Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Podstatná část funkcí RPM se ukrývá v makrech. Jeho chování lze proto překonfigurovat do té míry, že téměř nic z toho, co napsal v minulých dílech, nebude pravda. To zde ale demonstrovat nebudu a zaměřím se na jednoduché změny standardních maker, které mi připadají užitečné a/nebo zajímavé.
Konfigurační makra týkající se GnuPG/PGP jsem již podrobně popsal v sekci o podepisování, proto je znovu rozebírat nebudu.
%_topdir
%{_usrsrc}/redhat
, ale všichni kromě RedHatu ji předefinovávají. Už jsme se s ním
seznámili v úvodní části.%_builddir
, %_rpmdir
, %_sourcedir
,
%_specdir
, %_srcrpmdir
%{_topdir}/BUILD
, %{_topdir}/RPMS
,
%{_topdir}/SOURCES
, %{_topdir}/SPECS
a %{_topdir}/SRPMS
.
Chceme-li zcela oddělit kompilace jednotlivých balíčků, definujeme buď %_topdir
, nebo
tyto jednotlivé adresáře, aby jejich názvy obsahovaly %name
, %version
a %release
. Musíme pak ale zajistit, aby existovaly, když je jich třeba – nejspíš wrapperem kolem rpmbuild
u.%_tmppath
%_dbpath
%{_var}/lib/rpm
; volba
--dbpath
je ve skutečnosti jen alias popt, jenž nastavuje toto makro.%buildroot
%install
. Obvykle jej definujeme ve spec
souboru, ovšem pozor, hodnota v souboru s makry má v tomto případě přednost před hodnotou ze spec souboru. I kdyby tak nastavoval %buildroot
na /
, máme možnost přepsat ji rozumnou hodnotou.%_defaultdocdir
%_docdir
,
nepředefinuje-li ho balíček. Hodnotu %{_usr}/doc
z RPM distribuce obvykle
předefinovávají na %{_usr}/share/doc
.%_prefix
, %_bindir
, %_sbindir
,
%_mandir
, …configure
a make
standardními makry
%configure
a %makeinstall
.%_repackage_dir
--repackage
. Implicitní hodnota
je /var/spool/repackage
.%_unpackaged_files_terminate_build
%buildroot
, ale
nezabalené do žádného balíčku. Implicitní hodnota je už delší dobu 1
. K zabalení hodně starých nebo rozbitých balíčků (např. těch od checkinstallu) může být nutné tuto kontrolu vypnout.%_missing_doc_files_terminate_build
%doc
, jež však neexistují.
Implicitní hodnota je už delší dobu 1
.%_use_internal_dependency_generator
rpmbuild
u namísto
změti skriptů, jež se používala dříve. Implicitní hodnota je 1
.%_repackage_all_erasures
--repackage
. Implicitní hodnota je 0
.%_build_name_fmt
%%{ARCH}/%%{NAME}-%%{VERSION}-%%{RELEASE}.%%{ARCH}.rpm
(hodnota se nejprve expanduje
jako makro a následně teprve používá jako formát, proto jsou procenta zdvojená). Nechceme-li
kupříkladu třídit balíčky do podadresářů podle architektury, odstraníme počáteční
%%{ARCH}/
.%_query_all_fmt
rpm -q
, tj. argument --qf
. V hodnotě %%{name}-%%{version}-%%{release}
jsou opět zdvojená procenta kvůli dvojímu formátování. Chceme-li zde například přidat informaci o architektuře, připojíme na konec .%%{arch}
.Za našimi zády se děje při balení rpm docela dost věcí. Liší se mírně distribuci od distribuce (budu-li dále uvádět konkrétní definice maker, budou implicitní, resp. redhatí), ale patří mezi ně kupříkladu:
strip
nutí programů a/nebo knihoven, umožuje-li to platforma,-debuginfo
balíčků,Jak se jim daří vetřít se do našeho precizně specifikovaného postupu balení? Obsah sekce
%build
či %install
zjevně není vše, co rpmbuild
v dané fázi spouští. Už ostatně víme, že ve skriptu /var/tmp/rpm-tmp.6502
, který ji realizuje,
najdeme kromě vlastního obsahu odpovídající sekce spec souboru třeba nastavení proměnných
prostředí, jež jsme rozhodně nikam nepsali.
Skripty nejsou do rpmbuild
u zadrátovány, ale každou fázi skládá ze tří maker:
%__spec_fáze_cmd
(příkaz), %__spec_fáze_template
(vzor) a %__spec_fáze_post
(dodatečné příkazy). Zatím to takto funguje pro fáze balení, ale v budoucnu by měly být podobně konstruovány i další pomocné skripty.
Například pro instalační fázi, %install
, vytvoří rpmbuild
skript,
který obsahuje expansi:
%{__spec_install_template} cd lobster-1.10 obsah sekce %install %{__spec_install_post}
a tento skript dá jako argument příkazu %__spec_install_cmd
. Řádek
s cd
se přitom nevkládá při %prep
, kdy adresář ještě nemůže existovat, a při --clean
, kdy se namísto toho vloží jeho smazání.
Makro %__spec_install_cmd
se v případě, že nejsou nakonfigurovány žádné chrooty, sudo a vzdálené shelly (viz kompletní definici v macros
), redukuje na
%{___build_shell} %{___build_args}
přičemž shell je obyčejně /bin/sh
a argumenty -e
, aby vykonávání
skriptu skončilo při první chybě. Vzory %__spec_fáze_template
vypadají
všechny stejně, např. pro instalaci:
#!%{__spec_install_shell}\ %{__spec_install_pre}\ %{nil}
První řádek dá #!/bin/sh
. Přípravné makro %__spec_install_pre
pak
obsahuje všechna ta nastavení proměnných prostředí a přechod do adresáře BUILD
.
Přesněji je tedy obsahuje makro %___build_pre
, které je jediným obsahem všech
přípravných maker.
Zajímavé věci se ovšem dějí v %__spec_install_post
.
Většina maker %__spec_fáze_post
maker s dodatečnými příkazy implicitně obsahuje jen %___build_post
, což je exit 0
. Tedy nic zvláštního. Ne tak %__spec_install_post
, jehož tělo vypadá:
%{?__debug_package:%{__debug_install_post}}\ %{__arch_install_post}\ %{__os_install_post}\ %{nil}
Provede se tedy extrakce ladících informací, je-li definováno %__debug_package
;
a pak makra specifická pro danou architekturu a daný operační systém. A ta právě expandují na různé dodatečné úkony. Kupříkladu na RedHatu má %__os_install_post
hodnotu
/usr/lib/rpm/brp-compress \ /usr/lib/rpm/brp-strip \ /usr/lib/rpm/brp-strip-static-archive \ /usr/lib/rpm/brp-strip-comment-note \ %{nil}
kdežto na Mandrivě je to jen
/usr/lib/rpm/brp-mandrake \ %{nil}
a brp-mandrake
(časem snad brp-mandriva
) spouští jednotlivé
podskripty. Všechny skripty se z nějakého mystického důvodu jmenují
brp-něco
.
Činnost většiny dodatečných skriptů je dána konvencemi distribuce a nelze ji kontrolovat
(nepočítám-li samozřejmě předefinování %__os_install_post
na něco úplně jiného).
Extrakci ladících informací a vytvoření -debuginfo
balíčku můžeme zakázat
likvidací makra %debug_package
, např.
%debug_package %nil
v souboru ~/.rpmmacros
.
Probrali jsme téměř všechny aspekty balení rpm, tak ještě několik dobrých rad do života:
rpmbuild
u ručně upravený zdrojový kód. Cokoli lze zkompilovat
a nainstalovat ručně, lze zautomatizovat do spec souboru.cp -p
, install -p
, wget -N
, curl -R
, …BuildRequires
. Je několik balíčků, jejichž existenci implikuje
přítomnost rpm-build
samého. Všechno ostatní potřebné ke kompilaci má být
v BuildRequires
.Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: