Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 24.5.1 Havier. Přehled novinek v Changelogu.
Společnost xAI založena Elonem Muskem a stojící za AI LLM modelem Grok získala investici 6 miliard dolarů.
Finálový zápas mistrovství světa v ledním hokeji přinesl nový rekord NIX.CZ (𝕏): "Dosavadní absolutní maximum našeho propojovacího uzlu bylo překonáno v čase 21:10, kdy jsme při přenosu dat dosáhli 3,14 Tbps. Je třeba také doplnit, že po deváté hodině večerní byly na maximu i ostatní datové přenosy nesouvisející s hokejovým šampionátem".
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 12. a 13. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. CfP poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a výběr přednášek.
Na crowdsourcingové platformě Crowd Supply byla spuštěna kampaň na podporu open source biometrického monitoru ve tvaru hodinek HealthyPi Move. Cena je 249 dolarů a plánovaný termín dodání listopad letošního roku.
Firma Murena představila /e/OS verze 2.0. Jde o alternativní sestavení Androidu bez aplikací Google. Mezi novinkami je podrobnější nastavení ochrany soukromí před sledováním aplikacemi. Murena prodává několik smartphonů s předinstalovaným /e/OS (Fairphone, repasovaný Google Pixel 5).
Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Nejsem ekonom, i když pracuji s lidskými motivy. Nejsem ani věštec, přestože někdy říkám lidem; pokud se budete chovat takhle, stane se zřejmě tohle.... Jsem jen člověk, který už za svého života viděl a slyšel tolik ideologických diskusí na téma, psychoterapie, ekonomie, společenský řád, že jsem přestal více méně na ony teorie věřit. Stejně tak mě neberou teoretické diskuse, zda ten či onen OS, aplikace, nástroj jsou lepší protože..., ale zajímá mě funkčnost a použití. Všechno co žádám od OS je aby fungovalo to, co potřebuji. Všechno, co mě na lidském společenství přijde nejzajímavější, je kombinace individuální odpovědnosti, solidarity a přijatelné vztahy mezi lidmi. Ty diskuse nechám na specialistech, kteří se pokoušejí vytvořit ty teorie. Vytvořit a uvést do života. Pro ně jsou důležité. Pro mne nikoliv. Mě zajímá výsledek. Experiment, proces.
Řekl jsem že nevěřím na teorie. Takhle, vím, že určitá míra teorie je nutná, jenže teorie není život. Život prověřuje teorie a lidské společenství je založeno na kompromisech. kompromisech bez ohledu na čistotu teorií. Říká se že zakladatel Apple Steve Jobs požaduje aby výrobky Apple vyhovovaly především jemu. Zřejmě je to nadsázka, ale myslím, že to je přístup, kterému rozumím. Udělám něco, co mi vyhovuje, s přihlédnutím na teorii, (jsou prostě zákony, pravidla a zásady, které nelze obejít,) něco co mi slouží k mé spokojenosti a pokusím se nabídnout druhým, buď produkt nebo směr. Jistou filozofii. Dá se to přirovnat pramenu vody na kopci. Voda si cestu najde sama. Není nejpřímější, je ovšem nejsnadnější. Gravitace funguje a voda si během doby, kdy je tažena silou gravitace z kopce hledá nejsnazší cestu. Voda teče jak jí to vyhovuje.
Je zvláštní, že ač nejde vždy nejkratší cestou je nakonec ten mírně klikatý směr s různými překážkami shledán jako nejvýhodnější. Nejvýhodnější pokud se týká zavlažování půdy, eroze i čistoty. Tekoucí voda má samočistící schopnost. Stejně tak vidím mnohé věci v životě. Ekonomické teorie říkají jedno. Život, často něco jiného. Dlouho se lidstvo učilo, že je potřeba napřed něco vytvořit, pak teprve s mírným ziskem prodat, tak aby byl spokojený kupující i prodávající. Růst nikoho nezajímal. Zajímal ho zisk. Nevím jestli to co říkám souhlasí nebo odporuje nějaké ekonomické teorii, ale mě nikdy nezajímal růst, ale poměr nákladu k výdajům a zda ten rozdíl, který je mezi náklady a výdaji mě uživí. Možná existuje teorie, která říká, že nejdůležitější je růst. Jenže jestliže procenta růstu se počítají každoročně z dosaženého objemu, pak nutně co stačilo předloni, je letos málo. Jenže předloni to stačilo. Předloni jsem měl zisk, letos mám zisk. Možná nemám růst. Pracuji stejně, příjem mám o malinko vyšší. Kopíruje inflaci. Jenže to mě netrápí. Moje potřeby můj zisk uspokojuje.
Vyšší efektivita práce, větší finanční prostředky, více utrácející lidé. Zdánlivě nekonečná spirála, která se nemůže zastavit. A najednou je tu krize. Málo objednávek, malá spotřeba žádný růst, propad. Apokalypsa. Někteří říkají. Miliardy lité do bank, miliardy lité do podpory ekonomiky. Politici, kteří chtějí být zvoleni. Všichni hovoří o tom, že pokud nebude růst, zastaví se vše. V Evropě počet obyvatel nestoupl natolik aby bylo nutné zvyšovat výrobu natolik jak se zvyšuje. Prudce a přímo. Stejně jako není nutné aby voda padala prudce a přímo z kopce a aby odtékala co nejvíc drenážemi. Kde se porušily přírodní potřeby a pravidla, tam nastává chaos. Problém je zřejmě v tom, že jsme se dali chytit do pasti, která by se mohla nazvat .„Rozpínavost”
Příliš chamtiví i když nasyceni. Mladí Angličané se jezdí opíjet do Prahy. Už jim nestačí opíjení se doma. Mladí Němci si jezdí kupovat prostitutky do Čech. Jsou lacinější a může jich mít víc. Rodiny mají dvě až tři auta. Provozní náklady stoupají. Už nestačí jeden příjem, musí být dva příjmy. Protože je potřeba dovézt nákup z hypermarketu. Nákup, který normální rodině vydrží na měsíc. Ovšem zlepšili jsme spotřebu natolik, že jen na týden. Spotřebu i výdaje. Rosteme.
Naříkáme na bankéře a nevšimli jsme si, že jsme jim jen napomohli v těch chybách. Vlastní pýchou na vlastní neomezenost. Přesvědčili jsme je i sebe, že je možné dát všem stejný luxus. Bez ohledu na jeho schopnosti a jeho výkon. A jeho skutečnou potřebu. Míra solidarity, totiž překročila únosnou mez. Životní úroveň jakou mají dnes důchodci, měli kdysi střední dobře situované vrstvy. Přesto se tato skupina obyvatel tváří, jako zbídačelá. Kupodivu, chodí po supermarketech, vybírají si ty které poskytují slevy. Mají spotřebu jako měl kdysi a ne tak dávno jen někdo. Přesto se dožadují stále více a více peněz. Ty laciné supermarkety jsou tak zásobeny, jak byly zásobeny kdysi Tuzexy. Co je Tuzex, nebo spíš byl, si mohou neznalí najít na internetu. Ovšem, je to politická síla, ti důchodci.
Nastal okamžik pravdy. Růst se zastavil, dluhy se musí zaplatit, včetně těch co nadělali ti, co si pořizovali věci, na které si neušetřili, z toho rozdílu mezi výdaji a příjmy. Exekutoři jim budou zabavovat majetek, protože jsou dlužní za něco, co vlastně ani nepotřebovali. Jen to chtěli. Možná někomu dojde, že mít růst neznamená žít ze zisku. Prodávám svůj čas a někdo si ho kupuje. Mám náklady na dopravu, na provoz domácnosti, provoz firmy. Čím víc si půjčuji, tím víc rostu. Jenže půjčit si ještě neznamená mít zisk. V tom je problém všech těch ekonomických teorii. Ať dělám co dělám, stále před sebou hrnu dluh.
Jako jednotlivec se mohu rozhodnout, že skutečně budu žít bez dluhů. Splatím ty co mám, nové neudělám. Mohu se rozhodnout, že nebudu žít nad své poměry. Zřejmě unesu i to, že jsou lidé, kteří žijí v domácnosti z jednoho příjmu a místo každý tří řízků k obědu mají každý jen jeden. Hlady nejsou. Zima jim není. Pokud tahle situace postihne i mě, smířím se s ní. Pokud ne, unese moje svědomí, že lidé, kteří žili dlouho nad poměry, žijí momentálně přiměřeně svým poměrům. Nevím proč bych se měl snažit zlepšit jejich osud. Hlad nemají, zima jim není. jen si nekoupí mackbook a nechají si starý Lenovo. Například. Sociální inženýři jistě se mnou nebudou souhlasit, komunisti a levičáci také ne, ale na jejich souhlasu mi nezáleží.
Jestli považuji za něco důležité, tak aby lidé i v hospodářské krizi pracovali a neztratili pracovní návyky a řád. Nezaměstnaní mohou klidě vykonávat veřejné práce, než se situace zlepší natolik aby sehnali zaměstnání. Pokud se opraví silnice, vyčistí lesy, zlepší se životní prostředí díky veřejným pracím jen dobře. Ti co nechtějí pracovat, protože je to pod jejich důstojnost, mohou být doma, ale za svoje. Podle zákona mají právo na podporu, tu dostanou. Po vyčerpání lhůty pokud nebudou chtít mít příjem z veřejných prací, mohou si najít příjem vlastní. Jestli bych chtěl aby stát do něčeho investoval, tak přesně do takových prací. Samozřejmě moje návrhy neprojdou, protože uslyším, že když mám takové a takové vzdělání, nemohu přeci sbírat klestí v lese a čistit parky. Budou-li to chtít dělat Ukrajinci, Vietnamci za minimální mzdu, proč ne? Jestli to nevoní domácím pak se nedá nic dělat. Udělají to jiní a peníze utratí tady. Aspoň bude uklizeno a slušné silnice a zateplené baráky. Rozhodně vidím rozdíl v tom jestli se někdo poflakuje doma a propadá se do deprese. nebo při manuální práci relaxuje a přemýšlí o svých možnostech a ještě si peníze vydělá, než aby je dostal jen tak v rámci sociální dávky.
V dobách osobní krize jsem se jinak nechoval. Zisk, ten rozdíl mezi příjmy a výdaji byl nižší, měl jsem dluhy díky své rozmařilosti. Změnil jsem způsob života, pro jistou dobu jsem omezil svou spotřebu, staral jsem se o aspoň nějaký zisk, věnoval jsem se dávání do pořádku svých osobních záležitostí. Po čase se poměry zlepšily. Už jsem věděl, že život na dluh přináší jen potíže. Investoval jsem část zisku ze svých aktivit do vzdělání. Po čase jsem měl zisk větší a mohl jsem si dovolit víc. Nežádal jsem od státu. Jen od sebe. Přiměřeně svým poměrům. Od té doby, co jsem udělal součet svých dluhů a splatil je, jsem už nad svoje poměry nežil. Poučil jsem se. Nemusí se nikomu líbit moje pojetí, ale zatím jak se ukazuje, žádná ekonomická teorie nepředčila můj způsob uvažování. Zatím všechnu ty expanzivní růstové teorie končily vždy krachem. Lidstvo nepoučí. Ale poučit se mohou mnozí jednotlivci a postupně prosadit jiný přístup k životu. Založený na zisku, který není na dluh.
PS: Nemám nic proti provozním úvěrům, které produkují čistý zisk. 
V
přiměřené výši a přiměřené nákladům a příjmům. Tomu se říká asi investice.
Myslím.
Tiskni
Sdílej:
> Nevím jestli to co říkám souhlasí nebo odporuje nějaké ekonomické teorii, ale mě nikdy nezajímal růst, ale poměr nákladu k výdajům a zda ten rozdíl, který je mezi náklady a výdaji mě uživí. Možná existuje teorie, která říká, že nejdůležitější je růst.
Duvod, proc soucasna spolecnost potrebuje ekonomicky rust, je prosty - i kdyby rust byl nulovy, tak bude dochazet k optimalizaci a zvysovani efektivity podniku a naslednemu propousteni a rustu nezamestnanosti. Sice se vyrobi stejne zbozi a sluzeb, ale jejich spotreba bude nerovnomerneji rozdelena a chudsi cast spolecnosti by chudla i absolutne.
i kdyby rust byl nulovy, tak bude dochazet k optimalizaci a zvysovani efektivity podniku a naslednemu propousteni a rustu nezamestnanosti.
potvrzeno mnou,
Dr. Karl Marx, Kapital, svazek 1
Mílý Karle,
kdybys (díky Bohu) nezemřel již v roce 1883, tak bys videl, jak se svet postupne vyvinul. Ti kteří přisli o práci díky strojům (a jinému zefektivňování výrob) se postupně přemístili k jejich výrobě a servisu a nebo do služeb. Dnes bys viděl, že rezervní armáda nezaměstnaných se, v rozměrech jaké by sis asi přál, prostě nekoná.
Jsi však pro nás stále vzorem a pramenem inspirace -- zejména díky svému hustému vousu. Stále jsi z našich srdcí nevyšuměl ty náš štětináči.
Se soustružnickým pozdravem
von Drzz
Tohle číst Bedřich, tak se v hrobě obrátí
rad bych upozornil, ze krome nekolika enklav je na cele zemekouli kapitalismus a 3 miliardy lidi vice mene hladovi. To co popisujete se tyka zhruba 0.5 miliardy , ktera zije na ukor toho zbytku. Karel to vedel bohuzel presne.
9.2.2009 01:13
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Na celé zeměkouli není kapitalismus. Právě v nejchudších zemích je režim odpovídající stáří 2 - 3 tisíc let a náboženským zvykostemi pravěku. Pokus o nastolení moderního řádu naráží na neznalost a neochotu lidí něco změnit. To je hlavní příčinou hladovění lidí. Ne kapitalismus. Ale to by bylo na dlouhý rozbor.
Opravdu? Pokud vím, tak ekonomie rozlišuje tři základní typy ekonomických systémů - centrálně plánovanou ekonomiku, tržní hospodářství a ekonomiku zvykovou. Na jejich základě jsou pak vystavěny tři základní typy politických systémů plus všechny jejich varianty. Takže teď vám už jen zbývá dokázat, - pokud tedy podle vaší logiky vyloučíme socialismus a kapitalismus jako nepřevažující ekonomické systémy, neboť minimálně polovina světové populace žije v chudobě - že na tři základní ekonomické otázky odpovídají v naprosté většině světa kmenové rady starších (v lepším případě kněží, středověcí feudálové či starověcí despotové).
BTW, vzhledem k determinovanostii celé ekonomie filozofií Karla Marxe (jeho dialektickým i historickým materialismem) jsou právě ekonomické vztahy všemi ekonomy - bez rozdílu vyznávané ideologie - považovány za základnu, z níž se odvíjejí všechny formy společenských vztahů. Prostě se Marxe nezbavíte, protože je zabudován hlouběji ve vašem uvažování, než si kdy budete schopni připustit.
9.2.2009 08:58
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Já se vůbec Marxe nezbavuji! Jeho dílo Kapitál vůbec není tak špatné, jak by to mohlo na první pohled vypadat. Chybné jsou jen závěry, vyplývající v revoluci v tom smyslu, že budou soukromníci zbaveni výrobních prostředků a tím se vyřeší nespravedlnosti společnosti. Popis fungování kapitalistické společnoti je v podstatě dost výstižný a platí i v současné době (do určité míry). Zmínil jste také ekonomiku zvykovou - a ta je základem společnosti ve třetích zemích. V těchto zemích jsou uměle (nebo i přirozeně) udržovány určité vztahy, uvedu jako příklad - ne příliš vhodný - Indii, která se sice rozvíjí velmi rychle, ale platí tam zásady kastování lidí. To brání jedincům z nižších kast, ale s výkonným mozkem a schopnostmi se prosadit ve vyšší společnosti, jak si podle svých schopností zaslouží. To třeba v Americe jde. A jsme u toho. Tady ekonomika nemá možnost se svobodně rozvíjet, protože naráží na neracionální limity. Ale mnohem horší než v Indii je to v Africe, kde k tomu přistupuje mnoho dalších podobných faktorů, včetně vyvražďování nepřátelských kmenů (Rwanda 1994, apod.), tady nemá skutečně svobodná ekonomika možnost se prosadit a fungovat. Pravým opakem je třeba Japonsko, které se po roce 1945 rychle zbavilo zvykových pout a nastoupilo cestu ryzího kapitalismu. (Zvyky v Japonsku přežily jen ty folklorní, takové, které nebrání rozvoji země).
Karel Marx popisoval vyspělou společnost, případně fungování kolonií. Vůbec nemohl brát v potaz fungování samostatných ekonomik v rozvojových zemích. Takové faktory v 19. století ještě neexistovaly.
BTW, vzhledem k determinovanostii celé ekonomie filozofií Karla Marxe (jeho dialektickým i historickým materialismem)
Huh? Z ceho tak soudis? Co presne se v ekonomii z Marxe zachovalo? V cem byl Marxuv (originalni) prinos?
(...) jsou právě ekonomické vztahy všemi ekonomy - bez rozdílu vyznávané ideologie - považovány za základnu, z níž se odvíjejí všechny formy společenských vztahů.
Jestli je v necem Marxovo dedictvi tak je to mozna ve zcela zcestnem deleni na zakladnu a to ostatni. Je to asi stejne jako se zabyvat tim, jestli byla driv slepice nebo vejce. Na nesmyslny problem nelze rozumne odpovedet.
Jinak bych si pocinal opatrneji pri praci s kvantifikatory -- všichni ekonomove si to rozhodne nemyslí 
. Nebo ano? Je mozne odkazat nejaky zdroj? (marxforever.com se nepocita)
Přirovnání k Freudovi je asi celkem trefné. Za ekonomii bych řekl, že Marxovi myšlenky jsou rozhodně pasé -- a to už opravdu hodně dlouho, ale neustále budí potřebu se s nimi jaksi vypořádat. Otázkou je zda je tato potřeba způsobena lety komunismu, který se na ně odvolával nebo jejich kvalitou. Nejsem rozhodně žádný odborník na Marxe, ale sázel bych spíše na tu první možnost.
Co se týče přínosu Marxe tak k tomu bych byl velmi skeptický -- rozhodně marně pátrám v paměti co z moderní (nebo alespoň modernější) ekonomie pochází právě od Marxe. Teorie nadhodnoty to tedy rozhodně není a jako "fakt" také není příjmána.
ucitel v prenesenem slova smyslu nebo skutecne ? Ja myslel ze ucil az na Slovensku, ale to nehraje s tou Nerudovkou.
Marx není pasé ni náhodou. Nějak jsem si nevšiml, že by kterýkoliv ekonom současnosti zpochybňoval primárnost ekonomických vazeb. On ten Marx totiž rozhodně není jen o nějaké té teorii nadhodnoty, ale o chápání celé reality, v níž se pohybujeme. Nikdo z ekonomů po něm - pokud vím - neučinil tak rozsáhlou analýzu bytí a následně na ní nevystavěl celou teorii poznání a koncepci fungování sociální reality, a to logicky krok za krokem.
Marx se nezmýlil naprosto v ničem (a Marx, prosím, nerovná se marxismus, a už vůbec ne marxismus-leninismus). Pokud by se svět dále vyvíjel tak, jak tomu bylo v jeho současnosti, zcela jistě by se jeho predikce budoucího vývoje naplnila. Během dvacátého století však došlo k proměně ekonomických vazeb, nutně tak v duchu Marxovy logiky muselo dojít k proměně charakteru celé nadstavby. Nic, co by nepředvídal. (Například takový Dahrendorf z Marxe dovodil, že v posledních desetiletích došlo k inkorporaci proletariátu do kapitalistického ekonomického systému. Tzn. že dnes nemá nikdo zájem kapitalismus zničit, protože z toho téměř každý relativně dostatečně profituje.)
BTW, tohle celé berte jen jako silné zjednodušení Marxe. Pokud by někdo měl vůbec odvahu pouštět se do jakékoli jeho kritiky, nejdřív by si ho měl důkladně prostudovat, aby si vůbec uvědomil, o čemže to mluví. Mimochodem, v tomhle nezpochybňuje Marxe ani Klaus. (I když v jeho případě je to jen jeden z mnoha dokladů osobní zmatenosti. Z principu totiž jaksi není možné hájit materiální základnu a současně být věřícím. Ale to je na jiné a delší povídání, do nějž se mi teď už nechce pouštět.)
Marx není pasé ni náhodou. Nějak jsem si nevšiml, že by kterýkoliv ekonom současnosti zpochybňoval primárnost ekonomických vazeb. On ten Marx totiž rozhodně není jen o nějaké té teorii nadhodnoty, ale o chápání celé reality, v níž se pohybujeme. Nikdo z ekonomů po něm - pokud vím - neučinil tak rozsáhlou analýzu bytí a následně na ní nevystavěl celou teorii poznání a koncepci fungování sociální reality, a to logicky krok za krokem.
Domnívám se, že to není způsobeno nedostižnou genialitou Marxe, ale spíš tím, že si takové úkoly současná ekonomie (velmi rozumně) vůbec neklade. Těžko se odpovídá na otázku, která nebyla položena.
Marx se nezmýlil naprosto v ničem (...).
Jo, tak u podobných výroků mi vždy začne v hlavě blikat varovná kontrolka...
Pokud by se svět dále vyvíjel tak, jak tomu bylo v jeho současnosti, zcela jistě by se jeho predikce budoucího vývoje naplnila.
Hmmm to je ovšem alibismus jako krava -- kolikrat ze uz nam dosla ropa? Kdyby bylo všechno tak jak Římský klub předpokládal tak by ropa už dávno došla. Římský klub vlastně udělal všechno správně a zkazila mu to jenom ta blbá realita.
Mimochodem, v tomhle nezpochybňuje Marxe ani Klaus.
Až do teď jsem pochyboval...
Víte, těžko lze diskutovat, když jste zatím nepoložil jediný důkaz pro svá vyjádření. Vy tvrdíte, že Marx je překonaný - konkrétně v čem? Já tvrdím, že žádný ze současných ekonomů (včetně Klause) nezpochybňuje, že jsou - zcela v duchu Marxe - ekonomické vztahy primární a že určují podobu všech ostatních forem společenských vztahů. Na což vy reagujete třemi tečkami ("Až do teď jsem pochyboval..."), ideologicky zabarvenými hodnotícími výroky ("Jo, tak u podobných výroků mi vždy začne v hlavě blikat varovná kontrolka...") či nic neříkajícími výroky, které však nezpochybňují nic z toho, co jsem řekl.
Já se s vámi nemám v úmyslu hádat. Bohatě by mi postačilo, kdybyste uvedl jméno jediného současného ekonoma, který by tezi o materiální základně a duchovní nadstavbě skutečně fundovaně zpochynil a nabídl místo ní alternativní a vnitřně konzistentní teorii. Pokud si ekonomie žádné obdobné cíle v poslední době neklade, nelze se ani divit, že ji lze brát pouze jako z minulosti odvozené cosi, tj. spíš jako soubor ideologicko-dogmatických tvrzení, založených na víceméně subjektivních dojmech svých hlasatelů.
Nemůžu tvrdit, že mám přehled o všem co se děje v ekonomii, ale myslím, že to co jsem psal je pravda. Myslím, že dělení na základnu+nadstavbu v ekonomii prostě nikdo neřeší [1] -- ergo nemůžu napsat kdo konkrétně zpochybňuje Marxe a jak. AFAIK v ekonomii převládá pohled podle kterého se řekněme vztahy "čistě hospodářské" a instituce vyvíjejí ve vzájemném propojení -- což je mnohem složitější a realističtější pohled než slepé dělení na základnu a nadstavbu. (Takový přístup, jak už jsem ostatně napsal, je ekvivalentem nesmyslného problému slepice+vejce.)
Ekonomie != filosofie => nemyslím si, že by se současná ekonomie měla věnovat nebo věnovala velkým sociálně(-inženýrským) teoriím, které byly typické pro 19. století. Popravdě řečeno si myslím, že Marx byl jediný filosof, který skloubil ekonomické pojednání s širokou a propracovanou teorií společnosti.
Tvůj názor na ekonomii je tvoje věc. Osobně tvůj názor nesdílím.
Hmmm a teď něco k tvému komentáři:
[1] Možná někdo ano, ale nikdy jsem o něm neslyšel.
9.2.2009 22:34
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Myslím, že dělení na základnu+nadstavbu v ekonomii prostě nikdo neřeší
Neřeší, dokud to není třeba. Ve společnosti, kde se v Asii vyrábí a v Evropě se živí službami, to může pořádně zaskřípat. Stačí, když se z nějakého důvodu zhroutí systém přepravy a jiné komunikace a Evropa zůstane bez prostředků, včetně potravin
No, nemalujme čerta na zeď. Třeba k tomu nikdy nedojde.
Takhle řečeno bych to bral. Nemám prostě rád kategorické odsudky nepodpořené alespoň minimální znalosti problému (není myšleno na vás). Odvolávám, že se Marx nezmýlil naprosto v ničem, samozřejmě je to neverifikovatelná blbost. Jen mi to přišlo stejně relevantní, jako ty výroky o jeho totální pomýlenosti. Ty bytové přednášky vám závidím, muselo to být něco jedinečného.
10.2.2009 18:25
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
To nohuzel nevim 
. Ted se spis zabyvam Japonskem -- tam bych to dohledal snad celkem hladce.
10.2.2009 21:03
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
Tak alespoň v éře Meidži (1868--1912), která se asi dá označit jako období průmyslové revoluce, byl Japonský systém daní velmi komplikovaný [viz například 1]. V podstatě se skládal ze zemědělské daně, daně z příjmů a množství "spotřebních daní" -- na saké, sójovou omáčku, jízdní kola,... Fiskálně nejvýznamnější přitom byla zemědělská daň, [metodika výpočtu viz 4] spotřební daň na saké a daň z příjmů. Největší zátěž přitom ležela na zemědělcích. Droppers [1] uvádí, že náklady na odvod pozemkové daně dosahovaly 25–35 % sklizně. Rolníci navíc museli odvádět podobně konstruované daně i místním samosprávám, které v průměru dosahovaly zhruba stejné výše. Podstatné snížení zátěže přinesla až inflace z konce osmdesátých let [2] a to cca na 13 %. (To nebylo v Japonsku nic divného -- v předchozí feudální éře nesli zemědělci v podstatě veškerou daňovou zátěž. Ta se však velmi lišila v místě a čase [3].)
Daň z příjmu byla zavedena za účelem (pochopitelně kromě zvýšení příjmů stále napjatého rozpočtu) zdanění i městského obyvatelstva, které zemědělskou daň neplatilo. Zdanění bylo progresivní a sazba daně se pohybovala od 1 do 3 % [1]. V nejvyšším pásmu však bylo pouze minimum obyvatel. (Konkrétní data k rozdělení obyvatel do konkrétních daňových pásem jsem někde viděl, ale paměť je děravá .)
Dopad daně ze saké (druhé nejvýznamější daně) na jednotlivé segmenty společnosti jsem nikde kvantifikovaný neviděl a pochybuji o tom, že taková data vůbec existují. Totéž platí i o ostatních spotřebních daní. Něco jako "daň z bohatství" pro magnáty neexistovalo a nebo jsem na to nikde nenarazil => spíše to neexistovalo Ostatně v kontextu politické situace éry Meidži -- vlády oligarchie -- by to ani nedávalo smysl.
No možná to není přesně to co tě zajimá, ale je to to, co jsem schopen dát rychle dohromady Vybíral jsem články, které jsou (alespoň myslím) dostupné z jstor.org. Do téhle databáze by řada lidí mohla mít přístup.
Pozn.: Droppers ve svém článku z roku 1892 považuje za nutné čtenáři vysvětlovat co to je sójová omáčka a k čemu se používá
[1] DROPPERS, G. Taxation in Japan. The Quarterly Journal of Economics. 1892, Vol. 6, No. 4, s. 492–503.
[2] BIRD, R. M. Land taxation and economic development: The model of Meiji Japan. Journal of Development Studies. 1977, Vol. 13, No. 2, s. 162–174.
[3] SMITH, T. C. The Land Tax in the Tokugawa Period. The Journal of Asian Studies. 1958, Vol. 18, No. 1, s. 3–19.
[4] IKE, N. Taxation and Landownership in the Westernization of Japan. The Journal of Economic History. 1947, Vol. 7, No. 2, s. 160–182.
Nejsem historik, takže se necítím oprávněn o tomhle mluvit, ale co se týká českých zemí, našel jsem třeba tohle. Není to sice z doby, o kterou jste žádal, k té lze něco málo najít zde, ale snad to tolik nevadí.
10.2.2009 22:12
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
Obávám se, že je to příliš složitá problematika na to, aby se dala nějak shrnout v pár číslech. Daně nevybíral jenom panovník, ale i šlechta (na území, jež jí přináleželo) a samozřejmě na své si přišla i církev. V době, kdy existovalo nevolnictví, navíc byla nařízena robotní povinnost, kterou lze IMHO chápat jako dobovou obdobu nepřímého zdanění. (Ostatně v tom odkazovaném článku máte i nějaká ta procenta týkající se zdanění.) Osobně se tedy domnívám, že je dnes i přes všechny formy nepřímých daní daňová zátěž pro většinu obyvatelstva podstatně nižší, než tomu bylo třeba v druhé polovině 17. století.
11.2.2009 10:30
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Daně nevybíral jenom panovník, ale i šlechta (na území, jež jí přináleželo) a samozřejmě na své si přišla i církev.
Daně nevybírá jen finanční úřad, ale také sociálka a na své si příjde také zdravotní pojištovna. 
Jinak k té zátěži: pochopitelně dnes finanční zátěž může být nižší, souvisí to s celkovou produktivitou práce, která je proti 17. století naprosto nesrovnatelná.
Pro intertemporální srovnání situace daňových poplatníků by bylo potřeba znát jejich čistou pozici -- nějak rozumně vyjádřenou. (Vůbec netuším z jakého podílu odvedených daní měli tehdy poplatncí přímý užitek.)
Nicméně způsobů jak stát může "danit" své poddané je velmi mnoho -- například ražba nových mincí s novým panovníkem. Taková (pře)ražba může být povinná a při té příležitosti se za ni může buď vybírat poplatek nebo mincím nenápadně "ulehčit" (nebo obojí ).
Také je potřeba mít se na pozoru před agregací údajů o zdanění. Domnívám se, že daně se musely značně lišit v místě i čase. (Ve výše zmíněném případu Japonska v éře Tokugawa (Edo) měly zemědělské daně (podle místa) nejen jinou sazbu, ale i jiný trend vývoje! [zdroj viz výše])
Nicméně nepochubuji o tom, že se podobným výzkumem někdo u nás zabýval. (Mimo jiné i kvůli naši náležitosti k německému kulturnímu okruhu.) Až se dostanu do knihovy tak se zkusim podivat. (Pokud nezapomenu :))
P.S. Robotní povinnost, kterou by bylo dobré mít vyčíslenou osobohodinách na domácnost, se rozhodně za formu zdanění považovat dá. Nicméně když už tak by to IMHO byla přímá daň
11.2.2009 14:09
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
Ach jo,tuhle vec uz slysim po nekolikate a tak (nez se stokrat opakovana lez stane pravdou) si dovolim malou uvahu.
pokud tomu spravne rozumim, tak Vase logika je nasledujici:
Jestlize je nekde kapitalismus, pak je jinde hlad a bida (je to zjednodusene, ale tak na me Vas prispevek pusobi).
Takze si to rozebereme - zacneme malou odbockou do historie. Vezmu jako priklad Afriku protoze ji v tomhle kontextu slysim nejcasteji, ale lze to aplikovat skoro kdekoliv jinde.
Podivejme se treba nejakych 1000 let zpatky (usek byl zvolen nahodne, bude to fungovat az nekdy k pocatkum kolonialniho systemu, dejme treba jako limit konec 16. stoleti).
Muzete zhruba odhadnout jak asi vypadal zivot prumerneho Africana v te dobe?
Nejsem historik, ale muj odhad je zhruba takovy, ze pokud mel stesti, musel se sakra otacet aby nalovil (vypestoval) potravu pro sebe a svoji rodinu - a to jeste musel mit to stesti, ze okolo nej neprobihala nejaka kmenova valka, najezd otrokaru, piratu, lupicu, etc. etc.
A ted se podivejme jak asi vypada zivot prumerneho Africana dnes - IMO to neni zas az tak moc daleko od predchoziho, snad jenom ten lov uz se tak moc nepraktikuje a otrokare a piraty nahradily o to vetsi kmenove (nabozenske, etnicke, ...) valky.
Poznamka stranou - jo, muzem se tu hadat o tom jak moc tam Evropa kradla behem kolonialismu, ale ten uz je davno pryc a staty, ktere za to byly zodpovedne, maji dnes nejcernejsi svedomi a snazi se to napravit nejakou pomoci rozvojovemu svetu. Da se i argumentovat tim, ze od Afriky kupujeme jejich suroviny a praci za nizsi ceny, nez bychom platili doma - i tady se da ale oponovat (nikdo je nenuti prodavat a otrokarstvi jako takove je minimalne nelegalni).
IMO mi potom v tomhle srovnani ve vysledu neco nesedi - o kapitalismu, nebo vubec o vlivu "moderniho sveta" na Afriku (resp. "treti svet") se neda mluvit prave nekdy az do toho konce 16. stoleti (krizaky nepocitam, ti se nedostali moc daleko za dnesni Izrael a i tak byli pomerne rychle vypraskani pryc). Pokud se tedy podminky nejak zasadne nezmenily, proc se hleda "pricina" neceho, co v zasade pricinu nema?Ze je tam bida? Jo, ale ona tam uz je pekne dlouho a to ze nekde jinde od te doby davno neni, to jenom ovlivnuje nase vnimani veci.
Pan Jilek to pekne popsal na tom prikladu duchodcu. Objektivne vzato si dnes duchodce muze koupit mnohem vic, nez mohl kdysi. Ale zvedl se i zivotni standard okolo a najednou tu mame vetsi rozdil mezi temi, kdo jsou "bohati" a temi, kdo jsou chudi - a bohuzel lide tyhle veci vnimaji tak, ze "jestlize ja mam min nez soused, tak to musi znamenat, ze jsem si pohorsil". Ale ono to taky (i kdyz ne vzdy) muze znamenat, ze jsme si polepsili oba, jenom jeden vic a druhy mene.
implikace "kapitalismus v civilizovanem svete" -> "bida ve tretim svet" mi prijde naprosto zvrhla v tom, ze hledame v sobe pricinu neceho na co sami nemame az zas tak moc vliv. Dokud bude treti svet sam podporovat diktatory a jine silenosti, tak tam proste bida bude a my s tim odsud proste nic moc nenadelame. Pokud nas kvuli tomu tlaci svedomi, muzeme se snazit o nejake zlepseni "mekou cestou" (je tu charita, "fair trade" projekty, treba i OLPC, etc.). Ale rikat si, ze to ze se my mame lip je v primem pricinnem nasledku s tim, ze se jini maji hur? To mi v tomhle pripade prijde minimalne prehnane.
Tohle se dá smáznout jednou jednou dvěma větami - takhle může (budu hodně slušný) mluvit leda někdo, kdo o problematice třetího světa nemá ani potuchy. A hlavně absolutně netuší, jak moc vyspělému západu vyhovuje jeho zaostalost ve všech ohledech. Dva "malé" příklady.
9.2.2009 13:51
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Věřím, že existují lobby, kterým daný stav vyhovuje. Dlouhodobě to však nemůže vyhovovat nikomu. Chudé oblasti, pokud zbohatnou, mohou poskytovat Západu suroviny, místa pro rekreaci a turistiku (objekty mohou být spoluvlastněny mezinárodními korporacemi), odbyt vyspělé technologie, možnost umístění výrob v levnější oblasti atd. a celkové rozšíření mezinárodního obchodu vůbec. Nevěřím však, že se rozvoj nejchudších zemí podaří - ono to jde po etapách a těžko. Nejdříve Čína a Indie, pak Pakistán, Vietnam a Filipíny, než příjde řada na Afriku, uplyne mnoho desetiletí ..
Nevěřím však, že se rozvoj nejchudších zemí podaří - ono to jde po etapách a těžko. Nejdříve Čína a Indie, pak Pakistán, Vietnam a Filipíny, než příjde řada na Afriku, uplyne mnoho desetiletí...
Například v Japonsku bylo v polovině 19. století jediným masivně rozšířeným zdrojem energie vodní kolo. Nemám pocit, že bychom zchudli [1] tím, že se Japonsko rozvinulo...
[1] Z jaké země je firma, která vyrobila váš foťák? Hmmm?
9.2.2009 15:10
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Japonsko bylo vždy tygrem v oblasti - a to již ve 13. století, kdy se úspěšně vojensky utkalo s Kublaj-chánem .. jednalo se o již tenkrát o velmoc. Srovnávat to třeba s Kongem to rozhodně nelze ..
Řeč byla o polovině 19. století a v této době rozhodně Japonsko žádnou velmocí nebylo. Viz například: www.ggdc.net/maddison/Historical_Statistics/horizontal-file_09-2008.xls -- je potřeba srovnat výkonnost Japonska se zeměmi se kterými mělo v zahraniční politice nejvíce co do činění (USA, GB, Francie, Rusko, Čína). Léta regionální dominance pro Japonsko přišly až o půl století později.
Cesta Japonska k prosperitě však naznačuje možnost, že se i velmi zaostalé země mohou vyšvihnout. Zdá se mi však nutné, aby se jim dostalo podpory ze strany již bohatých zemí -- například formou skutečného doblokování zahraničního obchodu a podobně -- a to již případ Konga je.
Japonsko bylo minimálně zemí s vysoce rozvinutou společenskou stratifikací. Navíc se jej nikdy nepodařilo zcela kolonizovat. Srovnávat tedy Japonsko devatenáctého a první poloviny dvacátého století s rovníkovou Afrikou nebo Jižní Amerikou je... jak to říct... mimo?
Smyslem komentáře nebylo říct, že Japonsko v 19. století je v totožné pozici jako dnešní rovníková Afrika, ale že se mu, jako zaostalé chudé zemi, podařilo rychle dohnat rozvinutý Západ. Chtěl jsem tím vyjádřit jistý optimismus v otázce možnosti obdobného vývoje v dnes chudých zemích.
Pod čárou:
Japonsko bylo minimálně zemí s vysoce rozvinutou společenskou stratifikací.
Jak to myslíš? Striktní "kastovní" systém existoval z velké části jenom na papíře. (Nicméně buržoázié se velmi rozvíjela.)
Navíc se jej nikdy nepodařilo zcela kolonizovat.
Já bych spíš řekl, že se je nikdy nepodařilo kolonizovat. Japonsko jistě nebylo na výsluní mezinárodní politiky, ale rozhodně nebylo kolonií -- například to byla první země (mimo Evropu a USA) se kterou GB uzavřela rovnoprávné spojenectví.
Nepodařilo kolonizovat = nikdy se nepodařilo zničit původní kulturu a násilně na ni naroubovat tu evropskou. Japonci naše vidění světa převzali, protože jim svým způsobem bylo blízké a především tak učinili na základě dobrovolného rozhodnutí. Tohle se ale netýká větší části zbytku světa. A co se týče oné stratifikace - v Japonsku existovalo od císaře a šlechty, přes úředníky až po obyčejné zemědělce-nevolníky fakticky vše, co známe i z období počátku novověku v Evropě; tedy z doby, kdy se tu začal celkem přirozeně rozvíjet raný kapitalismus. Mezi jihoamerickými indiány bychom ale něco obdobného jen dost těžko hledali.
Nepodařilo kolonizovat = nikdy se nepodařilo zničit původní kulturu a násilně na ni naroubovat tu evropskou.
Tady si někdo plete kolonizaci s christianizací mečem.
Japonci naše vidění světa převzali, protože jim svým způsobem bylo blízké a především tak učinili na základě dobrovolného rozhodnutí.
Japonci jej přebrali z toho důvodu, že oni už jsou takoví --- přebírají prvky jiných kultur (tak jako dříve kopírovali vše čínské, kopírují dnes vše americké).
A co se týče oné stratifikace - v Japonsku existovalo od císaře a šlechty, přes úředníky až po obyčejné zemědělce-nevolníky fakticky vše, co známe i z období počátku novověku v Evropě; tedy z doby, kdy se tu začal celkem přirozeně rozvíjet raný kapitalismus.
V Japonsku existoval do zhruba poloviny 19. století feudalismus jako řemen, pak, v rámci reforem Meidži, došlo k mírné přípravě na kapitalismus, kolem světových válek tam byl de facto fašismus a od konce WW2 tam kopírují vše od USA.
Mezi jihoamerickými indiány bychom ale něco obdobného jen dost těžko hledali.
Neboť vývojově zamrzli na úrovni pravěku --- neprošli si fázemi otrokářství a feudalismu, nejsou ani zdaleka připraveni na skok ke kapitalismu.
Japonci naše vidění světa převzali, protože jim svým způsobem bylo blízké a především tak učinili na základě dobrovolného rozhodnutí.Japonci jej přebrali z toho důvodu, že oni už jsou takoví --- přebírají prvky jiných kultur (tak jako dříve kopírovali vše čínské, kopírují dnes vše americké).
No, rozhodně bych neřekl, že rozhodujícím faktorem (Meidži!) byla kulturní blízkost. Hnacím motorem westernizace bylo rozhodnutí dostihnout Západ pomocí jeho vlastních metod -- což, jak správně napsal David, je opravdu typicky Japonské.
A co se týče oné stratifikace - v Japonsku existovalo od císaře a šlechty, přes úředníky až po obyčejné zemědělce-nevolníky fakticky vše, co známe i z období počátku novověku v Evropě; tedy z doby, kdy se tu začal celkem přirozeně rozvíjet raný kapitalismus.V Japonsku existoval do zhruba poloviny 19. století feudalismus jako řemen, pak, v rámci reforem Meidži, došlo k mírné přípravě na kapitalismus, kolem světových válek tam byl de facto fašismus a od konce WW2 tam kopírují vše od USA.
No ona takové to rigidní rozdělení společnosti existovalo spíše jenom na papíře. [1] Fakticky byla oddělena jenom nejvyšší vrstva (samurajů bylo někdy v polovině 19. století cca 6 % z celé populace). Osobně bych také přípravu na kapitalismus datoval o cca 50 let dopředu
Ale je to celé dost brutalne OT
[1] Například bylo běžné, že se rolníci stěhovali do měst.
Nemám pocit, že byste vyvracel cokoli z toho, co jsem řekl, jen to popisujete trochu jiným slovy. Viz například vaše poslední poznámka, což je přesně to, co jsem měl na mysli. Z hlediska civilizačního vývoje k nám japonská společnost měla mnohem blíže.
BTW, novodobá kolonizace šla s christianizací ruku v ruce, byl to často jeden z hlavních koloniálních nástrojů. (Z Wikipedie: "Colonizing nations generally dominate the resources, labor, and markets of the colonial territory, and may also impose socio-cultural, religious, and linguistic structures on the indigenous population.")
Víte, pane Smolíku, věřím, že jste v jádru čestný a morální člověk. I přes svůj věk (jak jsem pochopil z některých vašich postů, dvacet už vám dávno bylo) zůstáváte plný ideálů a nejste cynik. Bohužel možná právě kvůli lidem pevného charakteru jako vy zůstává svět takový, jakým je - lidé mnohem méně idealističtí zneužívají a využívají vše, co jim ten zbytek ve své blahosklonnosti dovolí. (Tohle prosím neberte jako kádrování, sám mám v tomhle máslo na hlavě.)
Chápu, že si nedokážete představit, že se na vašem jídelníčku, ve vašem šatníku nebo ve věcech vaší denní potřeby objevuje něco, co například vzniká otrockou prací. Bohužel, opak je pravdou. Stačí si jen namátkou například zjistit, jak se ve třetím světě těží sůl nebo síra. Bohužel se to netýká jen zemí třetího světa, novodobé otroctví se vzmáhá přímo v našich zeměpisných šířkách a délkách (pro ilustraci doporučuji ještě celkem pohodově pojatý film - ve srovnání s realitou - Špína Londýna).
To, co považujete za osamělá extempore několika málo nadnárodních firem, je ve skutečnosti systematickou politikou západu vůči zaostalým zemím. Nejen nadnárodní firmy, ale i vlády vyspělých zemí, a dokonce i instituce, které měly původně zaostalým zemím pomáhat (Světová banka, Mezinárodní měnový fond) se na celé té mizérii programově podílejí.
Zlepšení se opravdu neplánuje, to je bohužel jen neopodstatněný optimismus. V době, kdy vy jste (odhaduji) jezdil tak na Portu a dojímal se rosou na kolejích, někteří jiní dopouštěli ideozločinu a poslouchali například tohle. Od té doby se to bohužel spíš ještě zhoršilo. Žijeme v systému, kde se dělá vše proto, aby "the rich get rich and the poor stay poor". Mimochodem již v polovině padesátých let minulého století prokázal jeden americký sociolog propojení mezi mocenskými a ekonomickými elitami. Přičemž jsou v takové pozici, že dokáží manipulovat veřejným míněním tak, aby jejich soukromé zájmy brala společnost za zájmy všech. Jako ukázkové příklady z nedávné doby lze doložit například "boj proti terorismu" (válka o zdroje) nebo tanečky kolem radaru u nás (ve skutečnosti těžký finanční "vejvar" pro několik málo zúčastněných soukromých amerických firem s výhledem na další vojenské zakázky).
9.2.2009 21:59
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Já nejsem takový naivka, abych neviděl, co se v rozvojovém světě děje a na čem Západ profituje - já jen tvrdím, že se tento stav bude postupem času měnit, tak jak se měnila společnost od otrokářského Říma po současné evropské demokracie. Tentýž proces čeká i třetí svět, ale bude to dlouho trvat. A neurychí to nikdo, i kdyby se Západ nebo Východ snažil sebevíc (nojo, nesnaží se ). Ve světě jsem toho už hodně viděl, třeba na vlastní oči občanskou válku v Libanonu přímo na Zelené linii v Bejrutu, prošel Balkánem, zažil střelbu do obýváku v Tiraně, silné zemětřesení a jiné lahůdky. Viděl jsem opravdový hlad a děti s vystouplými bříšky. Takže žádná idylka. Přesto však doufám, že společnost bude pomalu postupovat. Ale co je hlavní: nepomůže tomu žádný totalitní, třeba osvícený režim, ale právě demokracie, která je tak nedokonalá.
V době, kdy vy jste (odhaduji) jezdil tak na Portu a dojímal se rosou na kolejích
Poslouchám také Rammstein, Led Zeppelin a Metallicu
"Poslouchám také Rammstein, Led Zeppelin a Metallicu " To byla druhá možnost, co mě napadla, ale tipoval jsem spíš tu první, co jsem uvedl
S tou demokracií naprosto souhlasím, jen prostě nevěřím v ty samočinné mechanismy. Ignorování zla bohužel nevede k jeho odstranění, ale eskalaci.
to se dost divim, ze jste u pana Smolika tipoval na folk. Je to prece pravicove zamereny clovek, pocitajici se tak trochu k elite (jiste jste si vsimnul, kolik toho vi, kde vsude byl, co vsechno zazil) , podnikatel ... takovi lide nemaji pro filozofii transportovanou ve folk-music prece zadne pochopeni - priroda, solidarita ... k smichu a minimalne spolecensky skodlive a lidsky neprirozene. Me ti Zeppelini neprekvapujou, mohl si ty desky pan Smolik za totality privezt ze zapadu a pak se vytahovat.
No jo, no... tohle mi nedošlo. Je pravda, že zas tak moc jeho příspěvky nesleduji, takže o tom, co psal v tom předchozím postu, jsem většinou nevěděl. Já to spíš tipoval podle odhadovaného věku a podle toho, co tak mohli poslouchat jeho tehdejší vrstevníci. Budu si muset na některé ultimátní výroky dávat větší pozor.
10.2.2009 08:25
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
co tak mohli poslouchat jeho tehdejší vrstevníci.
Především Led Zeppelin je otázkou let 1970 - 75. Kolik mi asi bylo Ale upřímně: hlavně na cestách je country hudba neocenitelná. Uklidňuje. S těmi rockovými kapelami jsem trcohu hecoval.
10.2.2009 08:26
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
takovi lide nemaji pro filozofii transportovanou ve folk-music prece zadne pochopeni - priroda, solidarita ... k smichu
Také asi nejste nejmladší, ale divím se, že vám zbylo z pubertálních let černobílé vidění.
10.2.2009 08:31
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
A ještě dodatek k tomu podnikateli: počátkem 90. let jsem měl jedinečnou příležitost se napojit na "bolševickou" mafii podnikatelů (tedy - generálních ředitelů tehdejších státních podniků) . Oni lidi jako jsem já potřebovali a lovili je v podnicích zahraničního obchodu, kde jsem tehdy ještě dost mladý pracoval. Koukaly z toho miliony (nebo Orlická přehrada).
Na tohle jsem prostě neměl . Takže žádné miliony, ale aspoň normální, férová práce..
9.2.2009 17:22
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Je. Každý blahobyt vyvolává menší úsilí k dosažení cíle, nižší ostražitost, zaostávání. A to je cesta k likvidaci dané společnosti ...
8.2.2009 16:54
Jan Drábek | skóre: 41
| blog: Tartar
| Brno
No, jen aby ta voda neodtekla do Číny.
Lidé co neplatí daně by neměli dle mě mít volební právo
A moje rok a tři měsíce staré Lenovo (už jsem po záruce) se rozpadá...
Jinak, pěkně napsaný článek, pochvala.
Neni v CR zaruka 2roky?
9.2.2009 18:06
mkoubik | skóre: 5
| blog: lorem_ipsum
| Praha 8 - Bohnice
8.2.2009 17:16
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Je to hezky napsané. V honbě za každodenním chlebem si ani neuvědomujeme, jak vlastně žijeme. Podíval jsem se na staré fotografie z naší ulice, které jsem dělal, když jsem byl dítě. V ulici stála dvě auta a my děti jsme skákali na ulici mezi rodinnými domky panáka. Dnes i v tak úzké uličce projíždí jedno auto za druhým, nejde ani zaparkovat. Popelnice jsou plné jídla, které vyhazujeme, protože se toho hodně nakoupí. V obchodech je zboží, o jaké se nám ještě před 20 lety ani nesnilo. Pamatuji se, že na Vánoce 1975 jsem stál čtyři hodiny ve frontě před Tuzexem, abych mohl koupit krabičku holandského kakaa. O džínách nemluvě. Máme se prostě dobře a všichni si mysleli, že je to tak napořád.
Tahle krize možná nebude tak zlá, jak se předpovídá a jaká byla ve 30. letech. (Možná ale bude - to opravdu nechci odhadovat). V každém případě jejím výsledkem je trochu zamyšlení, zda si všichni nežijeme nad poměry. Velmi jsme zpanštěli a myslíme si, že můžeme všechno. Najednou to nefunguje podle našich představ a vytváříme katastrofické vize. Ne. Budeme se muset trochu uskrovnit, ze svých nároků slevit a on se chod světa zase dostane do normálních kolejí, kam patří. Teprve naše děti zhodnotí, zda jsme postupovali správně.
..Jako jednotlivec se mohu rozhodnout, že skutečně budu žít bez dluhů. Splatím ty co mám, nové neudělám. Mohu se rozhodnout, že nebudu žít nad své poměry....
MIluji takove lidi, kteri se nemusi starat o rodinu, aby mela kde bydlet, co na sebe do skoly a pod. Takovi lide pak prijdou na sklonku zivota do penzijniho uradu, natahnou ruku a pozadaji o duchod - s tim, ze cely zivot pilne pracovali a se i nekdy uskrovnili.
Presne takove lidi bych nejradeji nakopal do ksichtu.
MIluji takove lidi, kteri se nemusi starat o rodinu, aby mela kde bydlet, co na sebe do skoly a pod.
Uch ,sakra, v zakonech CR uz je povinnost, ze kazdej obcas CR musi mit rodinu?Sakra sakra.
Abych to parafrazoval
Miluju takove lidi, kteri nepremysleji nad svoji situaci a udelaji si rodinu, kterou pak nedokazou zabezpecit a pak akorat nadavaji na druhy, kteri hlavne mysli na to, aby byli zabezpeceni
8.2.2009 19:59
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
No, ony jsou dluhy a dluhy. Něco jiného je hypotéka na byt nebo domek pro mladou rodinu, aby měli střechu nad hlavou a něco jinéh jsou půjčky typu home credit nebo provident na televizi nebo dovolenou. Takže nedá se obecně říci, že dělat dluhy je špatné, jde jen o jejich optimální strukturu a výši vzhledem ke konkrétní situaci ( bohužel někdy měnící se k horšímu ..)
Bohužel se obávám, že právě Cofidis, Providental a další ještě horší lichváři se na této krizi napakují nejvíc. Taky jste si všimli jaké množství reklam na nebankovní půjčky je teď všude kolem (internet, bilbordy, časopisy, TV). Dobře zadlužený člověk, co nemá informace ani peníze na právníka je teď nejjistější investice.
No mám čtyři děti, staral jsem s e o ně, pracoval, šetřil a s důchodem moc nepočítám. Pokud mi ho bude totiž mít kdo vyplatit. Socani to asi nebudou. Ty dokáží udělat dluhy i v době ekonomické prosperity.
Jo jo, na těch cestách po světě a po revoluci. Víc tedy pracuji, než cestuji, ale když mi socani budou za pár let vyplácet důchod, tak se poměr změní.
Žádej o důchod v zemi, kde jsi pracoval a nestěžuj si na jeho vyplácení v zemi, ve které si dlouhodobě nepobýval.
Pracoval jsem tady, a cestoval jsem za své, tak nezávidtě.
9.2.2009 01:14
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Já taktéž, navíc většina cest byla spojena s pracovními úkoly.
Nezaměstnaní mohou klidě vykonávat veřejné práce, než se situace zlepší natolik aby sehnali zaměstnání.
Hu, na tohle uz myslim hodne dlouho. Proc by mel stat platit lidem podporu, aby lezeli doma (pripadne makali nekde na cerno). Pokud je nekdo bez prace a nedokaze si praci sehnat ani ve spolupraci s pracakem, tak at jde aspon delat nejaky obyc prace, za ktery bude dostavat tu "podporu". A pokud se mu to nelibi, tak muze lezet doma, ale nedostane nic. Verejnych praci za minimalni mzdu je urcite dost.
U nas je problem v zakonne uprave, kdy obce ty lidi z pracaku ani nechteji, pac je to papiru hromada, a pak nejak jim ty penize plati obce, a ti lidi zrovna extra motivovani nejsou, takze obec ve vysledku vyjde lepe, kdyz na danou cinnost zavola spec. firmu....
to uz se mnohokrat zkouselo, ale ti liní nezamestnani si vymysli ruzne nemoci, ohani se pravy a paragrafy obcanske polecnosti a i nadale se jim tak dari se vyhnout te spolecensky vhodne praci.
Jediny zpusob, jak to funguje objevil v minulem stoleti jakysi malir pokoju - rika se tomu pracovni tabor.
Omyl, před ním to vymyslel jeden zběhlý student ze semináře. Stalin si říkal, Džugašvili s se myslím jmenoval, možná, že to byl dokonce ten šlechtický synek Uljanov. Přezdívkou Lenin. Ale ten Stalin ty pracovní tábory dovedl k dokonalosti. Gulagy se tomu snad říkalo.
No ti Britové s tím přišli, jen to mělo trochu jinou formu. Ale to už je jiná historka. Ten strýček Stalin to vydával za pokrok, jako to vydávají za pokrok dodnes soudruziz KSČM. Mě nemusí ukazovat režim na ty špatné, já je za špatné považuji bez režimu. Otrok ve starověku a nevolník v novověku byl otrokem a nevolníke, Nikdo to nevydával za nic jiného. Na rozdíl od těch soudruhů.
9.2.2009 09:26
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
To je ono. Když dva dělají totéž, není to totéž. Ve starém Římě (ale i později) byl otrok a nevolník nějakým způsobem uzákoněn a byla jasná pravidla, kdo se kým stává. Nesouhlasím s otrokářstvím. Ale jestliže už bylo, tak bylo jasné co a jak. Stalin zavedl ve světě novinku: vlastní lidi proměňoval v otroky bez žádného zjevného důvodu, na základě falešných obvinění, nikdo, ani loajální obyvatelstvo si nebylo jisto, zda se zítra nepromění ve vězně v hrozném mrazivém Gulagu. Zda neztratí svoji občanskou čest, měl-li nějakou. Zda nebude popraven, protože má doma v knihovně zahraniční knížku (třeba o zvířatech).
Takovéto věci se v minulosti děly také (byly to známé procesy s čarodejnicemi), ale nikdy to nedosáhlo takhle obludných rozměrů v krátkém období.
> Ve starém Římě (ale i později) byl otrok a nevolník nějakým způsobem uzákoněn a byla jasná pravidla, kdo se kým stává.
Coz tedy umoznilo pulce obyvatelstva delat, ze se ji ta zrudnost netyka, v klidu ji vyuzivat a nic proti ni nedelat.
9.2.2009 13:38
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Otrokářský systém v té době již fungoval 2000 let a bylo to považováno za zcela normální ... Nelze historii posuzovat morálkou současné společnosti. Zánik tohoto systému byl způsoben změnou podmínek jak v ekonomické, tak v mocenské oblasti.
> a bylo to považováno za zcela normální ... Nelze historii posuzovat morálkou současné společnosti
Proc by neslo? Naopak, je vhodne se podivat na to, jake zvracene chovani tehdy povazovali lide za normalni a co vsechno tedy lide jsou ochotni si racionalizovat a internalizovat. Da se tedy cekat, ze treba za stovku let budou lide povazovat nektera dnes bezne prijimana chovani take za zvracena.
(...) jake zvracene chovani tehdy povazovali lide za normalni (...)
Dovolím si citovat Švejka: "A naopak" (Jakapak bychom dopadli z obrácené perspektivy?) Viz:
Da se tedy cekat, ze treba za stovku let budou lide povazovat nektera dnes bezne prijimana chovani take za zvracena.
Posuzovat dějiny morálkou dnešní doby je dobré tak leda k vynášení různých (často primitivních) soudů o minulost, rozčilování se nad tehdejší zvráceností a s tím spojenému poplacávání se po vlastních zádech -- Znáte snad lepší způsob jak trávit neděle?
9.2.2009 19:00
Darth Phantom | skóre: 18
| blog: Kelvin_Fitnick
| Doma
Otroky se stavali napriklad predluzeni jedinci.To by se mi libilo i dnes.Chtěl by si být otrok, když by si nebyl schopen splácet ledničku?
9.2.2009 22:36
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
A co je to dnes, když příjde exekutor, vybílí byt a ještě člověk má splácet pár set tisíc i po exekuci? Tohle se stalo jednomu mému známému, ten nic nedlužil - jen dělal ručitele vypečenému kamarádovi. Jemu zůstalo pár svršků a dluh, který bude splácet minimálně do středního věku.
chripka prisla a chripka zase odejde ...
10.2.2009 08:35
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Tak, jako přišlo a odešlo globální oteplování
10.2.2009 12:29
Darth Phantom | skóre: 18
| blog: Kelvin_Fitnick
| Doma
10.2.2009 14:10
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Nechci se opakovat kolem diskuzí o panu Klausovi, on je rozhodně člověk, který rád provokuje a vzbuzuje pozornost. Jenže jestli od začátku tvrdí, že globální oteplování je blbost a k jeho odvrácení se peníze vyhazují oknem a přitom se ukáže, na na jeho tvrzení něco je, tak smeknu klobouk. Již jednou se trefil při hodnocení tzv. biopaliv. On člověk nemusí být všvědoucí, stačí brát jen v úvahu všechny možné varianty a mít "nos". A hlavně se nebát něco říct nahlas.
10.2.2009 15:15
Darth Phantom | skóre: 18
| blog: Kelvin_Fitnick
| Doma
10.2.2009 15:48
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Nějaká doba ledová asi taky přijde, a na to nemusím být pan Klaus ani Santa Klaus.
Tak to já taky ne ... Jenže tady se mluví o začátku doby ledové v horizontu 1 - 2 let. A to je už jiné kafe. Bohužel ...
Člověk do této přírodní rovnováhy dost podstatně zasahuje skleníkovým efektem a zvýšenou produkcí oxidu uhličitého.
To je právě slovo do pranice. Protože tohle nikdo věrohodně nedokázal, ani nevyvrátil. Vtip je v tom, že pan Klaus varuje před obrovskými investicemi do snižování produkce oxidu uhličitého. Jde o mnoho a mnoho miliard a sníží to běžnou životní úroveň celého světa a hlavně rozvojových zemí. Kdyby to mělo zabránit změnám klimatu, je to OK. Jenže investuje se tak zásadním způsobem do projektu, jehož oprávněnost nikdo skutečně vědecky nedoložil, s výjimkou lobistických "vědeckých pracovníků" pracujících pro firmy, které by se opatření pro snížení skleníkových plynů zůčastnily. Také se prosadil biobenzín, kde se nakonec ukázalo, že je dražší než normální a ještě to negativně ovlivňuje pěstitelské plochy, kde se získávají suroviny (hlavně Brazílie). Ale někdo mezitím vydělal doslova majlant .. Prostě zelený byznys velmi sype.
10.2.2009 16:30
Darth Phantom | skóre: 18
| blog: Kelvin_Fitnick
| Doma
Protože tohle nikdo věrohodně nedokázal, ani nevyvrátil.No asi ještě nedokázal. Přemýšlel jsem o tom dokonce i takto: Všechno, co tady vlastně probíhá, je nějaká přírodní evoluce. I člověk je živočišný druh a ovlivňuje nějakým způsobem své okolí. Důsledkem působení jednoho druhu vyhynou třeba lední medvědi nebo tučňáci. Otázka je, jestli to je přirozené, nebo ne. To počasí je dneska nic moc, a ty povodně taky nejsou moc fajn.
s výjimkou lobistických "vědeckých pracovníků"Otázkou zůstává, zda i pan profesor nebo ostatní z tohoto tábora nejsou nějací lobbisté. Jestli nelobbuje jako Kořistka, Večerek nebo Martin Bormann Dalík
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
8.2.2009 21:55
9.2.2009 18:55
9.2.2009 01:05