Starling (GitHub) je desktopové prostředí vytvořeno umělou inteligencí (s dohledem jednoho vývojáře během šesti měsíců).
Dne 30. června 2026 byla završena fyzická realizace projektu Czech National Quantum Communication Infrastructure (CZQCI), tedy České národní kvantové komunikační infrastruktury. Projekt byl realizován od 1. března 2023 a financován z Národního plánu obnovy částkou 121,6 milionu Kč. Cílem podpořeného projektu bylo vybudovat základy národní kvantové komunikační infrastruktury a ověřit možnosti jejího praktického využití. Mezi
… více »Město Šumperk se stalo terčem kybernetického útoku, chod úřadu je omezen. Zjišťuje se, jestli unikla nějaká data. Cílem hackerů byla městská datová síť. První útoky zaznamenali odborníci na informační technologie již v pondělí večer, závady se ale plně projevily až dnes ráno. Město událost nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB).
Samba, svobodná implementace síťového protokolu SMB/CIFS, byla vydána ve verzích 4.24.5, 4.23.10 a 4.22.11. Řešeno je 6 zranitelností.
Přední technologické společnosti (Adobe, Cadence, Capital One, Cisco, Cloudera, Cloudflare, Cognition, CrowdStrike, Databricks, Dell Technologies, DoorDash, Elastic, HPE, Hugging Face, IBM, LangChain, Linux Foundation, Microsoft, NAVER, NetApp, Nous Research, NVIDIA, OpenClaw, Palantir, Palo Alto Networks, Red Hat, Reflection AI, Salesforce, SAP, ServiceNow, Siemens, SK Telecom, Snowflake, SpacexAI, Synopsys, Thinking
… více »Krabix.cz je online 3D konfigurátor krabiček pro 3D tisk s exportem do STL. Běží přímo v prohlížeči. Nic se neposílá na server.
Nadace Open Home Foundation spustila veřejnou preview verzi komunitní databáze zařízení pro Home Assistant. Má fungovat jako „Wikipedie pro chytrá zařízení".
Na stránce nového panelu Firefoxu přibudou nové widgety. Například denně aktualizována interaktivní křížovka.
PGSimCity (GitHub) je webová 3D vizualizace vnitřního fungování databázového systému PostgreSQL v podobě města. Vytvořena pomocí umělé inteligence.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-2.0 a 24.04-1.4. Nová verze 24.04-2.0 již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V diskusi pod článkem o lua na rootu je odkaz na jeden benchmark skriptovacích jazyků. Řekněme si na rovinu, že zvolená úloha je pro skriptovací jazyky zcela nevhodná. Nicméně mě zajímalo jak na tom bude erlnag, pro který je taková úloha snad ještě nevhodnější. Výsledkem jsem byl docela překvapen. HiPe verze erlangu se překvapivě dostala s relative speed 14.75 mezi Java 1.4.2 a Io 20070410 Vector a bez HiPe s relative speed 47.5 mezi Lua 5.1 a ocaml bytecode 3.09.2. To rozhodně není špatné.
Zdrojový kód mandelbrot.erl:
-module(mandelbrot). -export([start/0]). -define(BAILOUT, 16). -define(MAX_ITERATIONS, 1000). start() -> statistics(runtime), outher(), erlang:element(2, statistics(runtime))/1000. mandelbrot(X,Y) -> mandelbrot(Y - 0.5, X, 0.0, 0.0, 1). mandelbrot(CR, CI, ZR, ZI, I) when I < ?MAX_ITERATIONS -> TEMP = ZR*ZI, ZR2 = ZR*ZR, ZI2 = ZI*ZI, if ZR2+ZI2 > ?BAILOUT -> I; true -> mandelbrot(CR, CI, ZR2-ZI2+CR, 2*TEMP+CI, I+1) end; mandelbrot(_CR, _CI, _ZR, _ZI, _I) -> 0. inner(Y) -> inner(Y, -39). inner(Y, X) when X < 39 -> A = mandelbrot(X/40, Y/40), % io:put_chars([if A == 0 -> $+; true -> $ end]), inner(Y,X+1); inner(_Y, _X) -> % io:nl(), ok. outher() -> outher(-39). outher(Y) when Y < 39 -> inner(Y), outher(Y+1); outher(_Y) -> ok.
Tiskni
Sdílej:
Pouze stručně. 1. Původní citovaný test udává výsledky v sukundách v čem asi já.A kdo to má čuchat? Upadla by pazourka to napsat? Obzvláště pokud to píšete pod blog ve kterém jsou údaje vztažené ku rychlosti implementace v C přeložené pomocí gcc. Stejně tak, k čemu jsou nám údaje v sekundách alébržto údaj absolutní?
2. Jasně píši o testu ve vývojovém prostředí (Eclipse). Zde je výstup přesměrován do okna v rámci eclipse. Nejde tudíž o rychlost IO Javy jako takové, else efektivitu použitých rour. To na co jsem ctěl upozornit je to, že můj výsledný čas na vlastní test bez výstupu činní asi 5 procent času testu s výstupem.No to máte pěkně blbé, jelikož v mnou provedených měřeních výstup vždy činil kolem 10% a to jak lua, gcc i erlang a výsledky jsem vždy porovnával bez výstupu. Ale to vy jste ve své vrozené genialitě samozřejmě nemohl předpokládat, že. Místo aby jste se zamyslel, proč vám vychází tak podivné výsledky, a nepředpokládal, že všichni kolem vás jsou naprostí pitomci a hlupáci, tak nám tu předvádíte jaký jste borec. Už ta první věta. Abych to parodoval: Přiznám se, že mne tito borečci vždy fascinují. Jsou totiž schopni strhat prakticky cokoliv. Přijdou někam, začnou vykřikovat svoje moudra, aniž by si cokoli ověřili. Provedou test chybně a ze stejné chyby obviní všechny kolem, protože jen oni jsou přece ti nejchytřejší.
V původním testu byla java s výstupem 2x rychlejší než je můj naměřený výsledek s výstupem na konzolu. Myslím si že vlastní jádro testovacího programu bez výstupů spotřebovalo přibližně stejný čas a proto vlastně původní test měřil rychlest výstupů.Předpokládáte? Víte co, raději nic nepředpokládejte. Ověřujte si. Já jsem si ověřil, že poměr mezi lua a gcc verzí ať už s výstupem, nebo bez, vždy kozistentně odpovídá v testu uvedeným cca 30 a i erlang mi podával konzistentní hodnoty ve stejném poměru s výstupem i bez a tak jsem, na rozdíl od vás, nepředpokládal, že autor testu je úplný pitomec a jenom já jsem letadlo.
Předpokládaný čas výstupů bych odhadl na cca 90 procent z celkového času (Minimálně o Javy).Ha, první pochyby. Jaký záblesk inteligence.
Skutečně vypovídající test.Skutečně vypovídající test a past na hlupáky.