Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
super clanok +1 super je projekt clover http://ejie.me/ su to chrome taby pre explorer
mohol by niekto spravit recenziu na ReactOS www.reactos.org
Docela to vystihuje moje dojmy z pouzivani distrubuce Windows v posledni dobe, samotny system asi neni spatny, nepada, reaguje svizne ale bohuzel v zakladni instalaci nic neumi.Zkus KolibriOS, tam je v základu aspoň pár zajímavých her a dvoupanelový správce souborů.
Mám osm virtuálních ploch a několik aktivit v KDE. Mít tolik fyzických monitorů by bylo dost drahé i nepraktické.
8 fyzických monitorů je asi overkill, nicméně jak jsem si zvykl na 3, tak menší počet je downgrade a dost citelný. Kdo nikdy nepoužíval, nepochopí.Tak všichni víme, jak vypadá ideál. Jen by to chtělo vymyslet nějakou osobní dimenzi, aby to bylo kam dávat, jinak to strašně žere prostor. Co se tohohle týče, tak si víc slibuji od virtuálních brýlí.
Jen by to chtělo vymyslet nějakou osobní dimenziTak pod pojmem "osobní dimenze" bych si představil spíš tohle (to bílé prostředí)...
Zkoušel jsi někdy pouižívat více monitorů?Viz;
Já používám docela běžně 16 virtuálních ploch na dvou monitorech.To dělá dohromady 32 ploch na umístění oken ;). Třetí monitor mám vyhlídnutý už asi měsíc a půl, tak možná po vejplatě :)
16 plôch mi príde maso.Tak já jsem nezačal s 16, ale s dvěma, pak 3, 5, 7, 9 a pak teprve 16. Prostě jsem se k tomu dopracoval, jak se měnila moje filosofie ovládání. Ne že bych si nastavil 16 ploch a pak se pro to snažil najít využití, ale měl jsem využití pro víc a víc, až jsem skončil na 16 (protože na gridu 5x5 gnome 2/mate zkolabuje). Například skoro nikdy neminimalizuji aplikace. Když se potřebuji dostat pod ní (je tam třeba jiné okno, nebo ikona), tak si prostě odskočím na jinou plochu, či tam rovnou přenesu celé okno, které bylo do teď schované (ctrl+alt+šipka/ctrl+alt+shif+šipka).
ale v DWM jsou tagy a da se mit jednu aplikaci na vice plochach
Na to můžu použít i aktivity v KDE.
BTW: máš nějak ošetřený případ, kdy ti běží třeba víc Firefoxů na různých plochách (u mě aktivitách) a v jiné aplikaci klikneš na odkaz? V kterém prohlížeči se otevře – v tom, kde jsi byl naposledy, nebo v tom na stejné ploše?
Já právě používám víc oken prohlížeče. Jednak panely jsou dost nepraktické, když je jich víc, a jednak dělám v prohlížeči různé skupiny úloh (např. čtení Ábíčka, výběr a nákup hardwaru, čtení dokumentace atd.) a nechci, aby se mi to míchalo dohromady. A když jsem třeba přepnutý na aktivitu Hardware nebo Škola, tak chci, aby se nové odkazy otevíraly v příslušném okně prohlížeče a ne v tom, v kterém jsem byl naposledy (výchozí chování Firefoxu), což může být v úplně jiné aktivitě s úplně nesouvisejícími dalšími panely.
Asi si na to budu muset napsat nějaký skript/prográmek, který vybere správné okno nebo se zeptá… tak mě napadlo, jestli už to někdo nemá vyřešené
Zase tak často ne ale když už, tak si na to otevřu nové okno a v něm pár panelů, kde vybírám a čtu si dokumentaci nebo recenze – nechci, aby se mi to míchalo s hlavním oknem prohlížeče, kde mám rozečtené zase něco jiného.
Jinak ta aktivita Hardware není jen pro nákupy, ale i pro různé HW projekty a hraní si s hardwarem
Každopádně ty panely v prohlížeči jsou dost mor, když je jich moc, jsou najednou kontraproduktivní. Budu muset vymyslet nějakou lepší organizaci práce s webem. Něco jako ty sektory na pracovním stole v Básníkách
V jakém prohlížeči, jak to vypadá?
Mám poruchu schizoidní, musím pořád přepínat. Zatím mi ji nikdo nediagnostikoval. Dá se s tím něco dělat?
Ja vsechno co neni stavovy (nejaky formulare atd) zaviram
Tohle bych rád, ale chtěl bych k tomu podporu v prohlížeči, aby se taková stránka zařadila do nějakého hybridu mezi záložkami a historií, abych se k tomu mohl vrátit, abych tam měl věci, co chci přečíst později a aby tam byla třeba i historie (odkud jsem na tu stránku přišel a kdy).
Libilo by se mi neco takovyho jako ten klon, jen aby se to "suspendovalo" do zalozky.
+1, chtěl bych, aby tohle prohlížeč dělal automaticky, 99 % panelů není potřeba držet dlouhodobě živých v paměti, vlastně je to potřeba jen u věcí typu chat/e-mail, jinde je to naopak na škodu (žádné užitečné zprávy/události ti tam nechodí, akorát to žere RAM a CPU). A pak by to chtělo změnit způsob práce s panely – vlastně by tam vůbec žádný pruh panelů nahoře být nemusel, chtělo by to nové GUI, kde budou plynule přecházet stránky mezi stavy a) otevřené b) záložky c) historie …
Nedavno sem čistil a měl sem jen 5 trvale otevřenejch panelů a asi po tejdnu sem zas na 10...
/
je platný oddělovač adresářů (třeba při volání OpenFile
, takže v aplikaci je můžete používat), ale příkazový řádek je jako oddělovač nebere.
pro běžného člověka, který potřebuje jen internet, aby si mohl zajít na facebook a na poštu, to postačí.Tak si skús doinštalovať QWERTY klvesnicu s tým že QWERTZ je vyšedené políčko a nedá sa odstrániť. Dáš QWERTY ako prvú a jéjda ono to házže ako default stále QWERTZ, takže ani na domácke prežvíkaní Internetu sa nehodí.
nie je to tymze mas nastevene pre kazdu appku inu klavesnicu a ta qwerty je len v tej jednej ktora bola prave aktivna ked si to nastavoval , inac tiez rad pouzivam qwerty :D
Lákala mě změna partition c: (proč C?) na menší a vytvoření druhé pro user data. Zadal jsem 50 GB a zmenšila se 90 GB. No, řekl jsem si. Asi překlep. Zadal znovu 50 GB a vytvořilo se nějakých 36 GB (pozor přesná čísla si už nepamatuji).
Dobrá zpět. Zvětším na oněch božských 50 GB. Výsledek - hláška, že mohou být jen 4 partition (byly tam ještě nějaké systémové a instalační od výrobce), jinak extended a to nelze v Seven.
No dobrá Live-CD s Gparted a mám to nachlup (+ možnost myšoidního tahání v GUI).
Je to trochu jako u piana.Tohle mě nikdy nenapadlo! Hudební vsuvka: když vznikala evropská hudební notace/terminologie, byly rozšířenější mollové stupnice, zejména aiolská (používaná hodně pro náboženské účely). Aiolská A-moll stupnice začíná na piáně právě od A a postupuje přes bílé klávesy, takže odtud to značení. C-dur, což je durová verze A-moll, je dnes používanější a je obvykle vyučována jako první, takže proto to vypadá, jako by klávesy na piáně začínaly nelogicky od C.
To už bych spíš uvítal vsuvku o tom, proč mezi A a C není B.Ono tam je - ale pouze v angličtině a ještě někde v Beneluxu tuším... Nota H je místo B v německé notaci, použivané v Německu (nečekaně), ve Skandinávii, u nás, v Polsku a ještě v pár zemích... Nevím proč a nevím, jestli se vůbec ví, proč.
S tím c:\ byl spíše fórek. Pamatuji ještě plně disketové 8" IBM stroje. Ale tahat historii do doby bezdisketové je blbost. Celkově značení disku/partition u MS je ujeté. Přitom MS dost vykrádal Unix. Mohl převzít lepší logiku. Dokonce sami přiznávají kdesi na svých interních diskusích (kdysi jsem na ně měl účet), že jim to dělá problémy.
C:\> mkdir \mnt C:\> mkdir \mnt\floppy C:\> join a: \mnt\floppy... a máš mountnutou disketu v \mnt\floppy
subst
. Nebo tedy SUBST
, protože v MS-DOS se všechny příkazy oficiálně (v dokumentaci) psaly velkými písmeny (i když písmena nerozlišoval)
že instalací založených na Linuxu (kernel) je mnohonásobně víc než jakýhkoliv Windows ...
jediná zmenšující se oblast trhu kde je prakticky jen Windows je ... desktop
Pffff, sedmičky mají v nastavení něco se šifrováním (defaultně zapnuto), co mám pocit, že u dřívejších verzí nebylo - nemůže to být tím?
Tiskni Sdílej: