Začínáme s Linuxem: Výběr distribuce

19. 2. 2013 | Michal Polák | Různé | 14207×

Linux je ve své podstatě jen jádro operačního systému. Ale vžilo se pro obecné označené všech operačních systémů postavených na něm a stalo se zároveň synonymem pro platformu. Linux však není jeden operační systém. Je jich více, nazývají se distribuce, a vyvíjí je společnosti, komunity i jednotlivci. Níže jsme vybrali několik linuxových distribucí, které mají stabilní vydání, jsou uživatelsky velmi přívětivé, adekvátně propagované a nechybí jim široká komunita uživatelů. Konkrétně si představíme Ubuntu (a jeho deriváty), openSUSE a Fedoru.

Obsah

• Ubuntu
• openSUSE
• Fedora
• A řada dalších…

Ubuntu

Známou a u běžných uživatelů oblíbenou distribucí je Ubuntu, kterou vyvíjí společnost Canonical Ltd. vlastněná Markem Shuttleworthem. Ten se mimochodem podíval jako kosmický turista na Mezinárodní kosmickou stanici. Ubuntu se zakládá na dlouho a konzervativně vyvíjené distribuci Debian.

Distribuce Ubuntu vychází každých 6 měsíců, z toho každé 2 roky vychází vydání LTS (Long Term Support) s prodlouženou podporou. Změny se netýkají jen bezpečnosti a předinstalovaných aplikací v nových verzích, ale i uživatelského prostředí GNOME, na kterém je postaveno vlastní rozhraní Unity se specifickým levým panelem s aplikacemi, horní lištou a upraveným stylem oken. Existují ale také příbuzné distribuce využívající jiné grafické prostředí jako zejména Xubuntu (Xfce) a Kubuntu (KDE).

Ke každému vydání jsou k dispozici běžné ISO obrazy, které je možné buď vypálit na DVD nebo nabootovat přímo z flash disku. Pro snadnější přechod z Windows existuje také instalační utilita Wubi, pomocí které lze nainstalovat Ubuntu v průvodci jako běžnou aplikaci. Po spuštění počítače však dostanete na výběr, zda chcete spustit Windows anebo Ubuntu. Za zmínku stojí zjednodušené online demo. Instalace je přehledná, i pokud se jí rozhodnete uskutečnit právě z DVD a stačí jen proklikat průvodce instalací, ještě předtím máte možnost si systém byť ne zrovna plynule vyzkoušet v jako tzv. Live CD.

Už v základní instalaci má Ubuntu celou řadu základních aplikací jako kancelářský balík LibreOffice, webový prohlížeč Firefox, e-mailový klient Thunderbird, přehrávače Banshee a Totem, prohlížeč fotek Shotwell a řadu dalších. Pokud vám nestačí, můžete si buď stáhnout vybraný DEB balíček s aplikací (instalace z něj probíhá v podstatě automaticky po poklikání) nebo – a to je jednodušší – využít Centrum softwaru pro Ubuntu. V ní si můžete aplikace buď procházet po kategoriích, nebo vyhledávat. Instalaci pak provedete jediným kliknutím podobně jako je tomu u Marketů na dnešních chytrých telefonech.

Za zmínku stojí distribuce Linux Mint, která je založena na Ubuntu, ale má vlastní uživatelské prostředí postavené na méně známém MATE a Cinnamon, doplněné o KDE a Xfce. Pro některé přecházející uživatele může být zajímavé, protože není od Windows tolik odlišné jako Unity na Ubuntu a spuštěné aplikace se zobrazují ve spodní liště, kde je také na místo nabídky start podobně vypadající Menu.

openSUSE

openSUSE je zase vyvíjena pod záštitou společnosti Novell. Oproti SUSE Linux Enterprise (ať už desktopové nebo serverové) se na vývoji více podílí komunita a nenabízí pokročilé funkce a technickou podporu ve firemním slova smyslu.

Stejně jako Ubuntu i OpenSUSE vychází každý půl rok. Ke stažení je standardní ISO obraz pro DVD. Vybrat si můžete z 32 nebo 64bitové verze (v případě x86) a uživatelského prostředí. OpenSUSE využívá rovnou dvě, a to buď GNOME, nebo KDE a každé z nich si můžete taktéž vyzkoušet nanečisto jako tzv. live CD. Samotná instalace je opět zpracovaná v průvodci, kde jen občas něco nastavíte a potvrdíte.

Softwarová výbava je velmi podobná a pokud nemáte zvláštní požadavky, vystačíte si hned od začátku. K dispozici je také nástroj YaST, který má na starost kromě nastavení systému také software a také aktualizace.

Fedora

Distribuce Fedora je vyvíjená komunitou. Její vznik sahá do roku 2003, kdy došlo k rozdělení vývoje od dnes komerční distribuce Red Hat Enterprise Linux. Přesto Red Hat vývoj kompletně svobodné Fedory sponzoruje a obě distribuce používají stejný balíčkový systém nazývaný RPM (RPM Package Manager).

V současné době jsou udržována dvě vydání, a to Beefy Miracle z května 2012 a Verne z listopadu 2011. Základní vydání obsahující grafické prostředí GNOME je dostupné ve 32 i 64bitové variantě jako ISO obraz. Vedle toho jsou ke stažení také tzv. spiny, které se v oficiálním vydání liší právě grafickým prostředím. Pokud se proto chcete vyhnout dalším instalacím a rovnou víte, jaké chcete, stačí si vybrat. K dispozici je krom výše uvedeného GNOME, KDE, Xfce i LXDE. Instalace je stejně jako ve všech výše i níže uvedených distribucí grafická.

I Fedora má samozřejmě základní aplikace předinstalované. Jako e-mailový klient byl zvolen Evolution, jako kecálek Empathy, video přehrává Totem, hudbu zase Rhythmbox. Pro úpravu grafiky jsou dostupné bitmapový editor Gimp a vektorový editor Inkscape a nechybí ani LibreOffice a aplikace pro poznámky, sledování času, vypalování atd.

Zajímavou alternativou je také CentOS, která je v podstatě volně dostupnou kopií Red Hat Enterprise Linuxu. Protože vývojáři Red Hatu staví na open source, mají také povinnost zdrojové kódy ukazovat. Nemá ale technickou podporu Red Hatu a oproti Fedoře je vhodná spíše pro pokročilejší uživatele.

A řada dalších…

Na závěr bych rád zmínil ještě Mandriva Linux, což je distribuce historicky odvozená od Red Hat Linuxu 5.1. Po řadě změn majitelů se jejího vývoje chytili francouzští vývojáři s cílem vyvíjet distribuci vhodnou zejména pro domácí uživatele. Poslední vydání ale vyšlo v roce 2011 a stále se objevují dohady o budoucnosti, či nebudoucnosti této distribuce.

Docela pěkný přehled řady linuxových distribucí naleznete na Wikipedii a za doporučení stojí také Distrowatch.com. Konečné rozhodnutí je ale na každém uživateli a hlavní je, aby se systém líbil (na kolik jiných věcí se díváte tak dlouho jako na obrazovku počítače), byl pro vás vhodný a svým způsobem přirostl k srdci. Ačkoliv bych se chtěl vyvarovat nějakému doporučení, nelze opomenout, že skvělou podporu pro začínající uživatele má Ubuntu, ale i Fedora podporovaná Red Hatem, který má sídlo u nás v Brně.

V příštím článku se podíváme na jednotlivá grafická prostředí…

       

Komentáře

[little.owl]

Na závěr bych rád zmínil ještě Mandriva Linux, .......... o budoucnosti, či nebudoucnosti této distribuce.

Mandriva je mrtva. Proc tedy nezminite nasledovnika, distribuci Mageia, zejmena kdyz se odkazujete na Distrowatch kde je druhou "nejpopularnejsi" distribuci po Mintu ...

[petr_p]

Článek je zjevně zastaralý.

[SAL]

Fakt je zastaraly. Napr. za aktualne vydanie Fedory povazuje verziu "Verne", ktora je uz nepodporovana a nespomenul uz vyse mesiaca vyjdenu "Spherical Cow".

Vid.: https://fedoraproject.org/wiki/Releases

[Peťoš]

Je zrejme, ze ABC se potyka s nedostatkem autoru, tak vytahuje "clanky ze supliku". Uz se tesim na clanek o KDE 3.5.10.

[jdsulin]

to ja taky :) .. KDE 3.5 jsem mel celkem rad :)

[Adamec]

stare dobre kdecko ...

[w4rr10r]

Nedávno tu jeden vyšel... o TDE.

[Jan]

Můžete něčím podepřít vaše tvrzení?

[little.owl]

Z je Mandriva mrtva? Odliv uzivatelu a packageru pod kriticky limit vam nestaci?

[Jan]

Ne, to opravdu na tvrzení ze je mrtva nestačí. Nešiřte FUD.

[little.owl]

Chcete cisla?

Kouknete se na graf statistiky jejich starsich mailing listu - treba zde ci zde.

Kouknete se na pocet subscriberu u novych listu, treba Mandriva maintainers, stejne jako v Mandriva expert tam neni za tento rok zadny mail.

Srovnejte to s aktivitou Mageia, jen jeden jejich devel ma denne vice mailu nez vsechny Mandriva devel mail listy dohromady za cely leden, viz zde.

Jasna cisla, zadny FUD, Mandriva je mrtva.

Prodat chcipleho osla jako svizneho kone chce slusne schopnosti.

[Jan]

Zjevně nechápete co znamená být mrtvá. To nastane tehdy, když ji opustí výrobce a když nevychází žádné aktualizace. To jestli se o distribuci tlachá někde na fórech není známkou živosti, ale pouze důsledek nabalení začátečníků, kteří neví. Zjevně máte chuť se vést na hipe vlně, prosím, ale nešiřte FUD.

[pavlix]

Úsměvné, argumentace ad hominem a ještě jak od puberťáka. Jestli jsi ze situace kolem Mandrivy smutný, tak tě tu klidně můžeme politovat, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat.

[Ash]

argumentace ad hominem a ještě jak od puberťáka

Bavíš :D

[little.owl]

distribuci tlachá někde na fórech není známkou živosti,

Tohle nejsou fora, ale jejich development listy. Chapete co temer nulova komunikace znamena? Ze Mandrivu opustila vetsina jejich vyvojaru a package maintaineru a presunula se k Mageia-e. Tech par lidi, co tam zustalo, distribuci takoveho rozsahu neudrzi.

[Peťoš]

Vsak to se de facto deje. Neni de fakto zadny support -- jedine, co je zive, je prave forum. Jinak Mandrivu vyvojari neopustili, ale byli propusteni (a nasledne zalozili Mageiu). ROSA je vlastne ruska firma, ktera pripravuje prechod ruskeho skolstvi na otevrenou platformu. Proto vzali dobrou distribuci na pokraji krachu, vytahli z ni "to dobre" a na zbytek kaslou. O tom, ze je Mandriva mrtva svedci i to, ze komercni verze MGA vychazi z Mageii. Takze zadny FUD, ale zkusenosti nekoho, kdo o tom "neco vi".

[Sešívaný]

Ač to říkám nerad, protože na Mandrivě jsem začínal a je to pořád srdeční záležitost, Mandriva opravdu mrtvá je. Skoro celá komunita utekla k Magei nebo jiným distribucím (my na českém fóru Fedory máme každou chvilku nějakého konvertora z Mandrivy). Ruská firma ROSA Labs, která chtěla Mandrivu převzít a zachránit, jednání s Frantíky nakonec vzdala. A uživatelská základna už to taky postupně vzdala (jednu dobu nejpopulárnější distro, které ještě v roce 2005 mělo 27 % mělo letos v anketě Abíčka 1,18 %) a to ČR byla vždy země s jedním z největších rozšíření Mandrivy díky knížkám Ivana Bíbra. Mandriva možná není mrtvá formálně, ale fakticky ano, bohužel.

[little.owl]

Mame tu potomka Mandriva: Mageia, ktera prevzala vse nejlepsi co z Mandrivy zbylo, myslim si ze delaji slusnou praci, ja jim drzim palce..

[petr_p]

Jazyková poznámka: říká se konvertita.

[kavol]

a nestačil by přeběhlík?

[egg]

Dezertér.

[Michal Kubeček]

Zajímavé, kam to směřuje… Že by za chvíli došlo i na Shol'vu? :-)

[Lojsa]

openSUSE nevychází co půl roku, jak se píše v článku

[Tutor]

Od kdy Distrowatch měří používanost distribuce?

[little.owl]

Od te doby, co je jim autor clanku ohani.

[Ash]

Mně připadá že se tím ohání akorát autor postu Tutor, ale mohu se mýlit (pokud v článku došlo mezi tím k nějké změně).

[otula]

kde je druhou "nejpopularnejsi" distribuci

Od kdy Distrowatch měří používanost distribuce?

Nejlepší je snaha někoho shazovat na základě něčeho, co nikdy netvrdil.

[Honz]

Heh, přesně to jsem chtěl napsat taky...

[Ondra]

openSUSE je zase vyvíjena pod záštitou společnosti Novell

neni pravda: http://en.opensuse.org/Sponsors

[ivan]

Ha takze OpenSuse uz sponzoruje AMD, no pekne. A odkial beru zdrojaky do opensuse? Nie nahodou z "Novell Open Enterprise Server"?

Inak na http://www.opensuse.org je dole: "2008 Novell, Inc. All Rights Reserved."

[Tutor]

SUSE již není součástí Novellu, ale funguje samostatně.

[Michal Kubeček]

A odkial beru zdrojaky do opensuse? Nie nahodou z "Novell Open Enterprise Server"?

To je nesmysl už s ohledem na verze software a vývojový cyklus. Ve skutečnosti je to spíš přesně naopak. OpenSuSE se používá jako základ, ze kterého se dává dohromady SLE (SLES a SLED). Novell OES je v podstatě SLES, do kterého Novell přidal své vlastní balíčky.

[Miška]

"Novell Open Enterprise Server" sem snad ani neslysel, to s cim ma obcas openSUSE spolecnou codebase je SUSE Linux Enterprise a je to trochu opacne - SLE bere kod od openSUSE kam ho prispiva komunita a mimo jine i zamestnanci SUSE (SUSE uz vic jak rok neni soucasti Novellu).

http://en.wikipedia.org/wiki/OpenSUSE

Co se copyrightu tyce, asi buga, asi nikdo uz dlouho neupdateoval.

[Michal Kubeček]

SUSE uz vic jak rok neni soucasti Novellu

Skoro dva, abychom byli přesnější.

[Václav "Darm" Novák]

Fidorku bych taky zrovna začátečníkovi nedoporučoval, je to hodně experimentální distro… Spíš bych uvedl Linux Mint.

Mimochodem, dával jsem dohromady počítač pro můj oblíbený bar a OEM Windows XP už asi aktivovat nejdou :/ Vzhledem k tomu že slouží pouze ke spouštění MP3 (dříve Winamp) a songů z Youtube a nárok je alespoň na částečně windows-like rozhraní, hodil jsem tam LUbuntu. A musím uznat že LXDE má pro tohle sakra něco do sebe. V defaultu Audacious (přepnuto do Winamp rozhraní) a Chromium… Jediná reakce: Je to mnohem přehlednější než předtím! Yay :)

[Solitary]

Zas tak Fedora experimentalni neni. Prijde mi to uz skoro jako mytus, ktery se stale omyla a kazdy si pak mysli, ze je nestabilni a furt neco pada. Faktem je, ze se tam sice objevuji nove veci prakticky jako prvni (typicky z duvodu, ze je sam Fedora/RedHat vyviji), ale vzdy az je jiste, ze se neobjevi zadne vaznejsi problemy. Jinak jde o solidne stabilni distribuci.

Asi nejvetsi problem, co Fedora zacatecnikum zpusobuje je rpmfusion a idea toho, ze Fedora sama poskytuje jen licencne nezavadne veci. Typicky windows-odchovanci tohle nedokazou pochopit a vidi to jako nejakou vadu, ze musi delat neco navic, zatimco Ubuntu/Mint uz tam ten flash/kodeky/atd. ma nainstalovane. Druhou veci bude, ze tam neni nic tak BFU-friendly jako Ubuntu Software Center.

[Solitary]

s/omylat/omilat :/ to mam za to ze pisu bez diakritiky a pak mi to neprijde tak osklivy, kdyz to po sobe ctu.

[blami]

Ja bych si dovolil nesouhlasit/rozvest to. Fedora ma to, ze je experimentalni konec koncu i tak trochu v nazvu (features first) a pouze 6 mesicni podpora bez LTS verzi to tak trochu znaci. Treba nedavne prevraty v anaconda atp. za experiment rozhodne povazuji. Myslim ze autor toho prispevku na ktery reagujete mohl tim 'experimentalni' myslet spis to, ze uzivatele Fedory jsou neustale zmitani ruznymi a docela zasadnimi zvraty v uzivatelskem rozhrani a celkove user experience a pouzitelnosti distribuce nez tim, ze by jim SEGFAULTovalo cp.

I kdyz se mi Fedora libi a sam jsem ji nejaky cas pouzival nez jsem presel zpet k Debianu prave z toho duvodu ze me nebavilo jak rychle se veci ve Fedore meni a jak to co jsem se pracne ucil v mziku nefunguje bez nejake prechodne doby na preuceni se, zacatecnikovi bych dal radeji to Ubuntu kde se Canonical dost soustredi prave na user experience a podporu dlouhodobych navyku. Vse tam funguje out-of-box atd.

Jak sam pisete jednim z problemu Fedory je i to, ze aby clovek rozchodil kartu od Nvidie nebo prehravani MP3jek _musi_ chte nechte instalovat z jinych zdroju nebo kompilovat, coz take na vhodnosti pro novacky nepridava.

[little.owl]

Fedora ma to, ze je experimentalni konec koncu i tak trochu v nazvu (features first) a pouze 6 mesicni podpora bez LTS verzi to tak trochu znaci.

Jak sesti mesicni? 13 mesicu minimalne. LTS neni potreba, kdyz tu mame jeji neprimy klon RHEL a CentOS.

Navic u Linuxove distribuce, jakekoliv, jde predevsim o komunitu lidi okolo a tu ma Fedora velmi silnou.

Ty nove feature pisiu lide vetsinou od ni a to, ze jine distibuce prijdou s onimi featurami pozdeji jim vubec nepomuze, kdyz veci nejsou schopni poradne naintegrovat, natoz opravit.

[lertimir]

Máte znalost jaký je rozdíl mezi CENTOSem a Scientific Linuxem z Cernu? Obojí by měl být rekompilovaný RHEL.

[little.owl]

Je. Pouzival jsem oboje, CentOS si dava vice prace s kompatibilitou a ma lepsi infrastrukturu, lepsi prechody mezi minor verzemi (continuous repository, nejste bez updatu), pomalejsi prechody mezi major verzemi (daji si stim vice prace). SL je casteji rozbity, ale ma rychlejsi prechod na dalsi major verzi, kratsi dobu podpory. Volba je CentOS a navic Karanbir Singh je celkem fajn chlapik .

[alblaho]

No co se týče zvratů v uživatelském rozhraní, tak Fedora za Ubuntu spíš zaostává. Protože používá standardní GNOME nebo KDE.

Je fakt, že uživatel Fedory musí vědět, že si má ručně přidat rpmfusion (což je ale samo o sobě snadné), kdežto v Ubuntu takový krok není potřeba.

[David Jaša]

kdežto v Ubuntu takový krok není potřeba.

contrib/universe/multiverse se tam už nemusí explicitně povolovat? debian-multimedia a to repo na .fr doméně už taky není třeba dodávat? Ubuntu jsem používal 2004-2010 a nějak výrazně lepší než fedora v tomto ohledu nebývalo (leda ohledně těch grafik, ale na ty si už naštěstí můžu dovolit hodit bobek).

[pavlix]

Prijde mi to uz skoro jako mytus, ktery se stale omyla a kazdy si pak mysli, ze je nestabilni a furt neco pada.

To o tom mýtu mi přijď říct do očí, až zase budu přepínat na virtuální konzoli, abych sestřelil zamrzlý gnome shell a pustil si ho znovu. Naposledy jsem to udělal včera (dneska to mám puštěné teprve deset minut).

ale vzdy az je jiste, ze se neobjevi zadne vaznejsi problemy.

Tu o karkulce.

Asi nejvetsi problem, co Fedora zacatecnikum zpusobuje je rpmfusion

Ani nevíš, jak rád bych, kdyby RPMFusion bylo největším problémem Fedory.

Typicky windows-odchovanci tohle nedokazou pochopit a vidi to jako nejakou vadu, ze musi delat neco navic

Tak sorry, ale pokud jě někdo odchovaný na windows a vadí mu potřeba přidat jeden repozitář a pak má všechno po ruce, tak je problém někde jinde.

Druhou veci bude, ze tam neni nic tak BFU-friendly jako Ubuntu Software Center.

To spíš (ač neznám USC, takže nevím, jestli bych chtěl, aby to zrovna tak vypadalo).

[Sešívaný]

Prijde mi to uz skoro jako mytus, ktery se stale omyla a kazdy si pak mysli, ze je nestabilni a furt neco pada.

To o tom mýtu mi přijď říct do očí, až zase budu přepínat na virtuální konzoli, abych sestřelil zamrzlý gnome shell a pustil si ho znovu. Naposledy jsem to udělal včera (dneska to mám puštěné teprve deset minut).

Tak stabilita je relativní a myslím, že kolega to myslel v porovnání s ostatními půlročními distribucemi nebo rolling release. A tam se takové problémy, jaký popisuješ, dějou poměrně běžně. V tomto Fedora nijak nevybočuje z davu.

[nyan]

Tak stabilita je relativní a myslím, že kolega to myslel v porovnání s ostatními půlročními distribucemi nebo rolling release. A tam se takové problémy, jaký popisuješ, dějou poměrně běžně. V tomto Fedora nijak nevybočuje z davu.

Zajimave, protoze moje zkusenosti jsou presne opacne; pouzival jsem Arch dlouho predtim nez byl kchuul a mainstream, a problemu bylo vzdy mnohem min nez s fedorou. Mozna to bude souviset s tim, ze necpou do kazdeho balicku tintilion vlastnich patchu, ktere "otestoval" leda tak jeden fedora devel...

[Sešívaný]

No, vidíš, já zhruba před dvěma lety zkoušel Arch Linux a nebyl jsem z něj co se týče stability unešený. A co teď? Roztrháme si občanky? Tyhle anekdotalní argumenty jsou o ničem.

BTW Fedora je jedna z posledních distribucí, která může být obviňována z toho, že zanáší patche do uptreamové práce. Naopak základní pravidlo zní se držet co nejblíže upstreamu a měnit ho minimálně. Pokud se člověku něco nelíbí, má to jít změnit do upstreamu.

[nyan]

No, vidíš, já zhruba před dvěma lety zkoušel Arch Linux a nebyl jsem z něj co se týče stability unešený. A co teď? Roztrháme si občanky? Tyhle anekdotalní argumenty jsou o ničem.

Samozrejme ze jsou k nicemu. Nicmene jsem rad ze uznavas, ze tvuj argument je stejne anekdotalni jako muj

BTW Fedora je jedna z posledních distribucí, která může být obviňována z toho, že zanáší patche do uptreamové práce. Naopak základní pravidlo zní se držet co nejblíže upstreamu a měnit ho minimálně. Pokud se člověku něco nelíbí, má to jít změnit do upstreamu.

Ano, todle je hezka teorie, nicmene last time i checked, byla hodne vzdalena praxi.

[pavlix]

Nemám důvod se s tebou přít. Nicméně si všimni, na co jsem reagoval…

Prijde mi to uz skoro jako mytus, ktery se stale omyla a kazdy si pak mysli, ze je nestabilni a furt neco pada.

A na mě ten systém s výchozím GUI prostředím působí nestabilně a skutečně mi furt něco padá (pokud alespoň jednou denně při aktivním používání uznáš jako furt).

Je možné, že to jiným nepadá a v tomto případě je třeba uvést, že používám (standardně instalované) Empathy a jeho prostřednictvím Telepathy a v něm mám jabber, IRC a SIP, takže se mi můžou projevovat chyby, které někdo nemá.

Nehledě na to, že jsem si zvykl na to, že když ve Fedoře něco sletí, jde to jednoduše nahlásit. V poslední době se mi buď hláška neobjeví, nebo mi v Gnome Shellu zmizí celá dolní lišta, takže asi nemá ani jak zobrazit.

[kavol]

Tak stabilita je relativní a myslím, že kolega to myslel v porovnání s ostatními půlročními distribucemi nebo rolling release.

mno, tak když si porovnám svoji pracovní Fedoru s domácím Gentoo, tak to Gentoo mi z toho vychází líp absolutně, nikoli relativně :-p

třeba teď mě na Fedoře dost trápí bug #313447, který na Gentoo nepotkávám ...

[Sešívaný]

S Gentoo moc zkusenosti nemam (vsechno si kompilovat mi nikdy moc neimponovalo a rolling release distribuce pro me byly vzdycky spis zklamani), ale nemam problem tomu verit. V posledni dobe na nej slysim spis pozitivni ohlasy. BTW ja na sve pracovni Fedora taky odhaluji mnohem vice chyb nez na domaci Fedore. Proste proto, ze ji mnohem intenzivneji vyuzivam. To je taky duvod, proc v praci upgraduju s nekolikamesicnim zpozdenim.

[pavlix]

S Gentoo moc zkusenosti nemam (vsechno si kompilovat mi nikdy moc neimponovalo

Kompilaci taky radši přenechávám počítači :).

a rolling release distribuce pro me byly vzdycky spis zklamani

Rolling release vyžaduje čtení důležitých upozornění k balíkům. Na Gentoo to pečlivě dělám. Je s tím o něco víc průběžné práce než s distribucí s krátkou životností.

V posledni dobe na nej slysim spis pozitivni ohlasy.

To je taky hodně dáno nadšením, že si Gentoo udrželo OpenRC. Je otázka, zda je hype kolem vzdorování systemd až tak důležitý.

BTW ja na sve pracovni Fedora taky odhaluji mnohem vice chyb nez na domaci Fedore. Proste proto, ze ji mnohem intenzivneji vyuzivam.

Tohle rozlišení u mě v podstatě neexistuje a pokud, tak by naopak bylo extrémní, tzn. na Fedoře sloužící jako TV by mě spousta věcí netrápila.

[kavol]

BTW ja na sve pracovni Fedora taky odhaluji mnohem vice chyb nez na domaci Fedore. Proste proto, ze ji mnohem intenzivneji vyuzivam.

tím to u mě není, já si pracovní Fedorku šetřím, netestuju na ní nýbrž většinu věcí dělám na strojích v labech, případně ve virtuálu, když už echt potřebuju něco s lokálním přístupem (o kvalitách připojení přes sériovou konzoli nemá smysl se bavit, že ...)

takže mi tam běží vpodstatě kmail, konversation, konqueror + seamonkey (aneb miluju naše vývojáře, pro které neexistuje nic než Firefox) a pak spousta konsolí se ssh ... a k tomu xpra s kmailem z domácího stroje

a ten kmail je taky hezký příklad na porovnání - na tom domácím stroji v xvfb běží nonstop, a vpodstatě s ním nemám problém, zatímco ten pracovní každý den vypínám, a stejně abych mu co chvíli restartoval akonadiserver a vysypával koš a jánevímco ... pravda, objem příchozích mailů v práci je o řád jinde než doma, ale na druhou stranu s celkovou velikostí mailboxu je to právě naopak, v práci prakticky nearchivuju, když skoro všechno chodí přes listy a tedy dělá to za mě mailman - no, jenže zatímco na Gentoo mají některé složky tisícovky položek, na Fedoře vyházím ranní dávku spamu z errat a bugzilly a v tu ránu už se to kouše protože koš toho tisíce začal skoro dosahovat ...

[little.owl]

Na tobe je videt, ze uz dlouho vyvyjis pro RedHat, tenhle pattern je videt u vetsiny jejich vyvojaru . Kdysi bych si auto na kterem jsem neco delal taky nekoupil, ale ted jsem uz pochopil, ze jinde to neni lepsi.

[pavlix]

Na tobe je videt, ze uz dlouho vyvyjis pro RedHat, tenhle pattern je videt u vetsiny jejich vyvojaru .

To je pravda, už tam pracuju skoro celých deset měsíců!

Kdysi bych si auto na kterem jsem neco delal taky nekoupil, ale ted jsem uz pochopil, ze jinde to neni lepsi.

Spíš naopak. Fedoru používám a angažuju se v oblastech mimo moje pracovní úkoly. A ani netvrdím, že je to jinde lepší, pokud nepočítáš zcela konkrétní věci, kde mi vychází lepší Gentoo, které mám ale docela pečlivě zdůvodněné.

Nevím jakou pattern vidíš v tom, když někdo napíše, že to, že na Fedoře něco často padá, je mýtus. Já ten mýtus potkávám denně při reálném používáním stabilní release s výchozím GUI a výchozími aplikacemi.

[little.owl]

To je pravda, už tam pracuju skoro celých deset měsíců!

Vzdoroval jsi dele nez jsem si myslel.

Nevím jakou pattern vidíš v tom, když někdo napíše, že to, že na Fedoře něco často padá, je mýtus.

Toho se muj prispevek ale vubec netykal.

Nicmene, Fedora v tomhle neni skutecne horsi, take ji pouzivam denne, kolegove vedle maji openSUSE a ze by to byla prochazka ruzovym sadem, stejne jako Kubuntu u dalsich rici nemohu.

[pavlix]

Vzdoroval jsi dele nez jsem si myslel.

Vzdoroval jsem něco přes dva měsíce, pokud počítáš dobu od první nabídky do nástupu :).

Toho se muj prispevek ale vubec netykal.

V tom případě mi chybí křišťálová koule, bral jsem tvůj příspěvek v kontextu přímé linie toho, na co reagoval.

Nicmene, Fedora v tomhle neni skutecne horsi, take ji pouzivam denne, kolegove vedle maji openSUSE a ze by to byla prochazka ruzovym sadem, stejne jako Kubuntu u dalsich rici nemohu.

Toho se zase netýkal žádný z mých příspěvků. Takže buď tady vedeme plané řeči, nebo se mi v jednom příspěvku pokoušíš něco vyčíst a v tom stejném to ještě sám (znovu) uděláš :).

[little.owl]

OK, motame se dost v kruhu.

Pokusim se to vysvetlit, ale na tohle by byl lepsi nekde pokec u piva/vina/caje/mineralky.

Mam pocit, ze se na vas, jako na vyvojare Fedory, vali plno bugu ze vsech stran, ktere musite resit vy nebo vasi kolegove, bugy, kterych jsem si ja vlastne vubec ani treba nevsiml, rypete se v kodu, ktery casto neni zrovna nejlepsi a navic pracuje i na polorozpadlych development vezich.

Pak nekdy situaci vidite horsi nez je, podobny pocit mam nekdy kdyz prochazim Bugzillu Fedory a temer kazdy balicek na ktery se kouknu ma problem a pak si rikam proc ja to vlastne pouzivam, takove derave reseto. Jenze jine Bugzilly jinych distribuci nejsou lepsi, navic nemaji veci jako abrt a tak to slitne aniz by to nekdo reportoval.

Komercni projekty jsou na tom obdobne, vsude se tlaci naklady dolu; clovek nema pristup ke kodu a zije ve sladkem snu, ze tam je to lepsi; a kdyz pritup ma, tam musi drzet hubu, protoze predtim podepsal NDA. Na kvalitu se kouka jen u projektu kde musite dat zaruku a mate pravni zavazky - automotive, medical, military etc. - a i tak jsem si nekdy rikal, ze ja chci stare dobre mechanicke auto - jenze kolega strojar, pracujici kdysi pro Rolls Royce, me vyvedl z omylu.

Pak celkem chapu, ze kdyz ti X-krat denne spadne gnome-shell a ty prijdes o nejakou praci, a nekdo napise pomerne realisticky prispevek o Fedore, tak vyletis jako certik.

Vsadim botky, ze kdybych byl na vasem miste, budu na tom stejne, castecne jsem, jen v jine oblasti.

[Sešívaný]

Já se tedy nerýpu v kódu tak, jako Pavlix, ale kolem vývoje Fedory se motám a sleduju hodně věcí a taky mám někdy ten pocit. Ono když člověk neřeší nic jiného než bugy a pročítá v jednom kuse bugzillu, tak opravdu nabyde dojmu, že je to jeden velký průser Někdo chytrý řekl, že párky a politika mají jedno společné: lidi by neměli/nechtějí vidět, jak se vytváří. Já bych k nim přidal ještě linuxovou distribuci

[pavlix]

Pokusim se to vysvetlit, ale na tohle by byl lepsi nekde pokec u piva/vina/caje/mineralky.

Není problém. Kde že se to momentálně pohybuješ?

Mam pocit, ze se na vas, jako na vyvojare Fedory, vali plno bugu ze vsech stran, ktere musite resit vy nebo vasi kolegove, bugy, kterych jsem si ja vlastne vubec ani treba nevsiml, rypete se v kodu, ktery casto neni zrovna nejlepsi a navic pracuje i na polorozpadlych development vezich.

To máš sice správný pocit, nicméně alespoň v mém případě jsi podle mě zaměnil příčinu a následek. Nabídku od RH jsem dostal právě na základě toho, že jsem do věcí vrtal a usoudili, že teda asi něco vím.

Jenze jine Bugzilly jinych distribuci nejsou lepsi, navic nemaji veci jako abrt a tak to slitne aniz by to nekdo reportoval.

To je to, co mě vadí v poslední době nejvíc. Několik let jsem hlásil věci přes ABRT a teď mi v Gnome Shellu vůbec ty chyby nevyskakovaly. Ale vypadá to, že to snad zase začíná fungovat, tak uvidíme.

a i tak jsem si nekdy rikal, ze ja chci stare dobre mechanicke auto - jenze kolega strojar, pracujici kdysi pro Rolls Royce, me vyvedl z omylu.

Tak to je hezké.

Pak celkem chapu, ze kdyz ti X-krat denne spadne gnome-shell a ty prijdes o nejakou praci, a nekdo napise pomerne realisticky prispevek o Fedore, tak vyletis jako certik.

Já jsem právě schopný alespoň u toho Gnome Shellu aplikovat přes virtuální konzoli trik, který mi dovolí v práci pokračovat a o nic nepřijdu. Ale úplně si představuju, jak se to stane normálnímu člověku, který takové triky neumí.

[little.owl]

Není problém. Kde že se to momentálně pohybuješ?

Brighton, Bristol a Galway. Nicmene v Praze bych mohl byt kratce za cca 6-8 tydnu, dam vedet s predstihem, uvidime.

To máš sice správný pocit, nicméně alespoň v mém případě jsi podle mě zaměnil příčinu a následek. Nabídku od RH jsem dostal právě na základě toho, že jsem do věcí vrtal a usoudili, že teda asi něco vím.

To sis spatne vylozil. To nebylo zas tolik o tobe. Ja mluvil o pattern-u, ktery tady vice ci mene vykazujete snad vsichni, ale lisite jen tim jak se s tim srovnavate, ostatne nelze jinak. Neberte to kriticky, nejsem na tom lepe, to je profesinalni deformace.

Já jsem právě schopný alespoň u toho Gnome Shellu aplikovat přes virtuální konzoli trik

Podel se s nami ...

[pavlix]

Brighton, Bristol a Galway. Nicmene v Praze bych mohl byt kratce za cca 6-8 tydnu, dam vedet s predstihem, uvidime.

Určitě dej vědět. Kolem Bristolu jsem se pohyboval u známých, ale jeden se přestěhoval na Mauritius a ti druzí někam na sever anglie nebo do skotska.

To nebylo zas tolik o tobe.

To ani netvrdím. Jen nechci mluvit za ostatní, když říkám, že alespoň u mě je to s tou příčinou a následkem přesně naopak. Tedy nejsem takový kvůli práci v RH, ale dostal jsem nabídku díky tomu, že takový jsem a tím jsem na sebe upozornil.

Podel se s nami ...

Už jsem to dělal dříve u různých experimentálních windowmanagerů, třeba když jsem si hrál s compizem. Prostě Ctrl+Alt+F2, přihlásím se do konzole za běžného uživatele (abych nehrabal pod ruce třeba gdm), a zkouším, co jde.

DISPLAY=:0.0 gnome-shell --replace

Když si to neporadí, tak...

killall gnome-shell
DISPLAY=:0.0 gnome-shell

Dokud se Gnome Shell chová jenom divně a reaguje, tak mě ještě Matěj Cepl naučil Alt+F2 a do políčka pro příkaz zadat samotné r a odentrovat.

Nicméně, chce to být opatrný, protože nějaké hovádko vymyslelo BSOD pro Gnome Shell, která při opakovaném pádu Gnome Shellu překryje okna nápisem typu „Ó, jak nepříjemné“.

Jednou jsem se toho okna chtěl zbavit, tak jsem pustil normální funkční Gnome Shell přes výše uvedený trik. Fungoval. Akorát pořád překrývalo ty ostatní okna. Tak jsem si po dlouhé době vzpomněl na xkill a sestřelil ten černej hnus tím.

Bohužel mi s tím sletěla i celá session, která byla jinak v tu chvíli úplně v pořádku. Typické kurvítko.

[little.owl]

To r a --replace je snad to same ? r jsem dostal jako tip uz v F15. Diky.

[pavlix]

Hlavní rozdíl je v tom, že r, ač je rychlejší na napsání, funguje pouze když funguje Alt+F2 na spouštění příkazů. Kdežto DISPLAY=:0.0 gnome-shell --replace funguje z virtuální konzole (popřípadě s okenního terminálu, pokud ten ještě funguje a prvky GS samotného už ne).

[lertimir]

je nějaký ekvivalent pro restart zatuhnutého shelu v KDE, když aplikace běží?

[kavol]

eh? KDE má nějaký shell?

[lertimir]

No podle reakce asi nemá. Ale už se mi stalo, že zatuhly všechny obládací prvky prostředí, ale byly funkční aplikace jako třeba LO nebo firefox, ale neuměl jsem s tím nic jiného udělat, než dokončit práci a restartnout přes terminal na F2 celou sesion, a tím pádem restartu i těch aplikaci, které běžely.

[kavol]

hm, takže soudím, že myslíš plasmu ... takže zabít a znova pustit proces plasma-desktop

(eventuelně by to mohl být vytuhlý správce oken - kwin - ale to jsou spíše ovládací prvky oken než prostředí a hlavně bez něj by ses asi ani nepřepnul mezi aplikacemi)

[Sešívaný]

Nicmene, Fedora v tomhle neni skutecne horsi, take ji pouzivam denne, kolegove vedle maji openSUSE a ze by to byla prochazka ruzovym sadem, stejne jako Kubuntu u dalsich rici nemohu.

Proto víceméně souhlasím s autorem původního příspěvku. Jak jsem nedávno psal, existují jen čtyři stabilní distribuce: RHEL, SLED, Debian Stable a s hodně odřenýma ošima Ubuntu LTS (neberte mě za slovo, najdou se i další více či méně okrajové stabilní distribuce). Ostatní distribuce prostě jen balancují nějaký kompromis stability a aktuálnosti. Střídají lepší releasy a horší. Tvrzení, že Fedora je moc nestabilní, chápu od člověka, který používá Debian Stable. Má jinou averzi k nestabilitě a podle toho si vybral produkt, který mu vyhovuje. Méně už to ale chápu u uživatelů distribucí, které jsou délkou vývojového cyklu a úrovní QA Fedoře blízko.

[little.owl]

Ubuntu LTS

Srovnavat Ubuntu LTS s Debian Stable ci RHEL/CentOS vubec nejde.

[pavlix]

Nicméně zde nešlo o stabilitu distribuce (ve smyslu balíků), ale o stabilitu samotného systému při výchozím výběru prostředí a aplikací. Stejně tak zde nešlo o pár bugů, které je potřeba vychytat, ale o to, že používané projekty jsou už pověstné tím, že poměr vývoje nových vlastností a oprav starých chyb je kritický.

Bleeding edge distribuce je o tom, že dostanu brzo update s novou verzí a tam se může nacházet chyba. No tak si verzi ještě na čas shodím, ale díky bleeding edge dostanu brzo opravu, ideálně upstreamovou.

Navíc Fedora (stejně jako většina distribucí) není čistý distributor, ale zároveň určuje směr a fungování mnohých upstreamových projektů.

A problém není ani tak v tom, že někdo vyrobí něco experimentálního či nestabilního, a dokonce ani v tom, že to vydává za stabilní a použitelné, ale že slibuje. Slibuje, jak bude všechno super, a jak jde jen o pár much, které se za chvíli vychytají. A pak hovno.

Ale to ani tak nepovažuju za dlouhodobý stav, jako za zhoršující se trend posledních releasů, který by bylo načase zastavit a začít narovnávat.

[little.owl]

Slibuje, jak bude všechno super, a jak jde jen o pár much, které se za chvíli vychytají. A pak hovno.

To ja kdyz se dozvim od zakaznika, co naslibovali produktaci, jen usilovne mlcim.

Ale to ani tak nepovažuju za dlouhodobý stav, jako za zhoršující se trend posledních releasů, který by bylo načase zastavit a začít narovnávat.

+1

[pavlix]

To ja kdyz se dozvim od zakaznika, co naslibovali produktaci, jen usilovne mlcim.

To si umím živě představit.

[Michal Kubeček]

Nicméně zde nešlo o stabilitu distribuce (ve smyslu balíků), ale o stabilitu samotného systému při výchozím výběru prostředí a aplikací.

IMHO to spolu dost souvisí. Podobně jako kdysi Václav Klaus charakterizoval privatizaci jako úprk ekonomů před právníky, připadá mi poslední dobou vývoj distribucí jako úprk těch, kdo implementují featury, před těmi, kdo opravují chyby. A občas mám neodbytný pocit, že se podobně jako v tom vtipu o socialistické ekonomice postupně z fáze "udržet krok" dostáváme do fáze "neztratit stopu". Snad mají pravdu ti, kdo tvrdí, že je to specifickým výběrem informací.

[pavlix]

úp

rk těch, kdo implementují featury, před těmi, kdo opravují chyby

To zní docela trefně.

[little.owl]

připadá mi poslední dobou vývoj distribucí jako úprk těch, kdo implementují featury, před těmi, kdo opravují chyby.

+1

Tohle se vam opravdu povedlo.

Snad mají pravdu ti, kdo tvrdí, že je to specifickým výběrem informací.

Tak horke to sice nebude, ale nelze rici ze nemate v rade veci pravdu, ono je to videt i z venci.

[little.owl]

Tak jen co jsem to dopsal mi poprve spadl gnome-shell . V tomhle mas pravdu. Gnome 3.4 bylo super, ale 3.6 a F18 je regrese.

[Sešívaný]

Taky to tak vidím. S GNOME Shellem v F17 jsem neměl prakticky problémy. V F18 jich bylo víc, nicméně dost už se to vystabilizovalo. Ze začátku byl GNOME 3.6 fakt průšvih a Fedoře jen prospělo, že se o dva měsíce zpozdila a ty největší průsery se opravily. V poslední době jsem trpěl jen tím, že mizel spodní panel kvůli telepathy-logger. Ale už i na to je opravný build, který zrovna testuju.

Jinak je tam i jeden bug, který hodnotím dokonce pozitivně. O power management se začal starat systemd, ale NM se pořád ptá upoweru. Z toho důvodu vůbec nezjistí, že byl počítač uspaný, a po probuzení pracuje, jako by se nic nestalo Pokud člověku nevypršel timeout na IP adresu (což u mně v 90 % případů ne), má okamžitě fungující síť. Tak rychle zprovozněné připojení po probuzení jsem ještě nikde neviděl

[pavlix]

V poslední době jsem trpěl jen tím, že mizel spodní panel kvůli telepathy-logger. Ale už i na to je opravný build, který zrovna testuju.

Díky za info, těším se, až tahle PITA zmizí.

Jinak je tam i jeden bug, který hodnotím dokonce pozitivně. O power management se začal starat systemd, ale NM se pořád ptá upoweru.

Instaloval jsem NM z testing a zdá se mi, že už funguje správně.

Pokud člověku nevypršel timeout na IP adresu (což u mně v 90 % případů ne), má okamžitě fungující síť.

Připojení k síti by mělo být rychlé za všech okolností. Budu rád za každého, kdo mi pomůže odhalit příčiny pomalosti připojení. Mně se to dělá špatně, protože v sítích, kam se pravidelně připojuju, výraznou pomalost nepozoruju. Ideálně submitnout ve formě bugreportu na upstream NetworkManager.

Tak rychle zprovozněné připojení po probuzení jsem ještě nikde neviděl

DHCP je teoreticky schopné tě zpět připojit po jedné výměně paketů. Pokud jde o autentizaci wifi, tak to netuším.

Když ses teď zmlsal tou rychlostí, tak bys mohl mít motivaci pomoct :).

[little.owl]

Tak mi shell slitnul opet ... bude to asi souviset s dnesnimi updaty, takhle nestabilni jsem ho *nikdy* jeste nemel. Jste mi to rozbili!

[Sešívaný]

To může být ten build, který řeší to mizení message tray panelu. Všiml jsem si, že lidi na něj hlásili problémy. To už se to dostalo do stabilních aktualizací? Nejedeš na updates-testing?

[little.owl]

Ne, zadny update testing. Netusim. Pada mi to jen na stroji s inteli grafarnou, na atinacke grafarne mi to zatim nezuchlo.

[little.owl]

Fakticky mi padne gnome shell, reloaduje se, aplikace jsou v pohode.

[Honza Jaroš]

Podobně jako kdysi Václav Klaus charakterizoval privatizaci jako úprk ekonomů před právníky

Faktická poznámka: původcem bonmotu není Klaus, nýbrž Tomáš Ježek.

[Michal Kubeček]

Aha, díky za opravu.

[psc]

existují jen čtyři stabilní distribuce: RHEL, SLED, Debian Stable a s hodně odřenýma ošima Ubuntu LTS

+ Slackware

[Sešívaný]

Ano, zrovna Slackware jsem měl na mysli, když jsem říkal, že existují i další více či méně významné.

[Solitary]

Myslim, ze stav konkretniho software moc neodpovida stavu samotne distribuce, takhle rozjebany Gnome bude +- vsude, kde je v dane verzi nasazeny. To, ze ho Fedora distribuuje jako default je ale vec druha, kazdopadne alternativy existuji a s nimi takovy problem neni, tudiz to vylozene nevidim jako vinu distribuce samotne.

RPMFusion a GUI na instalaci balicku je to, co muze zaskocit BFU a je to vlastne prvni vec, co musi a bude resit a ktera je muze odradit... o to mi jde. Fedora se v teto otazce predevsim soustredi na Yum (CLI) a svoji filozofii, coz zkratka neni zacatecnicky pristup... tot vse. Ono je to taky temer jediny vaznejsi rozdil mezi distribucemi (z pohledu bezneho uzivatele).

Ja s Fedorou nemam zadne vylozene vazne problemy, kvuli kterym bych ji povazoval za menecenou/experimentalni/nestabilni, a to ji (a taky prave proto) pouzivam uz docela hezkou radku let. Parodii na pohadku o Karkulce jsem psal jako slohovku v 6. tride a dostal jsem za (pravem) 4... takze myslim, ze tu o Karkulce slyset nechces. :D Nastesti jsem z toho poucil a od te doby jsem psal docela obstojne slohovky :P

[pavlix]

Myslim, ze stav konkretniho software moc neodpovida stavu samotne distribuce, takhle rozjebany Gnome bude +- vsude, kde je v dane verzi nasazeny.

Pokud bereš Fedoru jako desktopovou distribuci, tak se stav Gnome prostředí a aplikací přímo promítá do stavu distribuce. Tím spíše, že je to výchozí rozhraní.

To, ze ho Fedora distribuuje jako default je ale vec druha,

A o tom celou dobu mluvím. Jako insider si obvykle nějak poradím. Ale jen těžko si představuju, že bych ten systém dal někomu ze známých co jí vím místo počítače s Windows nebo Applu a řekl: „Hrej si, tu máš Fedoru.“

tudiz to vylozene nevidim jako vinu distribuce samotne.

Já ani tak neřeším vinu jako současný stav věcí.

RPMFusion a GUI na instalaci balicku je to, co muze zaskocit BFU a je to vlastne prvni vec, co musi a bude resit a ktera je muze odradit... o to mi jde.

Jak říkám, RPMFusion považuju za to nejmenší. To stačí udělat při instalaci. U té instalace klidně můžu být. Ale nesmí se to rozesírat v době, kdy na to dotyčný zůstane sám.

Fedora se v teto otazce predevsim soustredi na Yum (CLI) a svoji filozofii, coz zkratka neni zacatecnicky pristup...

Pak bych ovšem rád viděl někde oficiálně napsáno, že se Fedora specializuje na pokročilé uživatele nebo nedej bože na servery.

Ja s Fedorou nemam zadne vylozene vazne problemy, kvuli kterym bych ji povazoval za menecenou/experimentalni/nestabilni, a to ji (a taky prave proto) pouzivam uz docela hezkou radku let.

Jde spíš o to, zda je vícecenná, než zda není méněcenná :). Jinak já jsem ten poslední, kdo by tě od používání Fedory odrazoval. Naopak jsem rád, že navzdory současnému stavu má Fedora početné příznivce.

Jen se rozepisuju o tom, co sere mě a ještě navíc to dělám v reakci na to, že píšeš, že problémy neexistují. A to je podle právě ta nebezpečná představa, která má za následek jejich neřešení.

[Solitary]

Pokud bereš Fedoru jako desktopovou distribuci, tak se stav Gnome prostředí a aplikací přímo promítá do stavu distribuce. Tím spíše, že je to výchozí rozhraní.

Velka cast mych nazoru urcite prameni z toho, ze jsem se od Gnome 3 odklonil a tudiz me tyhle problemy uplne miji. Z tvych povzdechu nad stavem mi prijde, ze te predevsim trapi prave Gnome. Souhlasim, ze user/desktop experience dela predevsim samotny desktop, ale na druhou stranu ten Gnome nikdo nikomu vylozene nenuti a samotna Fedora poskytuje obrazy i s jinymi desktopy, pripadne lze vzdy sahnout do repozitare. Takze stale musim stat za svym nazorem, ze hovorit o Fedore jako o experimentalni (v tom spatnem, odrazujicim slova smyslu) distribuci je proste prehnane. Ten Gnome proste ted v tom stavu je, globalne, ale ne navzdy.

Ohledne RPMFusion mi slo predevsim o samostatne uzivatele, kteri chteji Linux (Fedoru) zkusit/pouzivat. Uzivatelum, kterym se to nastavi predem, to muze byt skutecne jedno.

Pak bych ovšem rád viděl někde oficiálně napsáno, že se Fedora specializuje na pokročilé uživatele nebo nedej bože na servery.

Nebo naopak, otazka muze znit, zdali se snazi specializovat na zacatecniky. IMHO se Fedora nesnazi specializovat, z cehoz prave plyne to, ze pro uplne zacatecniky byt uplne nemusi, jelikoz ti casto potrebuji "special treatment". Jde mi spis o to, ze podle me neobsahuje vic chyb/problemu nez ostatni distribuce a cela ta negativni popularita, ze jde o unstable/testing distribuci je jakysi mytus, protoze to Red Hat pouziva jako vyvojovou platformu. Kdyz uz kvuli necemu bude Fedora nevhodna pro zacatecniky tak to prave bude jeji nespecializace na zacatecniky, nez to, ze by byla "experimentalni" (v jakemkoliv slova smyslu).

...navíc to dělám v reakci na to, že píšeš, že problémy neexistují.

Problemy samozrejme existuji, ale bud mam velke stesti nebo mam Fedoru dobre nastavenou a vypiplanou, ze se s nicim vaznym skutecne nestykam. Posledni problem, co jsem resil byl vadny cesky preklad v Thunaru, co zpusoboval pad aplikace. Nahlaseno, vyreseno do 24hodin a hotovo... a to byla Fedora 18 jeste beta, takze asi chapes, ze z meho pohledu je Fedora 18 proste fajn vydani.

[otula]

Kdyz uz kvuli necemu bude Fedora nevhodna pro zacatecniky tak to prave bude jeji nespecializace na zacatecniky,

Sice jsem Fedoru instaloval naposled, když byla ve verzi 3, ale víc "začátečnická" už snad ani být nemohla. Docela jsem tehdy koulel oči, jak snadno lze všechno naklikat.

[Solitary]

Jo, to ono jde. To ale neni vsechno. Dalo by se udelat vic.

[otula]

To je pravda. Historicky nejvíce user friendly distribucí byl Arch Linux v podobě, v jaké byl ještě před pár lety. A k tomu mají všechny dnešní ditribuce docela daleko.

[pavlix]

Velka cast mych nazoru urcite prameni z toho, ze jsem se od Gnome 3 odklonil a tudiz me tyhle problemy uplne miji.

To chápu.

Takze stale musim stat za svym nazorem, ze hovorit o Fedore jako o experimentalni (v tom spatnem, odrazujicim slova smyslu) distribuci je proste prehnane.

Vzhledem k tomu, že se jedná o výchozí prostředí, jsi mě nepřesvědčil.

Ten Gnome proste ted v tom stavu je, globalne, ale ne navzdy.

Víra hory přenáší. Nicméně to je to, co jsem výše říkal, že je na čase začít obracet směr a umožnit těm, co opravují chyby, zase trochu dohnat ty, co je vytvářejí (byť jako vedlejší efekt vývoje nových vlastností).

Jde mi spis o to, ze podle me neobsahuje vic chyb/problemu nez ostatni distribuce a cela ta negativni popularita

Nemá smysl, abyses se mnou dohadoval o věcech, které netvrdím, natož abyses o to pokoušel opakovaně.

takze asi chapes, ze z meho pohledu je Fedora 18 proste fajn vydani.

Samozřejmě, že chápu (zvlášť pokud ses vyhnul instalátoru). Ale to už jsem psal dříve a Sešívaný to rovněž zdůrazňuje. Já si jenom netroufám ignorovat výchozí pracovní prostředí, kterému ty se úspěšně vyhýbáš.

[Solitary]

V současné době jsou udržována dvě vydání, a to Beefy Miracle z května 2012 a Verne z listopadu 2011.

Trosku uz zastarale informace, ne? Fedora 16 je uz EOL a uz tu chvili mame Fedoru 18. Jen tak mimochodem, budu mit stejnou pripominku, jako jsem mel u jedne zpravicky. Psat kodova jmena distribuci je kravina, nikdo (krom samotnych uzivatelu a i tam je to sporne), poradne nevi co to je vlastne skutecne za verzi. Takze vzdy psat cisla, bezne se pouzivaji a lepe se pamatuji!

[vain]

Jsem uživatel Fedory a stejně nemám páru o názvech, vím jen, že 19 má být Schrödingerova kočka, to je tak vše. Jo a Solar byla desítka, to si pamatuju díky tomu úchvatnému Plymouthu.

[Solitary]

Nejsi sam, proto to pisu... v soucasnosti mam na strojich Fedoru 17 a 18 a kdybych se zamyslel, mozna bych si vzpomnel, ze 18 je Spherical Cow a to je asi tak vse. Jeste bych si vzpomnel na stare nazvy jako Constantine a Leonidas, ale uz bych je nepriradil ke konkretnim verzim. Solar bych nevedel vubec, Fedoru 10 a 16 jsem preskocil (F10 kvuli rozkopanym intel GPU driverum a F16 jen tak, zadny duvod, nevysel na ni muj instalacni cyklus)

[little.owl]

Trosku uz zastarale informace, ne? Fedora 16 je uz EOL a uz tu chvili mame Fedoru 18.

Hned jak jsem si precet prvni vetu onoho odstavce, dal jsem to necetl, neb to zaclo klasickym zvastem a tohle mi uslo.

[kouzer]

openSUSE už zase patří pod Novell? Myslel jsem, že je z něj samostatná jednotka vlastně Attachmate...

Nevíc nevychází každý půlrok, ale jednou za 8 měsíců...

[kouzer]

*vlastněná

[Luboš Doležel (Doli)]

Já taky, ale všude po webech je (c) Novell.

[jos]

IANAL ale (c) a vlastnictví sou dvě různý věci, ne?

[Tutor]

SUSE a Novell jsou dnes dvě samostatné firmy, mají pouze stejného vlastníka - Attachmate.

[Luboš Doležel (Doli)]

To já vím. A proto jsem šel na web hledat informace, komu to teď patří. A je tam Novell.

[Michal Kubeček]

Na jaký web? Na titulce wwww.suse.com se string "Novell" nevyskytuje vůbec. Když si kliknete na "About SUSE", tak je tam jasně napsáno, jak to je:

… after it was acquired by Novell in 2004. Now operating as an independent business unit of The Attachmate Group, …

Co se www.opensuse.org týká, tak tam je dole "© 2008 Novell, Inc.", což dává smysl, protože v té době skutečně SUSE patřila Novellu a design webu se od té doby nezměnil. A stejně tak je třeba chápat i "Founded by Novell" pod tím.

[Tutor]

Na webu o Novellu nic není.

[jos]

a taky Vybrat si můžete ... a uživatelského prostředí. OpenSUSE využívá rovnou dvě, a to buď GNOME, nebo KDE

těch prostředí je na výběr víc

[kouzer]

Nic tkového nikde nepíšu...

[jos]

dyť to taky netvrdim, jen přihazuju na hromadu nepřesností o openSUSE, vývojovej cyklus, majitel, prostředí

no aspoň s tim Yastem není autor mimo

[Ruža Becelin]

kdy došlo k rozdělení vývoje od dnes komerční distribuce Red Hat Enterprise Linux.

Ta veta zni divne, kazdopadne Red Hat Linux byl komercni od zacatku, v roce 2003 se rozdelil na Fedora Core a RHEL...

Zajímavou alternativou je také CentOS, která je v podstatě volně dostupnou kopií Red Hat Enterprise Linuxu. ... Nemá ale technickou podporu Red Hatu a oproti Fedoře je vhodná spíše pro pokročilejší uživatele.

To jako proc? RHEL/CentOS 6 je technicky Fedora 12, tak jaci pokrocilejsi uzivatele??

[Michal2]

Je otázka, zda je vhodné doporučovat začátečníkům distribuci obsahující spyware - Ubuntu.

[Marek]

Začátečník, který přechází z Windows, je jedno, jestli bude mít spyware od MS nebo od někoho jiného. Naopak zákazníkům bych Ubuntu doporučil, protože v něm funguje většina věci out of the box. Možná by za zmínku stály systémy jako KUbuntu (připomíná Windows XP), XUbuntu (spartánské rozhraní pro pomalé počítače, ve kterém naopak skoro nic nefunguje a bez zkušeností to těžko rozcházíš), LUbuntu atd.

[little.owl]

spyware od MS

MS se chova zde celkem korekne, Google je tisickrat horsi.

funguje většina věci out of the box.

Skoda, ze jim to nevyslo u 12.04 LTS, kterou jsem byl minuly rok nucen nejaky cas pouzivat.

[Marek]

Bohužel nemohu posoudit, nerozcházel jsem na 12.04 žádné speciality. V práci mám teď Windows a na scriptování cygwin. A zjišťuju, že mi to úplně stačí.

[Martin]

Já se tedy přiznám, že po přečtení článku bych rozhodně nevěděl, co si vybrat. Sám používám a mám jen zkušenost s openSuse, takže mi shrnutí do Yastu do jedné věty příjde jako velmi málo. Právě proto, že pro začátečníka je Yast opravdu silným nástrojem.

Osobně si myslím, že by stálo za to udělat spíše shrnutí proč si tu kterou distribuci vybrat nebo ne

A to nemluvím o tom, že mi jako nejužitečnější rada pro začátečníka příjde:"Pořiď si to, co má Tvůj kamarád" :)

[Rovano]

Já beru Yast jako dobrej nástroj. Ale Yast2 již ne

[pedro]

+1

Proč se to nejmenuje přehled distribucí vhodných pro začátečníky?

[kavol]

Linux je ve své podstatě jen jádro operačního systému. Ale vžilo se pro obecné označené všech operačních systémů postavených na něm

Android?

[Marek]

To podstatné v Androidu je VM Dalvik (principiálně podobné JVM). Ale jinak můžu Androidu taky říkat linux.

[Slavko]

Už v základní instalaci má Ubuntu celou řadu základních aplikací...

To akože ostatné distribúcie nemajú? Teda, tá distribúcia Ubuntu musí byť úžasná!

[Gilhad]

Takove Gentoo ma v zakladni instalaci akorat to, co potrebuje pro instalaci dalsich balicku. Zadny spyware. Zadny bloatware. Kam se hrabe na Ubuntu :)

[little.owl]

Podival jsem se na jine clanky autora .... treba zde a zde a zde ....

[Michal Kubeček]

Na poměry ItBizu jsou to články spíš nadprůměrné. Když jsem viděl, kam vede odkaz, čekal jsem, že to bude horší. :-)

[Leinad]

To je tak hrozně špatně udělaný článek...

[lertimir]

Připadá mi to jako hrozný článek. Sice má nadpis "výběr distribuce", ale vůbec o výběru nemluví. Každá (nebo skoro každá) distribuce má 32 a 64 bitovou verzi. Stejně tak skoro každá má prostředí Gnome, KDE případně Xfce či LXDE. Vůbec nejsou vytvořena kritéria podle nichž by si uživatel mohl distribuci vybírat. Výběr je vždycky CO vybrat a PROČ to vybrat. Otázku CO nahradil autor krátkým seznamem distribucí, ale podstatné je proč vybrat zrovna tuhle, pro koho je tahle lepší a proč.

Jistě, že to proč bude subjektivní názor autora a v diskusi se mu bude silně odporovat a všichni se asi pohádají, ale to, že je otázka proč zcela opominuta je mnohem horší. Pokud bude čtenář zcela laik tak vůbec neví, co si z uvedených distribucí vybrat. Když si napíšu do googlu "seznam distribucí" tak první položka je seznam na wikipedii, kde ji jsou mraky a druhá položka je tři roky starý článek na poznej linux, který má větší informační hodnotu než tohle.

[kotrcka]

podobný blábol som spichol asi za 15 minút na blog.

[messi]

hele, proc jsi to nenabidnul nejakemu portalu jako clanek? Treba Kysilka z linuxsoftu by ti utrh obe ruce.

[kotrcka]

asi preto, že to nie je článok

[Rovano]

Lidičky.. ten článek někdo schválil ke zveřejnění jen proto, aby se tu zase strhla diskuze a zvýšila návštěvnost. Osobně článek řadím do odpadu. Kdyby to napsalo 12leté dítě, tak možná...

[Pedro]

pred 20 lety byste mel mozna pravdu. Tenkrat by to byl asi odpad, ale dnes je to prece bezny prumer. A nejen v Cechach. je to svetovy trend, proto povazuji vasi kritiku za nemistnou. Mlady autor proste dnes nemuze mit takove znalosti a rozhled, jako ma nekdo, kdo vystudoval jeste _normalni_ skoly zacatkem 80. let. Tenkrat byla jina doba, ne ta dnesni , povrchni a uspechana. Kritizovat dnesni mlade autory je lacina a i dost uboha kritika. Nemohou za to, do jake doby byli narozeni.

[Rovano]

S tím zásadně nesouhlasím. Pokud do něčeho nevidím, nepíšu odborné články na danou tematiku. Většinou je to tak, že čím víc o tom vím, tím více si uvědomuji, jak málo toho vím.

A co zběžný monitoring situace na "trhu"? Prvně si zjistím, zda vůbec má cenu takový článek psát atd.

[kavol]

Pokud do něčeho nevidím, nepíšu odborné články na danou tematiku. Většinou je to tak, že čím víc o tom vím, tím více si uvědomuji, jak málo toho vím.

no, a když nevím, že do něčeho nevidím, tak o tom klidně píšu :-p

A co zběžný monitoring situace na "trhu"? Prvně si zjistím, zda vůbec má cenu takový článek psát atd.

to je zásadní naivita - dneska se nedělají věci podle toho, co chybí a co by bylo potřeba, nýbrž podle toho, co někoho baví "od přirození" (nejdřív si zvolit potřebnou činnost a pak v ní teprv najít zalíbení a zábavu? ale kdeže ...) anebo dle toho, co nese (anebo nejlíp oboje dohromady, když má portál bídu na autory, tak vezme ledacos, a když ne ten, tak to nabídneme jinde)

[Rovano]

[gtz]

No nevím, ten článek je takový nějaký nemastný, neslaný.

Ubuntu no proč u něj není zásadní věc, že obsahuje ad-ware, propojený s jistým nákupním portálem.

[Breorn]

Nepracuju s tučňákem moc dlouho, ale osobně volím Open SUSE. S KDE je to dobře fungující, nezabugované, odladěné. Narozdíl od Kubuntu. Nechci se nikoho dotknout, ale s KDE jedině Open SUSE a s GNOME zase Linux Mint - ten je taky super. Samotné Ubuntu a Kubuntu mne štve v tom, že grafické rozhraní je většinou moc "mladé" - zabugované. Jestli stavíte pro někoho kompl jen na fotky, internet, videa a audio, Tučňák obecně je ideální. Minimálně není potřeba každou chvíli čistit samozabordelovávací OS Windows (jsou Windows opravdu OS ??? ) od kdejakého dalšího bordelu z netu. A celkem se mi daří i zatvrzelý Woknaře naučit princip ovládání.

[pushkin]

Několik věcí k openSUSE:

openSUSE je zase vyvíjena pod záštitou společnosti Novell. Oproti SUSE Linux Enterprise (ať už desktopové nebo serverové) se na vývoji více podílí komunita a nenabízí pokročilé funkce a technickou podporu ve firemním slova smyslu.

Tady by bylo vhodné napsat něco ve smyslu, že jde vlastně o technologickou základnu pro SLE - na openSUSE se odladí balíčky, které pak přejdou do SLE ... stejně jako u Fedoru ve vztahu k RHEL.

Stejně jako Ubuntu i OpenSUSE vychází každý půl rok. Ke stažení je standardní ISO obraz pro DVD. Vybrat si můžete z 32 nebo 64bitové verze (v případě x86) a uživatelského prostředí. OpenSUSE využívá rovnou dvě, a to buď GNOME, nebo KDE a každé z nich si můžete taktéž vyzkoušet nanečisto jako tzv. live CD. Samotná instalace je opět zpracovaná v průvodci, kde jen občas něco nastavíte a potvrdíte.

openSUSE má nastavený vývojový cyklus na osm měsíců s možnými odchylkami (viz Wiki). Dále openSUSE vychází (experimentálně) i pro ARM. openSUSE nenabízí jen KDE či GNOME, ale poskytuje i brandovaná XFCE a LXDE.

Softwarová výbava je velmi podobná a pokud nemáte zvláštní požadavky, vystačíte si hned od začátku. K dispozici je také nástroj YaST, který má na starost kromě nastavení systému také software a také aktualizace.

A hlavně žádná jiná distribuce nic podobného YaSTu nemá...

[Michal Kubeček]

openSUSE nenabízí jen KDE či GNOME, ale poskytuje i brandovaná XFCE a LXDE.

Ve verzi 12.3 i Enlightenment.

[gtz]

Na Yast a Zypper jsem si zvykl a nějak se mi nechce jít někam jinam když to s Susem táhnu již takovou dobu.

Jen je celkem škoda, že XFCE/LXDE nejsou k mání oficiálně jako live.ISO. To co je k dispozici na odvozeninách tak to je hodně staré. Chtělo by to přímý build. Jistě vím, že na Studiu si vytvořím co chci a použiji pak ISO, ale ono to někdy zdržuje.

pro ARM

Ano už je i pro RPi.

[Leinad]

Mandriva control center (hádám, že to bude i v Mageia, možná jen jinak pojmenované)

[Honz]

Ano, přesně to, co umí Yast, uměla dlouhá léta taky Mandriva s Control centrem, Mageia samozřejmě převzala. A když tu čtu o tom, jak je Yast příšerně pomalý, tak mám chuť to vyzkoušet, protože ta Mageia má srovnatelné schopnosti a je vlastně dost rychlá...

[lala]

Zo vsetkych distribucii Linuxu som si vybral FreeBSD -))).