Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Potřebuju si vyvinout takové malé zařízení, které bude řídit jednočip. Vcelku jednoznačně jsem zvolil RISC jednočip Atmel AVR (konkrétně Mega16).
Procesor je to krásný, jeho instrukce vcelku průhledné, dá se do toho dostat výsledná binárka pomocí triviálního programátoru, který se dá zbastlit za půl hodiny. To je všechno pěkné. Ovšem horším problémem je vývojové prostředí. Program ve finální podobě triviální nebude, takže vývoj stylem: nakódovat naslepo, nahrát do čipu, vyzkoušet, je cestou do pekel. Ano, je nutný simulátor. Překladač ani debuger by problém nebyl, stačí gcc-avr a gdb-avr. Simulátor už je horší. Simulavr, na který člověk všude narazí (a který je vlastně nutný i pro gdb-avr) nevypadá příliš dodělaně. Atmela asi simuluje dobře, je vcelku dobře vidět i stav CPU, ovšem práce se vstupními porty (při ladění prostě člověk potřebuje nasimulovat i reakci na to co je na vstupech) a s přerušeními - to je spíš noční můra - všechno jen ne pohodlné a efektivní (IMHO).Tiskni Sdílej:
Ve verzi 3.56 zdá se funguje skvěle pod Wine...Fakt? Mě se ho rozchodit nepodařilo, furt si stěžoval, že mu chybí Explorer.
Rád bych prodiskutoval možnosti vývoje na LinuxuZe začátku jsem používal AVR Studio ve Windows. Pak na Windows nějak nezbylo místo, takže pracuju v kate (má zvýrazňování syntaxe), překládám pomocí assembleru z AVR Studia (ten mi pod wine chodí) a nahrávám pomocí avrdude. Nějaký simulátor pro Linux jsem zkoušel, ale nějak se mi nelíbil, takže jsem nakonec zvolil cestu testování pomocí volných pinů (posílám na ně "debugovací výstupy", třeba blikající ledku, když se děje, co se má dít)
Ovšem horším problémem je vývojové prostředí. Program ve finální podobě triviální nebude, takže vývoj stylem: nakódovat naslepo, nahrát do čipu, vyzkoušet, je cestou do pekel. Ano, je nutný simulátor.Žabaři! Proč by to měla být „cesta do pekel“? Copak je tak těžký odladit program po částech přímo v hw?...