Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Posledni dobou jsem se zacal zajimat o KDE trosku vic do hloubky, protoze ma podle mne do budoucnosti(KDE 4) ohromny potencional. Vcelku me mrzi zcela nepodlozene polopravdy mnohych odborniku(at uz radoby odborniku nebo skutecnych).
Jednou z oblibenych polopravd je to ze KDE zabere mnozstvi pameti. To je sice na jednu stranu pravda, ale na druhou stranu dalsi spustene programy uz zaberou, diky sdilenym knihovnam (teda pokud sou napsane pod kde), minimum pameti. Myslim ze ve finale je KDE + Konqueror + Kword mene narocna kombinace nez Fluxbox + Firefox + OOwriter)
Pokracovani priste du spatTiskni Sdílej:
Nevím, ale podle mne XFce + GTK aplikace jsou naprosto ideální a rychlou volbou. Prohlížeč Epiphany, editor BlueFish, Sylpheed na poštu, Gaim jako netový kecátko... Občas když potřebuji něco officového, tak použiji AbiWord či Gnumeric (tedy pokud přijde něco od úřadů, tak OO.o využiji)... Občasná kontrola twořeného webu v Konqueroru, Opeře a MS IE mě nějak netrápí, aplikace jedou jen občas.
KDE na mých 256 MB použitelné, ale ppoommaallee, XFce se všemi aplikacemi, které mám spuštěné jede pořád ještě přijatelnou rychlostí.
imho jedinej problem KDE je pomalej start aplikaci, sice se to v 3.4 hodne zlepsilo (a prelink pomuze) ale porad by to jeste slo lip :) velkej memory footprint je jen legenda - rozdil je v tom ze kdecka natahnou spoustu knihoven do pameti pri startu takze obsazena pamet vypada hruzostrasne zatimco "minimalisticky" winmanazer bude maly ale kdyz spustim tolik apps abych dosahl stejne funkcnosti jako moje vypilovany kdecka nebude to o nic lepsi.
soucasny stav :
KDE 3.5, opera, krdc (rdp klient), amarok (prehravac), kopete (im klient), knotes (lepici papirky), klipper (vylepseny clipboard), klaptop, kwalletmanager, plus nejaky ty ovladace hlasitosti, mixery atp.
fyz. pamet : 512M - 30% used, swap 0% used
Ano, souhlas, ze KDE je dneska rychle a pouzitelne prostredi, mam dojem (delam na nekolika pocitacich stridave), ze Gnome se v case neustale spomaluje a pomuze az jeho zrestartovani (odhlasit a prihlasit je lekem), nemusim moc takovou integrovanost, jakou KDE i Gnome nabizeji, osobne mi GTK aplikace svym vzhledem a chovanim vyhovuji ponekudsi vice, takze volba byla jasna, pokud jsem nechtel vysokou miru integrovanosti, XFce, ktere ani netrpi spomalovanim, jak jej vidim u Gnome.
Osobne se mi velice moc libi WindowMaker, ma jednu vadu, neni nastartovano GTK, takze start techto aplikaci trva malinko dele. Stejne tak ale v XFce trochu dele (pokud nezaskrtnu ze pri startu ma startovat i QT) startuji i KDE aplikace, ale da se to zvladnout, moc mi jich nejede, psal jsem vyse, obcas Konqueror a Opera, cely cas mi jede Skype.