Virtualizační softwary VMware Workstation Pro a VMware Fusion Pro jsou nově pro osobní použití zdarma. Softwary VMware Workstation Player a VMware Fusion Player končí.
Linuxová distribuce Endless OS (Wikipedie) byla vydána ve verzi 6.0.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu, poznámkách k vydání a také na YouTube.
Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Byla představena oficiální rozšiřující deska Raspberry Pi M.2 HAT+ pro připojování M.2 periferii jako jsou NVMe disky a AI akcelerátory k Raspberry Pi 5. Cena je 12 dolarů.
V Praze o víkendu proběhla bastlířská událost roku - výstava Maker Fair v Praze. I strahovští bastlíři nelenili a bastly ostatních prozkoumali. Přijďte si proto i vy na Virtuální Bastlírnu popovídat, co Vás nejvíce zaujalo a jaké projekty jste si přinesli! Samozřejmě, nejen českou bastlířskou scénou je člověk živ - takže co se stalo ve světě a o čem mohou strahováci něco říct? Smutnou zprávou může být to, že provozovatel Sigfoxu jde do
… více »Kam asi vede IllllIllIIl.llIlI.lI? Zkracovač URL llIlI.lI.
Společnost OpenAI představila svůj nejnovější AI model GPT-4o (o jako omni, tj. vše). Nově také "vidí" a "slyší". Videoukázky na 𝕏 nebo YouTube.
Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Instalaci nebudu popisovat, ta je výborná a jednoduchá. Instaloval jsem prostředí KDE ve verzi 4.3.2. Výchozí vzhled Mandrivy 2010 je opravdu úžasný, vypadá to moc pěkně. Za umělecký dojem a chereografii bych dal Mandrivě nejvyšší známku, kdybych to měl hodnotit jako rozhodčí v krasobruslení. S technickým provedením to už občas pokulhává. Hned po instalaci a přidání repozitářů plf a mib jsem se tedy chtěl poohlédnout po aktualizacích. Grafické vyskakovátko Mandrivy ale bylo rychlejší - nabídlo mi aktualizaci na verzi 2009 Spring. Nejdříve jsem to považoval za nějaký nepovedený aprílový žertík a tak jsem odklepnul, že nechci. Když to ale po chvíli začalo otravovat znovu, tak to už se mnou začal trochu lomcovat vztek, co to soudruzi z Mandrivy S.A. vymysleli za užitečné vylepšení. Poté jsem vyzkoušel Mandriva control center. Zdálo se mi subjektivně o dost rychlejší než v předchozích verzích a některá udělátka jsou opravdu užitečná, lze třeba v nastavení zvuku snadno vypnout pulse audio, které je nastaveno jako výchozí. Nakonec je ale stejně nerychlejší aktualizovat pomocí
urpmi --update --auto --auto-selectv příkazové řádce. Taky jsem nebyl příliš nadšen podivnou statistikou balíčků v Mandriva control centru. Čínsky jsem se zatím nenaučil, a taky se mi moc nezdálo, že by některé balíčky nebyly použity 3178 dní, když jsem měl Mandrivu nainstalovanou půl hodiny . No prostě takovéto kiksy nezanechávají dobrý dojem a kdybych byl úplný začátečník, tak by mě to od používání Linuxu asi odradilo. Jinak ale nová Mandriva ruluje, říká to i Ivan Bíbr, nejznámější Mandriva guru.
No ale teď bych se chtěl dostat k jádru zápisku. Jelikož mám na desktopu grafickou kartu ATI X1550, kterou se soudruzi z ATI/AMD již v březnu tohoto roku rozhodli přestat podporovat svým binárním blobem, tak jsem byl zvědav jak se s tím Mandriva vypořádá. V jádru 2.6.31, obsaženém v Mandrivě, je zahrnuta podpora KMS pro gr. karty této řady. Výpis
glxinfo | grep direct
direct rendering: Yesa točení se glxgears na 800 FPS nasvědčovalo tomu, že 3D akcelerace je zprovozněna. Přistoupil jsem tedy k vyzkoušení kompozitních efektů a 3D desktopu. V MDV control centru jsem si všiml, že na to mají udělátko "Nastavit 3D efekty grafického pracovního prostředí", tak jsem ho tedy vyzkoušel. Po odhlášení se ale průběh v terminálu jaksi zasekl, znovu se mnou začal lomcovat vztek a jal jsem se hledat kladívko v šuplíku, abych rozmlátil instalační médium Mandrivy 2010. Nakonec jsem ale neztratil hlavu a pomocí CTRL+C a zadání init 5 jsem se zase dostal do přihlašovací obrazovky kdm. Po přihlášení vše fungovalo výborně a byl jsem tím doslova nadšen. S binárními ovladači catalyst od ATI jsem efekty nepoužíval, protože byly strašně pomalé a např. scrollování ve firefoxu a jiných aplikacích se zpomalilo na nesnesitelnou úroveń (vyzkoušeno na více distribucích). Se svobodným ovladačem běhají efekty svižně a dá se to používat. Tak jsem to tedy už bez použití palice vypnul a jal jsem se vyzkoušet efekty prostředí, které nabízí ovládací centrum KDE. Tady vše taky dopadlo na výbornou a chvíli jsem nadšeně točil kostkou a vypouštěl džina z láhve (efekt minimalizace oken "Magická lampa"), než mě to za chvíli přestalo bavit. Chtěl jsem zvolat "ATI ruleez", ale nakonec jsem se ovládnul a taky jsem nechtěl rušit sousedy Pak jsem ještě cvičně nainstaloval extreme-tuxracera a openarenu, abych ověřil výkon ve hrách. Šlapalo to pěkně a nějaký rozdíl oproti ovladaši catalyst jsem nezaznamenal. Samozřejmě tuxracer není žádný benchmark a nějak jsem se tomu ani víc nevěnoval. Výkon ve hrách (zvláště v nějakých náročnějších) bude mít binární ovladač catalyst určitě větší. V novém jádru 2.6.32, které nedávno vyšlo, by měla být zahrnuta podpora KMS i pro gr. karty řady r600/r700. Co jsem zatím četl, tak ohlasy jsou víceméně příznivé a zdá se, že je vše na dobré cestě. O zprovoznění akcelerace na těchto kartách informoval soudruh Kozzi.
Tiskni Sdílej:
Ty voe, Faun může být rád, že má aspoň jednoho fanouška tady, když na ty jeho politrucké stránky přispívají akorát spamboti . S Faunovo stranickou morálkou je to v poslední době na štíru, no co se dá dělat. Témata by byla: Ve Švýcarsku zakázali minarety, což by bylo téma pro Fauna jako stvořené. Ale asi ještě nevydali na ústředí Combat 18 a White justice nové směrnice, kterými se Faun řídí.
Tady jsem ti udělal hezkou recenzi nové Mandrivy, tak zapomeň na Fauna . Je čas si dát pořádně do sosáku a nacamrat se jak amigatower. Čus bus autobus, kolego! :))))
A tak je možná na obzoru doba, kdy se už uživatelé Linuxu nebudou bát koupit grafiku AMD/ATI.Uživatelé Linuxu se nikdy nemuseli bát koupit grafiku AMD/ATI ... jediné, čeho se bylo třeba bát, je neexistence podprory nových chipů v okamžiku nákupu, ale až za několik měsíců (u closed-source ovladače) či let (u open-source ovladače). Nejlepší taktika u ATI je koupit kartu se starším chipem (jako třeba tu r5xx) a použít open-source ovladač, protože i když closed-source ovladač není tak strašný jako kdysi, pořád je o dost horší než nvidiácký. Když to schrneme, jsou v Linuxu tři možnosti (pokud nepočítáme exoty typu Matrox a rozličné integrované grafiky v chipsetech):
aspoň lepší než moje stávající GF2-MX/MX400/64MB??Co se týče výkonnosti, tak bych řekl, že radeon 9600 bude o fous lepší než ta Ge-force. Co se týká ovladačů, tak na nějaký binární ovladač od ATI u této grafiky můžeš rovnou zapomenout, protože tuhle grafiku už pěkných pár let soudruzi nepodporují. Takže máš možnost vyzkoušet svobodné ovladače v praxi :). U té Nvidie lze asi instalovat binární ovladače od výrobce (nějaké legacy drivery), ale nejsem si tím úplně jistý.
Jo. Pro úplně nejnovější karty neuvolňují soudruzi z ATI dokumentaci. Takže open-source ovladač je vyvíjen až s určitým časovým odstupem. Takový předběžný časový horizont vývoje svobodných ovladačů jsem našel na fóru Arch linuxu.
Nakonec když to shrneme, tak oba dva nejvýznamnější výrobci grafik dělají pro open-source ovladače prd. Nvidia sice vývoji open-source ovladačů nijak nebrání, ale žádným způsobem se na jejich vývoji nepodílí. U ATI dělají taky prd, ale uvolňují aspoň tu dokumentaci, což zas až taková práce asi není, ale je to podstatné ulehčení pro vývoj svobodných ovladačů.