Na crowdsourcingové platformě Crowd Supply byla spuštěna kampaň na podporu open source biometrického monitoru ve tvaru hodinek HealthyPi Move. Cena je 249 dolarů a plánovaný termín dodání listopad letošního roku.
Firma Murena představila /e/OS verze 2.0. Jde o alternativní sestavení Androidu bez aplikací Google. Mezi novinkami je podrobnější nastavení ochrany soukromí před sledováním aplikacemi. Murena prodává několik smartphonů s předinstalovaným /e/OS (Fairphone, repasovaný Google Pixel 5).
Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
S napsáním posledního dílu jsem vyčkávalabych mohl napsat zkušenosti z delší doby používání systému. Dnes bude řeč o stabilitě, rychlosti, vyhnívání, SP1 a o tom, jak Microsoft uzavírá lidi do světa svých technologií a formátů. Začneme ale jednou historkou ze série "neuvěřitelné příběhy".
Vista záměrně zpomaluje přenosy po gigabitové síti pokud současně přehráváte hudbu nebo sledujete video. U některých aplikací stačí, že jsou spuštěny, ani nemusí nic přehrávat. V závislosti na síťových zařízeních, průměrné velikosti paketu atd. klesne reálná rychlost přenosu často mírně nad úroveň 100Mbit. V mém případě při využití oblibeného
ping -f -s 60440 _ip_adresa_
V Linuxu jde bez větších problému provozovat čistě 64bit desktop. Prostě z trucu nezahrnout podporu 32bit binárek do jádra, vypnout multilib, nainstalovat pouze 64bit verze knihoven a hotovo. Přináší to určité kompromisy- nepoběží aplikace dodávané jen jako 32bit binárka (teda zejména hry od iD Softu ), wine, některé pluginy do prohlížečů a podobně. Získá se tím trochu místa na disku. Většina uživatelů zvolí (nebo to výrobci distribuce udělají za ně) jinou variantu- 32bit podporu zapne ale používá jen velmi malé množství 32bit aplikací. I prohlížeč může být 64bit a díky wrapperu využívat 32bit pluginy. Ve Windows je situace naprosto odlišná. Řada aplikací dodávaných přímo s operačním systémem 32 bitová zejména snad vše co pracuje s multimédii. Implicitní verze Internet Exploreru je také 32bit; 64bit variantu lze spustit taktéž, ovšem situace s pluginy je pak podstatně horší než v Linuxu. Office 2007 je také čistě 32bit aplikací. A co ostatní výrobci software? Adobe CS3 (v celé své obrovské šíři od Ilustrátoru přes InDesign, Distiler, Photoshop až po Premiere)- 32bit. Hry- až na vzácné výjimky (Crysis, HL2) pouze 32bit. Naštěstí serverové produkty (MS SQL Server, Exchange Server...), vědecké aplikace (Matlab, Mathematica...) už v 64bit variantách jsou. Poslední kategorii aplikací, které mají často 64bit verze jsou... benchmarky. Je třeba říct, že zdaleka ne všechny aplikace můžou z 64 bitové podoby jakkoliv těžit. Výše zmíněné produkty ale určitě ano.
Vista je stabilním operačním systémem. Poté co jsem vyhodil problémovou TV kartu jsem nezažil ani jediný BSOD ani jsem nikdy neměl (z Win98 tak důvěrně známý) pocit, že by to chtělo ozdravný restart. 45 dnů intenzivního používání počítače přerušovaného pouze občasnými hibernacemi bez restartu a bez náznaku nějakých potíží či příznaků kynutí jádra nebo nějaké systémové komponenty- to mě opravdu mile překvapilo. Zato firefox 2.0.0.12 za tu dobu povyrostl na 650MiB (working set při otevřených 10 tabech s naprosto běžným obsahem). Aplikace padají málo. Vlastně za těch 5+ měsíců mi padl několikrát vlc, jednou Outlook a jednou Winamp. Kdybych vycházel ze statistických dat tak v linuxu by mi za tu dobu spadl 2x compiz, 3x amarok, 2x evolution, jednou firefox a jednou bych musel střílet přes SSH po vytuhnutém X serveru.
Srovnat rychlost dvou operačních systémů, to je úkol vskutku nesnadný. Měření pomocí specializovaných prográmků většinou s běžnou praxí nemá nic společného. Ne nadarmo se říká, že existují tři druhy lží- malé, velké a benchmarky. Vezmu to tedy z čistě subjektivního hlediska. Vista má o něco větší výkonnostní overhead neboli "vlastni režií". Časovač tiká s frekvencí 500 Hz to máme na čtyřjádru 2000 přerušení za sekundu. GUI je velmi svižné jak se zapnutým Aerem tak i bez něj. Odezva ovládacích prvků je příkladná a to i v situaci, kdy se snažíte systém schválně trápit (stovky tisíc položek v combo boxech a podobné skopičiny). Těch několik málo efektů, které Aero nabízí je možno bez obav na dopad na výkon používat. Jen sidebar s widgety je pomalejší. Obecně system widgetů zabudovaný do Visty je hodně slabý a mizerně nastavitelný. Yahoo! widgets jsou mnohem lepší. Ještě že ty námluvy mezi MS a Yahoo! nebyly uskutečněny. Myslím, že to je jeden z těch případů, kdy by MS raději nepohodlnou konkurenci zabil než aby se z ni nějak poučil. Vista o něco odvážněji používá diskovou cache při zápisu takže kopírování zdánlivě probíhá rychlosti čtení zdrojového souboru ikdyž kopírujete na citelně pomalejší zařízení. Pokud dostanete do cache 2 GiB veliký soubor (zkopírováním nebo přesunem) a pak ho necháte někam zkopírovat tak ta operace proběhne zdánlivě rychlostí 600 MiB/s ikdyž cílové zařízení pak ještě půl minuty chroupe. Odezva systému je během kopírování v Linuxu i ve Vistě perfektní. Horší to je pokud nějaká aplikace potřebuje pracovat s cílovým nebo zdrojovým diskem. Přehráváni HD videa během kopírování vede v obou systémech k trhanému uměleckému zážitku, kdo má rád staccato- užije si. Rychlost aplikací překládaných pomocí Visual C pro obecný i686 procesor, ač se mi to jako Gentooistovi těžce říká, je nezřídka lepší než aplikace překládané pomocí gcc s optimalizacemi pro konkrétní procesor. Dokazují to výsledky syntetických benchmarků a mé vlastní zkušenosti. Řešením je použít icc, což ovšem není vždy snadné nebo možné. Rychlost 3D akcelerace je v případě nVidie o nějakých 15% ve prospěch Visty.
Ano, je tomu tak- vista hnije. A to se k ní chovám slušně. Neinstaluju žádné podezřelé aplikace, když něco nepotřebuju tak to systémovým způsobem odinstaluju atd. Vista za půl roku nabrala solidně na velikosti, startuje nyní celou minutu tedy citelně déle než na začátku, také aplikace se spouštějí pomaleji. Superfetch, který při 10 pravidelně spouštěných aplikacích dělal divy, zjevně při ~30 přestává být přínosem. V Gentoo unstable po 30 měsících používání a častého updatování jsem neznaznamenal žádné zpomalení a odtučnit systém šel snadno a definovaným způsobem. To se o Vistě říci nedá.
Teď k tomu horšímu a tím jsou záhady záhadné, černou magií zavánějící. Tak třeba mi zmizelo přepínátko klávesnice z traybaru. Zapnuté je ale nezobrazí se. Jiný uživatel ho přitom vidí. Řekněme, že se to stát může, ale mělo by to jít opravit. V Linuxu bych se prostě pošťoural v .kde a v nejhorším případě metodou pokus-omyl přišel na to, čím to je. Registr bohužel na hrabání se v něm není tak přátelský. Nehledě k tomu, že se nedá restartovat samotné GUI a nemám ponětí, zda by restart exploreru při změně hodnoty v registru v tomto případě pomohl.
Párkrát týdně se dozvím, že svchost způsobil chybu a byl ukončen. V logu se dozvím i příčinu: "Služba Koncové vytváření služby Windows Audio byla nečekaně ukončena. Stalo se to 1 krát. Následující opravná akce bude spuštěna za 60000 milisekund: Restartovat službu." Bohužel pod stejným svchost běží i další služby, které tímto chcípnou také. Třeba aero se vypne a po dvou minutách se zase nahodí. Když mám ale náhodou zrovna na fullscreenu nějakou, ehm, 3D aplikaci, tak buďto spadne nebo mě zabijí . Zkoušel jsem tak vrátit i Audigy ale pořád stejná chyba. Reinstall ovladačů- nic. Kdyby to alespoň bylo virem nebo jinou havětí. Podle Kasperského ale ne. Opět to je věc, která by se v Linuxu stát mohla. Myslím ale, že bych měl podstatně větší šanci ji vyřešit.
Proč o tom ale píšu? Protože po určité době používání se takové záhadné potiže vyskytly u každého uživatele visty, kterého znám (a že jich je spousta). Někdo musí odklepávat po startu různé hlášky, nekdo musí každou chvíli přejmenovávat /Program Files/Common Files/InstallShield aby mohl cokoliv nainstalovat jinému občas přestane hrát zvuk, někomu umírají aplikace s hláškou, že ovladač grafické karty byl restartován a neřeší to ani výměna ovladače ani grafické karty... takhle by se dalo pokračovat velmi velmi dlouho. A uživatelé to buďto tiše snášejí, nebo reinstalují.
V průměru jednou týdně vyhospodařím trochu času, abych si zahrál nějakou gamesku. Vyrostl jsem na Atari800 a Didaktiku, Dungeon master je pro mě stále nejlepší hrou. Dneska si už ale chci zahrát hru novou (def: nová hra - max. 3 měsíce od vydání. To zde uvádím jen tak pro jistotu, někteří jsou totiž schopní považovat hry historické, jako např. COD4 nebo Bioshock, nebo dokonce prehistorické, např. Quake4, za nové. Pak dochází ke zbytečným nedorozuměním), s hezkou grafikou, hratelnou a abych u toho nezkysnul na dlouho, tedy krátkou. Tu poslední podmínku naštěstí splňují skoro všechny nové hry. Mass Effect jsem dal na dva zátahy... Současně nechci řešit žádné problémy s jejich spouštěním a chci mít širokou paletu her na výběr. Je tedy zřejmé, že v tomto ohledu Vista nad Linuxem vítězí bez stínu pochybnosti, na celé čáře a o několik generací. Howgh. Do budoucna bude asi řešením nějaká konzole.
K čemu ve světě Linuxu přirovnat Microsoftí SP1 pro Vistu? Je to balíček bugfixů a několika málo nových funkcí, který vyšel po roce a půl od vydání operačního systému. Leckterá distribuce by za tu dobu zvládla 3 kompletní nové releasy Instalace každopádně trvá něco přes hodinu a vyžaduje tři restarty. Nic příjemného. Naštěstí MS věnoval testování dostatečnou péči takže uživatelů hlásících problémy během instalace nebo po ní je málo. Obecně se kolem toho nadělá asi až příliš humbuku; změn a záplat oproti plně záplatované Vistě je málo. Popravdě vím jen o jediné změně, kterou lze spatřit okem, zbytek je vyjádřen vágními prohlášeními typu "zrychlena hibernace" (nepozoroval jsem žádné zrychlení) a podobně. Na druhou stranu MS tyhle servicepacky prostě vydávat občas musí. Jejich hlavní úlohou je funkce kumulativního patche, který můžou integrovat na prodávaná DVD. Existuje dokonce poměrně snadný postup jak si vyrobit DVD s integrovaným SP ve vlastní režií. Šetří to čas a množství stažených dat. Možná by si mohli vzít příklad i jiní s podobně dlouhým cyklem. Když si dnes koupíte třeba WoW BC tak musíte natahat 1,1 GiB patchů než si zahrajete.
Když vytáhnete z počítače grafickou kartu nVidia a vrazíte tam jinou nVidii tak to chce co? No přeci novou instalaci ovladače. Když strčíte síťovku omylem do jiného slotu než odkud jste ji vytáhli, tak to chce co? No přeci novou instalaci ovladače. A když jste měli pro původní rozhraní nějaká speciální pravidla, nebo pokud na něj byly navázaný virtuální sítě VirtualBOXu nebo VMWare tak vás čeká co? No přeci problémy.
Když jsem vyměnil síťovku tak to chtělo novou aktivaci. To vás ale určitě nepřekvalilo
Malleus maleficarum! No nic, hloupý vtip. Co tedy říci závěrem? Já jsem už svá dvířka z klece našel. Byla sice zlatá, ale dole se už nahromadilo příliš trusu. Neutekl jsem ovšem zcela na svobodu, přeletěl jsem do klece jiné, abych tak řekl ovocné. Účelem je, abych zjistil, zda je problém především v kleci jako takové nebo v tom hromadění trusu. Vista mi tedy zůstává jen jako spouštědlo her.
Tiskni Sdílej:
Kdybych vycházel ze statistických dat tak v linuxu by mi za tu dobu spadl 2x compiz, 3x amarok, 2x evolution, jednou firefox a jednou bych musel střílet přes SSH po vytuhnutém X serveru.To nevím, co s tím děláš Amarok mi absolutně nepadá, Kontact taky ne, Opera taky ne a zásek X serveru za poslední 2 roky nepamatuju.
Uvítal bych, kdyby jádro jako jednu ze SysRq akcí nabízelo reset VGA.Toto je kvalitní komentář. Vždycky, když killnu zaseklý X server, tak se obraz rozsype a pak stejně zbývá jen reboot.
Vždycky, když killnu zaseklý X server, tak se obraz rozsype a pak stejně zbývá jen reboot
Alt+SysRq+KHmm já používám hlavně "I", vyzkouším, ale občas to bývalo přímo na reboot.
Měl jsem průměrný uptime hodně nad dva měsíce (přerušováno jen sporadickými hibernacemi), a aplikace neukončuji. To s tím dělám Pouze Evolution byl ochoten žuchnout kdykoliv. X, compiz a zejména amarok a firefox (dvojkové řady) vykazovaly značnou korelaci mezi dobou provozu a padavostí. Do týdne nonstop provozu mi myslím nepadlo nic z tohoto seznamu. Firefox měl "MTBF" 3 týdny (ten jsem ale restartoval proaktivně protože hodně kynul), Amarok a Compiz 5 týdnu a X ještě déle. Věřím, že lidé, kteří počítač vypínají (jak barbarské! ) tyto problémy nemají.
A ani si nemyslím, že by na to melo použití Gentoo unstable s poměrně agresivními CFLAGS svůj podíl
Pročež si mimochodem myslím, že nechat tak komplexní součásti, jako je grafický subsystém ještě kontrolu nad polohovačem a klávesnicí, to že není dobrý nápad.Na odebrání klávesnice Xkám je nějaký sysrq (unraw?), ale klep, klep, Xka mám stabilní.
Jo, a taky se mi nelíbí, že gafický susbystém sebou bere všechyn aplikace, Vsadím se, že chytrý návrh by dokázal zajistit, aby aplikace počkali na restartováí Xek a připojili se bez úhony k nové relaci (beze ztráty dat). jestli to někdy někdo udělá, tak klobouk dolů, to bude pokrok proti Windows.To je docela obtížné, protože v X serveru jsou uložené stavové informace o spojení/oknech a když X padne, tak jsou informace v čudu.
zásek X serveru za poslední 2 roky nepamatuju.To já kvůli špatným ovladačům zasekávám tak často, že kupuju novou grafiku .
Skoro to až znělo, že se kvůli těm aplikacím na linux vykašlešja bych podle nasledujiciho tipoval ze skoro i jo :)
Neutekl jsem ovšem zcela na svobodu, přeletěl jsem do klece jiné, abych tak řekl ovocné
Howgh, radši jsu chlstat nebo koukat na anime, padá mi výko z bufferu deprese.To jdeš na to moc pozdě (pokud se teda zrovna nenacházíš někde mezi velkou a největší louží na světě .-)).
že od té tdoby je to pořád jenom bloat, padá to čím dál víc, bootuje to pomaluNo tak to, že další verze Windowsů byly větší a větší je víceméně pravda . Ty pády byly asi tak stejný, jen byly daleko více nevyzpytatelné. Bootování se blbě porovnává, ale na stejném stroji jsou další verze pomalejší . Jinak win3.11 jsou podle mě nejlepší, protože se vejdou na jednu disketu.
45 dnů intenzivního používání počítače přerušovaného pouze občasnými hibernacemi bez restartu a bez náznaku nějakých potíží či příznaků kynutí jádra nebo nějaké systémové komponenty
Aplikace padají málo. Vlastně za těch 5+ měsíců mi padl několikrát vlc, jednou Outlook a jednou Winamp.+
Párkrát týdně se dozvím, že svchost způsobil chybu a byl ukončen.?
Ze všech těch produktů je nemožné nebo obtížné vysekat nashromážděná data tak, aby se daly použít v alternativních produktech.Můžu se autora (bez rýpání) zeptat, jestli lze např. z Krusaderu "vysekat nashromážděná data tak", aby šla použít např. v mc nebo Gnome Commanderu ?
Jako IM jsem si zvolil multiprotokolovou Mirandu.mozes pouzivat Pidgin z linuxu; prenos vsetkych nastaveni, uctov, hesiel na Windows je (AFAIR) zalezitostou skopirovania par XML suborov
Když vytáhnete z počítače grafickou kartu nVidia a vrazíte tam jinou nVidii tak to chce co? No přeci novou instalaci ovladače. Když strčíte síťovku omylem do jiného slotu než odkud jste ji vytáhli, tak to chce co? No přeci novou instalaci ovladače.Tohle je (pokud si to dobre pamatuju) dosledek politiky vazby ovladace na konkretni zarizeni, vcetne "cesty" k nemu. U PCI/AGP/PCIe je to sbernice, zarizeni, podzarizeni, u USB je to cislo hubu a zasuvky. Takze uplne staci, aby se jedno zarizeni predalo do vedlejsiho slotu a uz je to z pohledu systemu uplne jine zarizeni, i kdyz jeho identifikace je naprosto stejna. To same plati i o USB, tam je ale vetsina ovladacu udelana tak, ze si toho uzivatel ani nevsimne (ale ten zbytek chce reinstalaci ovladace). Jestli je to z duvodu jednotneho systemu zarizeni, ktery musel pocitat se vsim od ISA nePnP karet po PCI konfiguracni prostor, nutnost pro vice zarizeni stejneho typu nebo je proste cela koncepce blbe navrzena, nevim. Ale v Linuxu to funguje pouze s identifikaci zarizeni a vicenasobna zarizeni nejsou problem (jde to delat jak nastavenim modulu, tak pres udev).
svn up
, build a test. Toto musí být proveditelné vždy z terminálu, protože na produkčních serverech nemají NetBeans co dělat. Stejnou sekvenci — tedy build, test a install používám i při instalaci. Proč mít dva build scripty, když stačí jeden, že? grep
, sed
, awk
, perl
, bash
, svn
a další. Jejich totální neexistence na Windows je pro mě opravdu blocker. Né vždy mám u zákazníka administrátorská práva a můžu si instalovat co chci. A jdeme-li dále, ti, co po mně můj software převezmou, také tuto možnost mít nemusí.