Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Lidé (a jiné opice) byli od Architekta vybaveni ve světě živočišných druhů velmi vzácnou polohou očí, která jim poskytuje mnoho výhod od jednodušší aplikace očních stínů po pohodlnější nošení brýlí. Někde mezi těmito výhodami se krčí i schopnost vnímat o jeden rozměr více, než je umožněno třeba našim oblíbeným tučňákům. Tento rozměr se však poněkud obtížněji zachycuje fotoaparátem…
Člověk může vidět trojrozměrně (tedy dokáže vnímat hloubku prostoru) díky dvěma očím posazeným vedle sebe, kdy každé oko vidí objekt z mírně odlišného úhlu. Mozek potom tyto dva obrazy spojí v jeden a z odlišnosti obou obrazů získá pojem o hloubce. Pokud chceme zaznamenat trojrozměrné výjevy ve dvou rozměrech, máme několik možností.
První a zřejmě nejjednodušší jsou stereoskopické obrázky, které se hojně objevily už někdy na konci 19. století. Jejich princip je velice jednoduchý. Dva obrázky (jeden pro levé, druhý pro pravé oko) se položí vedle sebe, mírně se zašilhá (chce to cvik) a ejhle — třetí rozměr je tam.
Návod: Zkuste zašilhat takovým způsobem, kdy se každý obrázek rozdvojí. Vnitřní pár se potom spojí v obrázek jeden s hloubkou. Účinný způsob je také zaostřit na nějaký vzdálený objekt a pak se dívat jakoby skrz obrázek.
Při pohledu na každou půlku zvlášť je nemožné určit, jestli je dál od nápisu krychle, nebo Suzie. Pokud však uvidíte obrázek trojrozměrně, vyjde najevo, že krychle je dál. Vytvořit podobný efekt lze v GIMPu snadno (koneckonců, stačí i jen tužka, papír a pořádná dávka prostorové představivosti).
Autostereogramy jsou dalším oblíbeným a velice známým způsobem. Princip je podobný, jako v předchozím případě, jen s tím rozdílem, že je vše schováno v jednom, zdánlivě chaotickém obrázku. S tímto způsobem už v GIMPu, bohužel, nepochodíme (ve skutečnosti existují nějaké moduly). Dívejte se na tento obrázek stejně, jako na předchozí.
Anaglyf je dalším možným způsobem, jak přeměnit 2D fotografii v 3D. Narozdíl od předchozích, nejsou na tento kladeny žádné okolomné schopnosti. Ale zase je potřeba vlastnit speciální, vysoce sofistikovaný hardware, který vypadá jako brýle s pravým sklíčkem modrozeleným, a levým červeným (mnemotechnická pomůcka: ±politická scéna). Oba kanály (pravý i levý) jsou nanešeny na jednom obraze s tím, že levý kanál je kolorován červeně, pravý potom modrozeleně. Barevná sklíčka brýlí k oku propustí jen to, co tam patří. A jak takový anaglyf vyrobit v GIMPu?
Jednoduše. Vycházet budeme, samozřejmě, ze dvou fotografií. Nejprve fotku pro jedno oko. Poté posuneme fotoaparát o pár (7-10) centimetrů vodorovně jedním směrem (nebo přiložíme hledáček k druhému oku), a exponujeme. Výsledkem budou dvě téměř stejné fotografie, jak můžete vidět třeba na fotkách mé oblíbené budovy.
Nyní jednu z nich otevřeme v GIMPu, přejmenujeme vrstvu (abchychom věděli, kterému oku patří), druhý obrázek otevřeme do nové vrstvy (File (Soubor) -> Open As Layer (Otevřít jako vrstvy)) a přejmenujeme. Vrchní vrstvu mírně zprůhledníme a základními transformacemi (posun, popř. rotace) zarovnáme nad sebe v nějakém bodě. Tento bod bude reprezentovat rovinu výsledného 3D obrázku. Co je v reálu za ním, bude jakoby za obrázkem, co před ním, bude vystupovat z obrázku. Vrchní vrstvu opět zneprůhledníme.
Nyní obarvíme obě vrstvy příslušnou barvou. Vybereme pravou vrstvu a otevřeme dialog Levels (Úrovně). Vybereme červený kanál a v sekci Output Levels (Výstupní úrovně) nastavíme hodnotu u bílého trojúhelníčku na 0. Títmo jsme úplně eliminovali červený kanál a zůstal jen modrý a zelený. V levé vrstvě provedeme úplně to stejné, jen s modrým a zeleným kanálem.
A teď — ta nejdůležitější magie. Vrchní vrstvě změníme režim prolínání na Screen (Obrazovka). Měla by se objevit naše scéna s červenozelenými hranami. A věřte – nevěřte, je to náš anaglyf. Na závěr provedeme nějaký ten ořez, doostření a tak…
Tiskni Sdílej:
clovece, to myslis vazne? zrovna vcera jsem hledal po netu ruzny anaglyfy. Mimo jine tento je poveden, myslim=)
a dneska uz jsem premyslel, jak si takovou fotku udelat a vymyslel jsem +- prave tento postup=)
moc pekne, dik!