Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Tento zápisek byl redakcí smazán.
Tiskni Sdílej:
Ikdyž vzhledem ke zvolené formě článků a s jejich množstvím čuju, že kdybych věděl všechno, tak by se mi tvé počínání nejspíš nelíbilo.Co vadí na formě?
Je bezva, že máme v Gnome tolik na výběrHmm, mně se zdá, že až moc. Neměl bych nic proti tomu, kdyby vznikaly nové typy aplikací, ale třeba přehrávačů jako-iTunes je až moc a neumí nic, co by ty druhé neuměly... Každopádně jsem rád, že sis vybral.
No, kdybych neviděl tvé screenshoty, také bych si na Lifereu vzpomínal už jen matně
PS: myslel jsem, že používáš Gnome od počátku. Docela se divím, žes přešel. Také jsem se dlouho držel Gnome, protože se mi více líbilo, prostředí mi přišlo tak nějak ergonomičtěji navržené, ale nakonec jsem se zaťatými zuby přešel na KDE (nejen kvůli file dialogu a rychlosti Qt, ale i kvůli dalším věcem, přičemž se mi ale nelíbilo), a zvyknul jsem si rychle a už bych se asi nevracel. (Tohle nemá být pokus o flame, ale jen osobní pocity)
ftp.gnome.org
(jako veřejné FTP), můžeš zadat i konkrétní adresář, zadej tam název dle libosti a ono se ti to zobrazí na ploše (příp. nikde nebo jinde) jako vzdálený adresář...
gqview ftp://ftp.nejaky-server.cz/obrazek.jpgtak si mohu tak akorát něco. Pokud zadám
gwenview ftp://ftp.nejaky-server.cz/obrazek.jpgvyskočí na mne autorizační dialog, a po zadání správných údajů tam mám kýžený soubor. S http se to samozřejmě obejde bez autorizace. A občas je fakt pohoda, když se v Krusaderu jednoduše připojím k ftp, a pak stačí jen stisknout F4 nad souborem, který potřebuji upravit. Tady ty blbinky občas hodně usnadní život.
$ eog http://feannatar.hostuju.cz/fedora/images/listen-preview.png
. Výsledek: obrázek se otevře. Zkusím gimp na ftp s autorizací. Nefunguje. Http? Funguje. Co z toho plyne? Aplikace dostatečně integrované do gnome s tím nemají problémy, ty ostatní jsou na tohle defacto nepoužitelné (zkusil jsem to otevřít i z nautila, příkazem otevřít v programu GIMP se stejným neúspěchem). Takže, aplikace od aplikace...
Pokud jde o Krusader a F4... Osobně jsem dlouho hledal náhradu za windowsího Servant Salamandra (po přechodu na linux) a jediná jakžtakž použitelná v GUI byl krusader, ale i ten mi v lecčems nevyhovoval. Když jsem začal koketovat s CLi zamiloval jsem si mc a na správu souborů už nic jiného nepoužívám... Tam se taky připojím na ftp a zmáčku F4 pro editaci a navíc vypadá všude stejně, ať už v GNOME nebo v KDE nebo v čistém terminálu
Když jsem začal koketovat s CLi zamiloval jsem si mc a na správu souborů už nic jiného nepoužívám... Tam se taky připojím na ftp a zmáčku F4 pro editaci a navíc vypadá všude stejně, ať už v GNOME nebo v KDE nebo v čistém termináluNo jo, ale co kódování? (Něco v ISO, něco v UTF.) Pokud to mcedit umí, docela by mne zajímalo, jak to přepínat.
Ja osobne by som asi mal nutkanie na akykolvek Mac hodit Ubuntu s GNOME. Chvilu som Mac pouzival a nejak mi to "nesadlo". Napriklad menu aplikacie v hornej liste sa mi moc nepozdavalo..
Celkovo mi ten system ucaroval a jednotlive aplikacie su naozaj dobre navrhnute, ale z niekolkych dovodov mi interface GNOME pripada lepsi. Mozno az sa k nemu dostanem na dlhsiu chvilu (par tyzdnov), zmenim nazor.. Len pls no flame - len sa snazim reagovat na tvoju otazku.