako další (ne)výhodou je často udávána aktuálnost systému, ano Arch je nabitý aktuálními verzemi programů, jestli patříte mezi uživatele požadující to nejaktuálnější, je Arch pro vás.
Průběžná aktualizace (Rolling updates) poskytuje plynulé aktualizace bez release a zdlouhavé aktualizace při každé nové verzi distribuce. V souvislosti s tím si mnozí uživatelé stěžují na problémy při aktualizaci po delší době bez aktualizace. Tyto potíže jsou vesměs způsobeny nepozorností při instalaci, kdy správce balíčků zobrazuje informace o změněných konfiguračních souborech (upozornění na změny ve výchozích konfiguracíc, které by jste měli přenést do své upravené konfigurace) nebo nové volitelné závislosti balíčků.
Pro Arch Linux je také typický správce balíčků pacman. Který má poměrně jednoduché (i když hodně specifické) ovládání. I když se ze začátku může zdát, že v repositářích je málo balíčků, je obsaženo většina toho, co je pro normální desktopový systém potřeba. Pokud chcete nějaký kus okrajovějšího software nebo ne zcela svobodného software, naleznete jej na AURu, i když bude PKGBUILD s velkou pravděpodobností aktualizovat, protože je vydána už mnohem novější verze, nebo vám nevyhovují závislosti. Tím jsem se oklikou dostal k další pozitivní vlastnosti Archu, k ABS (Arch Build System), pomocí kterého si můžete přiohnout balíčky a jejich závislosti k obrazu svému, ať už lepší optimalizací pro váš konkrétní hardware, nebo kvůli chybějícím závislostem a vlastnostem. Ovšem ABS není všemocný a hodní se jen pro malý počet vlastnoručně udržovaných balíčků, protože z s rostoucím počtem balíčků a počtem nových verzí se ruční udržování vlastních balíčků stává časově velmi náročným a pro takové systémy, které vyžadují vlastní optimalizace balíčků se hodí spíše distribuce typu Gentoo.
Z výše popsaného vychází jako cílová skupina uživatelů spíše uživatelé požadujících nejnovější verze software, který funguje uspokojivě, i když s vyšším rizikem chyb. Arch je určen pro pokročilé uživatele, kteří se nebojí ruční konfigurace a chtějí se něčemu přiučit. Rozhodně není vhodný pro nasazení na produkčních serverech hodní se na desktopy, kde nějaká ta chyba dá snést a bezpečnostní rizika nejsou vysoká.
Máte ho? Nainstalovali byste si ho? Vyjádřete se v antetě!
Tiskni Sdílej:
Textový instalátor je odrazující, ale plně dostačující a nechává vám volnou ruku, není to jen klikání další další další, ale musíte provést i konfiguraci, jde to samozřejmě i bez nastavení, ale pak nepočítejte s tím, že všechno pojede tak jak by jste čekali.R.I.P. Byl to úplně nejlepší instalátor ze všech operačních systémů, no a kde je mu konec. Ovšem současná instalace, to je opravdové síto...
Popravde nova instalace dala napoprve trochu zabrat i me, ale ted se da rict ze je pro mne mozna i lepsi :).
No tak ja hlavne nejvic zabil casu na tom, ze jsem poprve instaloval na SSD disk, a snazil se pokud mozno vyuzit co nevice optimalizaci atd. A take to ze jsem se rozhodl pro UEFI a GRUB2, takze mne to zabralo skoro pul dne
GRUB2 - přesněAni já ho nemusím, proto mám stále raději starý dobrý grub.
A to je ta chyba, ja si s domu dotahl do prace profi presovac co se pouziva v hospodach od segafredo, das tabletku zmacknes cudlik a je to :D
Tak celkove si myslim, ze lidi co rozhoduji o smeru Arch linuxu jsou jini nez ti co predtim, a hlavne vydali se cestou fedory (rozumnej nejnovjejsi trendy s dilny red hat). A ja osobne si nemyslim ze to je zcela spatne. Par veci jako je zjednoduseni struktury adresaru a systemd se mi libi
Jedu stale initscripty. Jestli nebude vyhnuti, pujde Arch do haje a sahnu po jinym distru ktery me do systemd nutit nebude.Tak to abys už pomalu začal vybírat. Co tak tak pozoruju, Slackware a Gentoo se (snad) jako jediné distribuce od systemd drží dál. Lidi okolo Gentoo už forknuli udev, někdo jiný zase forknul udisks, takže ve chvíli, kdy se systemd definitivně pohltí udev, doufám bude funkční alternativa.
Jinak jsem nejake zminky o systemd pro Slack videlCož o to, pokusy rozjet systemd na Slacku jsou, ale to je snaha maximálně pár lidí. Spousta slackwaristů je proti nebo systemd jednoduše ignorují Stačí si pročíst tuhle diskusi (flame) na linuxquestions. Asi takhle, systemd se na Slacku dá rozjet, ale to ještě neznamená, že jsou plány ho do Slacku začlenit. Spíš naopak.
Stačí si pročíst tuhle diskusi (flame) na linuxquestions.Jo, tahle byla kouzelná. Pro mě z ní vyplynulo, že dokud to nebude 40 let staré, tak to Slackware vlastně ani nezajímá.
Asi takhle, systemd se na Slacku dá rozjet, ale to ještě neznamená, že jsou plány ho do Slacku začlenit. Spíš naopak.No, pokud dobře chápu vývojovou strategii Slackware, tak začlenění PAMu je v plánu na rok 2036 a bez něj nemá smysl portovat
systemd
, který s ním počítá.
Slackware je sice konzervativní distribuce, ale o tom co se bude nebo nebude v distribuci se rozhoduje celkem pragmaticky. Různé revoluční změny jako aktualizace udevu, HAL a podobně se ve Slackware objevují se zpožděním a až ve chvíli, kdy je to odzkoušené v jiných distribucích. Na druhou stranu se tam bez problémů dostanou i novinky, pokud mají smysl (začlenění /etc/os-release (též od Lennarta Poetteringa) i když obsahuje blbosti (ANSI_COLOR) a to na žádost zaměstnance Opery). Patrick Volkerding v jednom rozhovoru prohlásil, že se nebrání mergování /lib a /usr/lib, takže bych se o novinky z linuxového světa nebál. A co se týče systemd, tak zatím není důvod o začlenění uvažovat. Gnome vypadlo ze Slacku už dávno (moc práce na udržování) a než zprasí udisks2 (už teď se prakticky nedá pořádně používat z příkazové řádky) na čistě Gnome komponentu, tak se bez systemd obejdeme. Koneckonců, proč opravovat něco co funguje? Systemd má sice pár fajn vlastností, ale jinak je divně navržený ("jeden démon vládne všem"), vývojáři si s kompatibilitou se staršími technologiemi hlavu nelámou a některé věci se prostě nezmění (např. binární logy), protože je to tak Správně(TM), ať si říká kdo chce, co chce.Stačí si pročíst tuhle diskusi (flame) na linuxquestions.Jo, tahle byla kouzelná. Pro mě z ní vyplynulo, že dokud to nebude 40 let staré, tak to Slackware vlastně ani nezajímá.
Tak nějak . Slackware a PAM je věc kterou úplně nechápu, protože doby, kdy byl Slackware bezpečnější díky absenci PAMu jsou dávno pryč, nicméně veškerý software co používám bez PAMu funguje, takže mě to netrápí.Asi takhle, systemd se na Slacku dá rozjet, ale to ještě neznamená, že jsou plány ho do Slacku začlenit. Spíš naopak.No, pokud dobře chápu vývojovou strategii Slackware, tak začlenění PAMu je v plánu na rok 2036 a bez něj nemá smysl portovatsystemd
, který s ním počítá.
tak jde o to ze, to zjednoduseni teprve prijde, zatim to je jen priprava, me se napriklad libi ze treba /lib ted je to same co /usr/lib atd. Jinak furt pises ze systemd se ti nelibi, ale zadne argumenty jsem ve tvych prispevchich nepostrehl. Co ze je na nem tak spatneho? Ano chapu cesi jsou celkove velice konzervativni a velmi neradi se uci nove veci, ale to neni duvod k tomu o necem rikat ze je to spatne a zle.
No, tak u me tezko rict, ja mel i stary init dost vyladen, takze mi to butovalo rychle. Ted se mi zda ze celkove nahozeni systemu ju pekelne rychle, ale nez se dostanu k prihlaseni, tak je to dost podobne
S přechodem na systemd jsem zamáčk slzu nostalgie, ale s postupem času se mi dokonce začíná zamlouvat, no to je trošku silné slovo, přestává mi vadit.
JJ KISS to neni, ale nadruhou stranu si myslim, ze to je krok vpred.
I když se ze začátku může zdát, že v repositářích je málo balíčků, je obsaženo většina toho, co je pro normální desktopový systém potřeba. Pokud chcete nějaký kus okrajovějšího software nebo ne zcela svobodného software, naleznete jej na AURuK tomuto bych dodal, že žádná jiná distribuce nemá takovou dostupnost balíčků. Před časem jsem si naivně myslel, že Gentoo je na tom lépe, ale když jsem ho chvíli používal, nestačil jsem se divit, kolik balíčků (pro Arch dostupných) mi tam chybělo. Myslím si, že je to dáno hlavně tím, že ebuild je značně komplikovaný, kdežto PKGBUILD napíše i taková trubka, jako jsem já :-p
JJ presne, si pamatuji jak se psavalo ze pro debian je nejvice balicku, a ja asi po pul hodine narazil na mozna i 10 co mi tam chybely a nedaly se poradne ani sehnat :)
si pamatuji jak se psavalo ze pro debian je nejvice balickuOna to možná kdysi i byla pravda. Jen doufám, že při všech těch změnách v Archu (které podle mne směřují zcela jiným směrem, než byla původní jednoduchost) nenapadne někoho i zcela překopat formát PKGBUILDů. Potom by se možná Debian zase na čele mohl ocitnout.
No tak samozrejme i to je moznost :). Ale rekl bych ze pokud by se sahlo na ABS a pacmana, tak se urcite zrodi fork :)
jenom škoda, proč nenapsal důvod proč že se to nestane.Nevím, o koho jde, ale obecně to bývá výraz arogance nebo projev zmrdství. Já jsem na NetworkManageru za poslední dobu zavřel hodně bugů i k nelibosti jejich zadavatelů, ale vždy s důvodem.
To je ta distribuce pro lidi co neumí zkompilovat Gentoo?Ne, to si pleteš se Sabayonem.