Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem nadále zůstává Frontier od HPE (Cray) s výkonem 1,206 exaFLOPS. Druhá Aurora má oproti loňsku přibližně dvojnásobný počet jader a dvojnásobný výkon: 1,012 exaFLOPS. Novým počítačem v první desítce je na 6. místě Alps. Novým českým počítačem v TOP500 je na 112. místě C24 ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Ostravská Karolina, GPU
… více »GHC (Glasgow Haskell Compiler, Wikipedie), tj. překladač funkcionálního programovacího jazyka Haskell (Wikipedie), byl vydán ve verzi 9.10.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.8 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.9. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna. Později také na Linux Kernel Newbies.
Byla vydána verze 0.2.0 v Rustu napsaného frameworku Pingora pro vytváření rychlých, spolehlivých a programovatelných síťových systémů. Společnost Cloudflare jej letos v únoru uvolnila pod licencí Apache 2.0.
Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Můj největší koníček, nebo spíše kůň, je amatérské rádio. Podstatou tohoto koníčku je, mimo jiné, navazování spojení s ostatními radioamatéry na celém světě. O radioamatérech najdete něco třeba tady.
Pokud to s naším koníčkem myslíte opravdu vážně, potřebujete minimálně program na vedení staničního deníku, do kterého si zapisujete uskutečněná spojení. V případě programů pro Linux nebyla situace zrovna růžová. Bylo zde několik pokusů o staniční deník, které vyhovovaly méně náročným radioamatérům, ale jestliže se však věnujete amatérskému rádiu vážněji, dostupné programy přestávaly velmi rychle vyhovovat. Například program Xlog donedávna neuměl ani pořádně zobrazit s kolika zeměmi jste vlastně měli spojení. Kvůli tomu bylo prakticky nemyslitelné používat Linux jako základní operační systém. Prostě neexistovalo potřebné programové vybavení. Staniční deník není jen o evidenci spojení. Musí hlídat s kolika zeměmi máte spojení, jestli jsou tato spojení potvrzená, musí umět filtrovat data, exportovat, importovat, ovládat externí zařízení, poskytovat operátorovi stanice údaje třeba o tom, jakého klubu je stanice členem, jestli platí pro diplomy atd. Všechno se musí dělat online, nesmí to zdržovat a omezovat.
S Linuxem jsem vážněji experimentoval od dob RedHatu 7.0. Předtím to bylo jen pár pokusů s MonkeyLinux. Po RedHatu následoval Mandrake, Suse, Slackware, ArchLinux a nakonec jsem zůstal u Ubuntu. Intalace Ubuntu na počítač byl zlomový okamžik. Verzi 7.04 jsem měl na počítači jako dualboot spolu s Windows XP. Po instalaci mi v Linuxu najednou vše fungovalo včetně speciálních kláves na klávesnici a to bez nastavování čehokoliv. Začal jsem v tomto OS trávit více a více času, bohužel když jsem chtěl vysílat, musel jsem rebootovat do Windows, kde jsem měl staniční deník vlastní výroby - CQRLOG. Byl/je vyvíjen v Delphi 6. Časté rebootování bylo velmi nepříjemné, wine problém neřešil, protože nefungovaly podpůrné programy.
Začal jsem se poohlížet po tom, jak by to bylo s vývojem staničního deníku pro Linux. Původní pokusy byly v QT, ale to mi moc nešlo. Začal jsem zkoumat jak by to bylo s vývojem v Kylixu. Bohužel Kylix je mrtvý a je s ním víc problémů než je zdrávo. Dal jsem se do testování RAD prostředí Lazarus. Lazarus si klade za cíl být jako Delphi pro Linux. Byl jsem v něm skoro jako doma. Začal jsem tedy s vývojem komplet nové verze programu, tentokrát pro Linux. Přidal se ke mě kamarád Martin, OK1RR a teď na programu pracujeme spolu. Velmi nám také pomohl můj kolega z práce a kamarád Martin. První verze 0.1.0 vyšla více než před rokem. Teď před Vánocemi vyšla verze 0.6.0. Za ten rok urazil program kus cesty. Máme několik set uživatelů napříč všemi kontinenty.
Program je postaven na embedded verzi Firebirdu 1.5, což umožňuje uložit do databáze velký počet spojení. Aktivní radioamatéři mohou mít klidně 300 000 spojení a ta spojení je nutné někde evidovat, dělat z nich statistiky, filtrovat atd. Embedded verze byla zvolena kvůli jednoduchosti instalace. Program není distribuován jako "typická" aplikace pro Linux. Není v žádných balíčcích, nemusí se složitě instalovat. Pro stažení máte dvě možnosti. Stáhnete si zkomprimovaný adresář s program, který rozbalíte do domácího adresáře a pustíte binární soubor. Prakticky všechny nutné knihovny má program u sebe. Jediné co je potřeba doinstalovat je knihovna libstdc++5 kvůli Firebirdu a knihovna hamlib pro ovládání radia. Jako druhá možnost je zkomprimovaný instalační skript. Ten po spuštění spustí grafický instalátor, který program nainstaluje do zvolené cesty včetně vytvoření ikony na ploše. Není to sice ten správný linuxový přístup, ale funguje to. Je to velmi jednoduché.
Díky našemu programu pozorujeme přechod některých radioamatérů na Linux. Náš program má několik "killler features", které programy pro Windows nemají. Instalace je velmi jednoduchá, upgrade taktéž. Podle mě je to ta správná cesta. Nabídnout uživateli víc, než má ve světě Windows. Dneska jsme spustili nové stránky - www.cqrlog.com. Můžete se mrknou na screenshoty programu, případně stáhnout a zkusit spustit. Zdrojové kódy jsou na http://cqrlog.svn.sourceforge.net/viewvc/cqrlog/.
Díky tomu, že mám staniční deník pro Linux, Windows na počítači nepotřebuji. Vše mi funguje jak potřebuji. Netvrdím, že Linux je dokonalý, občas se najde něco co mě vytočí, ale už si moc nedovedu představit návrat k Windows. Jsem spokojen.
Tiskni Sdílej:
--exclude-vcs
u TARu by se autorům mohla taky hodit..
Nedovedu si představit vytvářet balíky pro tolik různých distribucí. Těžko taky mohu čekat, až někdo balíky vytvoří. Psal mi jeden radioamatér z Brazílie a měl nějakou jejich lokální distribuci, kterou jsem ani pořádně nemohl googlem najít . Už si bohužel nevzpomínám jaké balíčky používala.
Ten program je připravený na spouštění z domovského adresáře. Makefile není, build dělám z Lazarusu, skripty mám pouze na automatické sestavení instalace a publikace buildů na webu. Musím vyzkoumat jak se dělá kompilace z příkazového řádku. Program používá další komponenty nainstalované do Lazarusu.
Ahoj,
do AR psal o CQRLOGu článek právě Martin, OK1RR. Bylo to rozloženo do tří částí.
Petr
To je právě to, co někteří "teens" nikdy nepochopí. Dělat software jako distribuční balík je často velmi nevýhodné, protože byste jej museli vytvářet minimálně tolikrát kolik je počet používaných distribucí. Po každém vydání nové verze distribuce vytvářet balík zas a znovu
Na druhou stranu, pokud uz jednou udelas SPEC file, Gentoo ebuild, ARCH pkgbuild a "deb" adresar, tak ho prakticky nemusis menit a funguje i po upgrade zdrojaku. Kdyz pak da vyvojar k dispozici zdrojaky komplet, tak si to prelozi kazdej vsude (nemusi delat primo RPM nebo DEB). Pak samozrejme muzou lip osetrit dependence, aktualizace a v systemu neni bordel (samozrejme, instalaci do /home/USER/prog taky neni bordel) a i kdyz to budou zdrojaky se SPEC souborem nebo deb adresarem, tak se nic kompilovat u uzivatele nemusi.
Je to přeci jen velmi drahý koníčekDraha je technika, jej el. spotreba alebo proste len cas su peniaze?
Lidi sice říkaj, že to můžou přes Skype taky, ale to vůbec nevědí, vo čem mluví...Prave tym ze Skype urobi vsetko za teba to asi neni ono, co? Lebo takto si to clovek robi vo "vlastnej rezii" , vie ako to funguje, co to obnasa a pod? A aka je kvalita prijmu pri volani na druhy koniec sveta? Horsia alebo lepsia ako cez Skype/klasicky telefon? Alebo je to skor taka ako cez vysielacku?
Příjem fotek z meteorologickejch družic je taky sranda. Ba dokonce, amatéři mají i svoje vlastní družice na oběžný dráze Přes jednu takovou jsem se onehdá bavil s Brity...Ale toto uz neni amaterizmus +1b
Ahoj,
každý koníček je drahý. Jak po peněžní stránce, tak časové. Běžný TRX pořídíš kolem 20k. Pro začátek to stačí. Pokud umíš telegrafii, dá se něco pořídit i za polovinu třeba jako stavebnice. Moje zařízení vypadalo ještě nedávno takto: www.ok2cqr.com/galerie/hamshack/hamshack2008.jpg. Teď to vypadá jinak. Oddělil jsem stůl se zařízením od zbytku obýváku, zabezpečil proti vniknutí dětí . Máme roční dvojčata a jak se k tomu dostanou, je s tím konec .
Pod Windows je mrak různých deníků. Komerčních i freeware. Mezi velice dobré komerční programy bych zařadil třeba DX4WIN, velmi kvalitní freewarový log je Logger od K4CY (Robert, GA, USA).
73 Petr, OK2CQR www.ok2cqr.com
Ano, na počítači mám i Internet. Má to stále stejné kouzlo. Si představ, když tak sedím u rádia ve dvě ráno, rozsvícenou jen lampičku, do okolní tmy záři monitor a display od rádia a ze sluchátek se do toho ticha linou telegrafní značky někoho z druhého konce světa. To je romantika!
Internet využívám jen jako zdroj informací, bez něj by to šlo velice težko.
Petr
To rádio je TS-930SAT. Má jen KV 160-10m včetně WARC, ten PA dává asi 600W. Na VKV moc nejezdím, nebaví mě to tam . FTčko už bohužel nemám .
Pastička je Elecraft Hexkey. Jezdím prakticky jen CW (morzeovkou). Na fone jsem za minulý rok udělal jen 12 spojení (telegrafem něco přes 1000). DIGI módy jako je SSTV, PSK, RTTY taky nejezdím. Sice jsem pár spojení zkoušel udělat i takto, ale přišlo mi to takové divné. Jen hledět na monitor a dívat se co to píše ... . O hexkey jsem něco málo napsal tady http://www.ok2cqr.com/?q=elecraft-hexkey Jsou tam i fotky.
Jako anténu používám multiband vertical GP8. Je to na pásma od 40 do 6m (7 - 50MHz) včetně WARC. Bydlím v paneláku, nemohu si moc vyskakovat. Na pásma 160/80m (1.8/3.5 MHz) mám sloper natažený ze střechy paneláku na strom.
Ta GP8 vypadá asi takto:
http://www.ok2cqr.com/hamradio/images/zarizeni/gp8.jpg
Anténa je asi ve 25 metrech a chodí velice slušně. Na silvestra jsem dělal, mimo jiné, AH2L - Guam, několik Japonců, Amíků, Kolumbii. Nebýt rušení od těch pitomých výtahů a, s prominutím, odrbaných nabíječek k mobilům, bylo by to ještě lepší.
Pohled na můj hamshack z jiného úhlu (starší fotka, nový nafocen nemám):
http://www.ok2cqr.com/hamradio/images/zarizeni/hamshack1.jpg
Petr
Ta pastička je určitě z polarizovaného relé. je to ale jen jednopádlo. Taky jsem ji kdysi měl. Asi dvakrát mě prasklo to pérko, které pádlo drží. Ta hexkey je dvoupádlo. Vůbec se to samozřejmě nedá srovnat.Ty diplomy na zdi jsou za CQ WPX Contest.
Doporučuju začít hned. Až budeš mít rodinu a budeš chodit každý den do práce, bude se začínat velice blbě. Budeš mít jiné starosti. Tu anténu si klidně znovu natáhni, podmínky se postupně zlepšují, v roce 2012 bude maximum sluneční činnosti a to bude chodit úplně jinak. CW se nauč, bez toho to není ono. Pokud budeš umět CW, můžeš si postavit jednopásmový TRX, který dodává firma SmallwonderLabs. Stojí asi 1000Kč. Dává sice asi jen 2W, ale na spojení po Evropě to bude v pohodě stačit. Mě se povedlo se 3W udělat i USA. Bylo to v noci na 7MHz. V takovém CQ WW/CQ WPX uděláš i se 2W USA a když budou dobré podmínky, je šance, že uděláš i HC8N na Galapágách. Ke konci závodu je tu 599+ a nikdo jej nevolá. Jel jsem CQ WPX na 14MHz s 5W a udělal jsem i Nový Zéland. Pokud budeš mít peníze, je samozřejmě lepší koupit nějaký výkonější TRX. Ale jak jsem napsal výše, důležité je začít co nejdříve. Koncesi jsem si dělal když mi bylo 16 let. Chtěl jsem v už v patnácti letech, ale mé snažení zmařily povodně v roce 1997.
Ať se daří, amatérské rádio je krásný koníček.
žebych zas začal s nějakým provozem? Nějak jsem z toho vyšel. Jo ty starý heroický časy když jsme se jak malej cirkus hrncovali na kopec na Polní den. Na dvoumetru, strašlivýma 7 wattama do antény Y23RD. Pak velikej pokrok, 50 wattů a dvě antény PA0MS, stálé stanoviště s ocelovým stožárem a kardanovou hřídelí. Součástí každé akce byla nezbytná expedice na CB pásmu, kuchtění různých tajemných poživatin, prostě kupa srandy. Postupně jsme se dostali dost nahoru a to už nějak není pro mě. Občas dělám tak trochu tecnickou podporu v týmu OK5Z ale do závodního provozu se nepletu.
73! de OK2SFI
Informace o tom prográmku by se hodila i zde: