Jakub Jelínek oznámil vydání verze 15.1 (15.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 15. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie). Staronovým vedoucím zůstává Andreas Tille.
Jason Citron končí jako CEO Discordu. Od pondělí 28. dubna nastupuje nový CEO Humam Sakhnini, bývalý CSO Activision Blizzard.
Článek na Libre Arts představuje baskytarový multiefekt Anagram od společnosti Darkglass Electronics. S Linuxem uvnitř (licence, GitHub).
Městský soud v Praze vyhlásil rozsudek, který vyhověl žalobě novináře Jana Cibulky, který s podporou spolku IuRe (Iuridicum Remedium) požadoval omluvu od státu za to, že česká legislativa nařizuje operátorům uchovávat metadata o elektronické komunikaci. To je přitom v rozporu s právem. Stát se musí novináři omluvit a zaplatit náklady řízení. Především je ale součástí přelomové rozhodnutí o nelegálnosti shromažďování dat a o
… více »Americké technologické firmy Apple a Meta Platforms porušily pravidla na ochranu unijního trhu, uvedla včera Evropská komise (EK). Firmám proto vyměřila pokutu – Applu 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč) a Metě 200 milionů eur (pět miliard Kč). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Jde o první pokuty, které souvisejí s unijním nařízením o digitálních trzích (DMA). „Evropská komise zjistila, že Apple porušil povinnost vyplývající z nařízení
… více »Americká společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem ChatGPT, by měla zájem o webový prohlížeč Chrome, pokud by jeho současný majitel, společnost Google, byl donucen ho prodat. Při slyšení u antimonopolního soudu ve Washingtonu to řekl šéf produktové divize ChatGPT Nick Turley.
Po roce vývoje od vydání verze 1.26.0 byla vydána nová stabilní verze 1.28.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.28.
Byla vydána nová verze 10.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 211 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 800 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
42 svobodných a otevřených projektů získalo finanční podporu od NLnet Foundation (Wikipedie).
Hezké shrnutí historie tohoto prohlížeče, včetně nepříjemností s poněkud nepřátelskou EULA apod., je k dispozici v článku Chromium – rychlost k neuvěření.
Chrome vykresluje HTML stránky pomocí enginu WebKit, který má svůj původ v KHTML (vyvinuté pro prohlížeč Konqueror z balíku KDE – WebKit založila na základech KHTML firma Apple pro svůj prohlížeč Safari). Pro interpretaci JavaScriptu používá Chrome engine V8. Tato komponenta se vyznačuje tím, že JavaScript kompiluje do nativního strojového kódu, aby zrychlila jeho vykonávání.
HTML5 ještě ani není hotový standard, ale vývojáři prohlížečů už nyní zařazují podporu některých částí připravovaného návrhu. Google Chrome 5 beta také přináší několik funkcí z této specifikace, konkrétně API pro geolokaci, aplikační keše, web sockety a drag&drop pro soubory.
Za bližší pohled stojí geolokační API, které samozřejmě slouží ke zjišťování aktuální polohy zařízení, na kterém program běží. Děje se tak pomocí IP adres, místa WiFi sítě atd. Chrome má konfigurační volbu, která umožňuje určit, jestli chcete webovým stránkám povolit zjišťování vaší polohy.
Dánští vývojáři V8 vydání nové betaverze doprovodili výsledky výkonnostních testů, na základě kterých tvrdí, že jejich engine doznal oproti předchozí betaverzi Chrome 30procentního zrychlení. Následující grafy jsou z oficiálních materiálů Googlu a ukazují výsledky této betaverze v testech V8 a SunSpider. Existují už srovnávací testy s TraceMonkey?
Google usoudil, že je nutné tyto pokroky v rychlosti pořádně propagovat, takže mimo jiné připravil video, ve kterém vývojáři V8 vymýšlejí a realizují různé více či méně praštěné srovnávací rychlostní testy inspirované pochybnými fyzikálními experimenty. Například střílení brambor přes kráječ…
Adobe Flash mnoha lidem nevoní, ale Google s ním problém nemá – většina lidí ho chce, tak jim ho servíruje. Zatímco Steve Jobs a Apple podporu Flashe tvrdošíjně odmítají (a přesto se jejich produkty dobře prodávají), Google se rozhodl Flash nacpat přímo do prohlížeče. Sedí tedy tak trochu na dvou židlích zároveň, protože se snaží zavést podporu jak HTML5, tak Flashe. Z hlediska univerzálnosti a všeobecné spokojenosti co nejširšího okruhu uživatelů je to však logické.
Pokud chcete Flash používat, velmi vám to může usnadnit život. S každou novou verzí Google Chrome dostanete i aktualizovaný plugin. Nutno podotknout, že ne tak aktualizovaný, jak by bylo možné – Chrome neobsahuje poslední dostupnou verze pluginu. Někteří uživatelé tedy hlásili výrazný propad ve výkonu oproti nejnovější verzi, zejména při přehrávání flashového videa.
Integrovaný Flash lze – podobně jako kterýkoliv jiný plugin – vypnout. I když ho nevypnete, tak vám budou fungovat rozšíření typu FlashBlock. Google tedy uživatelům Flash sice strká, kudy to jen lze, ale naštěstí nenutí silou.
Již v dřívějších verzích Chrome umožňoval synchronizovat záložky v prohlížečích provozovaných na různých strojích. Stačí k tomu účet u Googlu. Betaverze tuto vlastnost rozšiřuje na synchronizaci konfiguračních voleb a témat, takže můžete snadno docílit úplně stejně nastaveného prohlížeče. Synchronizaci nových položek je nutné zapnout.
Google Chrome si ukousává čím dál větší podíl na trhu prohlížečů, především na úkor Internet Exploreru. Není se co divit, protože se tomuto programu stále daří zachovávat jednoduchost, kterou vhodně doplňují šikovné funkce, naštěstí ne příliš vlezlé. Změny v této betaverzi jsou sympatické (pokud nemáte vyrážku z Flashe), i když nikterak převratné.
Poznámka na okraj: Nová betaverze zjevně opět provedla cosi nešikovného s vykreslováním fontů, protože na rozdíl od již opravených předchozích verzí nerespektuje uživatelské nastavení způsobu zobrazení písem a mnohým uživatelům vnucuje nechtěně antialiasované fonty.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
============================================ RESULTS (means and 95% confidence intervals) -------------------------------------------- Total: 296.4ms +/- 1.6% -------------------------------------------- 3d: 43.2ms +/- 1.3% cube: 11.4ms +/- 9.8% morph: 16.0ms +/- 9.5% raytrace: 15.8ms +/- 6.6% access: 33.6ms +/- 5.0% binary-trees: 4.2ms +/- 13.2% fannkuch: 15.6ms +/- 7.1% nbody: 8.2ms +/- 6.8% nsieve: 5.6ms +/- 12.2% bitops: 13.2ms +/- 7.9% 3bit-bits-in-byte: 1.6ms +/- 42.6% bits-in-byte: 2.6ms +/- 26.2% bitwise-and: 1.8ms +/- 30.9% nsieve-bits: 7.2ms +/- 7.7% controlflow: 3.4ms +/- 32.7% recursive: 3.4ms +/- 32.7% crypto: 20.2ms +/- 10.1% aes: 13.0ms +/- 9.6% md5: 4.2ms +/- 13.2% sha1: 3.0ms +/- 29.3% date: 36.4ms +/- 3.9% format-tofte: 16.6ms +/- 6.7% format-xparb: 19.8ms +/- 2.8% math: 24.2ms +/- 9.2% cordic: 7.0ms +/- 0.0% partial-sums: 12.0ms +/- 17.9% spectral-norm: 5.2ms +/- 10.7% regexp: 12.0ms +/- 29.3% dna: 12.0ms +/- 29.3% string: 110.2ms +/- 5.2% base64: 13.2ms +/- 7.9% fasta: 18.4ms +/- 7.7% tagcloud: 31.0ms +/- 4.9% unpack-code: 23.8ms +/- 2.3% validate-input: 23.8ms +/- 10.0%Proti tomu Chromium 5.0.381.0 (0):
============================================ RESULTS (means and 95% confidence intervals) -------------------------------------------- Total: 343.8ms +/- 3.7% -------------------------------------------- 3d: 62.2ms +/- 6.8% cube: 23.2ms +/- 4.5% morph: 23.0ms +/- 16.7% raytrace: 16.0ms +/- 5.5% access: 33.2ms +/- 1.7% binary-trees: 2.0ms +/- 0.0% fannkuch: 13.0ms +/- 0.0% nbody: 14.2ms +/- 3.9% nsieve: 4.0ms +/- 0.0% bitops: 30.8ms +/- 14.1% 3bit-bits-in-byte: 5.4ms +/- 75.7% bits-in-byte: 6.6ms +/- 10.3% bitwise-and: 11.4ms +/- 6.0% nsieve-bits: 7.4ms +/- 9.2% controlflow: 2.0ms +/- 0.0% recursive: 2.0ms +/- 0.0% crypto: 16.0ms +/- 0.0% aes: 8.4ms +/- 8.1% md5: 4.0ms +/- 0.0% sha1: 3.6ms +/- 18.9% date: 46.8ms +/- 9.7% format-tofte: 19.4ms +/- 9.7% format-xparb: 27.4ms +/- 10.4% math: 48.4ms +/- 2.9% cordic: 15.6ms +/- 10.7% partial-sums: 23.4ms +/- 4.8% spectral-norm: 9.4ms +/- 7.2% regexp: 10.4ms +/- 6.5% dna: 10.4ms +/- 6.5% string: 94.0ms +/- 5.4% base64: 9.6ms +/- 7.1% fasta: 18.2ms +/- 22.3% tagcloud: 24.0ms +/- 9.0% unpack-code: 27.4ms +/- 4.1% validate-input: 14.8ms +/- 11.0%... obojí je méně než v uvedených benchmarkách (nebo benchmarcích?
za chvíli dojdou číslaTak to je jedna z věcí, kterých bych se vůbec nebál
velke flash-e a obrazky sa najskor natiahnu a na kratku dobu zobrazia a az ptm zmiznu.tak to je samozrejme nesmysl!
Jak potom *snadno* rozliším http od https, ftp, gopher, etc.? Tak nějak jsem uvažoval nad Chrome/Chromiem, ale pokud předemnou hodlá schovávat protokol, asi přestanu uvažovat.
Ano, to jsem se snažil naznačit i ve svém blogu, mohl by na to být nějaký plugin (alespoň do FF), protože "buzerace" s přidáváním certifikátu pokaždé, když navštívím vygooglenou https stránku, je fakt nehorázná.
Obávám se, že chrome v tom nebude o moc lepší - přijde mi, že je mířen spíše na laiky a jeho hlavní zbraní je (oproti IE) jednoduché rozhraní.
U Firefoxu nebo Chrome? FF to má v about:config
jako browser.tabs.insertRelatedAfterCurrent
, jednodušše stačí zadat do tamějšího hledání "tabs" a config option je na talíři.
Ak narážate na webkit, tak ten je prítomný v X prehliadačoch, ale nejak som si nevšimol, že by niektorý z nich okrem Chrome prinášal niečo zaujímavé
Ad stejné brdo: všetky sú na hovno, ale každý inak. Až sa raz objaví browser, ktorý mi bude vyhovať, tak si kúpim klobúk a zjem ho
Zle si to pochopil, ja som sa s tebou nehádal; to bolo len došpecifikovanie Na stejné brdo sú v tom, že sú na hovno. Ale každý inak: aj keď daný browser ponúka nejakú super vec, tak ju pre istotu kazí ďalšími X negatívnymi vlastnosťami
Rýchle, responzívne a intuitívne GUI. Veľmi dobre riešený systém extensions (oveľa lepšie ako vo firefoxe). Síce ich ešte nie je moc a nie su dozreté, ale časom aj to bude a konečne sa budem môcť pomalého dinosaura firefoxu zbaviť (používam ho už čisto kvôli množine extensions, ktorých funkcionalita v žiadnom inom browseri neexistuje). Schopnosť odstreliť tab, ktorý sa zacyklí (týka sa hlavne flashu, ale aj ďalších vecí, napr. moonlight -- vo firefoxe mi spadne celý browser; v opere tomu bývalo tak isto, neviem ako teraz).
Skrátka, je toho dosť, ak to porovnáte s ostatnými webkit browserami (midori, epiphany, etc.), ktoré de facto ponúkajú len úplný základ správy stránok, nejaké tie taby a sem tam nejaká fíčura navyše.
Neviem, mne ešte nepadol. A je to jediný browser, o ktorom to môžem povedať
Extensions sú zatiaľ v plienkach. Zopár dobrých sa tam nájde, ale majú ešte muchy. Chce to čas. Firefox tak isto zaujímavé extensions nemal zďaleka od začiatku. Konkrétne pre mňa nutný vimperator a hlavne tree style tab sú tu dosť krátko. Chrome má tú výhodu, že všetko je už vymyslené -- stačí len počkať, kým to niekto preňho prepíše
Čo to máš preboha za verziu?
Že sa s tým nedá nič robiť si trochu prehnal. Jasné, že menej ako vo firefoxe, kde to všetko funguje nad XULom. V chrome sa toho dá spraviť toľko, koľko toho programátori chrome vyexportujú pre skriptovací jazyk. Takže v budúcnosti kľudne aj to GUI Ohľadne XULu, tak IMHO je to strašný overkill a jedna z hlavných príčin, prečo je firefox tak pomalý. Obvykle totiž zďaleka nepotrebuješ meniť kompletne vzhľad GUI, ale tá réžia navyše ti tam zostane aj pri najjednoduchších extensions. Google má potenciál byť rýchly _a_ rozšíriteľný, vec na ktorú pri browseroch čakám už roky
A když necháte někde nějaký tab viset moc dlouho, sežere tolik paměti, že žádný leak co kdy ve Firefoxu byl se tomu nevyrovná.To nebude chyba v Chromiu, používám jej jako výhradní browser tak minimálně půl rok a styl mého používání je, že mám nonstop spuštěný google kalendář a náš intranet (který se sám co pět minut refreshuje) a nic takového nepozoruji. Co ovšem pozoruji o Firefoxu je nechutně pomalé GUI.