Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Poslední den konference úrovní přednášek určitě neklesl, právě naopak. Po opět poměrně brzkém vstávání ("ale já mám ještě noc" mi na sobě samém moc nefunguje) začal den přednáškou Václava Pergla z Keria - Agilní plánování projektů aneb jde to i bez Gantta. V oblasti technik plánování projektů jsem naprostý zelenáč, ale vtipná a živá přednáška spoustu objasnila. Ve zkratce, oproti klasickým technikám (dlouhá několikaměsíční počáteční analýza, při které je práce rozdělena na jednotlivé hodiny i několik měsíců dopředu) se při agilním programování - konkrétně metodě SCRUM - postupuje v malých, většinou dvoutýdenních iteracích. Výchozím bodem je seznam chtěné funkcionality, malý tým dostane za úkol nějakou tu funkcionalitu vyvinout, členové si každý den krátce poreferují, co udělali včera a rozdělí si úkoly. Odpadá tedy dlouhá plánovací část na začátku, produkt je navíc prezentován průběžně, ne až nakonec, a to zásadně na produktu samotném, ne ve slidech.
Přednáška Martina Junka z Aimtecu v agilním programování pokračovala, vysvětlovala metodu Extrémního programování. Vždycky jsem si říkal, že to, jak programuju, je opravdu extrém; tohle je ale něco úplně jiného. Základní principy jsou podobné, jak už jsem popsal výše, hlavní specifika tvoří např. pravidelný refaktoring (refaktoring = přepsání staré fce za účelem vylepšení stavby programu a jednoduššího přidávání nových fcí - ty se dokonce při této technice neustále vytvářejí stylem refaktorovat, vyvinout, otestovat), časté vydávání malých verzí, tedy i častější zpětná vazba, nebo např. párové programování, kdy za cenu cca. 15% zpomalení danou vlastnost vyvíjí společně dva programátoři, díky čemuž je výsledná implementace čistější, vychytanější, zkrátka lepčejší.
Následovalo představení Gitu pod taktovkou Jana Kasprzaka (jen pro pořádek, to je ten, který přivezl ty šílené a šíleně oblíbené skákací..podložky?..gamepady? společně se hrou, ve které se do rytmu skáče po šipkách a při které člověk vypadá skoro stejně srandovně, jako když hraje tenis na WII. Ještě dodám, že Honza asi hodně trénuje, protože skákal opravdu rychle a přesně, až se tomu věřit nechtělo : ). Povídání o Gitu bylo zajímavé velmi, a to dokonce tak velmi, že vám ho Honza v nejbližší době tak trochu zopakuje, prostřednictvím rozhovoru.
Poslední přednáška a tečka za celou konferencí nesla název Jasná a temná místa procesu testování v softwarovém projektu, přednášel Petr Žemla, působící jako Test Manager v České spořitelně. Přiznám se, že tohle na mě bylo už trochu moc entrprájs, a tak vám tady toho moc nezreprodukuju. Možná jen malá perlička v reakci na předchozí přednášky - ve vývojových centrech molochů jako je ČS je model vývoje pravým opakem toho, co nám bylo dnes prezentováno - využívá se klasického vodopádového modelu.
A to už je z celé konference vše, ještě oběd, vylosování cen (dvě knížky o programování pro Windows, darované Microsoftem) a všichni už si to šinuli domů (pro mě bylo teda finálním "odjeď!" vypnutí wifiny : ) . Celkový pocit je výborný, přecejen vypadnout na pár dní z normálního světa do světa ajtý není vůbec na škodu. Přednášky byly na každý pád zajímavé, technické zázemí výborné ( = konektivita do internetu a spousta prodlužovaček), jídlo výborné, ubytování...dobré ( = slabý signál wifi : ), lidi přátelští - bylo vidět, že celá akce je hodně o setkání té velké komunity, která už se nějaký ten pátek zná, že nejde v prvé řadě o přednášky, ale i o to večerní posezení, pokecání, popíjení a pozpěvování.
To by k mému osobnímu hodnocení stačilo, ještě sepíšu takový oficiálnější článek shrnující celou konferenci, takže kdo máte ještě zájem, těšte se.
Obrázky dneska bohužel nebudou, vypadla mi konektivita (802.11b forever, musím zvednout zadek a koupit pořádnou směrovku) a tahat je přes GPRS se mi moc nechce. Během zítřka je snad doplním.
Každopádně, nástroje pro připojení přes mobil v Ubuntu (tedy NetworkManager) selhaly, telefon (nokia n70 + bluetooth dongle) byl s PC spárovaný, ale i když jsem v mobilních širokopásmových vybral Vodafone Contract, zkrátka se v nabídce dostupných připojení neobjevil.
Sáhnul jsem tedy po osvědčených nástrojích a intuici, protože návody se bez konektivity poměrně špatně hledají. Pokud byste řešili to samé jako já, jděte na to nějak takhle:
Toť vše, není to nejsystémovější řešení, rfcomm zařízení se dá nastavit v /etc/bluetooth/rfcomm.conf apod. Pravděpodobně jsem vynalezl kolo, ale jako nouzovka určitě výborné a po půlhodinovém bádání se budete cítit jako mistři světa ; )
Tiskni Sdílej:
...začal den přednáškou Václava Pergla z Keria...
Já myslel, že je to nějaký šlechtic. ^_^