Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Sice propaguji Linux a hlavně svobodný software, ale hned u jednoho z nepoužívanějšího typu programu to porušuju. Je to internetový prohlížeč.
Kdysi dávno jsem ve Windows používal Internet Explorer, ale pak mě učitel na základce řekl, že existuje Mozilla a že to je dobrý prohlížeč. Nainstaloval jsem, ale nějak se mi to nezamlovalo, protože jsem měl v té době (2002) jen 128MB Ram a jelo to příšerně pomalu. Pak jsem ale dostal nový komp, objevil Linux a začal používat Firefox (tehdy ještě Firebird). Docela mě vyhovoval, ale přišel mě pomalý. Docela dlouho jsem s ním zápasil, ale nepovedlo se. Ale byl jsem zachráněn - objevil jsem Operu. Byla to prostě láska na první pohled.
Operu už používám víc jak rok a jsem s ní spokojen hlavně z těcto důvodů:
1) Rychlost - V tomle Opera nemá konkurenci. Na mém PC je dokonce rychlejší Konqueror v KDE. Zpátky se stránka znova nenačítá, takže je to otázka milisekund, ale i nová stránka je bleskově načtena.
2) Gesta myši - Vychytávka. Prostě držíte pravé myšítko a naznačíte třeba pohyb vlevo a jste o stránku zpět, dolů vytvoří novou záložku. Pokud si zvyknete, tak se dokážete pobyvat na webu rychleji, než kdyby jste pořád klikali na tlačítko zpět.
3) Záložkové prohlížení - Znáte určitě z Firefoxu, Konqueroru; jde o to, že se nová stránka neotevře v novém okně prohlížeče (a tím zaplní další místo v liště - pokud nějakou používáte :) ), ale objeví se pod záložkou v tom samém okně. Získáte tím větší přehled. Proto dokáží naštvat některé weby, které se snaží za každou cenu otevřít odkaz v novém okně.
4) Paměťové nároky a stabilita - Ve Firefoxu mě hodně štvalo, že pokud jsem si otevřel více stránek, tak zabíral docela dost paměti, a dokonce ji zabíral i pokud jste okna zavřeli. Se stabilitou jsou na tom oba browsery nastejno - nespadnou a nespadnou.
5) Integrovaný mailový a IRC klient - To už je jen taková třešnička na dortu. Opera obsahuje integrovaného poštovního klienta a IRC klienta. Poštovního sice nepoužívám, ale IRC využívám celkem často.
A teď bych měl zmínit nevýhody: Opera byla donedávna placená, pokud jste si ji neregistrovali, tak se vám nahoře zobrazoval banner. Jenže nedávno se Opera Software rozhodla vydat ji jako freeware, protože největší zisk má z Opery pro mobilní telefony a také z vyhledávacího políčka. Sice to není Open Source (nejsou k dispozici zdrojové kódy, takže projekt leží pouze na bedrech firmy/osoby, která program dělá), ale zadarmo to je. A nemyslím si, že by se měla opět stát placenou. No doufám, že vás to přesvědčilo o tom, že Opera, i přes nesvobodnou licenci rulezz :)
Tiskni Sdílej:
To mi přijde rychlejši alt + levá nebo pravá šipka?
ono, niekedy je vhodne rozmyslat aj dva kroky dopredu ...
opera: Preference initialization failure. File not found or could not be opened (-7)V tom případě se musím spokojit s FireFoxem/Mozillou.
Alt-Left/Right
). Taby má FF taky. Pokud chcete integrovaného poštovního a IRC klienta, tak můžete FF vyměnit za Mozilla Suite (jak je na tom SeaMonkey nevím).
(Ale nic nevnucuju, některé věci má Opera opravdu vyřešené lépe, některé zas Mozilla/Firefox.)
~/.mozilla/firefox/*PROFIL*/chrome/
a soubory UserChrome a UserCss. Jsou obsaženy příklady (UserChrome-example apod.) Strukturu nabídek ve ff zjistíte přes Dom Inspector a tuším adresu chrome://browser/content/browser.xul
. Pokud chcete, můžu vám své userChrome/UserCss poslat, ale od uvedených příkladů se zase tolik neliší. Pokud toto už víte, omlouvám se.
~/.mozilla/firefox/*Použitý-profil*/chrome/
soubor userChrome.css
a do něj zapiš toto:
@namespace url("http://www.mozilla.org/keymaster/gatekeeper/there.is.only.xul")$ toolbar[id="toolbar-menubar"] { display: none !important; }Profil dosaď, jaký používáš. Ověřeno.
firefox -ProfileManager
).
$ cat ~/.mozilla/firefox/bqshpux8.tester-miss/chrome/userChrome.css /* * Do not remove the @namespace line -- it's required for correct functioning */ @namespace url("http://www.mozilla.org/keymaster/gatekeeper/there.is.only.xul"); /* set default namespace to XUL */ toolbar[id="toolbar-menubar"] { display: none !important; }
profiles.ini
(analogicky k předchozím profilům, zkopírovat a upravit název profilu a pořadové číslo), zavři všechny firefoxy a na profil přepni přes firefox -ProfileManager