Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
apt-get install gcc-avr avr-libc gdb-avr avrdude
Tiskni Sdílej:
do jazyka symbolických adres(běžně nesprávně nazývaný assembler)A nejmenuje se to náhodou strojový kód?
BTW: Mohli byste mi doporučit nějaký mikrokontroler(nebo spíš SoC) na kterém by se dalo rozjet linuxové jádro? Pokukoval jsem po architektuře AVR32, protože už jsem se hrál s ATtiny a mam jen pozitivní zkušenost jenže v GMku nic takového nemají a 1000 kusů by mi bylo k ničemu.
Ne, strojový kód je vytvořen až z lidsky čitelného jazyka symbolických adres(instrukce, labely - to stroj moc nezajímá;o)
Pokud vim linux běží až na 32 bitové avr architektůře, zde budu psát jen o osmibitech...Pokud vim linux běží až na 32 bitové avr architektůře, zde budu psát jen o osmibitech...AVR32 je 32-bitová architektura mikrokontrolerů(SoC´s?) od Atmelu na kterých asi Linux běží(
/usr/src/linux-2.6.25.10/arch/avr32
). Ale jak říkám, nepatří zrovna k nejdostupnějším.
postavit si JDM programator mi prislo jednoduchsie nez programtory pre atmelNejjednodušší programátor se udělá tak, že se natvrdo propojí čtyři dráty paralelního portu s čtyřmi vývody na tom mikroprocesoru. Zapojení najdeš tady: http://www.stud.fit.vutbr.cz/~xvasic11/cl.cpld/img.php?id=jtagc&alt=Cheap+JTAG (zapojení pinů 18-25 na zem není nutné a spojení pinů 8, 11 a 12 taky ne) a v avrdude se tento programátor jmenuje xil. Umí jenom programovat, neumí ladit. V případě, že chceš chránit port, je možné vložit mezi port a procesor buffer. Až zjistíš, že ti AVR vyhovuje víc, než PICy, tak si můžeš pořídit něco lepšího. Na netu se povaluje dost návodů, jak si postavit nějaký klon programátorů/debuggerů od Atmelu doma...
Ja si ted hraju s OvisLinkem WL 5460AP, asi bych hledal neco s vetsi ROM, ty 2MB jsou dost malo.
Ale hlavne bych shanel neco na cem pobezi primo OpenWRT, ne jen nejaka jeho odvozenina. Se ted do toho svojeho bazmeku snazim dostat IPv6, ale pridani do jadra hazi SEGFAULT. Navic jadro je 2.4.18 opatchovane ze SDK od vyrobce (je tam RTL8186, ta odkazovana vec ma nejakej jinej o trochu MIPS).
Proste bych vzal neco kde beha genericky OpenWRT, clovek se tak vyhne zavislosti na silen toolchainu, kterym treba nektere veci nezkompiluje.
BTW: zrovna vcera jsem si psal zapisek do blogu o tom jak sestavit a rozbehat vlastni fw pro RTL8186, kde je veskera dokumentace v azbuce. Bohuzel jsem si oteverl jedne bookmark v okne se zapiskem, a po kliknuti na zpet jsem nemel RelationID.
Ta ATMega ma i v sobe i pameti?To netuším, spíš jsem ho uvedl jen jako příklad co si představuji pod pojmem jednočip. Třeba takové AT32AP7000, které AVR32 Linux podporuje, je plně funkční SoC(i když teď čtu, že tam šaškují s nějakými boardy…budu se na to muset ráno pořádně mrknout) a s těmi parametry a za ty ceny…
Protoze to je to jediny co je na tech deskach, samozrejme krome bizuterie okolo ethernetu a wifi.A právě ta bižuterie mi docela vadí. A vůbec, proč pamět, NAND, BIOS a já nevím co ještě musí být na samostatném čipu, když by se to do té jedné mrchy dalo pěkně integrovat?
Jenže pak to bude dostupné jen jako BGAčko a to doma nezapájíš.Teď jsem zjistil, že ty AVRka nejsou jednočipy ale SoC bez paměti i uloženého prostoru(prostě úplně to samé co je na Edimaxech). Ta deska se všemi těmi periferiemi určená k programování také nepatří zrovna k nejlevnějším. Existuje vůbec nějaký jednočip s pamětí a úložným prostorem vše na jednom integrovaném obvodu?
Mám to na řízení topení.A nehodily by se zrovna na tyto činnosti více právě ty malé Atmely?
Ty RouterBoardy jsou sice pěkný, ale na tuhle aplikaci zbytečně předimenzovaný a nenažraný.A hlavně optimalizované na sítové operace. A také co se velikosti týče, nic moc.
Jen zdroj nebo krabice k tomu stojí stejně jak celej ten Edimax.To jsou jen šmínky pro lenochy. Trafo se dá použít i od ťamanců a pixli mi otec sbouchal doma na koleňe.
A nehodily by se zrovna na tyto činnosti více právě ty malé Atmely?Ne, nejlevnější deska s AVRkem a ethernetem vyjde na cca 4.000,- Kč, což při 4 místnostech dělá naprosto nesmyslné náklady.
Ta ATMega ma i v sobe i pameti?Nejméně 1kB RAM, nejméně 4kB flash, nejméně 512B EEPROM - podle typu.
Děkuji, těším se na další, jen tak dál.
Zdravím, jsem tak blbej? Nebo prostě tenhle seriál nemá pokračování?