Můj první rok s Linuxem

28.12.2007 17:09 | Přečteno: 1828× | Linux | poslední úprava: 28.12.2007 20:49

Loni touto dobou jsem o Linuxu věděl jen to, že něco takového existuje. Jediné mé předešlé setkání s Linuxem se odehrálo někdy kolem roku 2003 na hodině informatiky na gymplu, kde nám učitel předvedl svůj notebook s Linuxem. Nebýt toho, tak bych nejspíš vůbec netušil, že něco takového existuje.

Pro upřesnění dodám, že jsem už od dětství pronikal do světa počítačů a většinové Windows XP jsem si během střední školy poměrně důkladně osahal a dost s nimi i experimentoval.

Až do loňského ledna jsem tedy měl o Linuxu pouze mlhavou představu a když pominu zmíněného učitele, tak jsem neznal žádného člověka, který by Linux používal. Koncem ledna jsem však poznal Péťu Tomeše, čímž to všechno začalo...

U něj jsem poprvé důkladně viděl Linux. Bylo jím Ubuntu 6.10, které běželo na starém Celeronu a tuším 128 MB RAM. To byla asi první věc, která mě zaujala: Vypadalo to jako nový systém, ale běželo to na neskutečně starém hardware. Ano, nebylo to oslnivě rychlé, ale tehdy již několik let stará XP bych na podobném počítači opravdu trápit nechtěl, ač vím, že i to jde.

Uplynula nějaká doba, kdy mi onen stále ještě záhadný Linux neustále vrtal v hlavě. Během února jsem se tedy odhodlal to zkusit. Stáhnul jsem si instalační liveCD Ubuntu 6.10 a začal připravovat vše ke své první instalaci Linuxu.

Ubuntu se poměrně rychle uhnízdilo na mém hlavním počítači (A64 2,4 GHz,1 GB RAM, Nvidia 7600 GS) jako sekundární systém, ve kterém jsem postupně trávil stále více času. Ve své další verzi 7.04 se usídlilo i na starém notebooku (P4M 1,7 GHz, 256 MB RAM, ATI 7500) využívaném teď už pouze k přístupu na internet, a v mém počítači na koleji (A64 2,0 GHz, 512 MB RAM, Nvidia 5700 LE). Postupně jsem zkoumal dostupné programy a hledal alternativy k těm oblíbeným z Windows. Ačkoliv jsem stále využíval dualboot s XP, tak jsem drtivou většinu věcí dělal v Linuxu, a pouze hry hrál pod XP.

Během léta jsem pak volný čas využil k dalšímu poznávání Linuxu a jeho distribucí. Na notebook putoval po krátkém experimentování s Xubuntu Debian Testing. Ani Debian se na něm však neohřál dlouho a vystřídala ho Fedora 7.

Na podzim se na můj hlavní počítač krátce dostalo openSUSE 10.2, které však bylo velmi záhy vystřídáno verzí 10.3 poprvé s KDE. OpenSUSE 10.3 s KDE proniklo i na můj počítač na koleji, po krátkém zkoušení Ubuntu 7.10. (Péťa mi tam prostě openSUSE narval a bylo.)

Zároveň mě počátkem zimy oslovil článek o Linuxu na flashce, takže se na ní objevil Puppy Linux.

Během takřka roku jsem tedy na vlastní kůži poznal Linux ve formě několika distribucí s několika prostředími a osahal si některé jeho programy. Nyní Linux používám k surfování po internetu, tvorbě dokumentů, poslechu hudby, sledování filmů, úpravě fotografií, IM, vektorové grafice a programování v Javě. Při těchto úkonech mi Linux plně dostačuje a je pro mě příjemným operačním systémem. Windows XP zůstaly na mých PC jako sekundární systém na občasné hraní a některé specifické aplikace potřebné ve škole.

Teď bych se v krátkosti věnoval jednotlivým distribucím, které jsem zkoušel. Dělal jsem na nich běžné věci tj. internet, multimedia, kancelářské činnosti, základní programování a drobné úpravy k obrazu svému.

Ubuntu

Ubuntu jsem používal ve verzích 6.10, 7.04 a 7.10 s prostředím GNOME a krátce i Xfce. Celkově jsem tuto distribuci používal ze všech nejdéle a na všech svých sestavách. Hardwarové nároky systému mi osobně přišly jako velmi příznivé i vůči mému obstarožnímu notebooku, kterému co do rychlosti nejlépe sedělo odlehčené Xfce.

+ Jednoznačně největším kladem Ubuntu je podle mě synaptic (apt-get) a .deb balíčky, což dohromady vytváří velice rychlý, přehledný a přívětivý nástroj pro instalaci i aktualizaci softwaru.

+ Během času se Ubuntu také velmi polepšilo ve svém vztahu k proprietárním mediálním formátům. Způsob, pokud něco potřebuji, je to staženo a nainstalováno, je pro mě ideálním řešením tohoto problému.

+ Po nainstalování Ubuntu spousta věcí prostě fungovala bez nutnosti nějakého zasahování, což potěší.

- Záporem však podle mě je absence nějakého nástroje pro nastavení systému. Nastavování Ubuntu je poměrně nepřehledné a spousta věcí se musí dělat z příkazové řádky. (Příkazová řádka mi osobně nevadí, ale nedovedu si představit mamku jak vůbec cokoliv do příkazové řádky píše)

- Osobně také vidím jako zápor styl vývoje, kdy je obtížné instalovat aktuální verze softwaru (Pořádně jsem si užil kompilace nejnovější verze Pidginu pro AMD64 a jeho pluginu pro libnotify, které v 7.04 nebyly dlouho nikde k sehnání. Ale stálo to za to.)

- Kombinace Ubuntu (32 bit) + beryl + beagle a další běžné aplikace znamenala na obou AMD64 postupné nakynutí procesu beagled-helper a využití 100% CPU. (Ne vždy jsem měl nainstalovanou 64 bit verzi, u které byly zas celkem alespoň z počátku problémy rozchodit flash.)

Mou poslední negativní zkušeností s Ubuntu byl upgrade z 7.04 na 7.10, který neproběhl zcela hladce a po jisté době nebyl systém úplně stabilní. (Oproti tomu upgrade z 6.10 na 7.04 proběhl bez problémů.)

V zásadě však Ubuntu uspokojovalo mé potřeby celkem dobře, nemůžu si stěžovat na výrazné nedostatky, ačkoliv má řadu drobných mušek. Pod Ubuntu jsem zkoušel především GNOME a Xfce. GNOME mi jako prostředí celkem vyhovuje, občas mi chybí podrobnější nastavení a díky své roztahanosti dokáže být pro mě celkem nepřehledné. Na Xfce jsem si příliš nezvykl, ale měl jsem ho poměrně krátce.

Debian

U Debianu se zastavím jen krátce. Asi jsem ho nezkoušel ve vhodný čas a dost možná se k němu ještě někdy vrátím, ale prozatím prostě neumím, nebo jsem neměl dost času či trpělivosti, si nastavit Debian. Přesto že má Debian lákavé výhody jako velmi snadná dostupnost nových verzí softwaru, synaptic a .deb, má pro mě poněkud méně čitelné nastavení.

Fedora

Fedora 7 vystřídala na mém notebooku Debian a zůstala na něm dodnes. Hardwarové nároky jsou jen nepatrně vyšší než u Ubuntu, takže i práce na mém notebooku je celkem pohodlná.

+ Snadná dostupnost nových verzí softwaru mi jednoznačně vyhovuje.

- Změna klávesnice při instalaci nefunguje stejně jako při přihlašování do systému je stále US. V heslech mám čísla a na notebooku mi to připravilo pár perných chvil.

- Práce ve Firefoxu s touchpadem jde občas trochu na nervy. Systém si některé tahy prstem vyloží jako kliknutí na tlačítko zpět.

- Yum je velmi pomalý, vím, že za tím je i pomalý notebook, ale ze srovnání s jinými distribucemi je vidět, že to jde lépe. Navíc je jeho grafické rozhraní poněkud vytržené z ostatního systému a není příliš přehledné.

Celkově mi Fedora 7 připadá jako nevyvážený systém s několika otravnými komáry a pořádnou masařkou v podobě pomalého Yumu. Zatím jsem neměl čas vyzkoušet Fedoru 8, ale snad se k tomu po zkouškách dostanu. Fedoru jsem zkoušel s prostředím GNOME, zkusmo jsem jednou bootoval KDE, na které ale bez úprav můj notebook nestačí.

OpenSUSE

Když jsem viděl openSUSE 10.2 řekl jsem si nejprve, že to vypadá velice zajímavě. Poté, co jsem si začal se systémem trochu hrát a instalovat do něj ovladače grafiky a svůj oblíbený software, došlo to tak daleko, že jsem si řekl už nikdy více. Podotknu jen, že jsem systém zkoušel s GNOME a právě z něj jsem nabyl pocit, že je GNOME až příliš roztahané (výběr dalšího softwaru, instalační rozhraní, konfigurace systému).

Poté, co na podzim vyšla verze 10.3 a také po jistém Petrovu přesvědčování, jsem se rozhodl dát openSUSE ještě jednu šanci. A musel jsem uznat, že proti minulé verzi učilo openSUSE veliký pokrok. OpenSUSE 10.3 jsem zkoušel s prostředím KDE, což byl pro mě celkem logický posun, vzhledem k tomu, že jsem už dlouho používal řadu KDE aplikací.

+ Snadná instalace s pokročilými volbami.

+ Příjemné a funkční pracovní prostředí, integrované vyhledávání.

+ Jednotný konfigurační nástroj, ač mi trochu chybí hrabání se v konfigurácích

+ Snadná instalace jedním kliknutím, nejen proprietárních multimediálních kodeků, ale i nových verzí programů.

+ Rychlý start i vypnutí.

- Instalace a aktualiazace softwaru je pomalá a velmi zatěžuje procesor, než se aktualizují všechny zdroje, jede několik minut CPU na 100% (Na jednojádrovém CPU to je velmi znatelné)

- OpenSUSE nepoužívá rolling updates.

- Trochu vyšší náročnost na hardware ani 1 GB RAM není úplně ideální (Na systém a mnoho spuštěných programů).

- Zvláštně fungující hibernace, po probuzení zůstává část programů ve swapu. Po dalším uspání a probuzení se to dále načítá.

Celkově je však openSUSE pro mě velmi příjemný systém, se kterým jsem se rychle sžil, a který má mnoho důležitých výhod. I přesto tu však je jeden pro mě podstatný problém a tou je pomalost instalace a aktualizace softwaru.

Závěrem

Za tento rok vidím veliký posun v použitelnosti u distribucí, které jsem zkoušel. Kladně bych hodnotil zjednodušení instalací (ať už v podání Ubuntu nebo openSUSE, kde je snadná instalace použitelná na větší množství softwaru), stejně tak rostoucí podporu pro různý hardware. Vůbec rychlost vývoje je velmi příjemná.

Compiz-Fusion zaznamenal velký pokrok a beru ho jako nástroj, který mi usnadňuje práci. Některé jeho schopnosti jsou sice čistě okrasné, ale možnost volby a nastavení, která je s OS softwarem spojená, mi nebrání tyto rozšíření vypnout. Co se dalších aplikací týče, nenašel jsem oblast, kde by pro mě nebyla obstojná náhrada fungující v Linuxu (krom her). Firefox pro web, Amarok pro hudbu, Kaffein na filmy, Kopete nebo Pidgin na IM, Wammu pro zálohování SMS a jiných dat z mobilu, Digikam na úpravu fotek, OpenOffice a Lyx na kancelářskou činnost, Inkscape na nějaké to kreslení, Krusader místo průzkumníka a Rsync na synchronizaci a zálohování.

Také mám pocit, že se o Linuxu stále více mluví a píše i na serverech, kde ještě tak před rokem o něm nebyla skoro ani zmínka. Jsem zvědavý na další vývoj kolem Linuxu a co nového přinese rok 2008.

Děkuji Péťovi za seznámení a pomoc s Linuxem, připomínky k zápisku a jeho částečnou korekturu.

       

Komentáře

[xindl]

Tak, tedka jsi si odbyl začátek a mužeš se rovnou začít učit programit v C++, protože nikdo jiný než ty ten desktop či aplikace nevylepší ani nenaprogramí. ))

[kozzi]

Tak vidíš už máš dobrej základ na to přejít na tu pravou a opravdovou distribuci, tím myslím samozřejmě archlinux. Pak teprve poznáš krásu linuxu , a nebo Gentoo, aby ubyla alspoň jedna skupina lidí píšící pod můj flame

[outsider]

My děkujeme za stodvacátýpátý nicneříkající blogpost na téma "Jak jsem začal s linuxem" a teď byste si mohli zalézt s Péťou někam do pelíšku a chválit se navzájem jak jste dobří, a to pokud možno na hodně dlouho, aby na Abíčku byl chvilku od toho pomatence klid...

Hodně zdaru v Linuxové budoucnosti!

[xindl]

))))))) mazec! )) LOOOOL

[kozzi]

No tak mi rekni ze jsi takovej zapiske taky nenapsal, si pamatuju ze sem byval taky hrdej a pysnej ze pouzivam linux a urcite sem o tom taky napsal blog nebo ne? To abych zacal psat

[outsider]

Bohužel v době, kdy já začínal s linuxem, se ještě žádný blogy nevyskytovaly... Pravděpodobně ani slovo "blog" tenkrát neexistovalo... Ale kdybych mohl, tak to je jasný, že bych takovej článek taky vyplodil!

Akorát mi v začátcích nepomáhala taková odborná kapacita a hvězda velikosti Péti Tomeše... Ach božínku, jak mohlo být všechno veselejší, snadnější a růžovější!

[kozzi]

Mně to bylo hned jasný že tu jde o Petra Tomeš. Njn toho člověka sem neměl rád už když psal na forech ubuntu teda doufam ze to byl on

[Milhouse]

Outsider, ty seš magor... :/

[AltOS]

Hmm. Vem si "pilulku nadsazky a humoru" a dojde ti, co chtel rict. ;)

[Martin Stiborský]

heh :)

[M.]

Outsidere jediný pomatenec si tady ty

[freshmouse]

Jedinej těžko, já jsem druhej...

(Já jsem si tento zápisek původně chtěl přečíst, ale když jsem narazil na seznámení s Péťou Tomešem, ujistil jsem se, že jsou dobře zavřená okna a raději přeskočil rovnou na flejm, totiž na tuto diskuzi. Tak se jen zeptám: o čem to bylo?)

[Martin Stiborský]

Co obnášelo to "experimentování" s windows ??

[Alík]

Pět instalací v průběhu jednoho dne, nebo se snad ne?!?

[Nicky726]

Vypínání nepotřebných služeb, úpravy a čištění registrů, a dávání Windows dokupy kamarádům co měli smůlu na malware, nebo jim systém prostě začal kvůli něčemu trucovat.

[kotyz]

tomu bych nerikal experimentovani ale bezny pouzivani. pak to vydrzi roky bez reinstalace.

[belisarivs]

Fedora ma Rolling updates? Ja myslel, ze jede jako Ubuntu. Tedy co pul roku novy release.

Nicmene ma na tuty apt-get a synaptic.

Nastaveni Debianu je v podstate stejne jako u Ubuntu. Ubuntu je v podstate Debian Testing + par vlastnich napadu a vlastni upravy (prevazne sekce main).

Rolling updates X preinstalace systemu novou verzi je debata na dlouhe vecery. Oboji ma vyhody i nevyhody.

A nakonec, beagle nebrat. I tracker v ubuntu ci strigi umi dat pocitaci pohulit. Ale tak nejak ruzne jsou oznacovany za lepsi (nebo spis mene narocne) varianty.

Beryl ti zatez na procesoru tolik nedela. Vetsinu ti obsluhuje (az na veci jako motion blur - coz je taky spise proof of concept nez nejaka uzitecna pomucka) graficka karta (ackliv nekdo ji ty textury narvat musi).

[M.]

V Opensuse můžeš mít - rolling updates, stačí když si správně nastavíš Repozitáře softwaru a můžeš z vesela každý den aktualizovat Pak už stačí obnovit databázi a ve skupinách balíčků zvolit položku zzz vše, Pak už v této skupině klikneš pravím tlačítkem a dáš aktualizovat pokud existuje novější verze. Zaktualizuje se ti veškerý software, který bude dostupný v novější verzi než máš na PC

[springer]

rad bych se zeptal redakce, jestli je to povolene, aby mel pan Tomes vice blogu?

[kozzi]

Taky jsem nad tim premýšlel

[M.]

Kde berete tu jistotu, že má Petr Tomeš více blogů?

[Pinhead]

Jak se můžeš Petře takhle ptát..........

[M.]

Chlape ty už nepij žádný alkohol a ani nic nehul

[Pinhead]

Jak to víš??? Tys mě viděl???

[M.]

Ne stačí , když čtu řeči o tom, že jsem Petr. Tohle by nikdo s čistou hlavou nemohl napsat

[KaiSVK]

To je presne to co mi napadlo po prvych par vetach :D

[M.]

Mě se spíš zdá, že je spousta lidí kolikrát zbytečně zaujatých proti P.T.

P.S nežíkám, že je svatoušek, ale kdo je co?

[kozzi]

Já jsem

[M.]

Tak si ho dej blokovat, když ti tak vadí a si na něho vysazenej. Pokud už to dávno neděláš

[kozzi]

tím já jsem sem myslel že jsem svatoušek jinak nemám potřebu někoho blokovat, bo každej může občas napsat něco užitečného.

[M.]

Aha já myslel, že si proti němu zaujatý, tak to potom jo ty svatoušku

[kozzi]

To samozrejme taky jsem

[M.]

[kotyz]

my ale P.T. potrebujem. bez nej by bylo vic nudy a min flejmu. taky by nebylo na koho co svadet. nechce mi bootovat muj cerstve zkompilenej kernel? muze za to P.T.! nechteji mi jit bulanci pod wine? muze za to P.T.! neurodili se mi letos v zahradce zadny svestky? muze za to P.T.!

no tak, budme prece radi ze ho tu mame. ja rad sem. bez nej by to tu nebylo kompletni, neco by tomu chybelo. nemyslite?

[David Heidelberg]

+1

[kotyz]

=0

[freshmouse]

- Mé dítě? Myslel jsem, že to je Adolfovo dítě.
- Adolf Hedviku vůbec neznal.
- Ale jestli Hedvika porodila mé dítě, pak ty, Karlo, jsi --
- Ano, Tomáši, jsem Petr Tomeš.
- To není možné!
- Má pravdu, Tomáši.
- Nemohu tomu uvěřit. Vždyť ty jsi mi, švagře, říkal --
- Já nejsem tvůj švagr.
- Ne?
- Já vůbec nepatřím do rodiny. Jsem Petr Tomeš.
- To ovšem zcela mění situaci.
- Ne tak docela. Já totiž nejsem tvoje teta.
- Ty nejsi moje teta, tetičko?
- Neříkej mi tetičko. Teď už ne.
- Ale v tom případě jsem tě obelhal, tatínku.
- Nedělej si výčitky, milý synu. Nejsem totiž tvůj otec. Jsem Petr Tomeš.
- A maminka?
- Je Petr Tomeš.
- To je hrozné. Jsem tedy úplný sirotek. Ale to není tak důležité. Důležité je, že jsem konečně poznal pravdu.

[pc2005]

Doufám, že máš v zásobě Vítr z hor .

[unknown_]

Dneska sem se poprvé samostatně vykakal na záchod. Dřív jsem věděl jen to, že něco takového existuje. Jediné mé předešlé setkání se záchodem se odehrálo někdy kolem roku 2006 na nádraží v Hodoníně. Kdybych se tehdy rozhodl radši stihnout ten vlak, tak bych dnes nejspíš vůbec netušil, že něco takového existuje...
Cože to měl Leoš kdysi v patičce? Nechci, aby se z ábíčka stalo živě? Že by tam taky byla spousta nic neříkajících stokrát se opakujících "geniálních" zápisků?

[anonym]

Komu to cpeš? Podívej se na první zápisky ve svém blogu a zklapni.

[unknown_]

Asi máš pravdu, že člověk k tomu musí dojít až časem. Aneb: a nedají si říct a nedají

[Ivanhoej]

To ma tiez zarazilo ze Fedora ma rooling updates?? Moc Fedoru nepoznam no nezda sa mi to. Pokial poznam distra s RU tak su to archlinux, gentoo, pclinuxOS, sourcemage a dalsie ale z binarnych snad len archlinux a pclinuxos. openSUSE nie je rolling updates to mozeme povedat i o Debianu ked si dame repozitar z Lenny ze je rollling updates ale to nie je pravda lebo rolling znamena i urcitu stabilitu systemu nie len updatovat nove vyvojove verzie.

[Heron]

FC nemá RU.

[Nicky726]

OK díky za upřesnění, nepoužil jsem termín správně. Šlo mi o dostupnost nových verzí programů bez nutnosti přecházet na novou verzi distribuce. Takhle to je v Debianu Testing a do určité míry to tak je i ve Fedoře (Gnome mám ve verzi 2.18, ale kernel je 2.6.23 a běžné aplikace jsou dostupné v nejnovější verzi.) V zápisku opravím.

[Ivanhoej]

no ok ved preto, a poznate niekto este nejake BINARNE distro s RU? Okrem uz spominanych dvoch (arch,pclinuxos)

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Debian Sid?

[Käyttäjä 11133]

openSUSE Factory by mohl být považován za rolling updates, ne? Sice občas dojde k nějakému tomu problému se kolizema, ale alespoň budou bugreporty

[kub.]

Doufám že ti tam teď "Péťa" nenarval XPčka