Virtualizační softwary VMware Workstation Pro a VMware Fusion Pro jsou nově pro osobní použití zdarma. Softwary VMware Workstation Player a VMware Fusion Player končí.
Linuxová distribuce Endless OS (Wikipedie) byla vydána ve verzi 6.0.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu, poznámkách k vydání a také na YouTube.
Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Byla představena oficiální rozšiřující deska Raspberry Pi M.2 HAT+ pro připojování M.2 periferii jako jsou NVMe disky a AI akcelerátory k Raspberry Pi 5. Cena je 12 dolarů.
V Praze o víkendu proběhla bastlířská událost roku - výstava Maker Fair v Praze. I strahovští bastlíři nelenili a bastly ostatních prozkoumali. Přijďte si proto i vy na Virtuální Bastlírnu popovídat, co Vás nejvíce zaujalo a jaké projekty jste si přinesli! Samozřejmě, nejen českou bastlířskou scénou je člověk živ - takže co se stalo ve světě a o čem mohou strahováci něco říct? Smutnou zprávou může být to, že provozovatel Sigfoxu jde do
… více »Kam asi vede IllllIllIIl.llIlI.lI? Zkracovač URL llIlI.lI.
Společnost OpenAI představila svůj nejnovější AI model GPT-4o (o jako omni, tj. vše). Nově také "vidí" a "slyší". Videoukázky na 𝕏 nebo YouTube.
Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Tak tenhle zápis snad flame nevyvolá. (I když...na Ábíčku člověk nikdy neví ;)
Můj minulý zápis se týkal přechodu z Fedory/KDE na Ubuntu/Gnome. Jednou z věcí, kterou jsem si musel projít (avšak nelituju toho), bylo zvyknout si na nové aplikace v té či oné oblasti mé práce s počítačem. Nad některými aplikacemi jsem truchlil. Nejvíc asi nad Krusaderem, ale hlavně nad Kile. Jo, LaTeX zdroják se dá psát prakticky v čemkoliv. Ale já prostě patřím k těm, kteří mají rádi rychle konfigurovatelný a přívětivý editor, který jim práci co nejvíce usnadní (snažně vás prosím, udržte pod pokličkou názory typu "Jak na to mužeš používat něco jinýho než vim
a nepsat si svoje vlastní makefiles!?"). Nepracuji v LaTeXu ještě tak dlouho, abych měl všechny příkazy hned na jazyku. Ale míním v něm pracovat dlouho, je to krása :)
Rád bych se s váma teda podělil o to, jak jsem se v Gnome zařídil. Pomohl mi Eclipse a eTeX. Ten plug-in umí napovídat syntaxi, hezky v reálném čase zobrazovat strukturu dokumentu a warningy a samozřejmě si můžete nastavit vlastní buildery pro tu či onu verzi TeXu, kterou zrovna používáte. A s originální Javou od Sunu Eclipse jede celkem svižně i v Linuxu.
Mimochodem, Eclipse se vůbec dá docela slušně rozšířit a když ho člověk pochopí, je to moc dobré IDE. TruStudio je parádní plug-in pro PHP a Python (i když verze 1.0.1a s Pythonem zrovna moc nefunguje, už je to v bugzille). Verze Foundation je zdarma, za Professional se platí. (Ta je už dostupná i ve formě upraveného Eclipsu celého. A je možné ji bez omezení stáhnout z jejich stránek...nepochopil jsem)
Nějaké trable byly také s DVI. Evince je opravdu ještě dítě a Xdvi v Ubuntu jede až když si nasymlinkujete jistou knihovnu jako její starší verzi (libXaw tuším). Neskutečně odporný program, ale je svižný. Na preview vaší práce stačí.
Jo a používám (instalovaný) TeX Live. Příjemná distribuce.
UPDATE: našel jsem Perl skriptík na instalaci/odinstalaci TeX Live, ale funguje jen na v. 2004. Potřeboval bych totiž svojí současnou instalaci TeX Live odinstalovat a nainstalovat na čisto v. 2005. Nevíte někdo, jak na efektivní uninstall?
UPDATE: Tak jsem se unáhlil. TeXlipse je mnohem lepší a btw: uninstal TeX Live se dělá prostým smazáním
Tiskni Sdílej:
make
se rovněž nemůžu obejít stejně jako při programování. DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch. Navíc mi vadilo vyrábění rastrových fontů v různých velikostech, trvalo to dlouho. Přímé vykreslování PostScriptu a PDF je na dnešních strojích dosti rychlé. Já jsem to nakonec vyřešil pomocí Evince/Xpdf a pdfetexu
. Chtělo by to rovnou nějaký Makefile
. Nechávám jej v nezměněné podobě i s některými "zbytečnostmi".
TEX = tex TEX_FLAGS = -fmt=cslatex -translate-file=il2-cs PDFTEX = pdftex PDFTEX_FLAGS = -fmt=pdfcslatex -translate-file=il2-cs -output-format pdf PS_FLAGS = -T21cm,29.5cm GS_FLAGS = -dBATCH -dNOPAUSE -sPAPERSIZE=a4 default: pdf all: dvi ps pdf DOC_NAME = komplex DOC_TEX = $(DOC_NAME).tex DOC_DVI = $(DOC_NAME).dvi DOC_PS = $(DOC_NAME).ps DOC_PDF = $(DOC_NAME).pdf dvi: data $(DOC_DVI) ps: data $(DOC_PS) pdf: data $(DOC_PDF) run: pdfview dviview: $(DOC_DVI) kdvi $< gsview: $(DOC_PS) gv $< pdfview: $(DOC_PDF) xpdf $< DATA = 24_2.eps 24_2.pdf 26_3.eps 26_3.pdf clean: rm -f $(DOC_DVI) $(DOC_PS) $(DOC_PDF) $(DOC_NAME).log $(DOC_NAME).aux *~ $(DATA) data: $(DATA) $(DOC_DVI): $(DOC_TEX) $(DATA) %.ps: %.dvi dvips $(PS_FLAGS) -o $@ $< %.pdf: %.tex pdftex $(PDFTEX_FLAGS) $< # gs $(GS_FLAGS) -sDEVICE=pdfwrite -sOutputFile=$@ $< %.dvi: %.tex tex $(TEX_FLAGS) $< %.eps: %.p %.dat ./$< %.pdf: %.eps gs -sDEVICE=pdfwrite -sOutputFile=$@ -dEPSCrop -dBATCH -dNOPAUSE -dQUIET $<
DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch.no jasny vzdyt ho taky nepouzivam na nic jinyho, nez na preview. Tam je pro me primarni rychlost vygenerovani. V Kile se mi libilo, ze bylo generovani vsech tech formatu na dosah klavesovou zkratkou. V Eclipse si na to muzu nastavit buildery. Ale vzhledem k tomu, ze jine veci nez DVI opravdu delam az ve finishi, tak staci proste jeden. Ale makefile pekny
tetex
. Jako kdybych snad nemohl mit vlastni distro TeXu a pouzivat ho ve Winefishi. Chtelo by to nejak slusne zkompilovat a prebalit.
DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch.A podporuje PDF "forward search" (s DVI to je tak, že si v xdvi nebo kdvi kliknu na slovo a v Kile mě to hodí přímo na správný řádek)??? Řekl bych, že ne...
pdfetex
em. Ani Kile, ani Xdvi neznám. Kdvi zato není schopno hledat skoro vůbec, vadí mu diakritika. Je však pravda, že jsem si s jeho kompilací moc práce nedal. PDF je sázka na jistotu.
Rozhodl jsem se napsat diplomku v LaTeXutak, tak To generovani obsahu, ta typografie... OOo nikdy vice, na takovehle veci.
ale když jsem si spočetl, za jak dlouho musím odevzdat semestrální práci, tak jsem se rozhodl slevit z požadavků a alespoň ze začátku to psát v něčem jiném, než vimu.no, podle me s Kile rozhodne neprohloupis Ono i kdyz mas dobre IDE, tak to v tom TeXu ze zacatku trva. Ale pak se krivka produktivity prehoupne...
no, podle me s Kile rozhodne neprohloupis Ono i kdyz mas dobre IDE, tak to v tom TeXu ze zacatku trva. Ale pak se krivka produktivity prehoupne...No, pokud by už byla ta možnost nahradit standardní textovou komponentu KDE za vimpart, bylo by to dokonalé. Jak se říká, ono je to moc pěkné, ale když tomu chybí pořádný textový editor ...
Zdravím, kile se mi tu právě instaluje. Rozhodl jsem se napsat diplomku v LaTeXu, ale když jsem si spočetl, za jak dlouho musím odevzdat semestrální práci,LyX? Vypada na rozumny kompromis mezi sazecim programem a textovym procesorem.
Pro začátečníky mohu spíče doporučit ...ROFL ...pise se z, Jindro
LyX?no, mel jsem ho nainstalovany, ale paradoxne jsem ho ani nepouzil. Nevim, neveril bych tomu. Dyt je to jako s HTML. Lepsi psat rucne, nez to pak opravovat po WYSIWYG/M nastrojich. Na malou vec by to mohlo byt produktivni, ale psat diplomku bych se v tom bal