Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
??? A to proč? Sata ovladač na disketě? Bugovité ovladače ke grafice? Nebo co?
Nedavno jsem instaloval OpenSuSE 10.0 dvema lidem a muzu rict, ze instalace pro mne byla pokazde sok. Poprve jsem ani nenasel vyber instalovanych balicku, tak u cloveka, ktery vyuzije jen openofice a firefox bylo zrejme vse co se na tech 5-ti CD nachazi. Ta ceska klavesnice je fakt uchylna, obvzlast pro cloveka, kterej ji prakticky nikdy nepouziva. Start je pomaly (ovsem to mi pripada kazdy system ktery se nenastartuje drive nez za 40s). Vyber balicku znacne chaoticky a kdyz jich vetsinu odznacite tak se stejne nainstalujou.
Ale oba dva uzivatele byli nadseni
1. Klávesnice se dá přepnout jednak v nastavení na té hlavní obrazovce, jednak klasicky oběma shifty. Default je podle vybraného jazyka.
2. Ten netypický model instalace, kdy si veškerou předinstalační konfiguraci nastavujete z jedné hlavní obrazovky, je tam hlavně proto, aby byla jistota, že se všechny potenciálně destruktivní operace budou dít až po definitivním potvrzení, že se má začít. Celkem jsem si na to zvykl, takže jsem pak byl docela překvapen, když jsem u Mandrake nastavil rozdělení disku a on ho hned rozdělil a začal vytvářet filesystémy.
3. Bootloader se nastavuje, stejně jako většina ostatního pod tou pravou záložkou. Taky mi moc nesedí, že je to od 10.0 rozdělené na "pro blbé" a "pro chytré", ale je fakt, že těch položek už bylo moc.
4. Co se týká výběru balíčků, dá se provádět na třech úrovních. Nejjednodušší je výběr jedné z asi pěti připravených konfigurací. Na druhé úrovni jsou "výběry" - připravené sady balíčků pro vybrané oblasti použití; podle zmínky o tom, že Apache je skoro v každé kategorii, tipuji, že jste zůstal tady. Na třetí úroveň (pro fajnšmekry) se dostanete, když si vlevo nahoře (filtr) vyberete skupiny balíčků. Tam jsou teprve všechny balíčky uspořádané do přehledného stromu, kde se nic nepřekrývá.
5. Jako výhodu YaSTu bych neuvedl ani tak integraci jako spíš konzistenci. Například to, že při instalaci se používají přesně stejné moduly jako v nainstalovaném systému. To bohužel v jiných distribucích nebývá pravidlem.
3. Předtím jsem mluvil o předinstalační konfiguraci, tj. tom, co se děje před kopírováním balíčků, tohle je až po něm. Je pravda, že zrovna tohle by mohlo být trochu méně "na ráně", ale na druhou stranu to má dost bezprostřední vliv na následující modul. Možná by pomohl vysvětlující nápis "nevíte-li, na co se vás ptáme, nechte to, jak to je" (možná tam dokonce je).
4. Možná ano, ale ty předvybrané sety se pro základní nástřel docela hodí. Většinou stejně dolaďování na úroveň jednotlivých balíčků provádím až po instalaci. Ale měl by být méně ukrytý ten výběr podle stromu.
4. KDE je prostě desktop pro pracovní stanici s KDE, Gnome totéž s Gnome. Ještě jsou tam dvě varianty: minimální grafický systém (systém s X serverem a jednoduššími window managery, žádné KDE, žádné Gnome) a minimální systém (bez X serveru a bez spousty dalších věcí). Ale tím podrobným výběrem jsem myslel tohle.
Tiskni Sdílej: