Viry pro Linux přicházejí?

20.5.2007 13:17 | Přečteno: 2139× | Linux | | poslední úprava: 20.5.2007 15:15

Tímto zápisem bych rád reagoval na článek, který se nedávno objevil na serveru root.cz

Je pravda, že se za pár let na Linuxu neobejdeme bez antiviru? Mám k tomuto výroku několik pochyb a rád bych je tady vyřkl a ospravedlnil.

1) Pan Kaspersky je majitelem firmy, která se zabývá výrobou antivirů. Nelze ej tedy určitě považovat za nezávislého odborníka. Celý článek je psán příliš jednostranně na to, aby mu člověk mohl přikládat velkou váhu.

2) Hlavním argumentem pro vysoký nárůst počtu virů pro Linux má být rostoucí počet uživatelů. Nesdílím názor, že vysoký počet uživatelů = vysoký počet virů. Přece jenom se viry pro Windows píší daleko snadněji (a to především kvůli samotným jeho uživatelům, i když špatný návrh systému na tom má také podíl). Velké migrace lidí, kteří mají zálusk na váš počítač směrem k Linuxové platformě se tedy bát nemusíme.

3) Proč se špatně píší viry pro Linux? Je zde hned několik důležitých faktorů:

a) Každý Linux je trochu jiný. Liší se nastavením, balíčkovacím systémem, nainstalovanými aplikacemi. Těžko se pak sestavuje univerzální útočný software.

b) Podle pana Kasperskyho jsou největší hrozbou viry, které spouští sami uživatelé. Znáte to - BFU přijde na mail e-mail "I Love You, nainstaluj si tenhle programek at se se mnou muzes seznamit ." Nic netušící BFU klikne na odkaz, varovné hlášení antiviru (pokud se vůbec objeví) netrpělivě odklikne a pak už může jenom plakat nad rozlitým mlékem. Na tyto typy virů jsou však uživatelé Linuxu statisticky daleko méně náchylní. Je to proto, že většina z nich přecejen už něco ví o IT a neklikne na každou věc kterou hned uvidí. Další, neméně závažný argument je ten, že zatímco ve Windows stačí kliknout na odkaz, v Linuxu musíte program nejdříve stáhnout, nastavit spustitelný bit a až poté spustit. Prostě dostatek času na to aby si uživatel rozmyslel, jestli chce opravdu program spouštět.

c) I za předpokladu, že neopatrný uživatel opravdu virus spustí, ztratí se mu jen data v jeho uživatelské složce. Je to sice smutné, ale totéž se mu může stát i v případě náhlého výpadku a havárie disku, tedy - má prostě zálohovat. Zbytek systému je však neporušený a není žádný problém dostat virus pryč z počítače.

d) Windows nemá žádné oficiální repozitáře, takže existuje daleko větší reálná šance, že na něj stáhnete vadný software. O crackovaných hrách a podobných věcech ani nemluvě, potkat crack bez trojského koně je zázrak... Naproti tomu v Linuxu stáhnete naprostou většinu softwaru (například u mě se ještě žádná vyjímka nestala, samozřejmě záleží na distribuci) z oficiálních zdrojů, zpravidla i s md5 součty stahovaných souborů.

Co si o této problematice myslíte vy? Budeme na Linuxu potřebovat antivir? Nebo nás dostatečně ochrání jeho koncepce a především disciplinovanost uživatelů?        

Komentáře

[Zdeněk Burda]

Používám v Linuxu antivir už několik let.

[Michal Fecko]

Používám v Linuxu antivir už několik let.

Akoze na postovy server na kontrolu mailov pre uzivatelov Win a tak?

[Zdeněk Burda]

Nejen to, i kontrola souborů. Zákazník si to přál, zaplatil, takže já nelenil a nainstaloval antivira na fileserver. Na serveru se provádějí pravidelné kontroly konzistence dat. Protože je jeho "hlavní" admin* neschopný a pracuje na daném stroji jako na pracovní stanici pod rootem, první vir který se mu tam dostane může velmi reálně ohrozit celý systém.

* Windows admin s jedním školením od MS, z toho získal pocit, že zvládne jakýkoliv systém, bohužel s tím adminem nemůžu nic dělat, jeho zaměstnavatel si mé služby objednává pouze na řešení průšvihů. Linuxový server jim tam totiž propašoval dodavatel HW, slíbil jim, že se to bude spravovat stejně jako Windows...

[Michal Fecko]

Autor IMHO naraza na bezny Linux desktop (ubuntu, opensuse a pod) a "potrebu" pouzivania antivirusoveho systemu na nom. Servery a routre zalozene na Linuxe samozrejme uz davno vyuzivaju sluzby antivirovych systemov, aby znizili hrozby pre Winuserov (kontrola mailov, zdiel. priecinkov na samba serveroch, kotrola trafficu (ipcop + prislusne pluginy) a pod.). Napriek tomu tvrdim, ze antivirak na Linuxovom desktope je len bezboznym priamin niektorych vyrobcov antivirovych systemov. Traduje sa take porekadlo ze najvacsi podiel na rozsireni virusov maju prave antivirusove firmy (si predstavte ze by napr. take zbrojovky chceli mier, alebo aby vyrobcovia benzinu presadzovali elektromobily)

[stinovlas]

To je ovšem potom zásadní problém... Takového admina bych opravdu nechtěl. Můžu se zeptat jaký antivirus používáte a pokud to není tajemství tak také kolik nekonzistentních souborů na tom Linuxové serveru tak většinou nacházíte (ani bych se nedivil vysokému číslu, přece jen ani Linux není blbuvzdorný...)?

[Filip Jirsák]

Používám v Linuxu antivir už několik let.

Nepoužívám antivir ani ve Windows, a to ani ve školní síti. Zatím jsem nezjistil, co je tak zábavného na tom nejdřív si virus do systému nainstalovat, a pak jej zase odstraňovat.

[Michal Fecko]

Ochrani nas model akym bol Linux navrhnuty. Linux a virusy je a verim ze bude iba utópiou. Vie niekto ake je rozsirenie virusov na OS z ktoreho Linux vychadza (tusim Minix) ?

[David Heidelberg]

+1 naprosto souhlím... co by asi pan Kaspersky dělal kdyby nebyly viry?

[David Heidelberg]

jo a k té otázce... no ani na windows člověk nepotřeboval antivirus pokuď věděl co dělá a to i přes to jakou má windows špatně navrženou architekturu a i přes to že člověk pracuje pod rootem(administratorský účet...) jenom se tím riziko zvyšuje...

0K1AS

[stinovlas]

Ano, jenže zatímco 98% uživatelů Linuxu ví, že je špatný nápad pracovat jako root, 98% uživatelů Windows neví, že existuje nějaký administrátorský účet =o)...

[Tomáš]

Navíc je nutno podotknout, že pracovat ve Windows pod jiným účtem, než administrátorským, je téměř nemožné a navíc je to vopruz. Když jsem v práci dostal počítač s Windowsama, udělal jsem si účet, jak jsem byl zvyklý z linuxu, ale po nějaké době jsem si stějně musel zvednout práva, protože to prostě nešlo.

[otula]

Ono se ve Windows většinou dá pracovat pod uživatelským účtem. Často je ale potřeba povolit zápis do některých adresářů v Program Files, zápis do některých ini souborů v systémovém adresáři, no, a najdou se teda i programy, které opravdu bez administrátorského účtu nefungují (typicky některý hudební software). Jenže za tohle Microsoft fakt nemůže. Ale zamrzí to. Obzvláště u profesionálního softu, za který dáte třeba 40.000 korun.

[Filip Jirsák]

Jenže za tohle Microsoft fakt nemůže.

Vzhledem k tomu, že (starší) verze MS Office také potřebovaly nastavit vyšší práva pro desítky souborů, není v tom MS zas až tak nevinně.

[otula]

Jsou tím míněny Office 95? Tam je to možné, u nich to vyzkoušeno nemám, ale u novějších jsem na tento problém nenarazil (pokud se to tedy neděje při instalaci automaticky). V práci mám udělánu doménu pod Sambou, všichni uživatelé mají samozřejmě pouze uživatelská práva, ale s Office jsem problém nikdy neměl (funguje mi to od roku 1998, a to jsme už používali Off97 - ty akorát měly problém s blbě pojmenovanými knihovnami pro Excel). Zato zmíněný hudební (DAW) software je pohroma. Takže náš hudební režisér má i místní administrátorský přístup, protože jinak by svou odbornou práci ani nemohl dělat :-E

[Filip Jirsák]

Možná i '97, nejsem si jist. Pod uživatelskými právy mám na mysli skupinu "Users", ne "Power Users". No půjdu-li úplně do detailů, s pouhými uživatelskými právy nefungoval úplně dobře ani Office 2000 nebo XP, pokud byl nainstalován metodou "některé části se nainstalují až při prvním použití".

[otula]

Používám obyčejné "Users". Ono jim to bohatě stačí :) To s těmi „některými částmi“ je fakt opruz. Zvyknul jsem si dávat vždy kompletní instalaci, i když to ti lidé nevyužijí, protože když u každé blbiny vyskočí okno, že je potřeba instalační CD, tak…

Aby to ale nevypadalo, že chci MS chválit, tak mám suprovou zkušenost. Doména (samozřejmě se Sambou) a MS Outlook. Kdysi jsem ho začal používat. Skládal jsem si do něj úkoly, plánoval… měl jsem v něm všechno (debil). Potom jsem se jednou přihlásil z jiného počítače a spustil Outlook, když jsem chtěl kolegovi říct nějaký termín. Harakiri hadra. Přišel jsem o všechny své nazálohované termíny, plány… Volal jsem na MS hotline, poslali mne k šípku, že je problémy uživatelů nezajímají, pak jsem s tím šel na Invexu k jejich stánku. Tam mi řekli, že si mám koupit MS Exchange Server :-P Aspoň mi pro útěchu dali ServicePackové CD. (V Office 2003 už je to v pořádku, ale Outlooku už stejně nevěřím)

[Filip Jirsák]

TPotom jsem se jednou přihlásil z jiného počítače a spustil Outlook, když jsem chtěl kolegovi říct nějaký termín. Harakiri hadra. Přišel jsem o všechny své nazálohované termíny, plány…

To jsou cestovní profily… Zajímalo by mne, jestli někde existuje taková síť, která používá MS cestovní profily a Windows ty profily neztrácí. Aspoň to uživatele naučí, že si nemají důležité věci ukládat na Plochu

[otula]

Já si je tam neukládám A stále všem kolem sebe nadávám, když při každém přihlašování tahají 300MB (a stejně jsou nepolepšitelní). Tohle byl nějaký problém databáze Outlooku. Při spuštění na jiném PC si vytvořil novou čistou a přepsal tu starou (kdyby v tu chvíli poblíž stál někdo z MS, asi bych dopadnul jak H. Reiser ). Taky jsem udělal tu chybu, že jsem se v tu chvíli nepřihlásil přes putty a nezazálohoval profil ze serveru, jenže jsem tehdy pomyslel, že si ta data ukládá nevímkde místně.

[neaktivni]

+1

[avip]

Jen na okraj... "kašpárek" Kaspersky šíří podobný FUD už několik let i mezi uživatele PDA, ať už mají jakýkoli systém (protože jim samozřejmě chce prodat svůj antivirus v PDA verzi). Dlužno dodat, že tam neslaví nějaké ohromující úspěchy a dá se říci, že i Windows Mobile je virů-prostý OS (ve srovnání se svým desktopovým protějškem pak zcela určitě).

Takže to "kašpárek" teď zkouší na Linuxu...

[jyrki]

No jasne, navic se pry brzy dockame viru na mobilnich telefonech....Tipnu si ze Kaspersky uz nejake pise

[David Heidelberg]

+1 presně...

[qiRzT]

Něco na tom je, ale význam bodů a) a b) bude IMHO s narůstajícím počtem uživatelů klesat. Rozdílnost jednotlivých instalací Linuxu dnes souvisí s tím, že každému vyhovuje něco jiného a tak si to upraví/použije něco jiného, což často předpokládá, že ten někdo tomu rozumí. Nárůst uživatelů znamená nárůst BFU, kterým většinou stačí, že to prostě funguje. Použije to, co mu autoři distribuce připraví. A to pravděpodobně té, co je v tu chvíli nejvíce user friendly a nejrozšířenější. Stačí jedna chyba a šance pro virus je tu. Stějně tak, čím víc BFU, tím víc lidí, co bezmyšlenkovitě klinkou na libovolný odkaz, spustí mailem doručený skript. A někteří možná i kvůli tomu použijí příkaz sudo (když v tom mailu bude něco jako, že bez toho tu úžasnou nahotinku neuvidí...).

A technická (programátorská) náročnost tvorby linuxových virů? Kdesi jsem čet, že elf je pro viry jako stvořený (bez záruky)....

[stinovlas]

Neměl jsem na mysli vhodnost formátu binárních souborů, ale spíš množství a obtížnost cest jak proniknout do systému. Jinak jak přesně je to s ELFem nevím, možná máte pravdu...

[qiRzT]

To taky měla být spíš jen poznámka na okraj.... Spíš bych řek, že jedním z nejslabších článků každého systému je uživatel(správce).

(prosím nevykat)

[emorjino]

pokud by se linux rozšířil, (minimálně) bod b) by okamžitě pozbyl platnosti.

[Ondřej Čečák]

"I za předpokladu, že neopatrný uživatel opravdu virus spustí, ztratí se mu jen data v jeho uživatelské složce."

A tedy obvykle jedina cenna data, ktera v pocitaci jsou. S dnesnim pristupem uzivatelu, kteri jsou si soucasne spravci, nenavratne ztracena data, protoze zalohovani je pro ne utopie.

[stinovlas]

Jak jsem napsal výše - o ty data můžete přijít i při výpadku proudu poškozením disku. Bez zálohování to prostě nejde...

[Boris Dušek]

I za předpokladu, že neopatrný uživatel opravdu virus spustí, ztratí se mu jen data v jeho uživatelské složce.

upřímně bych 100x radši ztratil data z čehokoliv jiného, jen ne z $HOME

[Robo]

Ja zase adresar Home nevyuzivam, vsetky dolezite data mam na inych diskoch :) Home je u mna taky sajrajt, ktory nema ziadnu hodnotu.

[disorder]

ja by som cas straveny konfiguraciou niektorych programov ci prostredia nenazyval sajrajtom

aj /etc je taky sajrajt? :)

[AsciiWolf]

Proti blbosti uživatelů nepomůže ani ten nejbezpečnější OS... Schválně skuste si tohle stáhnout na plochu a spustit s plochy: http://pub.newkiller.net/etc/test.lnk.desktop (vyžaduje Gnome (nejspíš pujde i v KDE/Xfce),Wget,Firefox) napsal jsem to narychlo takže tam možná budou chyby ;) Nebojte se to spustit jen to stáhne do home složky soubor hacked.html z mojeho webu a spustí ho to v firefoxu :) Tímhle jsem chtěl jen naznačit,že i ten nejlepší os pokud u něho sedí lamy se stane nebezpečným OS...i když u *nixu je to těžší kvůli jeho architektuře,ale pokud ta lama navíc pracuje pod účtem roota tak je to stejné jako na Win... :)

[Michal Fecko]

Skusal som to na mojom stroji a nic

[disorder]

ach ta nestastna plocha. na co to ludom vobec je, ked to cely cas nevidia? ci to som jediny kto sa neflaka a ma spustene nejake programy? :P

[Michal Vyskočil]

No konkrétně v KDE jsou .desktop soubory nejen ikony na ploše, ale i servisní menu v prohlížeči a podobně ...

[unknown_]

could not find executable 'firefox'

[NbS]

nefunguje :)

./test.lnk.desktop: line 1: [Desktop: command not found
./test.lnk.desktop: line 5: http://pub.newkiller.net/etc/hacked.html -P ~/: No such file or directory
./test.lnk.desktop: line 6: /home/martin/hacked.html: No such file or directory
./test.lnk.desktop: line 8: here: command not found

a o tom to je, kazdy mame defacto unikatni system, takze veskere obavy se mi jevi jako zbytecne (alespon pro dlouhe prozatim :))

[Fëannatar]

Tak jsem to zkusil, a, krom toho, že mi to otevřelo firefox, který nepoužívám, tohle je výsledek:

Server not found

Firefox can't find the server at www.~.com.

muhehe...

[Fëannatar]

jo, a soubor hacked.html to taky nestáhlo a přitom wgeta mám...

[Lu-Tze]

Na stejné téma tu nedávno byl zápisek M. Vyskočila. V diskuzi jsem zmínil, že execute bit není potřeba, pokud se použijí např. ".desktop soubory" a ty se otevřou např. z konqueroru nebo z plochy (pak ani není vidět přípona .desktop). Dost možná by to mohlo fungovat i v Gnome.

[stinovlas]

Zajímavé, tohle jsem netušil. Mě to naštěstí nehrozí (WindowMaker bez jakýchkoliv ikonek =o)).

[Michal Vyskočil]

Jak to tak sleduji, měl sis to nechat patentovat

[XMurder]

Já se spíš bojím nakažených binárek z balíčků a to trojskými koňmi apod...

[stinovlas]

Jedu na Gentoo a ještě se mi nestalo, že bych potřeboval jiné balíčky než z oficiálních repozitářů, kde se kontrolují i md5 součty. Leda že by někdo hacknul počítač s repozitáři =o)...

[Michal Fecko]

Tak tak... Linux ma repozitare! Pouzivanie repozitarov - dalsi krok k bezpecnosti...

[XMurder]

Myslim ze v případě uživatelů Ubuntu začátečníku je to asi trošku problém, na webových stránkách různých projektů se rozšiřuje možnost stáhnout balíky které nejsou v repozitáři. Možná by někdo mohl využít díry ve webovém serveru a podstrčit uživatelům špatný balík... o_x

[_____]

Pan Kaspersky to poněkud okatě zveličuje, nicméně to neznamená, že viry pro Linux nemohou být napsány. Někteří se tu taky chybně domnívají, že mít účet roota na stroji je to zásadní, po čem by autor virů toužil. Bordel se dá dělat i bez roota. Co když budou mít uživatelé většinu dat ve svém domovském adresáři (nebo někde pod /mnt či /media kam se ten uživatel dostane i pro zápis) a cena dat současně bude převyšovat cenu počítače? To potom stačí když přijde e-mailem staticky slinkovaná binárka, která třeba promázne některá data v uživatelově domovském adresáři a přidá odkaz na sebe do po spuštění v KDE/GNOME/.bash_profile/atd. a pak se směle rozešle na to, co má uživatel v kontaktlistu v GAIMu a Evolution/Thunderbird atd.? A třeba ještě nějaká hesla co v systému najde pošle na útočníkovu za tím účelem založenou e-mailovou adresu?

[stinovlas]

Ad hesla - netuším kam přesně míříte. Kvůli odlišnosti jednotlivých Linuxů můžete asi těžko čekat, že budou nezašifrovaná hesla uložena v nějakém standartním souboru, např. $HOME/hesla-pro-zle-hackery.txt. A co se týče systémových hesel, tak neznám snad žádnou současou distribuci, která by nepoužívala stínování. Samozřejmě, viry můžou existovat. Ale je rozdíl mezi počtem virů a počtem úspěšných průniků do systému.

A co se týše té binárky - i tak ji přece musí někdo spustit, že ? Nehledě na to, že binárky do mailů prostě nepatří a některé freemaily je už začínají (bohudík) zakazovat.

[_____]

Ad hesla - netuším kam přesně míříte. Kvůli odlišnosti jednotlivých Linuxů můžete asi těžko čekat, že budou nezašifrovaná hesla uložena v nějakém standartním souboru, např. $HOME/hesla-pro-zle-hackery.txt. A co se týče systémových hesel, tak neznám snad žádnou současou distribuci, která by nepoužívala stínování. Samozřejmě, viry můžou existovat. Ale je rozdíl mezi počtem virů a počtem úspěšných průniků do systému.

Mířím tím někam sem:

• ~/.gaim/accounts.xml – Nezašifrovaná hesla k např. ICQ (pokud si uživatel zvolí uložit heslo).
• Někde v adresářích s nastaveními/záznamech v GConfu programu Evolution ty hesla v nějaké podobě taky jsou uložena, pokud se tedy nepletu. Tuším ~/.gnome2_private/Evolution.
• Když si zvolíte uložit heslo někam ve Firefoxu, tak se to někam do složky s nastaveními Firefoxu (~/.mozilla) nejspíš taky uloží.
• Když ty skryté soubory v domovském adresáři pořádně prohledáte, tak tam jistě na něco takového ještě narazíte.

A teď si představte, že si někdo dá tu práci a nějaký seznam kde by se ty hesla mohly vyskytovat si připraví.

A co se týše té binárky - i tak ji přece musí někdo spustit, že ? Nehledě na to, že binárky do mailů prostě nepatří a některé freemaily je už začínají (bohudík) zakazovat.

Tady předpokládám, že je Linux dostatečně rozšířený a tak ho používají i dostatečně blbé existence, kterým to stačí poslat v e-mailu nebo přes ICQ s nějakým komentářem typu I love you, nebo no koukej jakou taškařici jsem objevil. Freemaily snad Linux binárky zatím neblokují.

[_____]

Dodatek: Nebo namísto binárky .desktop soubor (nejsou problémy s např. nastavením práva na spuštění), který tu binárku (já mluvím o těch binárkách proto, že do nich není tolik vidět) stáhne a spustí.

[stinovlas]

Sakra... až mě zamrazilo. v $HOME/.centericq/config uložené nezašifrované heslo na icq. Sice s právy pro čtení pouze pro mě, ale i to úplně stačí...

Nicméně tomu co zde popisujete asi jen těžko zabráníte antivirem. Pokud si já sám napíšu skript:

#!/bin/bash
rm -rf ~

a proskenuji ho antivirem, zřejmě mi nic nedetekuje. Nebo ano? Potom by byl antivirus na nic, pokud by mi hlásil každý vlastní bashovský skript jako virus. A pokud ne, tak nedetekuje ani zlý podstrčený .desktop soubor se stejným obsahem...

[disorder]

rm -fr sa da napisat takym sposobom, ze obycajny grep ho nenajde, pretoze by sa musel zparsovat...

[Zdeněk Burda]

echo ja -vul /| tr haleluja RTFMrfrm

toto je bezpečné, teda pokud to někdé nedáte do evalu...

[XMurder]

Sakra... až mě zamrazilo. v $HOME/.centericq/config uložené nezašifrované heslo na icq. Sice s právy pro čtení pouze pro mě, ale i to úplně stačí... Nejhorší, to samé s mcabberem. Když má ~ práva pro čtení i skupina, je to o to horší. Spyware si může pošmáknout.

[stinovlas]

Pro tu skupinu to můžeš jednoduše odnastavit chmod g-r soubor. O to nejde. Horší je to s tím, že to můžeš číst ty a tedy i každý tebou spuštěný program.

[XMurder]

Horší je to s tím, že to můžeš číst ty a tedy i každý tebou spuštěný program.

tjn, navíc napadá mě že když má navíc teď největší popularitu sudo, nezkušení uživatelé s tím můžou nadělat hodně škody...

[Lu-Tze]

Hned jsem si vzpomněl na tuhle diskuzi

[_____]

Sakra... až mě zamrazilo. v $HOME/.centericq/config uložené nezašifrované heslo na icq.

Jo, na CenterICQ jsem si při tom taky vzpoměl, že jsem tam něco takového viděl když jsem ho používal.

Další možnost útoku třeba podvržený balíček.

Ty Unixy tak bezpečné jak si někteří naivně myslí bohužel fakt nejsou.

[stinovlas]

Další možnost útoku třeba podvržený balíček.

Ty Unixy tak bezpečné jak si někteří naivně myslí bohužel fakt nejsou.

A repozitáře znáte ?

[_____]

Známe. Vy znáte třeba GetDeb.net?

[stinovlas]

Slyšel jsem, ovšem Ubuntu ani žádnou jinou distribuci s .deb balíčky jsem nikdy nepoužíval, takže nemám osobní zkušenost. Já balíčky nestahuji ručně, zadám prostě jako root emerge -v bash a nainstaluji bash... Portage si stáhne zdrojové kódy ze mnou vybraných zrcadel, ověří md5 součet, zkompiluje, nainstaluje. Pokud chci něco méně obvyklého, zabrousím do unstable větve nebo do maskovaných balíčků...

[disorder]

to vas vazne nikoho nenapadlo? ja viem aj o gaime aj o gkrellm, nic ine si u mna neuklada hesla.

chyba nie je v unixe ale vo vas. falosny pocit bezpecnosti je najvacsia security hole...

[_____]

Nevím, proč reagujete zrovna na mě, já o tom problému vím.

[disorder]

je to mnozne cislo, na forach nezvyknem vykat. navyse som reagoval aj na nieco ine...

[Filip Jirsák]

Je zbytečné vyjmenovávat jednotlivé programy. Při ukládání hesla má program jenom dvě možnosti:

1. používat nějaké hlavní heslo, kterým se ta ostatní hesla budou šifrovat (pak uložená hesla nikde na disku nenajdete)
2. obejít se bez hlavního hesla zadávaného uživatelem, a hesla nešifrovat vůbec, nebo je šifrovat nějakým heslem uloženým v programu. Na bezpečnost to nemá žádný vliv, protože všechna potřebná hesla máte uložená někde na disku, a jestli si útočník přečte rovnou vaše heslo, nebo si nejprve přečte heslo z programu a tím pak rozšifruje vaše heslo, je celkem jedno…

[Petr Tomášek]

A zkoumal jste, jak funguje gnome-keyring? Je to program, který čte zašifrovaná data z disku, uživatel musí zadat heslo a vždy když si od gnome-keyring-u nějaká aplikace vyžádá heslo, zeptá se keyring uživatele o povolení. Takže IMHO jediný způsob, jak provést útok by bylo přímo načíst a analyzovat pamět gnome-keyringu... (případně swap, není-li šifrován)...

[petr_p]

Knihovny takového kalibru si oblast paměti s citlivými údaji zamykají před swapováním. Aspoň doufám. Každopádně šifrovaný swap to jistí :)

[Filip Jirsák]

Gnome-keyring je jedna konkrétní implementace způsobu, který jsem popsal pod číslem 1. Na tom, zda práci s hesly obhospodařuje program sám, používá nějakou knihovnu nebo službu, přece nezáleží.

[Petr Tomášek]

Tak znova:

Na bezpečnost to nemá žádný vliv, protože všechna potřebná hesla máte uložená někde na disku, a jestli si útočník přečte rovnou vaše heslo, nebo si nejprve přečte heslo z programu a tím pak rozšifruje vaše heslo, je celkem jedno…

No, to je právě kravina. Při použití gnome-keyring byste musel ukrást heslo z jeho paměti! Jinak se pokaždé gnome-keyring ptá, jestli smí příslušné heslo aplikaci poskytnout, nebo ne (tj. i když dostane aplikace povolení získat jedno heslo, nezíská tím automaticky všechny: a každé poskytnutí hesla gnome-kering-em aplikaci musí uživatel 'odkliknout' ve zvláštním dialogu)!

[Filip Jirsák]

Ehm, číslo 1 je takový ten bič. Vy píšete o dvojce, to je taková labuť Mezi body 1 a 2 platí vylučovací nebo – buď platí jeden, nebo druhý. Gnome-keyring funguje podle bodu jedna, tedy používá se hlavní heslo.

[Petr Tomášek]

... a pak se směle rozešle na to, co má uživatel v kontaktlistu v GAIMu a Evolution/Thunderbird atd.? A třeba ještě nějaká hesla co v systému najde pošle na útočníkovu za tím účelem založenou e-mailovou adresu?

a) naštěstí ne všichni používají Evolution, a dokonce ani ne všichni Thunderbird. Takže to viry v linuxu s rozesílaním na všechny adresy z adresáře nebudou mít nikdy tak snadné, jako ve widlous.

b) např. gajim používá k ukládání hesel gnome-keyring, kde jsou hesla šifrována uživat musí nejprve zadat heslo...

[Michal Vyskočil]

Jen počkej, až se bude masivněji používat DBUS na Windows

[stinovlas]

Další věc na kterou jsem prve zapoměl - Windows nemá žádné oficiální repozitáře, takže existuje daleko větší reálná šance, že na něj stáhnete vadný software. O crackovaných hrách a podobných věcech ani nemluvě, potkat crack bez trojského koně je zázrak...

Naproti tomu v Linuxu stáhnete naprostou většinu softwaru (například u mě se ještě žádná vyjímka nestala, samozřejmě záleží na distribuci) z oficiálních zdrojů, zpravidla i s md5 součty stahovaných souborů.

[Michal Fecko]

Daj ako bod d)

[Michal Vyskočil]

Každý Linux je trochu jiný. Liší se nastavením, balíčkovacím systémem, nainstalovanými aplikacemi. Těžko se pak sestavuje univerzální útočný software.

Pokud se zaměřím na jednodušší oblast, tj. na uživatele, není to pravda. Prakticky drtivá většina uživatelů bude používat KDE/Gnome, takže je možný útok pomocí .desktop souborů. No a až se rozšíří DBUS, tak tvůrce škodlivého kódu dostane takové možnosti, o kterých se mu na jiných platformách ani nesnilo .

[_____]

Pokud se zaměřím na jednodušší oblast, tj. na uživatele

A na koho by se útočník měl zaměřovat, na vysoce technicky zdatné odborníky?

[_____]

Chci tím říct: pokud nějaký virus pro Linux vznikne, pak bude cílen právě na nejblbější kategorii uživatelů, u kterých se dá ledacos předpokládat... třeba právě to KDE či GNOME.

[Michal Vyskočil]

Však u nich se taky ta variabilita distribucí vůbec neprojeví

[neaktivni]

Ubuntu?

[petr_p]

Jak už jsem psal někde jinde, antivirus se instaluje pro pocit bezpečí a jako náhrada za mozek uživatele. Takže pokud budeme mít tupé uživatele, antivirus bude potřeba.

Přenostitelnost virů lze rozdělit na dva případy: Bude-li drtivě rozšířena jedna platforma (např. x86/LSB), lze viry šířit v jejich binární podobě a jejich pisatelé mohou jen zaměnit winapi za POSIX.

Budou-li distribuce dostatečně rozstříštěné (např. jedna bude mít standardně curl a druhá wget) či bude-li roztříštěný hardware (kéž by), tak se budou viry psát ve skriptovacích jazycích, které nabízejí úžasné možnosti. (Dovedete si představit antivirus, jak si láme hlavu nad perlovým kódem?)

V druhém případě budou mít černokloboučníci více práce svůj výtvor odladit, aby šlapal na většině distribucí, ale za nemožné či nějak zvláště obtížné to nepovažuji.

Nakonec probereme argument oddělenosti jednotlivých uživatelů. Ano virus se asi k superuživateli nedostane, ale potřebuje je to dnes někdo? Potřebujete na rezesílání spamu či napadání jíných strojů práva roota? Ne. Tak proč se o to snažit. Zvláště v dnešní době, kdy personal computer je více než osobní záležitost.

[Robert Krátký]

Nedávno jsem mluvil s novým ředitelem Grisoftu, který - když jsem zmínil, že píšu pro linuxový magazín - tvrdil úplně to samé: viry pro Linux nejsou pouze proto, že ho používá málo uživatelů. Ani jsem se nesnažil mu to vymlouvat...

[Martin Lebeda]

Já si myslím, že má pravdu. Navíc myslím, že linux rozhodně není nenapadnutelný systém a nevím proč by linuxové viry měli pracovat stejně jako jejich windows protějšky. Máme v linuxu přece vlastní tradiční metody pro psaní záškodnických kódů (viz. http://www.securityfocus.com/unix) a tato tradice je dokonce delší než ta windowsovská (http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/342.html).

[Robo]

Napada ma este, ze taky Mac ma tych virov tiez dokopy asi 10 za celu historiu a to ma slusny podiel na trhu, nieco vyse 5 percent ak si dobre pametam.

[Pavel 'lingeek' Szalbot]

Myslím, že pro Mac existuje málo virů díky tomu, že Hulán umí jen PHP.

[Robo]

Vacsina virov na Windows je z crackov a druhym budu asi Active X prvky. Ak na linux taketo nic nebude, nemusime sa obavat tych par pokusov, staci firewall a oficialne repozitare. Ak sa linux v buducnosti skomercionalizuje, pridu aj virusy.

[mlz]

Jsem staromilec a tvrdím, že virus podle definice je pod *NIX*em velmi obtížné napsat. Na rozdíl od trojanů a červů. Éra virů pominula s DOSem.

Ale jenom tak šťourám