Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
Tiskni
Sdílej:
z učících dat smazalo vše co se týká šachů. Pak by ten model dostal popis pravidel a měl možnost zahrát si tisíce her.To presne se delo uz davno. Ucici algoritmus dostal jen FIDE pravidla a procesorovy cas na 10^n her sam se sebou. Natrenovany model pak porazel velmistry. Bohuzel se mi to nedari dohledat, vsude hromada slopu...
má jenom přibližnou představu o tom, jak se lidi cítí a jak vnímají světLol, to polovina ctenaru Abicka taky :) Nehlede k tomu, ze zadny konkretni clovek nevnima to co prumerni "lidi".
Ucici algoritmus dostal jen FIDE pravidla a procesorovy cas na 10^n her sam se sebou. Natrenovany model pak porazel velmistry.Myslíš AlphaZero? Já mluvil spíš o neschopnosti naučit se hrát (dobře) šachy po tom, co jsou váhy modelu zafixované. Nějakou účící schopnost ty modely mají (in-context learning), například asi by zvládly hrát podle pravidel které zadám do promptu, ale nenaučí se inutici, jestli je pozice dobrá nebo špatná.
Nehlede k tomu, ze zadny konkretni clovek nevnima to co prumerni "lidi".Jasně, ale když vezmu třeba režiséra jako David Lynch, schopnost vnímat je naprosto zásadní pro jeho práci, a to AI nemá. A bez nějakého breakthrough (jako třeba detailní porozumění fungování mozku) nebude mít dostatečně přesný model toho, jak lidé vnímají svět.
Myslíš AlphaZero? Já mluvil spíš o neschopnosti naučit se hrát (dobře) šachy po tom, co jsou váhy modelu zafixované.Jo, to je ono. Aha, jasne, to moc neumi.
nebude mít dostatečně přesný modelA potrebuje ho? Koukni jak uspesne ruzni vceli/mravenci paraziti imituji cilovy druh. Koukni na ruzne seznamkoboty, jak uspesne imituji nadrzene lidske samicky... A v modernim umeni/"umeni" taky tezko poznat jestli byl na tripu clovek nebo chip.
vědomí je něco co stojí mimo fyziku a věduPak nelze pozadovat fyzikalni dukazy vedomi, alias Dusi a ani Bohu. A nelze je tudiz ani fyzikalne vyvracet.
jakékoliv pokusy nějak uchopit vědomí jen jako nějaký fyzikální nebo biologický jev skončí frustrací a neúspěchemVedomi/duse/xxx se da snadno definovat jako emergentni chovani nad vhodne serizenym konecnym automatem. A co vic, jde to zmenou nastaveni pocatecnich podminek nebo pravidel testovat.
Vedomi/duse/xxx se da snadno definovat jako emergentni chovani nad vhodne serizenym konecnym automatem. A co vic, jde to zmenou nastaveni pocatecnich podminek nebo pravidel testovat.Samozřejmě můžeš vytvořit nějakou mapovací funkci, která na vstup dostane stav konečného automatu nebo fyzický stav atomů v mozku a na výstup to dá label, jestli je ten automat nebo mozek při vědomí. Popř. i jaký je obsah toho vědomí. Nebo můžeš říct, že když se systém chová takhle, je při vědomí. Ale vědomí není chování. Chování je nějaký fyzický proces, změna stavu hmoty, které pozorujeme skrz vědomí. Vědomí je třeba pocit únavy nebo že vidím modrého jednorožce. Tohle řečí fyziky prostě nevyjádříš. Můžeš maximálně popsat svoje chování a co se děje v tvém mozku v momentě, kdy třeba cítíš únavu. Ale fyzika ti nikdy nedá odpověď na otázku, proč cítíš strach, když posuneš tenhle atom v mozku trochu doprava, protože tuhle otázku nedokážeš ani nijak vyjádřit.
Ale vědomí není chování. Chování je nějaký fyzický proces, změna stavu hmoty, které pozorujeme skrz vědomí.
proč cítíš strach, když posuneš tenhle atom v mozku trochu doprava, protože tuhle otázku nedokážeš ani nijak vyjádřit
Myslím že to je názor, který je přirozený pro zdravě uvažujícího člověka.Taky mi to přijde úplně jasné a přirozené, že se divím, když někdo tenhle pohled nechápe.
a nikomu to není schopná vyjádřit, co doopravdy vlastně cítíJo, je to tak, stejně tak nejde vyjádřit vjem červené barvy. Je to docela záhada, že když se nějak nakonfigurují atomy v kusu hmoty, tak najednou začnu vidět červenou nebo cítit strach. Proč by lidi nemohli fungovat stejně jako teď, akorát bez vědomí?
Můj názor můžu zkrátit například myšlenkovym experimentem z období před 15 lety.Vidím to tak nějak podobně.
Proč by lidi nemohli fungovat stejně jako teď, akorát bez vědomí?
Solipsismus je v podstatě správný (pravdivý) pohled na svět, teda v závislosti na konkrétní definici.
vědomí je něco co stojí mimo fyziku a vědu - pro spoustu lidí heretická a velmi neintuitivní myšlenka
Sám jsi byl jednou miminem, takže bys to mohl vědět. Já osobně mám v hlavě vzpomínku nejenom na dobu, kdy jsem se válel v kočárku, ale i předtím než jsem se vykulil na svět takže vím, že vědomí má od určitého stadia i plod. Vjem byl vizuální (něco podobného jako když za slunečného dne zakryješ oči dlaněmi, zavřeš víčka a pak ty dlaně sundáš), takže to bylo přinejmenším od chvíle, co jsem se narodil.
To tedy ne, protože ty jsem promýšlel přesně přes 10 lety.
Tady nejde o žádnou víru. Co bych z toho měl? Vzpomínky jsou vzpomínky. A vsugerované rozhodně nejsou, protože některé mám doložené i fotografiemi, které stejnou situaci tenkrát zachytily z úplně jiného úhlu, ke kterým jsem se dostal až po otcově smrti.
Ostatně, velmi by mne zajímalo, jakým zůsobem by sis chtěl vsugerovat pocit, který jsi od té doby už nikdy nepocítil, nebo chutě a vůně, se kterými jsi se později už nikde jinde nesetkal.
A vsugerované rozhodně nejsou, protože některéA nektere zas ne. Zrovna s verbalizovatelnymi zazitky in utero nepochodis. S primhourenyma ocima uznam abstraktni vjemy pri nejake supertraumaticke udalosti, typu deloha roztrzena o roxor pri autonehode.
ke kterým jsem se dostal až po otcově smrtiRodinna fota, ktera ma pan otec v trezoru a svetlo Bozi spatrila az po jeho smrti. Jiste. Opravdu tomu veris, ze je neukazal cele rodine nez je strcil do archivu? To by davalo smysl pouze a jedine, ze pracoval pro nejakou rozvedku.
Kdybys znal osobně mne a mého otce, tak bys tohle nikdy nenapsal. Já tedy až tak extrémní nejsem, ale stejně jako on do věcí co nejsou moje nelezu. Byl pravým opakem mé matky a mne tím vyloženě vytáčel, když odmítal - na mé vyslovené přání - otevřít poštu co mi došla a říct po telefonu co to vlastně přišlo.
Ty fotky nepatřily původně jemu, ale tetě co zemřela loni. Proto jsem je nikdy neviděl. Vůbec netuším jak se k němu dostaly. Našel jsem je v krabici, do které těsně před smrtí nastrkal fotky bůhví odkud.
Někteří lidé si prostě pamatují víc.
Bohužel těch, co si pamatují absolutní hovno a fabulují o 106, je drtivá většina. Proto těm, co si ty věci opravdu pamatují nevěří. Navíc zpětně ověřit pravdivost takových vzpomínek většinou nelze.
Ale jednou z mých vzpomínek je také to, jak mne mati vozila v kočáře. Ležel jsem, bylo mi fajn a čučel na nebe a koruny stromů. A vím přesně kudy mne vezla, protože pouze jeden dům na té trase, co dodnes stojí, je průjezdný. A stejnou cestou jsem pak chodil z jeslí - ze kterých je už přes 30 let hospoda, a ze školky, kde máti tehdy pracovala - dodnes si pamatuji, jak jsem se během odpoledního povinného spaní u ní schovával pod stolem, aby mne učitelka nenašla. A z té školky mám i nejstarší traumatizující zážitek i pocit pobouření z nespravedlnosti, když učitelka chtěla po matce mého kamaráda zaplatit plastového medvídka, kterému ve stresu užužlal ucho. Chodili jsme spolu i na základku, jmenoval se Dušan Koudelka a s Víťou Hrčkou, si tehdy založili punkovou kapelu Katka a její pistolníci. Bohužel zemřel na leukémii, když mu bylo 21.
Neresetuje. Většinou to někde v té hlavě je, ale k tomu, aby se ta vzpomínka vybavila je zapotřebí nějaký impuls. A když se ten impuls objevuje častěji, tak si na to vzpomeneš i později. Já si kupříkladu pamatuji, jak začínaly moje sny, než jsem začal chodit do školky. Byla za tím jedna epizoda večerníčku Cvoček astronautem (1971). Když jsem byl ve školce, tak už začínaly jinak.
To není reset. Reset znamená zahodit vše a najet do výchozího stavu.
Vzpomínka nikdy nezachytí všechny detaily prožitého okamžiku. Jen to, co upoutalo pozornost a to co s tím bylo spojené. Jenže vytvořené synapse časem degradují, takže se ta vzpomínka v paměti postupně rozpadá na dílčí detaily, bez vzájemné souvislosti. A právě taky je i podstata těch „vsugerovaných vzpomínek”, kdy se dílčí detail cizí vzpomínky, který utkvěl v paměti naváže přes jinou synapsi k jinému detailu, který následně bude evokovat tu vzpomínku jako vlastní.
Alespoň takhle jsem to zaregistroval u potomka, který si „přivlastnil” některé zážitky z mého dětství, o kterých jsem mu jako děcku vyprávěl, a odmítá přijmout fakt, že je nikdy neprožil.
Což mimochodem velice pěkně vysvětluje i původ tradovaných pověstí naší historie, které se podobnou formou předávaly, dokud nebyly podchyceny písemně. Jejich jádrem jsou skutečné události, které se v minulosti staly, ale kdy, to se dá zpětně určit jen na základě archeologických nálezů.
Typickým příkladem je pověst o praotci Čechovi, jak dorazil na Říp. Archeologickými nálezy je potvrzeno, že osídlení Horního Slezska postupovalo od západu, nikoliv od východu. A poláci, mají stejnou pověst, rozdíl je pouze v tom, že v ní figuruje třetí brácha - Rus, který pokračoval dál na východ. I Lech se (podobně jako jeho brácha Čech) vydrápal na kopec, který dominoval okolní krajině. Ten kopec se jmenuje Ślęża a kousek od něj leží Wroclaw, historická metropole a centrum Slezska. Podobně jako je Praha metropolí české kotliny. Oba ty kopce jsou od center těch měst vzdáleny cca 33 km, což je vzdálenost, kterou lze v pohodě ujít pěšky za jeden den.
A odkud a kdy ti slované šli?
Na to rovněž známe odpověď.
Když se římané tlačili na severozápad, vyčerpaly války původní populaci natolik, že se na západě uvolnil prostor pro Slovany. To bylo zhruba v 6 století. Jenže pak, po rozpadu římské říše se začala rozpínat Franská říše a ti co se nechtěli stát otroky ani křesťany, neměli jinou možnost než táhnout zpátky na východ. Ale to území, přes které šli, prázdné nebylo. A tak se odštěpila část co osídlila vyprázdněnou českou kotlinu a zbytek postupoval dál na východ, až tam, kde to původní obyvatelstvo pro změnu kynožili turci a tataři. A na sever se netlačili, protože tam lovili otroky vikingové.
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/slovane-puvod-ukrajina-dna-stehovani-narodu-vyzkum.A250903_132956_brno-zpravy_mls
Odtama nevyšli. Tam došli a následně pokračovali dál směr Moskva. Koukni na mapu Y-DNA. Slované mají R1a. A víš co je zajímavé? Že vypadli víceméně ze stejného hnízda jako ta grupa (Q) co osídlila Ameriku, ale opačným směrem.
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-prvni-lide-prisli-do-evropy-pred-14-milionem-let-z-uzemi-dnesni-ukrajiny-40463247
Objev je spojen též s naší tuzemskou historií. Archeologická lokalita Korolevo se nachází asi 150 km vzdušnou čarou od slovenských Košic. V letech 1920 až 1938 byla součástí bývalého Československa a místo neslo název Královo nad Tisou.
Titulek cudně zamlčuje fakt, že jde o území přiklepnuté k Ukrajině po 2. světové válce, které před 1. světovou válkou náleželo od nepaměti k Uhersku, jak se dočteme na wikipedii:
První písemná zmínka o městysu pochází z roku 1262. Král Štěpán V. Uherský zde tehdy vybudoval lovecký letohrádek – odtud název, který v maďarštině znamená „královský dům“. Na ostrohu v severní části města stál ve 14.–17. století hrad Ňalab, dnes je v ruinách. V minulosti městys patřil k uherské župě Ugocsa,..
To těžko. Protože praotec Čech byl pupkatý fotr s plochýma nohama, zlitý pivem, kterému došel dech už na Řípu.
4. AI neví, jak se lidi cítí - ja nevim, to je podle me dobre. Ja nechci aby se z AI stala dalsi zenska ktera bude picovat o tom jak jsme na imigranty spatni a ze pozvat 1M islamistu domu je dobry napad. Ja chci od AI aby delala to co ji reknu.Vždyť tohle již všechny dnešní komerční LLM dělají. Jsou nastaveny tak, aby na mnohé keywordy reagovaly "správným způsobem" (případně reagovat odmítly) a ideálně uživatele správně politicky uvědoměle poučily.
1. Schopnost efektivního učení - informace o tom, ze se steve jobs prastil do hlavy je naproste vetsine lidi u prdele. Potrebuji s touhle informaci nejak dale pracovat? K tomu je skill ktery tohle bude dale pouzivat.To byl jen příklad pointu, že AI nedokáže vytěžit z informací maximum. Chytrý člověk anebo hypotetická umělá superinteligence dokáže novou informaci mnohem lépe vstřebat. Propojí si to s existujícími znalostmi, updatuje nějakou pravděpodobnostní představu o světě, pořádně si rozmyslí co vše tahle nová informace implikuje, případně může dojít k nějakým úplně novým uvědoměním a novým mentálním modelům. Pokud učící data obsahují A a B, jejichž kombinace nějak netriviálně implikuje C, tak model se často nenaučí C. Superinteligence bude teoreticky schopná propojit si milion střípků informací z internetu a z toho odvodit pravděpodobnost, že akcie Netflixu jsou nadhodnocené. Existující modely spíš papouškují co lidi o těch akciích říkají.
Ale to uz jdeme smerem umela bytost a ne jen umela inteligence.
Ale cela diskuse o AI je asi zbytecna.
Otazka je spise, jak rychle se ten AI vyvoj zene kupredu? Zrychluje? Zpomaluje?
Co je dnes, nemusi zitra uz platit. I kdyz bych rekl ze ty modely zdarma se i zhorsujou.
Vyhoda AI software je ze se blbe brzdi managementem (chteji prodat stavajici verze), i regulacemi, casto to neni tak unikatni aby to podobne neudelal nekdo jiny.
Vetsina vykonu mozna jde na klasicke generovani nahotinek, a pak procento na neco aktualne uzitecneho, proste klasika, ale obecne vyvoj jde rychle kupredu, tak se treba brzy dockame neceho opravdu zajimaveho, ... nahotinek se tremi ko....
Precenovani lidske inteligence, kladeni moc velkych naroku na AI.
Před 55 lety napsal Marcello Argilli knihu Le dieci città (1970) česky vydal pod názvem Deset měst, Albatros 1977 - viz "Mechanice". Doporučuji k poslechu. Je to příběh o malém vynálezci, který sestrojil humanoida.
to vyzaduje tak vysokou inteligenci, poznat tenhle tvuj stale stejnej vzor chovani, kterej drzis uz minimalne 20 let, podle toho, co jde snadno dohledat... evidentne se ani nezvladnes, pri ty vsi inteligenci, co si myslis, ze mas, zachovat nejak originalne
tohle je furt stara znama nemocna kapuca... a jako je videt, ze ses snazil, ale nestacilo
a stacit nikdy nebude, protoze na to, co delas, proste nemas
Jistě. A konspirační teorii, proč to tedy dělám zrovna já, máš kde?
tak do toho pujdem, co rikas? minimalne se vyjasni, jak to s tvoji zenou a tvyma jednostranyma vykladama reality doopravdy je
Mozna ze mam rozdvojenou osobnost a ani o tom nevim
Kdepak. Tu má rovnítkový kokot, kterému vyhnil mozek natolik, že si promítá všechny anonymní kecálisty do jedné osoby, kterou upřímně nenávidí. Trpí utkvělou představou, že jde - stejně jako v jeho případě - o psychopata, kterému jedna anonymní identita k opruzování nestačí. A už vůbec mu ta chorá hlava nebere, že na něho sere pes. Jenže do cvokárny ho nikdo neodloží, dokud nestrčí někoho do metra či pod vlak.
Precenovani lidske inteligence, kladeni moc velkych naroku na AI. Je 51% lidske populace chytrejsi nez AI? Pokud ne, znamena to ze mame AGI? Navic bych rekl ze vsechno uvedene ty AI zvladaji, i kdyz asi ne treba jedna, ale agenti spojeni v jeden celek. AI casto reaguje na me emoce - ale samozrejme v nastaveni ze je muj kyvajici kamarad.Skoro každý člověk je v nějakém ohledu chytřejší než AI. Konkrétně třeba ty 4 body co jsem zmiňoval v postu. 10leté dítě se dokáže učit mnohem efektivněji než top AI. Myslím efektivněji vhledem k množství učících dat. Vem si třeba řízení auta, člověku stačí tak 30 hodin jízd, sice je jeho mozek už nějak "předtrénován", ale i tak... Například systém Tesly pořád neumí řídit stejně dobře a obecně jako člověk, přestože ten model viděl tak 10000x víc dat.
Robotizacni AI se zabyva nejen google, ale otazka asi spise hardwaru. Jinak proste hodej klasicky do simulatoru a chbotnice nauc se ovladat tuto linkuSoftware i hardware je pořád hodně pozadu za člověkem. A přijde mi, že moc nevíme jak dál, chtělo by to nějaké breakthrough, ale to nepřichází, v softwaru i v hardwaru. Fyzické schopnosti lidské ruky jsou o několik generací napřed oproti robotice. Člověk dokáže zamíchat karty, rozvázat uzel, extrémně jemně přizpůsobovat sílu úchopu nebo detekovat výstupky 0,002 mm na povrchu.
Ja hral sachy casto, i se sourozenci. A byl jsem lepsi nez oni. Abych zjistil ze je vlastne moc neumim. Ze hraju hrozne a jsem tezce rozdrcen. Pak jsem se zlepsil. Pak znacne zhorsil. A ted hraju jeste hur nez kdysi. Par tisic hodin a zlepsim se? Asi ano, ale ted bych na to nemel trpelivost a vzdal to. Ale AI staci par hodin, i kdyz v lidskem casu to mohou byt desetitisice hodin.
Me prijde ze AI vi jak se lide citi a ze se muze prubezne ucit. Vzdyt v jedne konverzaci reaguje na ruzna moje rozhorceni i radosti. Pamatuje si spam co jsem psal a reaguje na nej taky. Vylepsuje tim sve odpovedi. A ano, az se konverzace zavre je to smazano, ale naucila se, mazat se to nemusi. Muze si to ulozit do database a vracet se k tomu.
Mladi se uci docela rychle a efektivne. Ale dnesni AI je porad jen velke strojove uceni a statisticky model s ruznymi vylepsanimi a propojenimi. Ale AI se v ramci konverzace dokaze naucit spousty veci a hned je aplikovat. A pokud mas placenou tak i zapamatovat pro priste. A uci se AI i hur nez duchodci? Kterych je vetsina?
Moc neverim ze AI ridi hure nez clovek, ale verim ze vidi mnohem hure nez clovek. Ale to jdeme smerem k robotice. A i kdyz rozpoznavani obrazu je priznakem inteligebnce, je to spise smer robotika. A tam ano, roboti jsou z nejakeho dvodu tezce hrozni. Ale nez tesla je lepsi google samoridici auto, prej efektivnejsi nez lide... na zaklade statistik.
Ale ano, dnesni AI ma dost mezer. Ale je i v nekterych smerech dost dobra. Sama tvrdi ze neni clovek, ale casto bych veril ze je to nejaky outsourcovany ind
Moc neverim ze AI ridi hure nez clovek, ale verim ze vidi mnohem hure nez clovekAk sa pod "vidí" myslí niečo ako výstup zo senzorov, tak mám pocit, že je to presne naopak. Človek nemá nijaké lidary ani nič podobné, a pomerne uspokojivo dokáže šoférovať aj s jediným nepríliš dobre vidiacim okom. Ak pod tým myslíme "orientáciu v priestore", tak tú by som od "řídí" neoddeľoval. Šoférovanie je vlastne už len aplikácia určitých pravidiel nad mentálnou reprezentáciou objektov v priestore, i keď predsa len trochu fuzzy, hlavne pri stave dopravného značenia, aký máme v ČR/SR.
samoridici auta povazuju za de facto vyreseny problemTak strašně naivní...
…. kydům o tom, že samořídící auta jsou dnes použitelná….Věř si čemu chceš - máme demokracii Ale radši nečti statistiky třeba o waymo - aby si zase nemusel zdrhat…
Věř si čemu chceš - máme demokraciiTy naivní očividně nejsi, ty jsi prostě blbý. Jak jsi právě ukázal, ani nechápeš co to slovo znamená.
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-akademik-ktery-jasona-ardaye-obvinil-z-plagiatorstvi-byl-suspendovan-40593807
Zkus tam zajec a uvidíš. Krom velkých měst se tam jezdí dost napohodu, předvídatelně a s respektem, značení silnic boží. Narozdíl od českýho kličkování mezi dementníma diagnózama, závodníkama v 1.9tdi ochcáfkách a důchodcema nad hrobem. Plus teda milijarda kamionů ze kdejaký prdele a poršáky s větnamcem za kniplem. a dopr. značek sice milijón, ale úplně nahovno. V americe kámo jsou tak dobrý, že pustěj za volant i šestnáctiletý děcka. A v traktoru můžou jezdit snad ještě mladší. (stát od státu, samo)
totalne rozpadla osobnost tim padem... kdyz pripoctem jeho misogynni pristup k zenam, myslim, ze z toho vychazi docela jasnej obrazek, ze za nalepkou "Ales Kapica" nikdy ani nebyla zadna koherentni osobnost, je to rozbita zalezitost od detstvi