Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
Ještě než si začneme něco zkoušet s daty, musíme si zkusit spustit a
zastavit databázi ručně (pro případ, že by nám to slítlo :)). Jak jsem
se již zmiňoval, všechny ovládací skripty naleznete v
$ADR/adabas/aad/v1200/bin. Zde jsou i startovací a stopovací
skripty x_start a x_stop. Budete u nich muset použít i jméno databáze
(serverdb, v našem případě TEST). Script x_show vám ukáže běžící servery
databáze, popřípadě, který z nich je nekorektně ukončen a potřebuje pomoci.
(většinou vyčistit tabulky pomocí x_clear a restartovat). Jak již bylo
popsáno, můžete rozjet více serverů (více serverdb) na jednom stroji a
všechny jednoduše ovládat a jednoduše monitorovat pomocí těchto scriptů.
Pro složitější monitorování můžeme použít skript xutil, který nám nabízí relativně přehledné stavy a nastavení databazí, mezi kterými se lze přepínat.
Jistě vás napadlo, že taková databáze by si zasloužila i lepší uživatelské rozhraní, než jsou textové obrazovky. Samozřejmě zasloužila, a proto je i má. Jednotlivé utility se nazývají místo x* ad* (některé jsou navíc):
Jak je vidět, skripty zahrnují celou oblast administrátorskou a velkou část uživatelské. Jedinou výtku bych měl pouze k přístupu k PL-SQL, kde existuje pouze utilitka xpl.
Teď přistoupíme k vytvoření příkladu tabulky. Uvádím ho, protože jsou zde odlišnosti od ostatních databází, zejména co se týče GUI. Řádkový klient se dá nahradit parametrickým použitím xquery, xpl, xload, což bude zřejmé z pokračování příkladu.
Abychom s uživatelskou tabulkou nepracovali jako správci (DBA), ale jako uživatelé, vytvoříme si běžného uživatele (účet) xxx. Tento účet nebude schopen pracovat se systémovými tabulkami ani účty, nebude moci tedy měnit vlastnosti databáze.
Spustíme si skript addomain jako správci a ve skupině PUBLIC - Database Objects si vytvoříme v uživatelích nového uživatele xxx. Poté se přihlásíme do addomain jako uživatel xxx. U vlastníka xxx v sekci table můžeme vytvořit novou tabulku yyy:
Jednotlivé datové typy jsou podrobně popsány v dokumentaci, ale v zásadě se neliší od běžně známých datových typů. V sekci databaze objects se můžete podívat na podrobnosti této tabulky a to kromě sloupců i na constrainty, cizí klíče, indexy a trigry. Cílem tohoto seriálu není vás seznamovat s možnostmi relačních databází, ale s možnostmi Adabasu, proto se k těmto vlastnostem podrobně v případě zájmu vrátím. Níže je vidět utilita addomain a vlastnosti objetku databáze.
Jestliže do této tabulky vložíte data, můžete monitorovat v adcontrol (xcontrol) nárůst obsazení databáze, připojené uživatele, paměť, transakce a logy - tudíž vše, co správce potřebuje vědět o aktivní databázi.
Adcontrol je uživatelsky příjemnější a přehlednější. Shození a nahození databáze je možné i přes tuto utilitu a stav je zobrazen na semaforu:
V případě problému s místem v databázi není problém pomocí adcontrol místo přidat.
"Správná" databáze by měla mít nějaký mechanismus backupování pro případ krachu, či přesunu dat. V xcontrol v menu Backup se tato možnost nabízí - vybereme-li Media manager můžeme si zvolit médium, na které se mají backupy provádět (tím se myslí název a cesta k médiu, není problém provádět zálohu na file systém Linuxu).
Zálohovat lze jak všechno, tak jen určitou skupinu (data, logy,..). Jistou vymožeností je Schedule Manager, kterým je možno backupy plánovat. V tom samém menu je i položka Restore, která umožní dle seznamu proběhlých záloh provést obnovu databáze (pokud budete provozovat nějakou databázi, určitě ji použijete :)).
Konkrétním příkladem se zde na doporučení nakladatele (:)) nebudu zabývat. Můžete si sami vyzkoušet nagenerovat nějaká data do filu a pomocí utility xload je dostat do tabulky. Např.:
xload -u uzivatel, heslo -d serverDB -n serverNode -b
controlfile
kde controlfile obsahuje "DATALOAD TABLE tabulka_kam
INFILE file_odkud SEPARATOR jak". Ve file_odkud
jsou data v textové podobě, která chcete dostat do DB, tabulka_kam
již musí existovat, jak je oddělovač dat ve file_odkud).
Samozřejmě ADABAS provádí při loadování kontrolu na správnost dat a log
o loadu si můžete prohlédnout pod názvem load.prot. V
případě, že chcete vyzkoušet i něco navíc, můžete vytvořit restrikci nad
vámi zvoleným sloupcem, (např. PRIMARY KEY v addomain). Pokud takto
vytvoříte novou tabulku, tak se vám nepodaří správně naloadovat stejná data
dvakrát za sebou (respektive v logu naleznete chybu loadu na PRIMARY KEY).
Samotná správa ADABASu není díky uvedeným utilitám složitá. Samozřejmě, že pro běžného uživatele bude stačit tento krátký výlet, podrobnější popis naleznete v dokumentaci výše zmiňované. Práce s daty se v ADABASu zásadně neliší od vžitých "norem", což je velikou výhodou. Nároky kladené na bezpečnost a konzistenci dat jsou vysoké a blíží se takovým pojmům jako je ORACLE.
Na druhé straně nedostatky jsou samozřejmě i zde a to při práci na vyšší úrovni - méně přehledný systém procedur a trigrů, nepohodlnost při jejich vytváření může leckoho potrápit při snaze proniknout i do této oblasti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: