Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Když mi zásilková služba přivezla balík, tak jsem myslel že je překousnu, protože dorazili 20minut po nejzasším termínu, který jsem pro dodání vybral a zaplatil. Tech dvacet minut by vůbec nevadilo, kdybych nemusel během 5 minut do práce a neměl šanci si cokoli vyzkoušet grr.. :) Mimochodem balik obsahoval ještě 2000dpi herní myš, která mi moc skillu nepřidala(překvapivě :) spíš naopak a cpu chladič do našeho desktopu, který by zasloužil vlastní zápisek...snad jindy.
Takže po návratu z práce jsem se pustil do rozbalování (tuhle část pořizování nových věcí mám asi nejraději). Krabice, velká jako by v ní byli místo jedné rovnou tři, obsahovala jak jinak klávesnici, podložku pod zápěstí, malou samolepku tučňáka (už sedí na šasí vedle loga centrina, nvidie a "designed for windows xp") a nakonec cd s ovladačema.
U CDčka se chvilku pozastavim. Tohle je první hardware, který jsem si kdy koupil a obsahoval oficialní software pro linux. Ne že by mi to v tohle připadě nějak pomohlo. Na mediu jsou v linuxovém adresáři vylisovány patche pro jádra 2.6.12 a vyšší, 2.6.14 a vyšší a 2.6.12 a nižšší. Až tam kam mi mé skromné znalosti dovolili jsem zjistil že patche přidávají jen idetifikaci zarizeni a podporu pár kláves, které moje jádro(2.6.22) stejně už všechny rozpoznává(...tedy aplikace patchů bezpředmětná).
Dále je přítomen jakýsi software Keyman v podobě baliků pro fedoru, debian, mandrake(nikoli mandriva) a suse(pro verze 9.x a 10.0) a v podobě zdrojových kódů(gpl2). Verze přibližně odpovídají době designu klávesnice a uvedení do prodeje, tedy asi roku 2005. Bohužel ani stránky výrobce nenabízejí novější varianty.
Jelikož neholduju myšlence na specializovaný software jen na ovladaní klávesnice, nebyl jsem ani moc zklamaný, když se mi (bez uporné snahy o úspěch) nepodařilo zkopilovat přiložený zdroják Keymanu. Zkrátka, za přítomnost linuxového softwaru má firma Cherry mé sympatie, toť asi tak vše.
Po prvním připojení klávesnice nefunguje ani jediná nadstadardní klávesa což je rozdíl od mé předchozí zkušenosti s jinými multimediálními klávesnicemi. Keykódy kláves jsou ale zaznamenány všechny a po zvolení správného typu klávesnice v kontrolním centru KDE už jsou klávesám přiřazeny i jejich významy. Alespoň zdánlivě. Nevím čím to je ale KDE prostě některé klávesy(XF86Cut, XF86Paste, XF86Paste) k některým funkcím prostě nepřiřadí stejně tak Kprogramy které jsem zkoušel k adoptování kláves donutit.
Zkoušel jsem použít také keytouch a lineak, ale ani jeden mě neohromil svým potenciálem. Přestože oba programy mají popisovaný kousek na listu podporovaných, jejich přístup k řešení mých požadavků nebyl takový jaký bych si představoval.
Výsledkem mého snažení je nakonec funkčnost všech kláves v prostředí KDE (kromě výše zmíněných + klávesy redo) což je pro mě akceptovatelné.
Layout je něco na co se musí u tohoto kusu trochu zvykat především kvůli klávesám po stranách tedy té řadě vlevo od tabelátoru a napravo od numerické části, protože alespoň já mám naučené takové hmaty na levý ctrl, shift tabelátor, které spoléhají na to, že jsou tyhle klávesy to poslední co se dá nalevo nahmátnou. Je to ale jen otázka zvyku a začíná se to zlepšovat.
Povrch kláves je asi nejlepší co jsem zatím viděl a jejich chod je přesný a poměrně měkký. Hluku vydává poněkud více než vestavěná klávesnice v notebooku (především pak úhoz do mezerníku je výraznější), ale nic co by mě osobně vadilo.
Z pracování je velmi solidní. V souvislosti s provedením mě také překvapilo země původu: zdá se že Cherry stále nepřesunulo výrobu někam na dálný východ(resp. to platilo v r. 2005) a na klávesnici je cedulka říkající „Made in Germany"
Kdybych si měl vybírat znovu, tak bych opět váhal. Přestože jsem po klávesnici bez loga Windows touzil dlouho nejsem si jist jestli by pro mě původní volba méně rozlehlé a nízkoprofilové klávesnice nebyla lepší. Rozhodně ale koupě nelituji.
Tiskni Sdílej:
Layout je něco na co se musí u tohoto kusu trochu zvykat především kvůli klávesám po stranách tedy té řadě vlevo od tabelátoru a napravo od numerické části,Tedy především Enter úplně vpravo dole bych dost postrádal.
sleep 5 ; xte "keydown Control_L" "key c" "keyup Control_L"a během těch 5 sec se přepni do toho prvního terminálu s catem. Není to vůbec hezké řešení a má kopec nevýhod, ale lepší než nic. Používám tohle pro simulování stisků kláves z joysticku a na čtení delších textů v posteli je to supr Druhá podobná možnost je xvkbd -text '\Cc'.
Da sa zohnat ale nie u nas teda v europe. Zatial som ju nasiel len v zopar americkych obchodoch a stoji cca 55 usd.