Linux na platformě WRAP III

9. 3. 2006 | Petr Laščák | Hardware | 10870×

Další díl seriálu o této zajímavé platformě. Dnes o distribucích StarOS, Mikrotik a K240.

StarOS

Tento systém jsme zakoupili na náš první spoj v pásmu 5,8 GHz, StarOS je distribucí od společnosti Valemount Networks Corporation. Jde o upravenou linuxovou distribuci, ovládání je řešeno přes menu. Je vcelku intuitivní, s ovládáním nemají problém ani naši méně zkušení správci. Stabilita systému je dobrá, ale nemáme dobrou zkušenost s technickou podporou od výrobce. Po reportování problému s OSPF se nám dostalo pouze odpovědi, že jim to funguje, tak že si nemáme stěžovat. Jediným řešením bylo Quaggu obsaženou ve StarOSu vypnout. To doporučuji provést všem, kteří provozují StarOS ve větší síti. Možná by to šlo obejít tak, že by se spoj provozoval v módu bridge, ale to jsme nezkoušeli. Nyní se můžeme podívat, jak systém nainstalovat a jak ho spravovat. Pro WRAP máme od výrobce přímo připravený image CF disku. Ten stačí stejně jako Voyage Linux přesunout na CF kartu.

Po zasunutí karty a zapnutí se můžeme připojit přes defaultní účet admin s heslem 1234. Síť je nastavena takto:

IP 192.168.1.1, netmask 255.255.255.0, gateway 192.168.1.254

Po zalogování se objeví obrazovka se základními informacemi.

Ovládání je řešeno přes textové menu, je podporováno ovládání myší. Neměl jsem s tím nikdy žádný problém, výhodou oproti nastavování jen přes webové rozhraní je, že když nám začne zlobit routování na síti, tak přes SSH vždy doskáčeme až k problémovému zařízení.

Jak je vidět, tak tento WRAP je osazen dvěma miniPCI moduly Atheros. Na následujícím obrázku je vidět, jak tyto karty nastavit, je to celkem přehledné, sice chybí jakákoliv online nápověda, ale člověk, který ví, co nastavit, se rychle zorientuje.

Jako Country code doporučuji nastavit třeba Lucembursko, pro Českou republiku by nešly nastavit horní kanály pro 802.11a. Vzdálenost se nám osvědčilo nastavit na větší, než je skutečná. Ve StarOSu není možné kartu nastavit dle normy 802.11h, tedy není možné používat v ČR v pásmu 5,5 GHz.

Nastavení sítě je, jak jsme z Linuxu zvyklí, bez zádrhele. Je možné si konfiguraci nechat vypsat, ale musíme se spokojit jen s těmi variantami, které výrobce implementoval do menu. Bohužel se normálně nedá propracovat k shellu, pokud je třeba, musí se správce do svého systému nabourat.

Ze stránek výrobce si může každý stáhnout evaluation verzi, která bude běžet přesně 24 hodin. To je ale zajištěno vnitřním čítačem, takže se jedná o 24hodinový běhu systému. To je dobré ve chvíli, kdy máte koupené licence, ale neznáte ještě MAC adresu, na kterou bude vygenerován klíč. Pro větší flexibilitu se snažím klíč generovat na miniPCI kartu.

Mikrotik

Druhým dnes zmíněným systémem je systém litevské společnosti MikroTikls . S tímto systémem nemám přímo na naší síti žádnou zkušenost, ale pokusím se předání základních informací. Oproti StarOSu je zde jiná filozofie prodeje, většinou dostaneme tento systém již s nějakým hardwarem, jako je třeba RouterBoard. Tento hardware MikroTikls přímo vyrábí, není tak jenom softwarová, ale i hardwarová firma. Dalším rozdíl je, že možnost upgrade je časově omezena na jeden rok, nebo tři roky, dle licence. Demo systému je možno vyzkoušet na adrese http://demo2.mt.lv/. Při instalaci na WRAP je nutné stáhnout image pro CF kartu. Ten je velký 20 MB, ale můžeme ho dát na o dost větší CF kartu. Po nabootování musíme mít WRAP připojen přes NULL modem kabel a připojit se třeba přes cu -l /dev/ttyS0 -s 9600 dir. Po spuštění systému si zvolíme vše, co chceme nainstalovat, poté je instalační CF karta zformátována a je nainstalován operační systém. I zde máme 24 hodin na vyzkoušení, s tím, že není možné konfiguraci uložit. Nastavit systém přes omezený shell v mikrotiku je o dost náročnější než ve StarOSu, proto doporučuji spíše webové administrátorské rozhraní. To je přehledné a připomíná mi nastavování v MonoWallu. Pokud někdo má potřebu nastavovat přes tento shell, je k dispozici podrobná příručka s popisem příkazů.

K240

Posledním systém je poněkud rozporuplný český projekt, ten sice není komerční, ale není ani otevřený. Tato distribuce je založena na Gentoo Linuxu, je určena spíše pro pokročilé správce. Mě mile překvapil zařazením Vimu, mé kolegy zase potěšil Midnight Commander. Zajímavá je i možnost připojit digitální fotoaparát podporovaný v projektu gphoto. Bohužel už autor nevěnoval svoji energii na podporu bezdrátových síťových karet, a to hlavně založených na čipu Atheros. Madwifi, které je v distribuci, bohužel neumí regulovat výstupní výkon, čímž se stává pro naše potřeby nepoužitelným.

       

Komentáře

[Petr Klima]

Mame v siti ted uz mozna k deseti WRAPum a bude jich pribyvat. Podle meho je StarOS jeden z nejhorsich softwaru, pokud jde o spravovatelnost. Vsechno musite nastavit rucne (zadny skript, nahrani vlastnich zakladnich hodnot atd.), firewall umi ubohou podmnozinu iptables schopnosti. Neumi WPA, ale to je zpusobeno hardwarovou nedostatecnosti. Narozdil od autora clanku mame problemy s tim, kdyz WRAP funguje jako bridge a podle diskuze se supportem jsme dosli k nazoru, ze firma zapracovala na vytvoreni no-helpline.

Co bychom potrebovali, je nejaky ekvivalent OpenWRT pro WRAPy, i kdyz vzhledem k pritomnosti CF karty by melo jit zprovoznit takrka kdeco.

[jkcinik]

Kazdej ma jine zkusenosti :) Verze 3 bude mit utilitu na nahravani ulozenych konfiguraci.

[Radouš]

A co utilita starutil? Neuklada a nenahrava konfiguraci?

[hwsoft]

Jja ted uz jedu na ozonet-voyage a nestezuju si. Libi se mi i czela Debian, je tu nekde odkaz v blogu, ktery by mel mit vyhodu v prizpusobeni se ceske legislative.

S komercnimi SW jsem skoncil, pro me nejsou vhodne, pro klikaci kolegy z FreeNetu jsou sice ze zacatku OK, ale i tak postupne nahradi StarOS nejaky otevreny projekt.

[madA]

doporucuji czfree.net debian, my ho mame nasazen na spouste wrapu atp. a limet networks dle meho odhadu na minimalne 30 wrapech

plna podpora atherosu a 2.4ghz karet

[jkcinik]

Zkousel sem na WRAPy snad uplne vsechno od CZFree Debian az po Mikrotik. K nasim ucelum, tedy modularni a lehce konfigurovatelne koncove AP se nejlepe hodi StarOS.
StarOS zasadne doporucuji provozovat v rezimu bridge, kdy je s nim nejmene problemu a i vykon docela ujde. Cela sestava vcetne: OS, 2xCM9 a v plastove bedynce vyjde na cca 6500,- za coz mate spolehlive AP o ktere se nemusite starat. Rozhosne lepsi nez ruzne AirCy, TEWY atd. V soucasne dobe se konecne do beta testu dostal StarOS v3, coz je kompletne prepsany system, ktery by mel prinest zasadni veci jako plnou podporu TCP,DFS a predevsim na co se tesim cloaking. Taky maji vlasni HW radu, navanou WAR board v ktere biji RISC procesory od Intelu. Coz slibuje mozne velke naviseni vykonu. (napriklad verze se 4-mi CM9, usetri spoustu penez za pronajem na stozaru CRa :) )
Co se tyce Mikrotiku je to moc pekne, pokud mate radi wokna a barevne klikaci utilitky na konfigurace, neni o cem premyslet. (samozrejme i ostatni si prijdou na sve telnet to jisti, ale to mi nikdy moc nesedlo)
K240 sem taky zkousel po strasnych zkusenostech s 5Ghz kartamy resp. ovladaci sem ho vypral pryc.
Co je v zasade zakladni problem jsou vseobecne centralne rizene shapy, a to ve vsech distribucich o kterych se zde psalo. Bohuzel na to je nejlepsi si delat vlastni routery a wrapy pouzivat jen jako hodne chytre AP. (taktez vykon na wrapech nemuze clovek cekat, ze zvladnou shaping a routing zaroven)

[shMoula2]

Mikrotik ma sice opravdu peknou klikaci utilitu (ktera jede bez problemu pod wine), ale s jeho stabilitou na wrapu jsem naprosto nespokojen, WRAP se star-os se mi zdal lepsi. Kazdopadne brzo pujde MK do kytek a poridim kvalitni vykonny server.

[iwik]

mikrotik ponuka okrem klikatelneho rozhrania aj telnet a ssh pristup.

[Radovan Garabík]

Aj podla www adresy, aj podla jazyka v "Job Offers" na stranke je mikrotik nie litovska, ale lotysska firma (sidlo firmy maju asi dobre utajovane lebo na ich stranke som sa k adrese nedopatral)

[Marconi]

Kontakt na Mikrotik:

  Mikrotikls SIA
   +371.7317700
   Fax: +371.7317701
   Pernavas 46
   Riga,  LV1009

jinak http://www.mikrotik.com/1aboutus.html

[hwsoft]

No chybicka se vloudila, no spolehl jsem se na cit a hle, Latvia je Lotyssko a ne Litva, jak jsem myslel. Za dezinformaci se omlouvam :(.

[Libor Valenta]

K240 JE otevreny system. Je to proste Gentoo zkompilovany pro Wrap, to je cele. Zdrojaky jsou ke stazeni zde. Co se tyce ovladacu Atheros karet; nejsem programator (a uz vybec ne placeny za tuto cinnost), proto jsem nucen v systemu pouzit Madwifi drivery....system nyni podporuje single chip Atheros karty AR5006X. Nove je zde take (na zadost nekterych uzivatelu) PHP 5.1.2 (s www serverem Monkey Daemonem).....K240 ve zdejsi obci bezi na cca 60 wrapech a to defakto bez problemu. Pokud nekdo zaziva "strasne problemy" s Atheros kartama (driverama), nebylo by od veci mi o tom hodit kratke informativni echo do emailu, treba by to prispelo k nejakemu vylepseni. Ano, system je neklikaci a myslim, ze je to jen k dobru. Hodne zdaru preje Libor.

[Libor Valenta]

Jeste doplnujici informace - K240 verze 1.7.5 umi u Atheros karet CM10 regulovat vykon.

[hwsoft]

V dobe kdy jsem psal recenzi, zdrojaky nebyly a nebyl ani termin jejich pripadneho zverejneni.

Podporuji jen system, ktery se mi libi, coz bohuzel ten tvuj neni. Takze ja mam na WRAPu ozonet-voyage, ktery mi plne vyhovuje.

[Libor Valenta]

Tvou podporu nikdo nezadal a "libivost" systemu Ti vskutku nikdo nenutil, presto Ti vsak dekuji za vyjadreni nazoru (-:

[kinlus]

Zdravim, zkousel nekdo rozbehnout CPUFREQ - softwarove taktovani procesoru. Urcite by pomohlo v letnich mesicich, shodit takt treba az na 27Mhz ... V jadre 2.6.17 je sice podpora pro procesor GX - Geode, ale tento driver nedetekuje procesor na desce WRAP 2C (proc. SC1100), takze s tim nehnu. Podpora je taky pro notebook proc. (AMD Mobility atd.), podle info na jinych forech pry funguje dobre. Lze nastavit i dynamicke rizeni taktu. Potrebuje-li vic vykonu, zvedne si takt atd...

[Admin]

Je sice hezké pozivat distribci jako StarOS ale co se tyce rezimu bridge tak je to velice spatna volba - volba tak chybna, ze pak bude velmi tezke se ji zbavovat. Protoze takto nastaveny router neni router ale pouze drazsi switch. Takze posila pakety do vsech vetvi a tim roste vykon procesoru. Totez pri nataveni na Mikrotiku - vytizeni v modu bridge pri uzcite objemovem toku (napr 2.5Mbps) je 73% a v routovanem modu 3% (to je rozdil) A protoze LINUX prestava pri vytizeni 75% a vice obsluovat veskere conecty jde vetsina spojeni do haje. Doporucuji misto wrapu, tam kde to jde, pouzit PC s OS napr Slackware, Debian atp...

[hwsoft]

Obecnme se takto rezim bridge nemuze chovat, posila pakety dle sve ARP tabulky. Jinak WRAP PCkem nennahradis. Kazde je na neco jineho, mimo jine spotreba presvedci takmer kazdeho.