Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Víte že můžete odebírat mé blogy pomocí RSS? (Co je to RSS?)
Od určité doby jsou všechny texty které zde publikuji verzované na Githubu.
Jestliže najdete chybu, nepište mi do diskuze a rovnou jí opravte. Github má online editor, není to skoro žádná práce a podstatně mi tím usnadníte život. Taky vás čeká věčná sláva v commit logu :)
V minulém díle jsem rozepsal jak vypadají moje bajtkódy. Jak se k nim ale dostat? Přes moje původní obavy se ukázalo, že neoptimalizující kompilátor je v případě, že existuje abstraktní syntaktický strom krásně jednoduchý.
Ke každému prvku AST stromu jsem přidal metodu .compile(code_context)
, která do code_context
objektu zkompiluje sebe sama, tedy vloží do něj patřičné literály a do bajtkódu vloží instrukce pro jejich použití.
Například pro objekt Self to vypadá takto:
def compile(self, context): context.add_bytecode(BYTECODE_PUSH_SELF) return context
Pro objekt představující čísla už je to trochu složitější, neboť je třeba prvně číslo vložit do seznamu literálů:
def compile(self, context): index = context.add_literal_int(self.value) context.add_bytecode(BYTECODE_PUSH_LITERAL) context.add_bytecode(LITERAL_TYPE_INT) context.add_bytecode(index) return context
V bajtkódu je vložená instrukce PUSH_LITERAL
, poté typ literálu a jeho index.
U binární zprávy je krásně vidět, jak se prvně zkompiluje čemu se má zpráva poslat a poté teprve samotná zpráva:
def compile(self, context): context.add_literal_str_push_bytecode(self.name) self.parameter.compile(context) context.add_bytecode(BYTECODE_SEND) context.add_bytecode(SEND_TYPE_BINARY) context.add_bytecode(1) return context
Prvně se resolvne název, poté se zkompiluje obsah parametru a poté se tento obsah pošle objektu na názvu. Poslední řádek context.add_bytecode(1)
určuje počet parametrů, což je u binárních zpráv vždy jeden.
Krásně se to kombinuje s objektem Send
, který specifikuje fakt že se má něco něčemu poslat:
def compile(self, context): self.obj.compile(context) self.msg.compile(context) return context
Prvně zkompiluj objekt kterému bude něco posílat, což muže být třeba Self
, poté samotnou zprávu, což může být třeba výše uvedená BinaryMessage
.
Asi nejzajímavějším a nejsložitějším na zkompilování se ukázal Object
:
def _add_slot_to_bytecode(self, context, name, value): boxed_name = String(name) boxed_name.compile(context) value.compile(context) context.add_bytecode(BYTECODE_ADD_SLOT) def compile(self, context): obj = ObjectRepresentation() obj.meta_set_ast(self) obj.meta_set_parameters(self.params) index = context.add_literal_obj(obj) context.add_bytecode(BYTECODE_PUSH_LITERAL) context.add_bytecode(LITERAL_TYPE_OBJ) context.add_bytecode(index) for name, value in self.slots.iteritems(): self._add_slot_to_bytecode(context, name, value) context.add_bytecode(SLOT_NORMAL) for name, value in self.parents.iteritems(): self._add_slot_to_bytecode(context, name, value) context.add_bytecode(SLOT_PARENT) if self.code: new_context = CodeContext() obj.meta_set_code_context(new_context) for item in self.code: item.compile(new_context) obj.map.code_context = new_context return context
Složitost je do velké míry dána tím, že jsem se rozhodl, že objektové literály budu vkládat mezi literály jako poměrně jednoduché objekty, které nemají nic moc kromě parametrů předvyplněno. Vyplnění probíhá ve chvíli, kdy je objekt vytvořen.
Výše je možné vidět, že je nejdřív vytvořen prázdný objekt, do kterého je uložena jen AST reprezentace pro pozdější referenci a seznam parametrů, které přijímá. Celý zbytek je pak dodán až dynamicky za běhu - všechny sloty, všechny parent sloty a samozřejmě když obsahuje kód, tak je vše rekurzivně provedeno i pro kód.
Když už jsem měl hotový triviální kompilátor, rozhodl jsem se také napsat si k němu jednoduchý disassembler (ehm, disbytecoder), tedy něco co mi čitelněji zobrazí zkompilovaný kód. V podstatě to funguje inverzně ke kompilátoru; postupně bere instrukce a jejich parametry a překládá je na mnemotechnické zkratky instrukcí:
Napsal jsem to celé maximálně triviálně:
def _compute_index(bytecodes_len, bytecodes): return str(bytecodes_len - len(bytecodes)) def disassemble(bytecodes_bytearray): disassembled = [] bytecodes = [ord(c) for c in bytecodes_bytearray] bytecodes_len = len(bytecodes) while bytecodes: index = _compute_index(bytecodes_len, bytecodes) bytecode = bytecodes.pop(0) if bytecode == BYTECODE_SEND: send_type = bytecodes.pop(0) send_type_str = { SEND_TYPE_UNARY: "UNARY", SEND_TYPE_BINARY: "BINARY", SEND_TYPE_KEYWORD: "KEYWORD", SEND_TYPE_UNARY_RESEND: "UNARY_RESEND", SEND_TYPE_KEYWORD_RESEND: "KEYWORD_RESEND", }[send_type] number_of_params = bytecodes.pop(0) disassembled.append([ index, "SEND", "type:" + send_type_str, "params:" + str(number_of_params) ]) continue elif bytecode == BYTECODE_PUSH_SELF: disassembled.append([ index, "PUSH_SELF" ]) continue elif bytecode == BYTECODE_PUSH_LITERAL: literal_type = bytecodes.pop(0) literal_index = bytecodes.pop(0) literal_type_str = { LITERAL_TYPE_NIL: "NIL", LITERAL_TYPE_INT: "INT", LITERAL_TYPE_STR: "STR", LITERAL_TYPE_OBJ: "OBJ", LITERAL_TYPE_FLOAT: "FLOAT", LITERAL_TYPE_BLOCK: "BLOCK", LITERAL_TYPE_ASSIGNMENT: "ASSIGNMENT", }[literal_type] disassembled.append([ index, "PUSH_LITERAL", "type:" + literal_type_str, "index:" + str(literal_index) ]) continue elif bytecode == BYTECODE_RETURN_TOP: disassembled.append([ index, "RETURN_TOP" ]) continue elif bytecode == BYTECODE_RETURN_IMPLICIT: disassembled.append([ index, "RETURN_IMPLICIT" ]) continue elif bytecode == BYTECODE_ADD_SLOT: slot_type = bytecodes.pop(0) slot_type_str = { SLOT_NORMAL: "SLOT_NORMAL", SLOT_PARENT: "SLOT_PARENT", }[slot_type] disassembled.append([ index, "ADD_SLOT", "type:" + slot_type_str, ]) continue return disassembled
Pokud se někomu zdá ten kód trochu divný a říká si proč jsem třeba nepoužil tuple místo listů, nebo proč tam šaším s přetypováváním na stringy, tak odpověď je RPython magie. Výsledek vypadá zabalený v samotné Selfové syntaxi například takto:
(| literals = (| l <- dict clone. | l at: 0 Put: "ObjBox(Object(slots={benchmark: Object(slots={i: IntNumber(0), i:: AssignmentPrimitive()}, code=[Send(obj=Block(code=[Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(i)), msg=BinaryMessage(name=<, parameter=IntNumber(1000000)))]), msg=KeywordMessage(name=whileTrue:, parameters=[Block(code=[Send(obj=Self(), msg=KeywordMessage(name=i:, parameters=[Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(i)), msg=BinaryMessage(name=+, parameter=IntNumber(1)))]))])]))]), run_benchmark: Object(slots={start_time: Nil(), start_time:: AssignmentPrimitive(), end_time: Nil(), end_time:: AssignmentPrimitive()}, code=[Send(obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(primitives)), msg=Message(interpreter)), msg=KeywordMessage( name=runScript:, parameters=['objects/stdlib.tself'])), Send(obj=Self(), msg=KeywordMessage(name=start_time:, parameters=[Send(obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(primitives)), msg=Message(time)), msg=Message(timestamp))])), Send(obj=Self(), msg=Message(benchmark)), Send(obj=Self(), msg=KeywordMessage(name=end_time: , parameters=[Send(obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(primitives)), msg=Message(time)), msg=Message(timestamp))])), Send(obj=Send(obj=Send( obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(end_time)), msg=BinaryMessage( name=-, parameter=Send(obj=Self(), msg=Message(start_time)))), msg=Message(asString)), msg=BinaryMessage(name=+, parameter=' ')), msg=Message(print))])}))"; at: 1 Put: "StrBox(benchmark)"; at: 2 Put: "ObjBox(Object(slots={i: IntNumber(0), i:: AssignmentPrimitive()}, code=[Send(obj=Block(code=[Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(i)), msg=BinaryMessage(name=<, parameter=IntNumber(1000000)))]), msg=KeywordMessage( name=whileTrue:, parameters=[Block(code=[Send(obj=Self(), msg=KeywordMessage( name=i:, parameters=[Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(i)), msg=BinaryMessage( name=+, parameter=IntNumber(1)))]))])]))]))"; at: 3 Put: "StrBox(i)"; at: 4 Put: "IntBox(0)"; at: 5 Put: "StrBox(i:)"; at: 6 Put: "StrBox(run_benchmark)"; at: 7 Put: "ObjBox(Object(slots={start_time: Nil(), start_time:: AssignmentPrimitive(), end_time: Nil(), end_time:: AssignmentPrimitive()}, code=[Send(obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(primitives)), msg=Message( interpreter)), msg=KeywordMessage(name=runScript:, parameters=[ 'objects/stdlib.tself'])), Send(obj=Self(), msg=KeywordMessage( name=start_time:, parameters=[Send(obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(primitives)), msg=Message(time)), msg=Message(timestamp))])), Send(obj=Self(), msg=Message(benchmark)), Send(obj=Self(), msg=KeywordMessage( name=end_time:, parameters=[Send(obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message( primitives)), msg=Message(time)), msg=Message(timestamp))])), Send(obj=Send( obj=Send(obj=Send(obj=Send(obj=Self(), msg=Message(end_time)), msg=BinaryMessage( name=-, parameter=Send(obj=Self(), msg=Message(start_time)))), msg=Message(asString)), msg=BinaryMessage(name=+, parameter=' ')), msg=Message(print))]))"; at: 8 Put: "StrBox(start_time)"; at: 9 Put: "StrBox(start_time:)"; at: 10 Put: "StrBox(end_time)"; at: 11 Put: "StrBox(end_time:)". ). disassembled = (|| ("0", "PUSH_LITERAL", "type:OBJ", "index:0"), ("3", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:1"), ("6", "PUSH_LITERAL", "type:OBJ", "index:2"), ("9", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:3"), ("12", "PUSH_LITERAL", "type:INT", "index:4"), ("15", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("17", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:5"), ("20", "PUSH_LITERAL", "type:ASSIGNMENT", "index:0"), ("23", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("25", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("27", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:6"), ("30", "PUSH_LITERAL", "type:OBJ", "index:7"), ("33", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:8"), ("36", "PUSH_LITERAL", "type:NIL", "index:0"), ("39", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("41", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:9"), ("44", "PUSH_LITERAL", "type:ASSIGNMENT", "index:0"), ("47", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("49", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:10"), ("52", "PUSH_LITERAL", "type:NIL", "index:0"), ("55", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("57", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:11"), ("60", "PUSH_LITERAL", "type:ASSIGNMENT", "index:0"), ("63", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("65", "ADD_SLOT", "type:SLOT_NORMAL"), ("67", "PUSH_LITERAL", "type:STR", "index:6"), ("70", "SEND", "type:UNARY", "params:0"), ("73", "RETURN_TOP"), ("74", "RETURN_TOP"), ("75", "RETURN_TOP"), ("76", "RETURN_TOP") ). bytecodes = (|| 3, 3, 0, 3, 2, 1, 3, 3, 2, 3, 2, 3, 3, 1, 4, 6, 0, 3, 2, 5, 3, 6, 0, 6, 0, 6, 0, 3, 2, 6, 3, 3, 7, 3, 2, 8, 3, 0, 0, 6, 0, 3, 2, 9, 3, 6, 0, 6, 0, 3, 2, 10, 3, 0, 0, 6, 0, 3, 2, 11, 3, 6, 0, 6, 0, 6, 0, 3, 2, 6, 0, 0, 0, 4, 4, 4, 4 ).
(Kód byl pro větší přehlednost zalomen)
Původně jsem měl výsledek obalen v JSONu, ale nakonec mi kamarád připoměl, že součástí experimentu s tinySelfem je vyzkoušet používat jeho objektové literály, čehož je výsledkem výše uvedený výpis.
Tedy interpreter vypisuje jako debug věci v syntaxi sama sebe. Nutno dodat, že je to celé zatím neotestované, neboť ve chvíli kdy byl tento blog napsán nebyly v tinySelfu podporovány ani pole, ani slovníky a jedná se tedy spíš jen o takový experimentální nástřel. Tomu taky odpovídají ty AST stringy na začátku, které jsou silně nepřehledné, a které to bude chtít časem určitě vylepšit.
Příště se už konečně podíváme jak vlastně uvnitř vypadá interpreter a smyčka vykonávání příkazů.
Tiskni Sdílej: