Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Nastal čas koupit nový mobil. Původně jsem měl firemní HTC Desire, který sám o sobě není špatný, ale trpěl neskutečně malým diskovým prostorem, takže jsem neustále musel mazat aplikace. Android systémové aplikace bobtnaly s každou aktualizací a nakonec zabíraly většinu dostupného prostoru. HTC dost podivně rozdělilo disk na hromadu malých oddílů, proto volné místo v jednom adresáři nebyl dostupný jinde. Nakonec jsem mobil musel rootnout a promazal jsem předinstalované aplikace, abych uvolnil 20 MB. Ty už jsou dneska stejně fuč. HTC mě zklamalo, totálně se vykašlalo na uživatele a neuvádělo upgrady Androidu. Tohle byl špičkový mobil, ale stejně jsem měl jen Android 2.2.3. Zákaznická podpora Číňanům zjevně nic neříká.
Bylo nebylo, před dávnými věky jsme s velkou slávou spustili projekt pro otevřený multiplatformní přístup do neslavných datových schránek. Sehnali jsme zlatý poklad pro dobrodruhy, kteří náš sen naplní. Přihlásili se tři odvážlivci, dva vytrvali, jeden někde zabloudil. A vedení projektu se píchlo o růžový trn, načež usnulo. Teď je čas projekt probudit a dotáhnout do konce. Pomůžete?
Co jsem přešel na KDE4, trápí mě částečně nefunkční numerická klávesnice v programu konsole. Vůbec nefungují klávesy page up a down, home a end, přestože v ostatních aplikacích jsou bez problému. Je to zásadní problém, zkuste třeba v midnight commanderu listovat adresář s tisíci soubory jen pomocí šipek?
Linux používám už opravdu dlouho, asi od jádra 1.2.13, možná i déle. V dřevních dobách jsem tahal distribuci ze školy domů na několika balíčcích 3,5" disket, z nichž vždy aspoň jedna byla vadná, což protáhlo instalaci na několik týdnů. I tehdy byla častá odpověď na dotaz RTFM, akorát dokumentace bylo poněkud málo. To byl koneckonců jeden z impulsů, proč jsem založil Linux Hardware, který se časem vyvinul do dnešního Abíčka. Jenže něco se změnilo.
František Hucek z Linuxsoftu napsal seriál o Linuxu a protlačil jej na novinky.cz. Skvělá práce!
Jak tak koukám, vypadá to, že linuxzone si dopřává zimní spánek. Poslední článek je z 21. prosince. To mi bylo ještě 28 let. Letos mi tedy už bude třicet. S abíčkem jsem pod názvem Linux hardware začínal ještě na výšce, asi ve 23 letech (jestli dobře počítám). Toto letí.