Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
/etc/init.d/ssh
iptables
i upgrade jádra v jedné řadě je běžné, upgrade řady jádra jsem já osobně dělal poprvé – v době začátků 2.4 jsem na nějaký server ani nepomyslel A o samotné jádro ani tak nešlo, že mám zakompilovanou podporu filesystému na kořenovém disku a ovladač síťové karty přímo do jádra jsem si kontroloval několikrát. Spíš jsem se bál nějaké nekompatibility v glibc
, module-init-tools
apod. A nebo selhání HW – dokud se harddisky a větráky točí, je vše v pořádku, ale jakmile se zastaví a mají se znovu roztočit, může to být problém…
ssh
), je to stejně k ničemu. Ale při vzdáleném restartu jde samozřejmě o to minimalizovat riziko toho, že počítač nenaběhne, takže každé opatření, které ošetří nějaký potenciální problém je užitečné. Pravda, dalo by se dát tam nějaký staticky slinkovaný init
, který bude testovat třeba přítomnost nějakého souboru, a pokud jej do 10 minut od restartu nevytvořím ručně připojen přes ssh
, restartuje počítač s fallback konfigurací. Ale server i já jsme v době restartu byli v Praze, takže to už by bylo situaci neúměrné opatření
Last login
je snad čas přihlášení, ne? Ale jinak je fakt, že jsem to rekonstruoval dodatečně, během té akce jsem myslel hlavně na to, jak to co nejrychleji zprovozním, až se to s novým jádrem nerozběhne
su -
a nastavovat si, abych se mohl změnit na roota bez hesla. Rootovské heslo si nepamatuju a pamatovat si ho odmítám.
#
a $
jsem si tak nějak pamatoval, že se v souvislosti s promptem používají. Že v tom je ještě takováhle logika mi uniklo.
Tiskni Sdílej: