openSUSE z pohledu Ubunťáka

27.8.2008 22:10 | Přečteno: 2254× | Ani zbla |

Zaregistroval jsem jistou módu článků typy "věc X z pohledu uživatele věci Y". Rozhodl jsem se módu následovat a napsal jsem "openSUSE z pohledu Ubunťáka". První část článku jsem napsal těsně po instalaci, článek jsem ale dokončil a nyní publikuji po několika týdnech. Tyto týdny jsem openSUSE používal v podstatě jako svůj primární systém. Některé zážitky jsou popsány jemně vágně, protože jsem je lovil z paměti, toto není vědecká práce alébrž blogový zápisek. Části článku psané teď s odstupem jsou označeny "Update".

Úvod

Mám takový testovací oddíl (nikoli skautský, ale prostě partition) a občas tam nainstaluju nějaký Linux na experimenty. Primárně používám Ubuntu, protože mi poskytuje uživatelský komfort na skvělých technických základech Debianu. Kdysi jsem zde kritizoval Fedoru za humpolácké dialogy.

Instalace a první dojmy

Tak teď jsem se rozhodl vyzkoušet populární openSUSE ve slovutné verzi 11. Toto distro je pověstné pěkným designem, údajnou uživatelskou přívětivostí a dotažeností.

Instaloval jsem z GNOME Live CD. Pro začátek to špatně nastavilo rozlišení mého displeje, ale zase na druhou stranu jsem to jednoduše zpravil přes klikátko na hlavním panelu. Instalace proběhla v pořádku, můj notebook neobsahuje žádné zvláštní záludnosti (grafika i wifi je Intel).

Celá distribuce startuje rychleji než mé Ubuntu 7.10, to se mi líbilo. Na druhou stranu mám vyzkoušené, že verze 8.04 start taky vylepšila a navíc mám svoji primární instalaci plnou dev balíčků, běží mi tu MySQL, Postgres, Apache...).

Vzhled prostředí se mi líbil. To jejich startovací menu mě sice moc neoslovilo, ale dá se nahodit i klasické gnomácké. Novell razí svoje Mono a tak výchozí indexovací utilita je Beagle. S ním jsem dříve neměl dobré zkušenosti, v plain C napsaný Tracker funguje stejně dobře při mnohem menším žraní zdrojů. Update: Musím uznat, že na tom vývojáři zamakali, Beagle sice má větší memory footprint, ale ten je stabilní. Disk taky viditelně nezatěžoval.

Ale narazil jsem na dost zásadní problém. Prostředí X-windows po chvíli přestalo reagovat, poté se zasekl i kurzor myši. Absolutní výtuh, musel jsem to resetovat. Vyřešil jsem to tak, že jsem nastartoval do příkazové řádky a přes jejich geniální yast stáhl aktualizace iXek. Pro mě to byla hračka, ale jelikož ten výtuh následoval vždy docela rychle po přihlášení, obyčejný userko by to nerozdýchal.

Ono je zajímavé, že když člověk s něčím umí (Windows, Ubuntu, openSUSE), tak mu to funguje, jakmile zkusí něco jiného, tak narazí na problémy. Ne, tuhle chybu nikomu nezazlívám, vsadím se, že Ubuntu zase perlí před zraky Windowsáků a Susáků.

Po vyřešení tohoto problému všechno funguje k mé spokojenosti. Dokonce jsem přes one-click nainstaloval KDE 4.1. Jinak KDE 4.1 mě zklamalo - na panelu se objevovala tlačítka nějak divně přes sebe. Nic sice nepadlo, ale moc příjemně jsem se v tom necítil. Tipnu že to bude chtít ještě tak rok na uzrání.

Update:

Instalace programů a aktualizace

Tak k instalaci softu. Yast v tomhle funguje docela dobře, nicméně si myslím, že je celý takový překomplikovaný. Zobrazuje příliš mnoho informací. Zobrazování průběhu stahování je takové nehezké - zobrazuje se kolik dat se stáhne z kterého repozitáře (k čemu?), ale nějaký seznam balíků, kde by se odškrtávalo, co už je na disku a co se tahá, to ne. V Ubuntu se primárně používá gnome-app-install, ten je přehledný a přitom výborně funkční.

Stahování bezpečnostních záplat je zase druhý extrém. Ve výchozím nastavení se zobrazuje jen malinkatý dialog s jedním povšechným indikátorem průběhu. Není tedy poznat jestli se něco stahuje, instaluje, nebo to vytuhlo. Navíc zobrazení dlouhých názvů balíků rozsekané na několik řádek je vyloženě hnusné. Aktualizace v Ubuntu, to je přehledný dialog, který zobrazuje vše potřebné, geekové si dokonce můžou rozkliknout konzoli.

Můj subjektivní pocit je, že dialogy v Ubuntu jsou navržené skutečnými odborníky na uživatelskou přívětivost, openSUSE mi přijde víc technokratické; dialogy navržené programátory.

Kodeky

V openSUSE je taková ta instalace kodeku při pokusu přehrát nějaký rafinovaně zakódovaný soubor. Ve výchozím nastavení se mi podařilo nahodit něco na přehrávání MP3. Když jsem ale chtěl přehrát mé oblíbené filmy pro dospělé, tak jsem se ničeho nedobral. Pomohlo až nahození "universe" repozitáře PACMAN. Jenže v tomto repozitáři byl (světe div se) taky ten kodek, co už se nainstaloval pro ty eMPétrojky a to vyvolalo konflikt. Vyřešil jsem to nějakým kliknutím na "ano, přepsat" nebo tak něco, ale příjemné to nebylo.

Yast

Uvádí se, že největší výhoda openSUSE je Yast. Já s tím souhlasím. Vrcholem elegance to není, ale rozsah věcí, co jdou naklikat, je značný a řadě lidí to může pomoct. Osobně mám hrůzu z parsování nejrůznějších konfiguráků, jejich prezentace v klikátku a opětovné generování. Yast to ale zvládá, co se stane, když se do konfiguráků hrábne ručně, jsem nezkoušel. Na nějaké problémy jsem ale narazil. Yast se nějak nepohodl s takovým tím appletkem z taskbaru na nastavování sítě; nic hrozného se nestalo, jen pár zmatených hlášek. Taky jsem pohořel při pokusu zapnout Compiz - efekty se nerozjely, ale přestalo chodit přehrávání videa - prostě černá obrazovka. U některých přehrávačů jsem to vyřešil přenastavením video výstupu. Tuším že Totem takové nastavení nemá a tam jsem měl smolíka.

Deb vs. Rpm

Můžu potvrdit, že z pohledu uživatele je celkem jedno, který z těchto dvou formátů balíčků se používá. Dokonce jsem si bildil vlastní balík - aplikoval jsem můj oblíbený patch na gnome-panel a probíhalo to skoro stejně jak jsem zvyklý z Ubuntu.

Závěr

Strávil jsem v openSUSE docela dost času a bylo to docela příjemné. Chyby nějaké byly a tady jsem je docela rozebral. Je to velmi dobrá distribuce a hlavním kladem je Yast. Nicméně jsem se rád vrátil k Ubuntu. Přijde mi, že je spolehlivější a vyráběné s větší péčí, nebo spíš s větší empatií v uživatele.

       

Komentáře

[pools]

Hlavním záporem je YaST.

[ronny]

+1 .. kdysi jsem sedel u verze 10.0 a nez to nacetlo zdroje tak jsem myslel ze porodim

[alblaho]

Desítku jsem zkoušel, ale už si to moc nepamatuju. Každopádně balíčkovač by měl být v 11 rapidně zrychlený. A opravdu to bylo srovnatelné s APT v Ubuntu.

[finc]

v OpenSUSE 11 je balickovac v Yastu o mnoho rychlejsi. A jelikoz umoznuje navic pouzivat priority, neni jiz duvod pouzivat Smart :)

[BMX]

Tak předně, nevím zda jste neměl zaplý automatický "refresh repozitářů". Ale jinak, v Opensuse 11 je zypper/libzypp (backend Yastu pro instalaci) už o něco rychlejší než Apt v Ubuntu. Takže zde byl problém vyřešen.

[Michal Kubeček]

To je jak do dubu… To, o čem mluvíte, není YaST, je to jen jeden z mnoha modulů. Navíc mluvíte o dva a půl roku staré verzi, od té doby se toho hodně změnilo.

[_-||-_]

Linux je na piču, protože sem ho zkoušel před 3 lety, a nic to neumělo...
VIdíš tu podobnost? Všeci se ohání, jak Linux rychle roste, jak se každou sekundou zdokonaluje. A tys používal YAST z verze 10 a přitom tady zatracuješ YAST z verze 11. Lidi, lid...

[unknown_]

taktak

[pools]

Já to co rok zkouším a co rok je to stejně napyču :( Kde je chyba?

[Finta]

Možno medzi klávesnicou a stoličkou.... :O) .... Alebo že by sa prejavila chyba ID-10-T?

[pools]

Nevím, možná sem si příliš zvyknul na Gentoo a rychlost si představuji jinak anonymní kr3t3n3...

[ronny]

ja jsem ubuntu zkousel stejne s 10.0 a ubuntu jede stale rychle.. :) schvalne o vikendu nainstaluju 11.0 at vidim tu "rychlost"

[ronny]

tak vsem se verejne omlouvam :) yast jede opravdu vyrazne rychleji :)

[alblaho]

Jestli ja Yast klad nebo zápor je věc názoru. Každopádně je to věc, co dělá tuhle distribuci jedinečnou.

openSUSE bez Yastu, to je vlastně Fedora, ne?-)

[BMX]

Spíš Slackware s RPM

[Pavel]

Hlavním záporem seš ty. Trotle

[pools]

(tlesk)(tlesk)

[BMX]

Tak k instalaci softu. Yast v tomhle funguje docela dobře, nicméně si myslím, že je celý takový překomplikovaný. Zobrazuje příliš mnoho informací. Zobrazování průběhu stahování je takové nehezké - zobrazuje se kolik dat se stáhne z kterého repozitáře (k čemu?), ale nějaký seznam balíků, kde by se odškrtávalo, co už je na disku a co se tahá, to ne. V Ubuntu se primárně používá gnome-app-install, ten je přehledný a přitom výborně funkční.

Stahování bezpečnostních záplat je zase druhý extrém. Ve výchozím nastavení se zobrazuje jen malinkatý dialog s jedním povšechným indikátorem průběhu. Není tedy poznat jestli se něco stahuje, instaluje, nebo to vytuhlo. Navíc zobrazení dlouhých názvů balíků rozsekané na několik řádek je vyloženě hnusné. Aktualizace v Ubuntu, to je přehledný dialog, který zobrazuje vše potřebné, geekové si dokonce můžou rozkliknout konzoli.

Tak ono je to dost i o tom, že Ubuntu má mnohem odladěnější Gnome, kdežto Opensuse má odladěnější spíše KDE. Sám jsem zarytý KDE-čkař, musím říct, že co jsem zkoušel Gnome, tak Yast v GTK+ je naprostá zabugovaná příšernost. Skutečně Synaptic je oproti tomu mnohem lepší. Na druhou stranu Yast/Qt mi přijde mnohem lepší a přehlednější než Synaptic.

V openSUSE je taková ta instalace kodeku při pokusu přehrát nějaký rafinovaně zakódovaný soubor. Ve výchozím nastavení se mi podařilo nahodit něco na přehrávání MP3. Když jsem ale chtěl přehrát mé oblíbené filmy pro dospělé, tak jsem se ničeho nedobral. Pomohlo až nahození "universe" repozitáře PACMAN. Jenže v tomto repozitáři byl (světe div se) taky ten kodek, co už se nainstaloval pro ty eMPétrojky a to vyvolalo konflikt. Vyřešil jsem to nějakým kliknutím na "ano, přepsat" nebo tak něco, ale příjemné to nebylo.

Tohle se mě právě líbí na Opensuse. Když jsem na Ubuntu chtěl přehrávat DVD, musel jsem jak blbec prolézat wiki a hledat, kde se nachází ten libdvdcss či jak seten balík v ubuntu jmenuje. V opensuse máš předefinovaný seznam nejpoužívanějších repozitářů, hezky tematicky rozdělených a v nich je vše. Nemusím hledat, co je v nějakém jiném externím repozitáři, v kterém a kde ho najdu.

Konflikty jsou právě proto, že Opensuse nabídlo leglní přehrávání něktrým médií už v defaultu což Ubuntu nemá. Takže ení s čím srovnávat. Pokud chceš více, musíš ty knihovny nahradit jinou verzí z externích repozitářů bez vlivu USA a patentů.

Můžu potvrdit, že z pohledu uživatele je celkem jedno, který z těchto dvou formátů balíčků se používá. Dokonce jsem si bildil vlastní balík - aplikoval jsem můj oblíbený patch na gnome-panel a probíhalo to skoro stejně jak jsem zvyklý z Ubuntu.

Jednu výhodu ten DEB asi má. Nedovoluje mixovat AMD64 a i586 balíky. Pokud je nějaký 32bit DEB (například Wine), tak je ve dvou verzích pro AMD64 i i586 architekturu. RPM v SUSE má jen jeden i586 balík, a ten e běžně instaluje do 64 bit systému. Problém nastane, když ti balíčkovač kvůli různým závilostem začne nabízet výměnu půlky systému z AMD64 na i586 vrze balíků. Tohle se ti s EB v ubuntu nemůže stát.

[Käyttäjä 11133]

Konflikty jsou právě proto, že Opensuse nabídlo leglní přehrávání něktrým médií už v defaultu což Ubuntu nemá. Takže ení s čím srovnávat. Pokud chceš více, musíš ty knihovny nahradit jinou verzí z externích repozitářů bez vlivu USA a patentů.

Ty konflikty (pokud se jedná o konflikt souborů, pokud jde o konflikt balíčků, tak to není bug, že.. ) jsou způsobené tím, že to ještěš nikdo nenahlásil a tak nikdo nemohl do specfilu přidat jednu blbou hlavičku, která by konflikt souborů změnila na konflikt balíčů, který umí obsloužit už dependency solver. Človíček, který ten balíček vytvořil nemůže otestovat každou možnou konfiguraci (obzvláště, když Packman nemá ani žádné QA testy ).

[BMX]

Já si nijak nestěžuji. Packman je jedno z nejlepší externích repo, co jsem kdy viděl. Typický konflikt je třeba xine-lib vs. libxine1. A to je přeci logické, tento konflikt je nutný.

[Käyttäjä 11133]

Ano a tento konflikt je taky definovaný a dependency solver ho dokáže ohandlovat

Obsoletes:      xine
Obsoletes:      xine-lib
Obsoletes:      xine-lib-oss
Obsoletes:      xine-lib-xv
Obsoletes:      libxine0
Obsoletes:      %{shortname}
Obsoletes:      xine-vcdx
Obsoletes:      xine-lib-alsa09
Obsoletes:      libxine0-alsa09
Obsoletes:      %{libname}-alsa09
Obsoletes:      %{libname}-alsa
Obsoletes:      xine-lib-opengl
Obsoletes:      libxine0-opengl
Obsoletes:      %{libname}-opengl
Obsoletes:      xine-dvdnav
Obsoletes:      %{libname}-dvd
Obsoletes:      %{libname}-flac
Obsoletes:      xine-lib-oggvorbis
Obsoletes:      %{libname}-oggvorbis
Obsoletes:      %{libname}-oggtheora
Obsoletes:      %{libname}-ogg
Obsoletes:      xine-mad

A proto by mě zajímalo který balíček tam ještě chybí.

[alblaho]

Konflikty jsou právě proto, že Opensuse nabídlo leglní přehrávání něktrým médií už v defaultu což Ubuntu nemá. Takže ení s čím srovnávat. Pokud chceš více, musíš ty knihovny nahradit jinou verzí z externích repozitářů bez vlivu USA a patentů.

No to je sice poměrně chválihodné. Ale stejně v praxi asi není možné se těm "nelegálním" kodekům vyhnout. Ubuntu přizná barvu hned a je s tím míň starostí.

[BMX]

no to právě není pravda. Ubuntu barvu nepřizná. Tváří se jako svobodné a pak všichni svobodní ubunťáci cpou do systému Flashplayer a další. Opensuse ti to nainstaluje hned, takže právě Opensuse přizná barvu. Ubuntu si v tomto hraje na něco co není. Problém s kodeky je pak u obou stejný. Chtějí být 100% nenapadanutelní v USA, ta tak věci kryté SW patenty dají do externích repo.

Samotný konflikt přece není problém. Jestli nemáš v systému nic a nebo ti balíčkovač oznámí, že méně vybavený xine-lib nahradí supervybaveným libxine1 jsou přece ekvivalentní činnosti. Prostě to nainstaluješ a hotovo.

[multi]

odkdy je debian nebo *buntu i586? co pamatuju tak to je i386

[BMX]

Jo, ještě by mě zajímalo, jak je to s těmi aktualizacemi, má ubuntu také delta (rozdílové) balíky, nebo aktualizovaný balík tahá celý znovu?

[alblaho]

Ubuntu tahá vždy celý balík. Ale nikdy jsem tím nějak zásadně netrpěl. A upřímně řečeno, že by stahování aktualizací v openSUSE bylo nějak zásadně zrychlené, to jsem si ani nevšiml.

[BMX]

To já jsem si právě všiml, tak se ptám, jestli je to tak, jak jsem si myslel. Jinak obecně to bude i tím, že podle mého subjektivního dojmu opensuse vydává záplaty častěji než Ubuntu. Nevím jestli to je tím, že má více chyb, nebo naopak více pracují na jejich odstraňování.

[alblaho]

To záleží. Já tu mám skoro rok odstáté Ubuntu a to přijde nějaká oprava maximálně jednou za týden. Ale hned po releasu to bývá frkot.

Řekl bych, že updatů té suse 11 bylo tak v normě, možná i míň, než bych čekal.

[BMX]

No zkus si porovnat nějaké porovnatelné updaty (třeba kernel). Tam to udělá docela hodně. I když je pravda, že zase moc updatů kernelu jsem u Ubuntu neviděl. Oni to rovnou prdnou do další verze za půl roku.

[Michal Kubeček]

Záleží na tom, jak je rychlé spojení mezi vámi a repository. U mne to je u větších balíčků (OpenOffice, jádro, ...) dost výrazný rozdíl. Pokud je ale spojení rychlé (třeba u lokálního mirroru dostupného přes ethernet), může být použití delta RPM naopak pomalejší, zvlášť na pomalejších počítačích. Dřív šlo používání delta RPM vypnout, ale teď už bohužel ne.

[regine]

KDE 4.1 mě zklamalo

Plný souhlas. Nepřečetl jsem si před mou instalací (jako obvykle má chyba), že KDE 4.1 není stabilní.

http://www.suseportal.cz/forum/kontextove-menu-kompresovat#comment-20340

[Michal Kubeček]

Yast v tomhle funguje docela dobře, nicméně si myslím, že je celý takový překomplikovaný. Zobrazuje příliš mnoho informací. … Stahování bezpečnostních záplat je zase druhý extrém. Ve výchozím nastavení se zobrazuje jen malinkatý dialog s jedním povšechným indikátorem průběhu.

Tohle se mi nějak nezdá. Uživatelské rozhraní modulů sw_single (instalace software) a online_update (online update) je naprosto stejné.

[Michal Vyskočil]

Nebyla to v případě updatu spíš ta bublina od opensuse-updateru?

[Michal Kubeček]

Aha, to by bylo možné. Ten jsem zkusil jednou nebo dvakrát a pak jsem ho zavrhl právě proto, že neukazuje skoro žádné informace o tom, co vlastně dělá.

[alblaho]

Ano, myslel jsem tu bublinu

[BMX]

Tak v Yastu je modul "online aktualizace", není třeba to dělat přes aplet v panelu. Asi by bylo blbé, kdyby ta bublina byla přes půl obrazovky, jan proto aby ukazovala vše co chcete

[alblaho]

Bublina jen vyskočí a upozorní na ikonku v trayi. Ale ten dialog, co se zobrazí po kliknutí na tu ikonku, tak ten by větší být mohl, protože má v podstatě jen jeden indikátor průběhu.

[anicka]

Ano, myslel jsem tu bublinu

A nemyslel jsi nahodou tu Bublinu?

[Michal Vyskočil]

A tahle má nějaký indikátor průběhu?

[Käyttäjä 11133]

Pomohlo až nahození "universe" repozitáře PACMAN. Jenže v tomto repozitáři byl (světe div se) taky ten kodek, co už se nainstaloval pro ty eMPétrojky a to vyvolalo konflikt. Vyřešil jsem to nějakým kliknutím na "ano, přepsat" nebo tak něco, ale příjemné to nebylo.

A nechceš nám to třeba nahlásit do bugzilly? V Novellí bugzille je komponenta "Packman repository" kam můžeš ten problém strčit. Pokud náhodou nemáš účet do novellí bugzilly, tak můžeš napsat třeba mail na konferenci, nebo přímo vývojáři. Stačí si přes web najít ten balíček, který dělá neplechu a tam už je mailto odkaz. Oprava by měla být triviální, jen o tom problému musíš někomu říct.

[CEST]

Uvádí se, že největší výhoda openSUSE je Yast. Já s tím souhlasím. Vrcholem elegance to není, ale rozsah věcí, co jdou naklikat, je značný a řadě lidí to může pomoct.

Tak tak. Osobne bych SUSE/OpenSUSE/Madrivu/Ubuntu videl pro usera, kterej chce ten linux zkusit. V tehle distrech je myslim hodne veci pres klikani. Zatimco ale SuSE a Mandriva (tusim) preferuje jejich vlastni konfiguracni nastroje (Yast a Mandriva ma taky neco, tusim driv to byl DrakeConf), tak pokud se nepletu, tak v ubuntu muze clovek strachat i rucne, aniz by se neco podelalo. S tim souvisi i ...

Osobně mám hrůzu z parsování nejrůznějších konfiguráků, jejich prezentace v klikátku a opětovné generování. Yast to ale zvládá, co se stane, když se do konfiguráků hrábne ručně, jsem nezkoušel. Na nějaké problémy jsem ale narazil.

Navim, jak to dela Yast ted, ale driv (jeste nekde snad kolem verze 7) jsem mel suse na firewall a rucne jsem zmenil konfiguraci site v /etc/sysconfig/network-scripts/ifcfg-ethX. Kdyz jsem pak nahodil yast, nainstaloval nejakej balik a ukoncil yast, tak jsem zjistil, ze konfigurace site v ifcfg-ethX je v pytli a je tam zase stara. Pak jsem nasel /etc/rc.suseconfig (nebo tak neco) a tam byla originalni konfigurace site, takze jsme to zmenil tam. Podobne se zachoval i Mandrake (resp. DrakeConf), kdyz jsem udelal rucni zmeny do /etc/hosts.allow a po spusteni drakeconf, drobne upravy v konfiguraci security+firewallu a ukonceni, byly zase moje upravy pryc.

Takze driv si yast s rucnima upravama nelamal hlavu, proste vzal svoji vlastni konfiguraci a soubory prepsal. A pochybuju, ze by dneska nacital originalni konfiguraky, protoze v tech se obvykle da nastavit spousta ruznych (i hruznych) veci a nemusel by to zvladnout. Jinak ale kdyz clovek provedl upravu v /etc/rc.suseconfig a pak spustil a ukoncil yast, tak pri ukonceni se vygenerovaly novy konfiguraky site ifcfg-ethX s provedenou zmenou v /etc/rc.suseconfig. Takze minimalne to slo takhle rucne menit.

Ale proto moc SUSE a Mandrivu v lasce nemam, protoze kdyz se naucim, kde ma jakej program konfigurak, tak to pak nastavim i v ostatnich distrech. V suse mi to je ale nanic, protoze tu moji rucni konfiguraci bude yast prepisovat (nebo si musim jeste pamatovat, kam suse uklada svoje nastaveni pro jednotlivy sluzby).

[BMX]

Co jsem slyšel, tak konfiguráků přepisovaných takto násilně Yastem ubývá. Výhodou Yastu je, že má frontend i v ncurses, takže jede i bez X.org. Napříkl Sax2 vám určitě přepíše xorg.conf, na druhou stranu, pokud ho nespouštíte, nic se nestane. Opět to má svoji výhodu. Mám-li rozbitý xorg.conf, sax2 mi ho opraví do pouřitelného stavu. Všecho má své pro a proti.

[koty]

Přesněji, SaX udělá kopii původní konfigurace a vytvoří úplně nový soubor. Původní konfigurace je pak xorg.conf.saxsave. Jinak pokud dnes nějaký modul přepisuje ručně udělaný konfigurák, měl by buď zazálohovat nebo upozornit, že hodná něco zlikvidovat. Pokud neudělá ani jedno, je to na Bugzillu.

[Käyttäjä 11133]

Navim, jak to dela Yast ted, ale driv (jeste nekde snad kolem verze 7) jsem mel suse na firewall a rucne jsem zmenil konfiguraci site v /etc/sysconfig/network-scripts/ifcfg-ethX. Kdyz jsem pak nahodil yast, nainstaloval nejakej balik a ukoncil yast, tak jsem zjistil, ze konfigurace site v ifcfg-ethX je v pytli a je tam zase stara. Pak jsem nasel /etc/rc.suseconfig (nebo tak neco) a tam byla originalni konfigurace site, takze jsme to zmenil tam. Podobne se zachoval i Mandrake (resp. DrakeConf), kdyz jsem udelal rucni zmeny do /etc/hosts.allow a po spusteni drakeconf, drobne upravy v konfiguraci security+firewallu a ukonceni, byly zase moje upravy pryc.

Verze 7 to je kolik let?

[Michal Kubeček]

Hodně - jestli mne paměť neklame, poslední verze z této řady (7.3) byla vydána na podzim roku 2001.

[Kaacz]

I mne se to nelibilo ze Yast ma svoji hlavu .. ted ale tu osuse 11 mam a zatim jsem nenarazil .. proste uz to asi dodelali pekne systematicky spravne mozna proto dotycne moduly yastu trochu dele najizdi, nez si nacte konfiguraky a zpracuje ..

[anicka]

Ale proto moc SUSE a Mandrivu v lasce nemam, protoze kdyz se naucim, kde ma jakej program konfigurak, tak to pak nastavim i v ostatnich distrech.

A já blbec pořád stěhuju konfiguráky, aby byly podle FHS a tedy umístěné stejně jako v ostatních distrech...

Ve verzi 7 to přepisovalo konfiguráky, tak je to dneska určitě přepisuje taky, a my susí vývojáři flejmujeme na abíčku, místo abychom s tím něco udělali - tak nějak to bylo myšleno?

[alblaho]

A já blbec pořád stěhuju konfiguráky, aby byly podle FHS

Aničko, ty jsi geniální. Díky za tento komentář

[Michal Kubeček]

A já blbec pořád stěhuju konfiguráky, aby byly podle FHS a tedy umístěné stejně jako v ostatních distrech...

Možná právě tím vzniká nekompatibilita s distribucemi, které FHS v lepším případě ignorují, a někdy to působí dojmem, jako by layout byl vytvořen jako záměrně odporující FHS. :-)

[BMX]

No mě se na Suse právě líbí, že tam takhle hodně makáte na Softwaru, místo aby jste plýtvali energií na vytváření image nejlepší distribuce (TM), jak todělají jiní

Měl bych na vás takový dotaz. Když bych chtěl Opensuse nějak podpořit, je vhodné zakoupit třeba krabicovou verzi na suseportal.cz?

Nebo doporučujete něco jiného?

[BMX]

Tak koukám, že prodejcem je Softportal a výrobcem Bluepoint Solutions od Filipa Molčana. Máte na ně nějaké vazby, dělají vám distributora, nebo lze podpořit i přímo Opensuse? Suseportal, předpokládám, je asi také spíše od Bluepointu než od vás.

[Käyttäjä 11133]

Měl bych na vás takový dotaz. Když bych chtěl Opensuse nějak podpořit, je vhodné zakoupit třeba krabicovou verzi na suseportal.cz?

Proč si nekoupíš krabici od Novellu?

[BMX]

Na to už jsem taky koukal. Cizí měna, cizí lokalizace, Měl jsem na mysli něco jako Suse ČR.

[Käyttäjä 11133]

cizí lokalizace

No já nevím, já z té krabice instaloval a překlady tam jsou úplně ty samé, jaké jsem commitnul do překladatelského SVNka. Takže cizí lokalizace asi fakt ne... No a že nakupuješ v Euro? Však žiješ v Evropě, ne?

[BMX]

Pošlou ti to na dobírku? Ono to asi bude chtít nějaký Paypal nebo co

[BMX]

A není tam ani euro, ani Czech republic na výběr

[Furyk]

Tys neco hulil? Kdyz uz kupujes software tak si kup Windows! :)

[anicka]

Když bych chtěl Opensuse nějak podpořit, je vhodné zakoupit třeba krabicovou verzi na suseportal.cz?

Popravde receno, mozna to bude znit divne... ale prestoze nakupem novelli krabice SUSE teoreticky podporis, myslim, ze to neni vubec potreba. Novell neni vubec chuda firma - tech par drobnych za krabici (a vlastne asi ani par drobnych za tisic krabic) neudela zadny rozdil, zajimaji ji spis velci zakaznici, co u ni utrati radove miliony dolaru. Kazdopadne, Novell zatim o openSUSE pecuje predpisove a neskudli na nem. Takze, penize zas az tak moc nepotrebujeme. Potrebujeme lidi.

Lidi, co budou psat dokumentaci, posilat patche a bugreporty, prebirat od susich zamestnancu balicky a starat se o ne v OBS, radit lidem na forech nebo IRC, psat recenze... a nebo proste jen rikat kamaradum, ze to sice vubec necekali, ale ta jedenactka uz se da i pouzivat

[BMX]

Tak bugreport "amarok se zhroutil" odesílám věrně již několik let . OK. Podívám se na suse.wiki a zaregistruji se na suseportale. Je to sice od bluepointu, ale nic lepšího v ČR není

[Michal Kubeček]

A je ten bugreport doplněn o backtrace? Nebo reprodukovatelný testcase?

[BMX]

Amarok vždycky vyhodí takový kratší telefonní seznam toho, co dělal, při čem a proč se shroutil a doporučí adresu, kam tyto vygenroané informace poslat. Tak to vezmu, napíšu e-mail a vložím tělo této zprávy vyznačené: ---cut here----

[Käyttäjä 11133]

starat se o ne v OBS

Snad by se mohlo počkat až bude Contrib Mít přidaných něco jako 1000 repositářů z OBS není zrovna příjemné...

[Kaacz]

a nebo proste jen rikat kamaradum, ze to sice vubec necekali, ale ta jedenactka uz se da i pouzivat

No, asi jsem v teto pozici. Ac jsem byl sam na jinem distru, prisel cas na zmenu a byla prijemna. Takze uz jsem "zblbnul" asi 5 kolegu (uzivajicich Fedoru ci Kubuntu) ze uz maji "zelene zviratko" v praci ci doma. A stacilo se jen zminit jak to FUNGUJE. Dokonce mne uz predbehli, na pracovnim kompu mne prechod na osuse teprve ceka .. hehe. A po jejich zkusenostech se prihlasilo par dalsich, ze by to taky zkusili. To je dobra odezva.

Bohuzel firemni standardy jsou jine, uzivani linuxu na desktopu v nich neni. Takze jsme v tezkem undergroundu a pouzivame ho nacerno Ono kdyz clovek pracuje u LAN/WAN siti tak co jineho ze ?

[kouzer]

Osobně Suse ani OpenSuse nepoužívám, ale nějak nemohu uvěřit, že by byl yast vnucován jako jediný nástroj na konfiguraci systému... To není možné nainstalovat Suse bez něj a editovat konfiguráky a instalovat balíčky zypperem?

[anicka]

Samozřejmě, že to všechno jde Pravda, musím se přiznat, že instalaci bez yastu jsem ještě nezkoušela (ale někde je zdokumentovaná), ale na nainstalovaném systému ho (přiznávám to nerada - testovat by se mělo) občas už nikdy nepustím.

Na SUSE bez yastu vlastně už není nic moc zajímavého, je to pak takové yet another distro. Což mi ale vlastně naprosto vyhovuje

[kouzer]

..občas už nikdy nepustím..

Asi špatně čtu, ale tohle nechápu.

[Käyttäjä 11133]

YaST je ten nástroj s jehož pomocí se openSUSE instaluje, takže anička provede instalaci pomocí grafického instalátoru (YaST) a pak už YaST prostě nezapíná -> nepoužívá jej na konfiguraci.

[kouzer]

Aha, díky za vysvětlení.

[Kaacz]

Ano i ja jakozto uzivatel KDE (taky kvuli tomu ze to davam obycejnym lidem okolo, zvykli z windows nejsou tak vydeseni) jsem byl donucen opustit Fedoru. Vnucovane KDE4 je ve stadiu nepouzitelnosti, kdovi jestli verze 4.2 bude pouzitelna ..

A protoze linux na desktopu uz nekolik roku pouzivam v praci i doma, zkusil jsem OpenSuSE 11, ktere, jak proklamuje, chce byt soucasti enterprise uzivani.

Musim rici ze nastalo prijemne prekvapeni

Z pohledu "Fedoraka" (upozornuji ze neznam Debian-like distra, opravdu srovnavam s RH-like a pokud nejake distro ma take neco lepe, budiz mu to prano. )

1) instalacka nevypada jako Win3.11

2) kdyz mam dual boot OS s windows - a) nenamasti mi GRUB implicitne do MBR ale pekne slusne do bootsectoru oddilu, b) na novem disku vhodne umozni dat do MBR standardni zavadec, c) existujici oddily windows pekne pripoji pod /windows .. aby to nebylo jen tak ruzove, na jednom kompu (1 OS) s oblastmi jiz predem vyrobenymi mi nechtel pouzit 20GB oblast na / a chtel mi znicit 200GB datovou oblast a rozdelit ji na 16+184GB .. ale na to reseni je, pod levym butonkem v expert modu

3) osuse mi nabizi stale jeste stabilni a POUZITELNE KDE 3.5 (budiz pochvaleno!)

4) online updater v systray je z KDE4 a hned jsem ho vyhodil

5) yast update nabizi jen kriticke zaplaty = min zmen pro BFU (nesahat dokud to slape). Takze jsem si musel nechat poradit menu: Balicek - Vsechny balicky - Aktualizovat pokud existuje novejsi verze .. voila vyjede seznam k updatovani a muzu to korigovat. Jinak opet slova chvaly na moznosti yast managery balicku (vyhledavani a filtry).

6) potesilo mne uzivani delta balicku .. mluvi se o tom kolik roku .. a vetsina dister pri aktualizaci vetsich balicku (Openoffice) taha cca x00MB bleee. pravdou je, ze cim dal tim min je to zajimave

7) yast update mne ohromil novym engine (bye-bye yum looser). Nejen ze je svizny a pouzitelny i na 256MB ram (na kterych je yum sebevrazda). Hlavne mne ohromilo okamzite reagovani na zaskrtnuty balicek. S bajecne vyresenym nabidnutim moznosti co s tim budeme delat (treba pri zmene standardniho balicku za Packman verze).

8) a naposledy yast: pridani repozitaru je neco uzasneho.. kdo nepridaval do Fedory repos Atrpms nevi o cem mluvim .. hehe. Ocenuji ze nad pridavnymi repos drzi SuSE "ochrannou" tvrdou ruku (alespon nad temi co jsou v nabidce pridani, neplati uz tolik o exotickych ziskanych pres oneclick) a nevznika anarchisticky bordel jako u mnoha distribuci.

9) kdyz neco nemuzu najit, staci priskrtnout i "Popis" v hledani (napr. pro Superkaramba). Pripadne jit na web OpenSuse a vyhledat v Oneclick (ja napr. chtel Putty)

10) dale mne oslovil postoj SuSE ke kodekum a firmware. Fedore jakozto US dsitribuce podelana predem z cehokoli, co ma blizko ke slovu patent, postupne odstranila i to co tam driv bylo (vcetne vlajecek do prepinace klavesnice, coz dodnes nechapu . Tam kde jine distribuce se tvari ze o tom nic nevi, SuSE boduje. Co trapeni ma clovek kdyz si na Fedore prihodi Livnu kvuli driverum na Grafarnu a Xine pro Kaffeine .. a chce zaroven i MythTV z Atrpms .. neustaly zapas verzi provazanych balicku z tech dvou repos (wow, dependency Hell).

11) Firmware: Takze na Fedore po upgrade mi USB scanner Acer/Benq prestal fungovat a musel jsem dlouho googlit, nez jsem zjistil, ze uz nemam v OS firmware. To same platilo pro ostatni firmware a clovek pak zase resil, kde je sehnat, cim to vydolovat z .dll windows driveru (pro tv kartu je skript soucasti ZDROJOVEK video4linux) anebo bojovat s 2 verzemi z livny a atrpms. OSuSE 11 mne prekvapilo .. pripojim scanner - lup .. firmware je tam a jedeme. Pridam DVBT-TV kartu (Hauppage-T Nova, Asus P7131H/D, Flyview) .. kde se vzal tu se vzal firmware a jedeme. Upozorneni: to ladeni v Yastu je pro analog TV, nesnazit se tam ladit DVBT.

12) Ted se tesim na vyzkouseni podpory Wacom tabletu, snad uz nebudu muset do xorg.conf davat rucne ty sekce pro nej. A mozna se nebude muset resetovat Xserv po pripojeni tabletu

13) DualMonitor mne teprve ceka v praci, ale to je zalezitost klikani v nvidia config.

Takze zatim po instalaci na nekolik stroju od Celer4@2GHz 256MB RAM v PC v obyvaku s MythTV po pracovni Core2D@3GHz 4GB RAM a k tomu notebook Thinkpad T43 (kolega na Thinkpad X61) jsem nenarazil na nic co bych musel "resit" .. pravdou je ze jsem vzdy mel HW na kterem bezi "cokoliv" (napr. i Solaris). Moje uziti desktopu: office-like, media (DVBT nahravky), site ve worku.

Myslim ze SuSE ma desktop dost dotazeny, samozrejme primarne pro enterprise nasazeni. Pokud pujde stale timto smerem, ma sanci nabidnout desktop opravdu pro bezne uzivatele (dodnes me beha mraz po zadech kdyz si vzpomenu, jak u kolegy v Ubuntu po nedetekovani monitoru, kdy to nabizelo max 800x600, jsme po dlouhem googleni zjistili v konferenci, ze mame V KONZOLI napsat "dpkgfujfuj cosi cosi cosi").

[anicka]

12) Ted se tesim na vyzkouseni podpory Wacom tabletu, snad uz nebudu muset do xorg.conf davat rucne ty sekce pro nej. A mozna se nebude muset resetovat Xserv po pripojeni tabletu

Mně můj chodí na SUSE sám od sebe "odjakživa" - ale je fakt, že mám opravdu předpotopní model

[Kaacz]

No na fedore klikatko nebylo, musel jsem si vygooglit co mam rucne dopsat do xorg.conf. A tablet musi byt pripojen pri startu X. Tablet ma dcera u sveho kompu, takze to budu jeste chvili (par dnu) trvat nez tam dame zelene zviratko

[alblaho]

dodnes me beha mraz po zadech kdyz si vzpomenu, jak u kolegy v Ubuntu po nedetekovani monitoru, kdy to nabizelo max 800x600, jsme po dlouhem googleni zjistili v konferenci, ze mame V KONZOLI napsat "dpkgfujfuj cosi cosi cosi"

Tak zrovna tohle není ani moc závislé na distribuci. Zrovna displej na mém Acer noťasu Ubuntu poznalo a openSUSE se seklo. I když přenastavit to šlo tím SAXem. Prostě v každé distribuci najdeš něco funkčního a něco nefunkčního.

Jinak závěr z tvého zápisku jsem pochopil, že Fedoru fakt ne . Ubu a Suse mi přijdou jako rovnocenní konkurenti a mám z nich radost. Zrovna teď preferuju Ubuntu, ale pokud mě něčím naštve, je dobré mít kam utéct.

[Kaacz]

Neslo o to, jestli detektne .. kazde distro neco zmamla pri instalaci. Slo mi o to jak to user-friendly OPRAVIT.

No priznam se, trosinku jsem si zaprehanel. Teda jsem tim trochu reagoval na vykriky ubuntaku jak je ubuntu uzivatelsky prijemne . Protoze tohle umi resit i Fedora pomoci "menu>system>zobrazeni". Z konzole pripadne LOGICKYM "system-config-diplay" .. to najde zkusmo i BFU ! Opravdu mne nenapadlo poustet jakesi dpkgfujfuj (clovek by si na tom jazyk zlomil) a navic s nicnerikajicimi parametry . Navic u Fedory, kdyz byl problem, nejjednodusi bylo dat z TXT konzole init 3 (aby byl klid), smaznout xorg.conf a pustit ten system-config-display. Nahodil si safe (vesa) gui a slo to nastavit a testnout pomoci startx.

SuSE je pro mne v pozici podobne jako byla Fedora - je to vyvojova vetev komercniho produktu, stoji za tim nekdo kdo ma zajem aby to fungovalo. Bohuzel RedHat moc desktop nezajima. Fedora byla zajimava brzkou implementaci novych driveru a kernelu (pro lidi co si to upravdu ale opravdu nehodlaji kompilovat). On ale uz takovy boom hw neni. OpenSuSE - to neni komunitni anarchie, ktere se obavam u *buntu distribuci. Nadseni je prima vec, ale kazdeho jednou nadseni prejde.

Jinak na OpenSuSE mam samozrejme jeste "par otazek". Nemuzu najit kde bych zmenil driver grafarny. Sax nabizi jen zmenu PARAMETRU current driveru. To prave ve fedore slo jednosuse prenastavit vyse uvedenym GUI. Treba zamena nv za nvidia ci naopak. U SuSE se mi na jednom PC stalo ze po nainstalovani bin driveru z repos mi to po restartu na nej preslo samo, na druhe masine jsem zustal na vesa (kupodivu to nezvolilo ani nv) a musel jsem to enablovat/switchnout z konzole.

A ted mi Yast zacal jecet ze mam na serveru plny disk.. a nevim jak mu to rozmluvit grrr .. samozrejme ze DATOVY disk vyhrazeny pro tv serialy je porad plny. Kouka se na to 5 lidi pres domaci sit, takze je tam kdeco a probihaji boje, co se odmaze . DVBT s MythTV je uzasny plnic disku . Tak kdyby nekdo osuse ctenar vedel .. strycka google se asi ptam spatne, porad mi predhazuje cosi o rozdelovani disku yastem.

[Kaacz]

Bych upresnil ... samozrejme ze JA vim kde a jak textove v xorg.conf zamenim driver. Stejne tak umim pouzit i "vi" (v Solarisu asi jedina varianta), ale proc masochismus, kdyz male veci jdou rychle a prehledne editovat v "mc" :-P ... Jde mi ale o GUI reseni pro normalni lidi.

[Käyttäjä 11133]

Nemuzu najit kde bych zmenil driver grafarny. Sax nabizi jen zmenu PARAMETRU current driveru.

man SaX2

To prave ve fedore slo jednosuse prenastavit vyse uvedenym GUI.

V GUI to zatím nejde, zadej si požadavek do bugzilly

Tak kdyby nekdo osuse ctenar vedel ..

Určitě to půjde udělat několikařádkovým patchem :D

[Kaacz]

Diky, tohle info mi staci. Ja mel pocit, ze to tam urcite bude a ja spatne koukam. Verim tomu, ze suse to bude mit dotazene .. mozna to je tak i schvalne aby si to BFU nerozdrbali.

[koty]

Možnost přenastavit ovladač grafické karty přímo v GUI chybí os verze 10.cosi skutečně schválně. Každopádně, pokud si myslíte, že by tam měla i přes ohrožení BFU být, dejte to do Bugzilly.

[Kaacz]

Budiz. Jeste koukam ze mi Yast stale pise, ze kartu mam Vesa Framebuffer Graphics i kdyz je tam NV 8800GT, kterou nedetekoval pri instalaci. Neni ani moc stara ani moc nova tak nevim .. Jo a bezim samozrejme na nvidia driveru z repos, akorat jsem to musel z konzole nahodit. Na notebooku s Ati po pridani driveru a rebootu to na nej najelo samo.

Mno, rozkoukam se a zacnu "studovat" a spolupracovat.

[Kaacz]

.. na jednom kompu (1 OS) s oblastmi jiz predem vyrobenymi mi nechtel pouzit 20GB oblast na / a chtel mi znicit 200GB datovou oblast a rozdelit ji na 16+184GB ..

Tady bych si ASI odpovedel: Instalator v te 20GB oblasti zrejme nasel puvodni Fedoru a snazil se ji zachovat. Mozna by se mel napred zeptat. Ta naprava pres levy butonek a expert mod totiz neni pro normalni lidi. Takhle spatne asi dopadne kazdy pokusitel linuxu, ktery tam uz ma jinou distribuci a chtel by ji nahradit.