Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Již několik let obstarávám pro své rodiče PC s linuxem. S většinou věcí nejsou problémy (pominu-li občasný výpadek některé z hw komponent). Bohužel se však v několika posledních vývojových cyklech začaly dít prazvláštní věci se vstupními zařízeními v Xorg. Nejdřív mi přestalo fungovat druhé kolečko u mojí myši (určené k horizontálnímu scrollování) — takovou myš jsem naštěstí prozíravě rodičům raději nedával. Co je však horší, „přepínání klávesnice“ začalo být poněkud nedeterministické (zvláště v kombinaci nových Xorg + applet v GNOME). Rozhodl jsem se tedy, že připravím klávesovou mapu, ve které by naši měli po ruce všechny potřebné znaky bez jakéhokoliv tajtrlíkování s přepínáním „klávesnic“. (Já sám zůstávám u osvědčené vlastní česko-mezinárodně-hebraisticko-semitistické mapy — v kombinaci se „setxkbmap“ v konzoli, potřebuji-li použít další písma, jako je arabštiny, či syrština).
Požadavek rodičů byl pouze „aby se v tom dalo psát česky a německy“. Nakonec jsem se ale rozhodl poskytnout možnost napsat co nejvíce znaků z různých jazyků, které užívají latinku, hlavně pomocí „mrtvých kláves“. Krom toho — jako bonus — jsem přidal několik několik znaků užitečných pro lepší typografii (např. české uvozovky, či delší pomlčky) a rozličné další symboly. Aby se vše vešlo do jedné mapy, využil jsem možnosti 4 kombinací na jednu klávesu (bez přepínače, se SHIFTem, s pravým ALTem, se SHIFTem i pravým ALTem). Takto mapa vypadá:
I s podrobnějším popisem je klávesová mapa ke stažení zde. Mapu stačí nakopírovat někam do /usr/share/X11/xkb/symbols/ (nebo ve starší verzi X-ů do /etc/X11/xkb/symbols) a pak ji natvrdo nastavit v /etc/X11/(X|xorg).conf. Předpokládám však, že si každý bude stejně chtít „namíchat“ mapu vlastní, čili budiž toto alespoň inspirací…
Závěrečný povzdech: klávesové mapy v X-ech jsou vskutku prasáckost nad prasáckost! Nejen, že nejdou pomocí standardního appletu mnohdy přepínat, ale i pokud jdou, není možné jich mít zároveň více, než 4 (já osobně bych kupříkladu potřeboval přinejmenším: česko-mezinárodní, arabskou, řeckou, hebrejskou, syrskou, ugaritskou, fénickou, azbuku). Bohužel mě nenadchla ani možnost různych „vstupních metod“ (à la SCIM a podobných příšer). Obzvlášť chybí možnost, aby si uživatel doinstaloval vlastní klávesovou mapu, tak jak má dnes možnost „hodit“ jakékoliv fonty do $HOME/.fonts, tj. bez nutnosti administrátorských oprávnění. Doufejme, že se konečně někdo probere, zruší systém server-side klávesových map a nahradí je něčím, jako je dnes fontconfig pro fonty…
Tiskni Sdílej:
ale co ma chudak BFU delat? windows nejsou reseni. a macos je sice 'designed for BFUs', ale leze zatracene do penez ...
:imap
nebo digrafy ve Vimu. Před nějakou dobou jsem o tom u sebe psal.
key.type = "FOUR_LEVEL";(S tím úvodem si nejsem tak úplně jistý, odněkud jsem to opsal, takže pokud někdo míní, že je tam něco ne úplně košer, rád se nechám poučit...)
// E key <AD03> { [ e, E, oe, OE ] };definuje, že při stisku klávesy e (tj. AD03), dosteneme „e“, při SHIFT+e „E“, při RALT+e „œ“ a při SHIFT+RALT+e „Œ“.
<RALT> { type[Group1]="TWO_LEVEL",
[ ISO_Level3_Shift, Multi_key ] };
? posledna otazka, kde sa da zistit zoznam vsetkych tych skratiek ako grave, asciitilde, oe...