Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Tiskni Sdílej:
Snaha o kopceni masoxuTakovou blbost muze napsat jenom clovek co v zivote OS X nevidel...
Gnome a GTK se ale vydalo cestou, kdy je prostě "dostupnost" je povinná pro všechny.Aspoň vidíš jak se běžným desktopem už dnes počítá do budoucna. Nikdo nepředpokládá, že za takových deset let ještě u nějakého budeš sedět (stejně jako před takovými dvaceti se nepředpokládalo, že ještě dobrých padesát let po vynalezení někdo bude datlovat příkazy do konzole)
GTK/GNOME 3 jsem zariznul ve chvili kdy mi z vyhladavani v nautilu udelali nejakou prisernou nepouzitelnou sracku ktera delala vse mozne jen nebyla schopna ucinne najit soubor v aktualni slozce (muj primarni poazadavek na tuto funkcionalitu).
Pak jsem chvili zil na XFCE4 ale nejak se mi okoukalo a GTK2 me zaclo nejak srat
Ted jsem zase zpatky na KDE 4 ktere se zda byt uz v mnohem lepsim stavu nez kdyz jsem ho opoustel... na mem stavajicim HW je KDE4 stejne svizne jako XFCE, navic nektere typy aplikaci ktere pouzivam jsou ve sve QT verzi/alternative v mnohem lepsim stavu nez jejich GTK3 verze/alternativy
BTW: a co Windowmaker? Trochu si s ním hraji – KDE 4 mi to sice nenahradí, ale jako odlehčený desktop to nevypadá špatně.
GTK/GNOME 3 jsem zariznul ve chvili kdy mi z vyhladavani v nautilu udelali nejakou prisernou nepouzitelnou sracku ktera delala vse mozne jen nebyla schopna ucinne najit soubor v aktualni slozce (muj primarni poazadavek na tuto funkcionalitu).Mne prijde vyhledavani v aktualni slozce v Nautilu uplne ok. Co si mel za problem? Jednoduse napises nazev souboru nebo jeho cast a prvni vysledek je z aktualni slozky. Co me naopak prijde jako docela na nic je rekurzivni vyhledavani, kdy u vysledku se stejnym nazvem nevidime informaci, ve kterem adresari je soubor (alespon vzhledem aktualnimu) ulozen, coz ho cini nepouzitelnym v pripadech, kdy mame mnoho souboru se stejnym jmenem roznesenych po adresarych.
Ako sa to tak vezme, áno shadery sú pekne pomalé, ale ako rasterizer trojuholníkov funguje dobre. Na také bežné akcelerované vykresľovanie okienok (bez tieňov a podobných blbostí) by malo byť viac-menej ideálne.
ale většina dnešních notebooků už má dotykovou obrazovkuO RLY?
Tlačítka nahoře mi přijdou zvrácená. U nás text čteme zleva doprava a odshora dolů – a nejdřív si člověk přece přečte, co kam ukládá a až pak klikne na tlačítko.
A celkově by si to chtělo ujasnit, jestli děláme rozhraní pro šmatlací placky nebo pro desktopy – obojí moc dohromady nejde.
A celkově by si to chtělo ujasnit, jestli děláme rozhraní pro šmatlací placky nebo pro desktopy – obojí moc dohromady nejde.Funguje ti v GNOME 3 pravé tlačítko myši? Jak se ti scrolluje bez kolečka? Dokonce mi přijde že ani moc nepočítali s přesouváním čehokoliv po obrazovce (stejně se tim jen zašmatlává displej). GNOME 3 už se teď používá stylem přesun, ťuk, přesun, ťuk. Na obrazovce s vysokým rozlišením a myší je to o to otravnější, že se člověk docela dost najezdí. Já si myslím, že je to úplně nad slunce jasné a není potřeba si ujasňovat vůbec nic. Já jen čekám kdy domimplementují tlačítko, po zmačknutí kterého na mě vypadne plná palba v podobě GNOME 2 a budu moci zase naplno využít klávesnici a myš, když už se mi teda po stole válejí (a plochu).
Pamatuji ještě 14" monitory s rozlišením 640×480 a taky se na tom dalo pracovat. Dneska i ta „nudle“ má na výšku mnohem víc (jak cm, tak px). Můžeš to brát prostě ne tak, že máš na výšku málo, ale že máš na šířku místo navíc.
Dá se to smysluplně využít pro různé postranní panely (jak v aplikaci, tak v DE) nebo mít dvě okna vedle sebe. Není potřeba nutně šetřit místem ve vertikálním směru – zvlášť u dialogových oken, která nebývají maximalizovaná na celou obrazovku.
Dialogy typicky nevyužívají celou výšku obrazovky → pokud je tam málo místa, může být okno na výšku větší, rezerva tam je.Ja teda preferuji, kdyz se mi zobrazuje vice uzitecnych informaci nez neuzitecnych. Navic si mluvil o nejakem velmi malem rozliseni, tak jsem to vzal v potaz.
Když už dávat tlačítka jinam, tak by dávalo smysl je mít v pravém sloupci/panelu – tam můžou být hodně široká i vysoká (vhodné pro dotykové displeje + myší se do nich trefí i slepý) a třeba i s nějakou pěknou ikonou, aby člověk hned věděl, co má mačkat, aniž by louskal text. Máme širokoúhlé displeje, tak se dají využít takhle – ne mít na šířku spoustu zbytečného volného místa a na výšku ho mít pořád málo a šmudlat tlačítka do záhlaví okna.Zacinam byt rad, ze jsme se u Gnome zatim dockali jen tlacitek v zahlavi.
Takže s tím čtení zleva doprava a shora dolů nesouhlasíš? Nebo ti nevadí se vracet zpět nahoru a hledat tam tlačítko, které bylo vždycky vpravo dole?
V tom panelu může být hlavní tlačítko taky vpravo dole a jednak nad ním můžou být další věci – filtr na typy souborů, filtr skrytých souborů, náhled atd.
Nemluvě o tom, že tlačítka v záhlaví okna nabourávají klasické rozdělení rolí – co je uvnitř okna, to si řeší aplikace/toolkit a to, co je kolem – dekorace – si řeší správce oken.
alt+.
Nemám tušení, jaký dialog používá Qt v prostředích založených na GTK+...
Kdyby to stále ještě nešlo, tak tohle video možná někomu pomůže pročistit žaludek.To mi nepřijde tak špatný.
Wooooow! Its awwwwesome! The last one looks most exciting.... I love animations and miss them badly in Gnome 3
Chybí ti tam komentáře (tedy až na ty dva, které jsou úplně na nic).
Třeba pro to, aby i ostatní věděli, co tím autor zamýšlel a k čemu by to mohlo být dobré. Takle tam je jen pár zabalených returnů a pointa nikde.+1
jj, to byl ten YCP, který pak přepsali do Ruby… ale nevím o tom, že by to někdo použil pro aplikaci mimo SuSE
~/tmp
a v cronu uklízecí skript, který věci starší dvou dnů přesouvá do ~/tmp/Archive/%Y-%m/
. Velmi praktické a trvale uklizené.
~/tmp
asi 2GB děsnýho bordelu, u většiny souborů nevim co jsou zač a kde se tam vzaly. Ukázka:
a.out
Archive.dll
extract-vmlinux
Half-naked girls help police catch speeders.mp4
index.html
inset2.cpp
inset2.S
J-Gaarder-Sofiin-svet_letni-cteni.rar
main.c
main.cpp
mh
pdb2txt
Resources
syslinux.tar.gz
wg
...
...
V čem je to dobrý nápad?
$ du -s temp/ 160G temp/
Mám v tempu o dost víc dat, ale nevěřím, že by seskupení podle data nějak výrazně pomohlo. Spíš je potřeba ty soubory promazat nebo zařadit do složek nějak tématicky.
rm -rf ~/tmp
A jestli se nepletu, tak nic jako renamefd()To by prosím pomohlo jak?
To máš asi jako kdybys v databázi přidával nové záznamy stylem:
SELECT max(id) + 1 FROM tabulka; … INSERT INTO tabulka VALUES (id, …);
Jasně, že by to většinou fungovalo a ta pravděpodobnost kolize je malá… ale přesto to tak nikdo soudný dělat nebude – buď použiješ sekvenci nebo jiný zdroj identifikátorů nebo to aspoň uděláš jako atomickou operaci s patřičným zamčením všech dotčených záznamů.
Viz také /usr/share/doc/tmpreaper/README.security.gz
Přirovnání zcela mimo kontext…
Nikoli, je to v principu totéž. Dokonce ta chyba může mít horší následky než v SQL (tam narazíš na duplicitu primárního klíče a ten INSERT se neprovede1).
Jakkoli je ta pravděpodobnost malá, je to prostě špatně – měla by to být atomická operace, transakce. Ano, člověk si může říct: pro moje potřeby to stačí, s tímhle rizikem se dá žít, stejně nemáme nástroje, jak to udělat líp… ale pořád je třeba mít na paměti, že je to nedokonalé, špatné řešení (ne se tvářit, že problém neexistuje).
[1] horší by to bylo s mazáním nebo aktualizací záznamů…
... jenže mezi tím jsem soubor třeba přepsal, nebo ho něco vymění a mv pak hejbne z jiným souborem. ...Prostě jsem uvedl několik příkladů. Zkuste si ještě najít, kdysi se o takových různých čističích dočasných adresářů často mluvilo, právě kvůli těm race-conditions, jako bezpečnostní díry.
renamefd()
. Zatím jsem se nedozvěděl ani o jenom útoku, který by toto volání řešilo. Tím mám namysli útok bez něj proveditelný a s ním už neproveditelný.
A mám takový podezření, že ani od tebe ani od franty se popisu takového útoku nedočkám.