Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Abych nějak uvedl následující článek..., jsem člověk který se straní Flashe, co může. Ale pokud jde o složitější animované reklamní proužky, potom pragmatická mysl nemůže zvolit nic lepšího, než je právě Flash.
Rok 2020 – někdy dopoledne
Zase jsem se připojil do profilu. Tentokrát ne kvůli zábavě, dnes to byla práce, co mě probudilo do sychravého rána. Jsem, mimo jiné, síťový manipulátor třetí úrovně s operačními zkušenostmi. Kdysi se říkalo síťák. Musím přiznat, že třetí úroveň není nic extra – rovná se to osmi tisícům bodů zkušeností a ve Finsku bych byl asi nula, ale tady u nás mám jistý respekt. V celé republice je jen pět lidí, co mají v tomhle oboru úroveň čtvrtou.
Během posledního týdne jsem byl souhrou několika náhod donucen připojovat několik síťových disků na několika počítačích. Připojováním myslím mountování a zápis v fstab.
Problém centralizace a decentralizace je neustále trvajícím sporem dvou protichůdných světů. Naštěstí to nejlepší co máme je výsledkem kombinací obou přístupů a je to tak dobře. Je dobře, že například služby, které nám může poskytnout internet jsou decentralizované. Ovšem to, že jsou společně s těmito službami decentralizované i uživatelské účty, to už tak skvělé zase není.
Standardní dodávkou v distribucích běžících s KDE bývá Kaffeine. Totiž frontend, neboli přívětivé rozhraní pro přehrávání multimédií. Jeho současná ostrá verze 0.8.1 se jaksi ocitla i v mém Kubuntu 6.06 a já záhy zjistil, že umí docela dost věcí, které mi dlouho scházeli, nebo jsem je předtím prostě nenašel. Dodám jen, že mám KDE 3.5.2 s některými novějšími knihovnami.
Je už delší dobu známo, že současný způsob ovládání počítače má svoje mouchy. Jaká jsou dnes nabízená řešení? Ve způsobu chápání počítače Plan 9 (kde je všechno soubor), Squeak (kde je všechno objekt) a ve způsobech ovládání počítače GUI, ZUI, CLI, a nějaké to 3D rozhraní. Každé se hodí na něco. Ale pro běžnou, precizní, rychlou, intuitivní a cílevědomou práci s počítačem je potřeba změnit jak přístup k chápání počítače tak i přístup k jeho ovládání.
Dobře, řeknete si, ale jak by to mělo vypadat? Tak co třeba takto...: