Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Výsledek: Rozhovor: Richard Stallman
Pro ty z vás, kteří neví, o koho se jedná... Stručné shrnutí: Richard Stallman se narodil v roce 1953 a studoval na MIT, kde také přišel na chuť programování. Mezi jeho hlavní zásluhy patří založení projektu GNU (1984), který si klade za cíl vytvořit svobodnou náhradu proprietárních operačních systémů unixového typu. Tento cíl byl splněn zkombinováním GNU utilit a linuxového jádra - tak vznikl operační systém GNU/Linux. Je rovněž autorem známého univerzálního textového editoru Emacs a dalších programů.
V současné době se věnuje především prosazování svobodného softwaru a ideálů občanské svobody.
Matej 'Yin' Gagyi, náš čtenář a autor, dojednal s Richardem Stallmanem (RMS) rozhovor pro portál abclinuxu.cz. Abychom do celé akce zapojili i návštěvníky portálu, dohodli jsme s RMS, že nepůjde o rozhovor vedený klasickým stylem, kdy otázky reagují na odpovědi a celý rozhovor má daný směr. RMS souhlasil s tím, že zodpoví dotazy, které mu položí přímo naši čtenáři.
Chcete-li se zúčastnit, vložte do diskuze pod tímto článkem svůj dotaz. Každý nový dotaz vložte do nového vlákna (tedy ne jako odpověď na nějaký z předchozích komentářů). Protože nemůžeme sobecky počítat s tím, že by RMS našel čas na zodpovězení úplně všech dotazů, které mohou padnout, omezili jsme počet otázek na 15. Sejde-li se v diskuzi více návrhů na dotazy, rozhodne vaše hlasování. Svou podporu jednotlivým dotazům můžete vyjádřit v komentářích zařazených do vlákna, které dotaz založil.
Máte-li jakékoliv jiné připomínky nebo komentáře, vkládejte je výhradně do prvního vlákna, které bylo založeno speciálně pro tento účel.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Co si myslíte o velké medializaci, která provází otevření zdrojových kódů aplikací od SUNU a IBM? A licencích, které pro uveřejněné zdrojové kódy používají? Byl by jste radši, kdyby použili GPL?
Co je svoboda? Kdyby te nekdo prastil na ulici tyci, tak to bude v poradku? Podle toho, co rikas totiz pouzil svobodne jeho svobodny nastroj, tyc. Az te nekdo bude omezovat v tom, co si myslis, az te nekdo zavre jen za to, co si myslis. Porad budes pochybovat, co je nejlepsi rezim? Pockas si na ten "idealni rezim"? Vime, ze demokracie neni idealni, ale vime taky, ze existuji jiny rezimy a spolecnosti, ktery jsou horsi. A to co se deje v Cine nema obdoby. Ale to je muj nazor. Podle tveho pristupu by nemusel existovat zbrojni pas, protoze vsichni jsou tak uvedomeli a na vysi, ze nejake zakony nejsou treba.
Silne pochybuju, ze by z Ciny nebo S. Koreje vzesla nejaka svobodna distribuce Linuxu.
Ano. Však také jeho čin neodporuje žádným smluvním podmínkám mezi ním a výrobcem tyče, ale úplně jiným právním předpisům. Proto je nesmysl, aby nesprávnému jednání za pomoci software bránily nějaké licenční podmínky; pak bychom totiž do nich museli přidat ustanovení, že se software nesmí používat pro defraudaci, krádež, vraždu… Ve výsledku by vznikl dokument, který by byl z větší části kopií trestního zákoníku.
Podle tveho pristupu by nemusel existovat zbrojni pas
Přehlížíte jeden podstatný rozdíl: GPL (nebo licence) upravuje vztah mezi vámi a výrobcem nebo distributorem software. Nutnost mít zbrojní pas vám nepředepisuje výrobce zbraně ani ten, kdo vám ji prodá. Předepisuje vám ji zákon, který vydal stát.
prijde mi cela ta vec s dalsimi omezenimi do GPL trochu nerealna a tim padem zbytecna, presto:
Jestli k tomu používá GNU software, komerční software nebo třeba software, který píší jeho zaměstnanci, není IMHO příliš podstatný rozdíl.
mozna je to treba chapat v tom smyslu, ze GNU, GPL ci podobne, jde uz z principu velmi obtizne omezovat (omezovaz uzivatele v nejake cinnosti). muze za to obvykle verejna existence zdrojoveho kodu a moznost jej menit
Dá sa povedať, že je to ako pri pene...
Jedna bublina končí tam, kde začína druhá. Treba ich však rozložiť po hladine tak, aby mali všetky slobodu...
Ještě zásadnější otázka je, kdo by rozhodoval o tom, co je použití proti základním kamenům demokracie. Jinak naprosto souhlasím, že to je nesmyslný nápad. GPL se vůbec nezabývá podmínkami používání software, ale pouze podmínkami jeho šíření a šíření jeho modifikací.
Nemel by byt soucasti GNU GPL i odstavec, ktery by pravne znemoznil pouziti GNU nastroju proti zakladnim principum demokracie?Myslim si, že neměl. Viz. sekce "NO WARRANTY". Ale každopádně dobrá otázka. Zajímalo by mě, jak by odpověděl Ríša.
RMS nikomu neberie právo vraviet "Linux". Len nabadá a zdôrazňuje, že správne by sa malo hovoriť GNU/Linux, cs/sk" [GNU Linux].
RMS si uvedomil, že existuje mnoho výrazov, ktoré ľudí mätú a tý potom reagujú nesprávne ("softvérový patent" by ma byť "Patent na myšlienku na softvér", "Open Source" nevraví o slobode, ktorú má ponúkať).
IMHO RMS si uvedomuje, že "Linux" je pre komerciu lepší.
Berete ji spíš jako závazný právní dokument, který má pod hrozbou sankcí přimět někoho k jejímu dodržování, a myslíte si, že její porušení by mělo být soudně trestáno?
Nebo ji spíš berete jako určitý manifest, apel na uživatelovo svědomí a morálku, a její porušení by tedy mělo být viděno jako neetické jednání a odsouzeno jako takové, bez zásahu orgánů činných v trestním řízení?
Děkuji
Petr Břeň
Existuje niečo, čo ste pre slobodu softvéru a ľudí neurobil a cheli by ste?
Ja by som sa nemal v tejo diskusii vyjadrovať vôbec, ale čo už...
Výhoda OSS (a FLOSS) algoritmov je v tom, že sú nepriestrelné, neobíduteľné. Zdrojové kódy komerčných algoritmov môžeš ukrývať koľko chceš, ale keď niesú kvalitné, niesú bezpečné.
Ak by bankové systémy boli pod GNU GPL, museli by byť bezpečné... (možno práve preto niesú)
Dokážete si představit situaci, kdyby mohla licence GPL opustit pole softwaru a přejde i do jiných odvětvích?
Sice mě ted nenapadá do jakého odvětví by se dala zakombinovat, ale....
Brat GNU GPL je v dokumentoch (GNU FDL). Kandidáti sú film, hudba... ale ich vývoj je nákladný. Teoreticky genetika (šľachtenie rastín a inej zveri).
Každopádne produkt pod GNU xyL musí byť reprodukovateľný bez nákladov (< 1Sk?)
RMS nemá s Open Source Softwarom nič spoločné. OSS vzniklo z Free Softwaru, aby prinieslo myšlienky do komerčnej sféri. RMS vravý, že výraz OpenSource nehovorí niť o základnej myšlienke FSW - slobode, preto o ňom nechce nič počuť.
Používajte výraz "Free Libre Open Source Software" - FLOSS, čo je výborný kompromis. Inak otázka je v horných 50%.
Páči sa Vám celkový vývoj GCC systémov a ich dnešná podoba? Ešte sa niekedy do vývoja zapojíte?
Možno trochu off-topic, ale je to jeho veldielo.