Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Vím, proč lítá balon, i když v něm není skrytá vrtule. Vím, co jsou radiový vlny. Vím, jak funguje zobrazování u klasického CRT monitoru. Ale všude, kde se vysvětluje princip televizní obrazovky, se předpokládá pouze jedno pevné rozlišení. Zobecnění na možnost přepínat rozlišení, jako to mají počítačové monitory, si laskavý čtenář doplní sám. Ale jak?
Všude (třeba na wikipedii) je popisován ten známý princip: elektronové dělo vytřeluje elektrony, ty jsou elektromagneticky vychylovány a trefují se do červených, modrých nebo zelených fluorescenčních terčíků. Ale když si představím nějakou matici takových terčíků, je to vždy matice o x×y
bodech, tedy žádné změny rozlišení. A různé korekce obrazu (změna výšky, šířky, soudkovitost atd.) by také byly problém – znamenalo by to mít terčíky na nějakém pružném podkladu, párkrát bych upravil deformaci obrazu, a pak by to někde prasklo…
Chápu, jak je to u LCD panelů. Tam je opravdu pevná maska, displej má nějaké nativní rozlišení a ostatní rozlišení zobrazuje buď jako zmenšený obraz nebo umožňujě obrazem na displeji posunovat, nebo nověji se snaží dané rozlišení emulovat a obraz přepočítávají (smysl čehož mi uniká).
Ale jak to dělají ty klasické CRT monitory? Trpaslíci, kteří při změně rozlišení jednu matici terčíků dají pryč a novou tam nasadí, to asi nebudou…
Tiskni Sdílej:
Jednoduše: kam ten paprsek dopadne, tam se to rozsvítí. Proto jsou body na monitoru trochu chlupaté, zejména na těch starších s trojúhelníkovým uspořádáním bodů (invarové, nebo jak se jim říká).V zásadě máš pravdu. Konstrukce je taková, že maska (normální nebo trinitronová) nedovolí paprsku pro určitou barvu dopadnout jinam než na luminofor příslušné barvy. Takže skutečně, kam to dopadne, tam to dopadne a rozsvítí se to. Zbývá tedy vyřešit jediný problém, a to je řádkový a snímkový kmitočet. Staré monitory (před cca 15 lety) mívaly pár kmitočtů napevno a dokázaly ze synchronizačních signálů rozpoznat, který z nich to je - a pro nic dalšího nefungovaly. "Moderní" monitory multisync mají obvody, které jsou schopny pracovat v širokém rozsahu kmitočtů. Podle synchronizačních signálů se automaticky nakalibrují tak, aby vodorovná i svislá rychlost pohybu paprsku odpovídala logickému umístění bodu na obrazovce. Není v tom žádná věda.
Znamenalo by to do monitoru posílat digitální data obohacená o informace, co má být zjemněno, ale to by teoreticky neměl být problém…
Což prakticky znamená data ve vyšším rozlišení. Pro 1600*1200 (na 19'') snad nikdo antialiasing nepotřebuje
Co jsem poznal Corel, tak si bez něj nebo něčeho podobného těžko představuju grafiku. Zažil jsem kdysi i Venturu, při instalaci x hodin u generování písmen, dneska by to možná bylo jiné, ale je to pro mne pěkná vzpomínka .
: To proč? Že to nemá budoucnost?
Těch "srágor" tam jsou přece 3 vrstvy, padaj na ně 3 paparsky, vždycky se někam trefěj, takže jde "jen" o vyštelování? /Nebo ne?)
Díky všem. Tak už zbývá jediná otázka: jaké rozlišení má zhruba ta stínící maska resp. luminofory? Nebo jinak, z kolika těchto fyzických bodů se zhruba skládá jeden pixel? Tipoval bych, že to musí být v řádu minimálně stovek… A když je fyzické rozlišení monitoru daleko vyšší, než jaké používají grafické karty, neuvažovalo se o tom nějak tohle využít pro antialiasing? Znamenalo by to do monitoru posílat digitální data obohacená o informace, co má být zjemněno, ale to by teoreticky neměl být problém…Kdepak stovky! Je to sotva pár desítek procent.