V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Rozhodl jsem se trochu rozvířit bahno hnijícího rybníku okolo QCADu & spol ...
QCAD používám spoustu let, aktuálně ve verzi 2.x GPL z K.D.E. 3.x.x a docela mi vyhovuje. Četl jsem spoustu negativních názorů, ale půlka z nich pramenila z neznalosti a druhá půlka spíš z toho, že uživatel měl odlišné potřeby. Na to, co já s ním dělám, pro občasné amatérské hraní, je to skvělé a jednoduché kreslítko (viz screenshoty ... pro představu, co v něm občas kreslím a že si s tím nehraju prvních 20 minut). Zvykl jsem si časem i na filozofii ovládání a i když vím o konkrétních věcech, které by šly zlepšit, tak se to dá... a překvapivě se v něm dá pracovat i docela rychle. Na obrys kanceláře a rozmístění ethernet zásuvek, nebo na obrys dílu z plastové desky, nebo překližky určitě nepotřebuji parametrický 3D CAD. Vlastně ho nepotřebuji ani na složitější věci, hranice, kdy by mi přišel vhod, je poměrně neostrá.
Problém ovšem mám s tím, že stará verze QCADu 2.x už je v podstatě dávno mrtvá. Kde-sunset už nejde instalovat, QCAD verze 2.* zmizel i z těch legacy repozitářů odkud jsem ho do nedávna instaloval (mýlím se?) a na pár strojích mi QCAD 2.x přežívá jen kvůli tomu, že se kde-sunset a s ním QCAD 2.x neaktualizuje a nikdo ho neodstranil.
Problém by nebyl, kdyby jak LibreCAD, tak GPL verze QCADu (aktuálně 3.5.0 pro KDE 4.11.x) nebyly doprasené k nepoužitelnosti.
LibreCAD (v repozitáři jako verze librecad-2.0.3) ... kromě toho, že má hnusné a nepřehledné ikony (bych si snad i zvykl ... ale nelze klikat intuitivně, když je vše podobně zelené) je především brutálně pomalý. Na stejném stroji, kde QCAD šlapal docela použitelně je LibreCAD pomalejší možná 10x - 20x ... zatočení kolečkem myši a zoomování výkresu se proměnilo v slideshow, posun výkresu prostředním tlačítkem taky. Takže ačkoli je fajn, že zachovává leccos ze starého QCAD verze 2.x, tak tímto zpomalením je zcela zabitý.
Těžko srovnávat, ale zkusil jsem instalovat starší verzi LibreCADu 2.0.0 na Kubuntu běžícím na prastarém notebooku s 1.6GHz Celeron mobile a integrovanou Intel grafikou a na něm se chová méně zabržděně než na rychlejším stroji s nVidií a více RAM (verze KDE stejná 4.11.5).
Je to tedy jen můj problém? Je to dočasné, nebo je to problém určitých verzí? Je to by design? Je k tomu potřeba 3D akcelerace (mám funkční) ... nebo nějaké další nastavení? (používám binární ovladač nVidia, efekty v KDE mám vypnuté ... ale kromě domácí Core i5 @ 3.4GHz používám spíš pomalejší stroje tak na úrovni 2 - 3GHz Core 2 Duo).
Dokonce jsem klesl tak hluboko, že jsem LibreCAD 2.0.3 zkusil instalovat na Windows ... a není to lepší. Pravda Visty jsou líné z principu, ale to je stejnak jedno, používat Windows nehodlám.
QCAD 3.5.x je doprasený v jiných věcech. Změnila se citelně práce s bloky (ale na to si půjde zvyknout, jen radikálně jiné klávesové zkratky), změnilo se k horšímu kopírování označených částí výkresu (nově nelze chytit za uzel, ale chytá se prostředek označené oblasti ... velmi nepraktické) a úplně nejhůř dopadl tisk výkresu - zcela zmizely možnosti automaticky naškálovat výkres podle papíru, automaticky vycentrovat ... vše se najednou dělá v nepraktickém dialogu a aplikování změny trvá i přes 10s ... proč?
Mimochodem... většinou tisknu max na A3, ale občas by se hodilo i něco většího, ale bohužel jsem moc neuspěl se zprovozněním A0 plotru DesignJet 500 (mizerný dithering barevných odstínů přes CUPS, z Windows to jde) a něco takového jako práce s rolí v QCADu je úplné scifi. Tak snad alespoň černobílá A2 kdyby se podařila.
Je pár drobností, které bych na nové verzi QCADu 3.x i ocenil, třeba automatické přichytávání k nejbližšímu uzlu, nebo na průsečík kolmice atd... zatím mi to připadá docela užitečné. Z blikání bloků pod kurzorem mám spíš nepříjemný pocit, zobrazovaná nápověda je fajn ... čas ukáže.
QCAD 3.x na Windows kompilovat nehodlám, ale možná se dokopu k tomu, abych to zkusil na jiné instalaci Gentoo s trochu jinými verzemi KDE. Zdrojáky jsem stahoval z ofic. webu RibbonSoftu (http://www.qcad.org/en/qcad-downloads-trial), kompilace sice trvala dlouho, ale bez potíží a kromě warningů o chybějících překladech (mám nastavenou češtinu) nevidím jiné vady. A teď ovšem vidím, že už tam je zveřejněná verze 3.6.0.0 ... vyzkouším.
Opět - je to jen můj problém? Nebo s tím máte stejnou zkušenost?
Jak se chová LibreCAD/QCAD 3.x vám?
Jakou verzi používáte? Na jakém stroji?
Než mne odkážete na http://forum.librecad.org/ ... tak už v něm pátrám, ale zatím bez úspěchu ... to v tom nikdo nekreslí víc než primitivní tvar o pár čarách?
Zkoušel jsem i jiné CADy, ale cokoli komerčního je pro mé účely příliš drahé a hlavně obtížně přenosné. Potřebuji mít - pokud možno - stejný program na asi 6 PC k nimž mají přístup i jiní uživatelé. A velice mi vyhovuje prosté DXF, které QCAD & spol. generují, protože se pak dá velmi dobře použít v https://code.google.com/p/dxf2gcode/. FreeCAD vypadá zajímavě, ale je pro mne zatím příliš složitý, chci-li vykreslit třeba jen nepravidelný obrys s několika otvory.
Používáte vůbec někdo QCAD (& spol) na kreslení? Co v něm kreslíte, resp. jak složité věci?
Tiskni Sdílej:
jen by mě zajímalo co má QCAD a LibreCAD společného s KDE ..
Než někdo další opět navrhne komerční CAD ... uznávám, pokud to potřebujete, ale já převážně pro svou zábavu potřebuji nejčastěji díly zhruba takové složitosti, jako např.
... ty bílé plasty zde
http://egalerie.net/index.php/vyrobky/robovozitko/IMG_6947
... plexi držáčky, díry do clonek, dřevěná deska zde
http://egalerie.net/index.php/vyrobky/robovozitko/IMG_6809
... průhledný polykarbonát zde
http://egalerie.net/index.php/vyrobky/robovozitko/IMG_7970
... plošný spoj, dřevěné desky, plexi na distančkách zde
http://egalerie.net/index.php/vyrobky/robovozitko/IMG_8476
K nakreslení takových tvarů opravdu nepotřebuji složitý profi nástroj. Stejně jako na oříznutí fotky nebudu kupovat Photoshop.
Nakonec i to zmiňované nakreslení půdorysu pár místností se v tom dá udělat, nebo i celý návrh stroje na kterém se odkazované díly dají vyrobit. Což je zhruba maximum, co jsem o toho kdy chtěl.
Čímž netvrdím, že jiný CAD nezkusím ... možná ano (pár už jsem jich v minulosti zkoušel), pokud mi QCAD a z něj odvozené forky přestanou vyhovovat příliš.