Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Jednoho dne už se zdál starý domácí (rodinný) počítač příliš pomalý na nějakou slušnější práci (převod videí na dvd) a tak se rozhodlo, že se počítač trochu upgraduje...
Tak jsem otevřel Kmail (verze 1.10.1 za použití offline IMAP) a koukám a nestačím se divit. Něco není v pořádku. Proč vidím maily z dneška a za nimi maily roky staré? Filtry žádné, posuvník krátký, číslo vedle složky říká 200 položek (včera jich tam bylo 2200).
Vlastním TP R61i s integrovanou kartou X3100, jenže drivery jsou naprosto o ničem...
Pravděpodobnost vyřešení je značné záporno... Nainstaloval jsem compiz 0.5.0, fajn hračička, rychlé, "použitelné" . Jenže mám problém...
Nastartování proběhne vpořádku, běh taky. Přepnuli však do konzole ALT+F1 a zpět tak vidím černou obrazovku s čtverčkem původního obrazu pro prvním místem kurzoru. Kurzorem můžu hýbat a taky se mění podle například textových políček za ním. Jenže obrazovka je černá... klávesnice nefunguje CTRL+ALT+BACKSPACE nefuguje...
Problém jsem pozoroval i u Berylu verze 0.1.4 0.2.0 a compizu 0.3.6
Jediné co mám je hláška v konzoli nahozeného compiz-start:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
compiz: pixmap 0x10002f2 can't be bound to texture
compiz: Couldn't bind redirected window 0x1400029 to texture
Nenapadá vás něco
UPDATE: Stačí vypnout Sync to blank (nebo jak se to jmenuje) ;)
No krátce jsem se pozastavil nad článkem o CFS scheduleru na rootovi. No a tak si říkám, mám dvacet minut... proč ho nevyzkoušet.
Sosnu kernel 2.6.20 patch na 2.6.21-rc7 a samotný CFS patch verze 5. Samotný scheduler je Completely Fair Scheduler – naprosto spravedlivý plánovač.
No patchování, kompilace a instalace jádra se obešla bez větších incidentů až na zjiśtění, že nvidia driver prostě musíte pokaždé reinstalovat pro každé jádro po každém startu. Nic praktického...
Já jsem pružnost systému testoval tak: pustit normální systém s X. Pustit hudbu (MP3) a konzoli s 16 tabama. V prvním jsem spustil top a na dalších 15 program sh super_pi 20 (1 Milion desetiných míst).
29.12.2006 23:42
| jak jsem pochodil a nepochodil
| 
| Přečteno: 1210×
| Komentářů: 18, poslední 3. 1. 2007
| Hodnocení: 67 % (3 hlasů)
Všude říkají jak je to snadný a přeci není.
Tentokrát ne v aboslutně černém. Přibyla mi tiskárna Xerox Phaser 3117. Která hlásá, že má ovladače pro linux... Jenže to by přece nebylo tak jednoduchý.
Nainstaluji. Co vidím při tisku testovací stránky? Nic. Dioda na tiskárně ani nezabliká (tzn. to znamená, že příjmá data.). Ovladač je generován cups 1.0 (ppd soubor) a pro cups 1.1 přičemž mám verzi 1.2.6. Usilovně jsem se s tím mořil. Ráno vyzkoušel ubuntu 6.06 tam CUPS nejel prozměnu vůbec. V kubuntu to bylo lepší, ale furt stejnej problém. Pak jsem při googlování narazil na SPL II language což mě nakonec dovedlo k zbrusu novému ovladači splix. Ze kterého mi fungovali ovladače pro Samsung ML-2010 a ML-2550 s tím, že další jsem netestoval.
Cesta je to dobrá. Leč na dlouhou trať. Je vidět, že i samsung i Xerox už o linuxu vědí. Jen úsilí...
V pátek jsem ve škole (v hodině INF) sosnul SuSE 10.2 (za 6 minut), vypálil a během víkendu dvakrát naistaloval. Sám nevím, jestli to má být recenze nebo jen shrnutí dvou mých instalací.
DOPSÁNOMám slabši stroj:
Celeron 1,7 Ghz (128 cache)
DDR-I 256 MB RAM (266 Mhz)
DISK 60 GB IDE
GF NVIDIA FX 5200
Nedávno se mi podařilo dosáhnout zkompilované cinelerry s minimem padu (). Ale když přehrávám v něm video přibližně 1 MB/s tak
* Hraje zpomalaně obraz a zvuk je v pořádku (zapnutá volba Play Every frame)
* Hraje trhaně, spotřeba CPU je přbližně 75 % (55% cinelerra 20% Xorg a Copmosite) paměti (100%; swap - viz komentáře (not yet ))