Knihy o Javě

15.8.2008 20:23 | Přečteno: 4045× | Linux

Poslední tři dny jsem byl na úvodním školení o Javě a OOP. Školení vedl Rudolf Pecinovský, musím říct, že je to opravdu kapacitu na první pohled. Už kdysi jsem od něj četl knihy Objektové programování, takže jsem tak trochu tušil, co od školení čekat, ale i tak, byl jsem mile překvapen No ale to jsem trochu odbočil...

O Javě toho moc nevím, až na to, že syntaxi už "skoro znám" (znám přeci C++ ne...). Nicméně, po tomhle školení jsem nabyl dojmu, že je to opravdu _ten_jazyk_, který by se mi mohl líbit. Navíc ho budu potřebovat, zanedlouho bude třeba vyvinout pár projektů pro SAP portál. Proto se ptám, určitě je tady mnoho zkušených Javařů, jakou knihu zvolit jako učebnici. Myslíme objektově v jazyku Java 5 od výše uvedeného autora už je beznadějně vyprodaná (nebo neví někdo, kde ji ještě sehnat?), a nová edice vyjde prý možná až za rok a půl. Navíc to je kniha hodně o OOP, spíše než o Javě jako takové. Což není nic proti, určitě si nové vydaní koupím (popř. staré, jestli někdo neví kde), ale začít bych chtěl už teď.

Napadá mě kniha Thinking in Java od Bruce Eckela. Četl jsem Thinking in C++ a přišlo mi hodně dobrá. Co si vy zkušení Javaři o této knize myslíte? Je pro někoho, kdo umí (no, možná trocha sebechváli, ale ...) programovat, ale nezná Javu a OOP v praxi téměř nepoužívá/potřeboval by osvěžit, dobrá? Popřípadě, co byste doporučili vy? Díky za rady!

       

Komentáře

[j0hn]

V jave programujem denne. Ked som sa ju pred troma rokmi ucil, boli to prave knizky od Brucea Eckela, ktore som pouzil. Knizku mozem odporucit, nakolko som s nou zaklady jazyka zvladol za tyzden-dva (predchadzajuca znalost c++).
Dobre su od tohto autora aj thinking in patterns a thinking in enterprise java

[Luk]

Přímo doporučit mohu knihu Java efektivně od J. Blocha (recenze od náměstka ministra dopravy ), jen nevím, jestli bude ještě někde k dostání (ale v knihovnách ji určitě mají). Je to ale spíš o stylu programování v Javě než o detailech jazyka a knihoven.

Naopak právě ty věci okolo jazyka a knihoven jsou v knize Java 6 - výukový kurz, kterou jsem velmi nedávno recenzoval a kterou také mohu s klidným svědomím doporučit.

[pasmen]

Ten výukový kurz vypadá hodně dobře, díky.

[Ladicek]

knihu Java efektivně od J. Blocha

Před pár měsíci vyšlo druhé vydání aktualizované pro Javu 6. Mám ho na stole, ale Beautiful Code dostal přednost

[pasmen]

Hmm, koukám po tom druhém aktualizovaném vydání a nikde na e-shopem ho nemůžu sehnat. Kde jsi ho sehnal ty?

[Ladicek]

Ehm, měl jsem asi dát jasněji najevo, že vyšel teprve originál, ne překlad

[pasmen]

No tak to jsi tedy měl Nicméně nevadí, angličtinou mrskám jak bičem, takže si ji asi obstarám, dík za tip.

[Daniel Kvasnička ml.]

A nechces teda spis zkusit nejakou knihu, ktera to OOP probira obecne bez vazbu na konkretni jazyk? To je IMHO mnohem hodnotnejsi investice, nez kniha o konkretnim jazyce s vetsi ci mensi vazbou na jeho konkretni verzi...

[pasmen]

O tom by měla být právě Myslíme objektově v jazyku Java 5. Především vysvětluje principy OOP, Java je tam jen jako pomocník pro ukázku implementace myšlenek. Tedy alespoň co nám sám autor říkal. Z referencí jsem slyšel, že kniha nemá konkurenci. Jenže to také bude pravděpodobně důvod, proč je beznadějně vyprodaná...

[alblaho]

Přečíst knihu je vždycky dobré, ale chce to dost času.

Jinak jestli opravdu umíš OOP a C++, tak naučit se v Javě (v tom smyslu, že můžeš "něco" psát) je ta nejsnadnější věc v IT

[disorder]

ze je nieco lahke neznamena, ze to je aj bezbolestne

[xsubway]

Žádnou knížku nedoporučím (i když Thinking in Java není k zahození ), ale když znáš synaxi jazyka a hlavně chápeš objektové programování, pak se stejně budeš učit za pochodu

[panda]

Velmi doporucuju Java Programujeme profesionálně. Je to sice starsi kousek, ale vubec to nevadi, jsou tam popisovany hlavne principi, ktere jsou stejne jak pro Javu 1.4 tak pro 1.6. Pro zacatecniky neni taky spatna kniha Java 5 .

[tomm]

Ucebnica jazyka Java od Pavla Herouta. Mne se libili stejne jako jeho Ccka. Udelal jsem si i vsechny priklady, co jsou v knizce a jazyk jsem se opravdu naucil dobre. Pak to chce pokracovat se studiem knihoven, navrhovyzh vzoru a technologii (aplikacni servery, kontejnery atd.).

[pasmen]

Mně jde v podstatě nejenom o to, naučit se jazyk Javy, ale naučit se v ní myslet. Mám strach, že knihy od Herouta jsou přesně to, co v tuhle chvíli nechci. Pěkný popis jazyka, to možná ano, ale jak správně používat objekty, jak je navrhovat atd., to nevím nevím.

[Jardík]

Na javu se vyser, je to ještě pomalejší sráč (hlavně v GUI) než .NET. To už pak radši python nebo něco podobného. Ale každopadně C++ je nejlepší.

[Luk]

To už pak radši python nebo něco podobného.

Python ani Bohovi. Velice mě mrzí, že tak zajímavý kousek SW, jako je Chandler, je napsán v tom neskutečně lemrovitém jazyce, takže se kvůli pomalosti příliš nedá používat

Ale každopadně C++ je nejlepší.

C++ není nejlepší. Je to výborný jazyk, ale není nejlepší. Proč?

[pasmen]

Na Javu se nevyseru, neboť ji potřebuji (viz můj komentář někde výše). Navíc, třeba zjistím, že je to opravdu nejjednodušší cesta k tvorbě multiplatformních aplikací, což opět potřebuji.

[Jardík]

Chápu, že je multiplatformní, že je jednoduchá ... ale zase si to vybere tím, že je pomalá a v GUI až neskutečně moc pomalá. C++ je ale multiplatformní také a když k tomu přidáte třeba Qt, tak máte multiplatformovost (? fuj ?) i v GUI a to s mnohem vyšší rychlostí a menší paměťovou náročností.

[pasmen]

To, že je Java pomalá je známá věc, nicméně to se s výkonem dnešních počítačů trochu stírá. Navíc se mi Java docela líbí. A potřebuju ji...

[Filip Jirsák]

To, že je Java pomalá je známá věc,

Já bych to trochu upravil: To, že se říká, že je Java pomalá, je známá věc…

[pasmen]

Ale ona přeci už z principu musí být pomalejší než jiné jazyky (mám na mysli hlavně C/C++), ne? Díky běhu ve virtuálním stroji, atd. atd.

[Luk]

Nemusí. Už se to tu řešilo mockrát. Jde hlavně o to, že JVM předkompilovává části kódu a používá při tom velmi výrazné optimalizace (mnohdy lepší, než jakých umí dosáhnout GCC). Při některých typech programů (speciálně se to týkalo matematiky) byla Java o několik procent rychlejší než C a C++.

[miro]

Ako matematik mozem potvrdit. Problemy s vykonom su v pripade javy minulostou.

Javovske programy su castokrat pomale, lenze hlavny problem vidim inde ako v jave. Na jednom projekte kde som robil sa snad na uplne vsetko pouzivali proxy triedy. Dalej vyuzivanie tazkej delostreleckej baterie na zabitie mravca (velmi casty pripad javovskych projektov) tiez neprida na vykone.

[Filip Jirsák]

Z principu vždy můžete napsat program v C, který bude minimálně stejně rychlý, jako Java ve virtuálním stroji – pokud to nepůjde jinak, napíšete kód,který bude dělat přesně to samé jako Java+JVM. V praxi se s tím ale málokdo bude psát. Pokud budeme porovnávat běžné programy, pak program v C optimalizuje nějak kompilátor, a pokud příslušné volby, může provést statickou optimalizaci pro konkrétní architekturu. JVM dělá ty optimalizace až za běhu, takže optimalizace pro konkrétní architekturu provede automaticky. JVM pak navíc může provádět optimalizace dynamické za běhu programu – třeba když zjistí, že jedna větev u podmínky se provádí výrazně častěji, může instrukce přeskládat tak, aby s tím optimalizátor procesoru pracoval efektivněji (a třeba dopředu počítal tu správnou větev). To si v C můžete napsat sám taky, ale kdo to dělá?

Ve skutečnosti pak třeba u GUI programů aplikace většinu času čeká na vstup uživatele, takže to, co lidé subjektivně vnímají jako „rychlost“ aplikace je třeba rychlost překreslování GUI apod. A tam záleží víc na knihovnách, na grafickém toolkitu, na správci oken, než na jazyce, ve kterém je ta která aplikace napsaná. A také na tom, jak je ta aplikace napsaná. Když si pak někdo vybere dvě různé aplikace a podle jejich odezvy hodnotí to, jak rychlý je který programovací jazyk, dojde k nesmyslným závěrům. Já bych třeba takhle mohl porovnávat MS Outlook 2007 s eclipse nebo NetBeans a dospět k tomu, že C++/C# (nevím, zda je Outlook už v .NET) je suverénně nejpomalejší a oba javovské toolkity –Swing i SWT – jsou řádově rychlejší. Ale dělat takový závěr porovnáním tří aplikací by byla chyba.

[Jardík]

No jako porovnávat outlook 2007 s netbeans a prohlásit, že netbeans je na tom lépe s odezvou v GUI je docela odvaha. Je to totiž přesně naopak. GUI outlooku je oproti netbeansu neskutečně rychlé. A porovnám-li např. gui PSPadu (spatlaného v delphi VCL, tudíž jiná aplikace používající přímo winapi by mohla mít ještě lepší odezvu) a jEditu, PSPad je opět rychlejší. A ono přirovnávat rychlost programu k rychlosti jeho gui je normální, protože to prostě jeho rychlost resp. pomalost je, a to, že to dělají nějaké knihovny javy uživatele vůbec nezajímá.

[Filip Jirsák]

No jako porovnávat outlook 2007 s netbeans a prohlásit, že netbeans je na tom lépe s odezvou v GUI je docela odvaha. Je to totiž přesně naopak. GUI outlooku je oproti netbeansu neskutečně rychlé.

Nevšiml jsem si, že byste mi tu někdy stál za zády, abyste mohl posoudit, jaká je moje zkušenost. Překreslování titulku okna Outlooku 2007 (nejprve se vykreslí originál Windows, a pak za chvíli přes to se nakreslí speciální Outlookovský) nemá v žádném jiném programu obdoby, podobně zobrazení e-mailu – po kliknutí na jiný e-mail v seznamu se zvýrazní jiná položka, ale v náhledu je ještě několik sekund zobrazen starý e-mail. Bez jakéhokoliv varování nebo náznaku, že nepatří k vybrané položce v seznamu.

[Jardík]

Je pravda, že jsem Outlook nezkoušel asi na Windows XP (asi váš případ), ale na Vistě, kde se používají funkce Visty pro vykreslení toho titulky a k žádnému dvojímu vykreslování rozhodně nedochází ... v starších verzích windows je to možná (ale zase neříkám, že to tak opravdu je a že si nevymýšlíte ... ale proč byste to dělal, že?). A problém s položkami také nemám - kliknu a e-mail se hned zobrazí. To, co popisujete, se mi ale stává v thunderbirdu, ale jen v linuxové verzi - označím položku a půl sekundy tam je ještě starý mail bez náznaku načítání nového (asi kvůli pomalému kreslení GTK či co to používá). Ale to nemá na netbeans. Vyberu v projektu soubor, dvojklikem ho chci otevřít, ale než se otevře, tak bych jich v code::blocks otevřel nejméně 10 (je prostě hrůza používat netbeans pro vývoj v c++).

[Jardík]

Ale ona je opravdu pomalá, hlavně v GUI. Spustit netbeans a něco v něm dělat ... editor reaguje, jak když nereaguje. Vychvalovaný jEdit je také na nic, díky pomalosti javy. Nebýt v javě, je to výborná a rychlá aplikace.

[Daniel Kvasnička ml.]

Nebyl jsi to ty, kdo nedavno nekde v diskusi tvrdil, ze Vista je kvalitni operacni system? Tomu odpovidaly i tyhle tvoje moudra...

Ale ona je opravdu pomalá, hlavně v GUI.

rozlisuj pomalost jazyka a pomalosti GUI toolkitu. Java neni pomala.

Spustit netbeans a něco v něm dělat ... editor reaguje, jak když nereaguje.

Jo, Eclipse je dle meho rychlejsi, ale stejne myslim, ze to prehanis. Tak zoufale pomale to mas mozna v tech tvych uzasnych Windows. Tady v Mac OS X se mi NetBeans chovaji celkem normalne. Editor reaguje prakticky okamzite.

Vychvalovaný jEdit je také na nic, díky pomalosti javy.

jEdit je natolik paradni editor, ze i pres obcasnou pomalost rozhodne neni na nic.

[Jardík]

To první nějak nechápu, ale Vista samozřejmě kvalitní OS je ... mnohem kvalitnější než nějaký nedotáhlý GNU/Linux s nestabilním grafickým systémem, kterej schroustá i pevný disk (viz některý z mých dávných zápisků).

Jelikož ty gui toolkity jsou součástí JRE, tak je to prostě součást javy ... a ty gui toolkity jsou s největší pravděpodobností také napsány v javě a právě proto jsou pomalé.

Ve Windows jsem netbeans ještě nepoužil. Tam jsou totiž lepší a rychlejší vývojová prostředí. Své zkušenosti s netbeans popisuji z období někdy před likvidací disku Xkama (viz některý z mých dávných zápisků).

Já bych pomalý editor používat nemohl, zdržuje to totiž práci. Když máte čekat 5s na načtení každého souboru do jEditovskýho bufferu a na pomalé vykreslování vyhlazeného písma v editoru (s nevyhlazeným je jEdit opravdu o něco rychlejší), tak toho opravdu moc neuděláte.

[pasmen]

Že je Vista kvalitní OS, to jsem se mohl asi před týdnem přesvědčit. Dostali jsme (podotýkám, že omylem) dva notebooky s tímhle OS a rozchodit triviální věc jako je síťování přes DHCP, nebo vysdílet tiskárnu, to je skoro nadlidský úkol... Zkrátka OS pro dementy na hraní.

Jinak, když ti nevoní NetBeans, jEdit, ..., tak používej Vim srabe, ten je rychlej dost.

[Jardík]

Nebudu to zapírat, s DHCP je tam opravdu malý problémek u routerů, které nepodporují nějaký DHCP příkaz (nevím už jaký). Sám jsem s tím měl také problém. Musel jsem nastavit statickou IP, najít na netu řešení (úprava klíče v registru ) a pak začlo DHCP fungovat i s routerama, co ten příkaz nepodporují. Ale teď jestli to svádět na OS nebo na výrobce routerů. Žádný OS samozřejmě není bez chyby, ale pro mě je Vista rozhodně lepší než Linux, ale rozhodně to není systém pro dementy (určitě se nějaký najde (třeba já), ale).

Já používám code::blocks na win a spokojenost.

[pasmen]

Pokud operační systém nepodporuje DHCP příkaz, který je dle RFC platný, pak to budeme svádět na výrobce routerů, logicky. Kromě toho, že Visty jsou chybové jak pantofle od Vietnamců a děravé jak mozek čichače (viz nejrychlejší hack v dějinách), jsou také uživatelsky naprosto nepřívětivé. Tím nemyslím, že by nezářily barvičkami, to zase umí, ale spíš že najít tam cokoliv užitečného většinou člověka donutí to raději nechat plavat.

[Jardík]

Vy jste to nepochopil, ten DHCP příkaz neumí ty (většinou starší) routery, Vistě na něj neodpoví. Jen se navážejte do chybovosti visty ... nejprve se ale koukněte na chybovost Linuxu, je tam jedna oprava za druhou a to jen v jádře. Koukněte se na ostatní programy kolem, které tvoří alespoň podobnou funkčnost jako Vista a sčítejte. A že mi před třičtvrtě rokem kleknul Linux kvůli xkám (s opensource nv ovladačem) a kvůli tomu jsem přišel o všechna data na disku, to je podle vás OK? Tohle se mi ve Vistě nikdy nestalo. Jednou mi sice kvůli vadným ovladačům grafiky 2x blikly, ale přepli na vesa ovladač a umožnili mi nainstalovat nevadnou verzi. To taková xka se radši seknou a vezmou s sebou celý systém ... už jsem to tu psal snad 100x, ale všichni tu jsou natvrdlí a nepřipustí, že se mi to opravdu stalo, že tohle ten jejich systém může udělat. A určitě jich je víc, co se jim to stalo, jen se bojí přiznat, aby nepoškodili svůj oblíbený systém. Jenom dodám, jak už jsem 100x dodal, že se systém bloknul kompletně, nevzal si s sebou jen klávesnici a myš ... zkratka se sysrq nefungovala, síť nefungovala, grafika nefungovala.

[pasmen]

Hmm, tak to jsme patrně mluvili o jiném DHCP příkazu. Jinak Visty (a Windows minimálně XP také) neumí např. DHCP příkaz pro static routes, musí se mu trapně předhodit seznam statiských rout v hexu pomocí option s code 249. Tudíž ano, Visty jsou bezchybové. Jinak argumentace o tom, kolik je v Linuxu denně oprav, to snad ani nemyslíš vážně. Jak už jsi sám řekl, žádný systém není bezchybný, problém Windows je ten, že reakce na oznámení chyby je a) pozdní jak kráva b) oprava většinou zanáší další chyby. Tudíž to, že se Linux opravuje je známka toho, že se o to někdo stará a že lidé vědí jak ty chyby opravit. U Vist a mála oprav je to známka toho, že buď jsou liní, nebo hloupí a neví jak chybu spravit. Btw, jak jsi poznal, že ti systém spadnul a vzal s sebou vše kvůli Xkám? Vždyť ti přece nic nefungovalo, žádná klávesová zkratka nic, jak jsi zjistil, co se stalo? Génius?

[Jardík]

Poznal jsem to tak, že jsem zkusil drag & drop obrázku do gimpu a celé se to seklo. A drag & drop je záležitost Xek

[pasmen]

lol, bez pochyby.

[Filip Jirsák]

A že mi před třičtvrtě rokem kleknul Linux kvůli xkám (s opensource nv ovladačem) a kvůli tomu jsem přišel o všechna data na disku, to je podle vás OK?

Linux nejsou Windows. Takže pokud vám havaroval X server, pouze se ukončil jeden z mnoha běžících procesů v systému. Na Linuxový systém jako takový to s největší pravděpodobností nemělo žádný vliv. Stačilo restartovat Xka nebo se přepnout do konzole… Že jste si pravděpodobně vlastnoručně zlikvidoval systém, když se vám ztratila okýnka, to není problém Linuxu, ale váš. Pokud to bylo tak, že se zablokoval celý počítač a nereagoval na nic, byl to zase pravděpodobně hardwarový problém – vadná RAM, přehřátý procesor…

A určitě jich je víc, co se jim to stalo, jen se bojí přiznat, aby nepoškodili svůj oblíbený systém.

Nikoli, pouze drtivá většina z těch, co se jim stalo něco podobného, posléze zjistila, že byl problém v něčem jiném. Váš způsob (ne)logického vyvození (měl jsem spuštěná X v Linuxu, můžou za to X a Linux) je totiž poněkud zvláštní. Neměl jste třeba na pozadí spuštěnou hudbu od Beatles? Že byste to svedl na ně…

[Daniel Kvasnička ml.]

Neměl jste třeba na pozadí spuštěnou hudbu od Beatles? Že byste to svedl na ně…

lol Ze by Lennonuv vrah byl kolega Smid, co se vratil v case, aby se mu pomstil za ztratu dat na svem disku?

[Jardík]

Přečtě te si, prosím, můj třetí blogový zápisek od konce, zjistíte, že se nezasekl/nespadl jen X server ale vzal s sebou systém. Další tvrdohlavý vševěd, který do radši svede na HW. S HW nic není, nebylo. Dodnes funguje úplně normálně, správně. Dokonce i LiveDVD linuxu se na něm rozjede (abyste neříkal, že ve windows to jede a že jsou jen blbý a tak s nima HW funguje). Byla to prostě chyba v xserveru či gimpu či nějaké knihovny, to mi je fuk. Prostě se to seklo při drag & drop a klidně se z toho poserte, říkejte si, že to není možný. Já vím, že je. A od té doby mám k linuxu odpor jako k hlavnímu systému a už mu nikdy nesvěřím data, kterých si vážím (keci o zálohování si nechte, nebudu zálohovat každou kravinu jenom kvůli tomu, že se nějaký OS posere). A proč tu teda okouním na linuxovém serveru? Ze zvědavosti. Chci vidět, co je v linuxu nového, jestli už za něco stojí, občas vyzkouším nové distro a potvrdím si, že je stále na desktop na nic (nedávno jsem např. zkoušel openSUSE 11 a když jsem chtěl přehrát mkv soubor s videem v x264, 720p, tak na mě skočilo vyloženě hnusné okno (nějaký xmessage či jak se to jmenuje), že nemám kodeky a jestli je chci stáhnout. Dal jsem ano, otevřela se stránka a nabídla mi koupit si nějaké fluendo kodeky či stáhnout nějaké komunitní jednoklikovým instalátorem. Vybral jsem druhou možnost. V konqueror jsem dal "Otevřít v blablabla" ale nic se nedělo. Udělal jsem to samé ve FF (zkopčil jsem adresu) a ukázal se instalátor. Kvůli jednomu video souboru se stáhlo 30 balíčku (včetně zbytečných jako např, w32codecs) a pak se sice video přehrávalo, ale proč tak pomalu? Aha, composite. Vypnul jsem a běželo to tak néjak normálně. Ale proč v obraze bylo hnusný zrnění oproti PowerDVD 8, to opravdu nechápu, a proč mi v celém opensuse nejde jako v jediné distribuci zvuk v celém systému nechápu (audigy 2 zs).

[frEon]

no ja nevim, jestli ty data byly kraviny, tak nevadi, ze sou pryc, ne?

[Filip Jirsák]

Přečtě te si, prosím, můj třetí blogový zápisek od konce, zjistíte, že se nezasekl/nespadl jen X server ale vzal s sebou systém. Další tvrdohlavý vševěd, který do radši svede na HW. S HW nic není, nebylo. Dodnes funguje úplně normálně, správně. Dokonce i LiveDVD linuxu se na něm rozjede (abyste neříkal, že ve windows to jede a že jsou jen blbý a tak s nima HW funguje). Byla to prostě chyba v xserveru či gimpu či nějaké knihovny, to mi je fuk. Prostě se to seklo při drag & drop a klidně se z toho poserte, říkejte si, že to není možný

Netvrdím, že to není možné – jenom tvrdím, že je to značně nepravděpodobné. A váš popis problému vůbec nenasvědčuje tomu, že to byl problém X serveru, ač to neustále tvrdíte. Zdá se, že daleko spíš došlo k havárii operačního systému, která shodou okolností nastala v době, kdy jste měl spuštěn X server a gimp. Jenomže z toho, že něco nastalo ve stejném čase, ještě nemůžete usuzovat, že to má příčinnou souvislost. Každopádně varianta, že v linuxovém jádru je chyba, která umožňuje uživatelskému procesu způsobit havárii celého systému, a ta chyba se nikdy nikde neprojevila, jenom jednou vám, je dost nepravděpodobná. Zvlášť když kernel ani nestihl vypsat nějaký kernel panic. Stále se mi jako mnohem pravděpodobnější jeví hardwarová závada, která se projevila třeba při nějakém chvilkovém přehřátí nějaké komponenty.

Mimochodem, znám jeden počítač, který opakovaně dává BSOD třeba při pohnutí myší ve Wordu. Ovšem nesvádím to ani na Word (v něm se to děje jenom proto, že se na tom počítači často používá), ani na Windows XP, ale jsem přesvědčen, že je to chyba HW.

[Daniel Kvasnička ml.]

Kdyz uz se bavime o siti, tak v prvni rade by meli panove z MS totalne a uplne predelat cele GUI pro nastavovani site. Je to to nejneintuitivnejsi a nejotravnejsi GUI pro nastavovani site, co jsem videl. Ubuntu je proti tomu Luxus. Nemluve o OS X.

A myslim, ze takhle bychom mohli pokracovat...

[Jardík]

Si to můžeš, stejně jako v linuxu, nastavit přes konzolu. Minimálně Vista, Windows Server 2003 a 2008 na to mají konzolových nástrojů dost. A pokud vám nedostačují ty dodávané se systémem, stáhněte si nějaké "externí" či si je naprogramujte.

[Daniel Kvasnička ml.]

To první nějak nechápu, ale Vista samozřejmě kvalitní OS je ...

Tohle mi nedelej, poprskal jsem si malem smichy svuj MacBook.............. Vista je spatlanina narychlo udelana, aby MS uklidnil trh a poslal mu zpravu "hej, jeste tu jsme a jsme pro trhs OS i do budoucna relevantni" (coz se navic nepodarilo). Nic vic, nic min.

ty gui toolkity jsou s největší pravděpodobností také napsány v javě a právě proto jsou pomalé.

A dukaz, proc by ty toolkity mely byt pomale, protoze jsou napsane v jave? Pokud chces takhle odvozovat, tak nejdriv musis dokazat tu premisu, coz jsi neudelal a taky neudelas Ty toolkity jsou pomale proto, ze jsou napsane spatne, ne v Jave.

Ve Windows jsem netbeans ještě nepoužil. Tam jsou totiž lepší a rychlejší vývojová prostředí.

Na Javu? Pokud myslis Eclipse, tak to zrovna souhlasim.

Já bych pomalý editor používat nemohl, zdržuje to totiž práci. Když máte čekat 5s na načtení každého souboru do jEditovskýho bufferu a na pomalé vykreslování vyhlazeného písma v editoru

Co mas za pocitac? Pentium II? Me v Linuxu i na Macu otevira jEdit soubory prakticky okamzite. Musis zkusit nejaky z disku, ne z FTP nebo tak

[Luk]

když k tomu přidáte třeba Qt, tak máte multiplatformovost

Jenže Qt nelze úplně vždycky použít. Jak známo, má duální licencování (GPL s výjimkou + komerční licenci) a bez problémů lze používat pouze pro svobodný software. Pokud chce Qt někdo použít pro proprietární program, musí buď zaplatit za licenci (což se někdy může znatelně promítnout v ceně programu), anebo na Qt zapomenout. Lze sice místo Qt použít GTK+, ale to má zase jiné neduhy (mizerný návrh, pomalé algoritmy, bugovitost, svérázné výchozí parametry...). To už raději použiji ten javovský Swing - že může být rychlý, dosvědčuje v praxi např. jEdit, což je poměrně komplexní program a s rychlostí GUI problémy nemá.

[Daniel Kvasnička ml.]

Muzu poprosit o nejaky odkaz na test, ktery ukazuje, ze Python je rychlejsi nez Java?

[frEon]

jak malej jarda

[rADOn]

Z Eckela jsem se Javu kdysi docela slusne naucil. Je dobra, ale dost ukecana tim nestastnym americkym zpusobem. Na jednu stranu spousta nejzakladnejsich veci je tam rozepsana jak pro maly deti, a na druhou nektery slozitejsi veci ktery by si spis zaslouzily rozebrat byly dost odbyty. Ale porad lepsi nez vetsina jinyho co se da cist.

[Fluttershy, yay!]

Myslíme objektově v jazyku Java 5 od výše uvedeného autora už je beznadějně vyprodaná (nebo neví někdo, kde ji ještě sehnat?), a nová edice vyjde prý možná až za rok a půl.

Knihovna?

[pasmen]

To ještě existuje? No to je jedno, v knihovně jsem byl naposled na škole a už mě tam nikdy nikdo nedostane (leda zase na škole)...

[Fluttershy, yay!]

Vědecká knihovna? Mají tam vše a objednají i ze zahraničí. Mno a pokud si moc neděláš hlavu s autorskými právy blablabla, následuje skener/foťák a pak PDA.

[pasmen]

S autorskými právy si hlavu vážně nelámu. Kdysi na škole jsem si ofotil skoro půlku knihovny teoretické fyziky (zdarma u rodičů v práci )

[Fluttershy, yay!]

Pak doporučuji uvedenou metodu. Utratíš minimum peněz, vše bude na věky digitalizováno a navíc nemusíš čekat na naskladnění při nákupu.

[Luk]

Ono je to hlavně legální. Je to užití díla pro osobní potřebu. Jediným případem, kdy zákon takové kopírování/focení zapovídá, jsou AFAIK notové záznamy (ano, ©OSA nostra má hodně dlouhé prsty...).

[frEon]

pokud budu kopirovat noty vzhuru nohama, budou to jeste noty?

[Fluttershy, yay!]

Jde o to, že kopíruješ noty, ne o to, že ve výsledku noty nedostaneš. Asi, teda.

[Luk]

Je to takto:

Do práva autorského nezasahuje
a) fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,
b) právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu,
c) ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby,
d) ten, kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, s výjimkou případu, kdy jde o vydaný notový záznam díla hudebního či hudebně dramatického, a v případech podle písmen c) a d) řádně a včas platí odměnu podle § 25.

[pasmen]

To jsem nevěděl, ale i tak, nepřišlo mi to jako něco nemorálního. Myšlenky patří všem, no ne?