Představení aktérů, nejlepší produkt roku

1. 1. 2011 | David Ježek | Hardware | 7419×

Jako předchozí léta, i dnes vám přinášíme další společný článek, na němž se podílela celá řada českých a slovenských redaktorů, autorů a jiných "podivných individuí" a který kompletuje na jednom místě jejich osobní názory na to, co se v daném roce povedlo, co naopak bylo propadákem, subjektivní hodnocení trendů v IT oboru s důrazem na GPU a také výhledy do budoucna příštích 12 měsíců. Jestli vám tedy nestačily naše rekapitulace čipsetů a procesorů, GPU a úložných zařízení, máme pro vás hodnocení uplynulého roku z pera osmi z nás, jejichž články čtete po celém československém internetu…

Stejně, jako loni, předloni, předpředloni a předpředpředloni, i letos jsme se rozhodli zopakovat projekt, kterému prapůvodně sloužil za vzor článek na serveru Beyond3D. Jeho podstatou je několik různých pohledů několika lidí na tutéž situaci, což přináší (oproti běžným článkům) větší rozhled, mnohem pestřejší názorovou různorodost, vícebarevnost a nadhled. I letos se budou otázky a odpovědi točit především kolem grafických karet, ale především v závěru najdete mnoho odpovědí poukazujících na zajímavé produkty, technologie či události z dalších oblastí hardwaru.

Letos se tým spoluautorů článku opět rozrostl, mezi odpovídajícími najdete zástupce mnoha webových i tištěných časopisů v ČR i na Slovensku či odborníky ze specializovaných diskuzních fór. Stejný článek najdete tedy nejen zde na Deep in IT serveru, ale i na ExtraHardware.cz, ABClinuxu.cz, PC.sk, ITnews.sk a zúčastnili se i zástupci serveru 3Dfx.cz.

Čeká vás tedy osm témat v podání osm autorů:

• David Ježek („Bob van Sikorski“, dlouholetý redaktor CDR.cz a nynější šéfredaktor serveru Deep in IT zodpovědný zejména za grafiky, digitální video, disky, zdroje, notebooky, linux a vůbec taková „holka pro všechno“, externí autor na portálu abclinuxu.cz)
• Jirka Souček („no-X“, spolupracující redaktor sekce grafických karet ExtraHardware.cz, někdejší redaktor a moderátor PCTuning.cz, administrátor a zakladatel 3Dfx.cz, duchovní otec projektu manualniskla.cz a ohnivý odpůrce bayerova filtru)
• Matej Fendek („ps47“, bývalý moderátor zaniklých VoodooFiles.net, moderátor 3Dfx.cz a 3Dfx Help Page / Game Guide keeper, sběratel IT zajímavostí)
• Mirek Jahoda (šéfredaktor ExtraHardware.cz, v minulosti šéfredaktor časopisu Computer, autor článků pro magazíny Živě.cz a Doupě a v dávných dobách i PCtuning.cz)
• Lukáš Fiala („Lukfi“, redaktor sekce novinek ExtraHardware.cz, v minulosti redaktor HWmag.cz a PCTuning.cz, jeden z nejdéle působících českých „novinkářů“ se zaměřením na CPU a GPU)
• Adam Vágner („adams“, redaktor Extrahardware.cz, v minulosti redaktor Computer a Živě.cz)
• Matej Koleják („crux2005“, administrátor a redaktor serveru PC.sk, diskuzního fóra Pretaktovanie.sk, autor článků pro PCtuning.cz, student VUT FIT)
• Peter Hucík („Hukus“, redaktor hardwarové sekce a šéf herní sekce PC Revue, spoluautor HW rubriky Techbox v časopisu Score, herní recenzent už neexistujících projektů GameON a GameCenter.cz, tester GPU, CPU, desek, skříní, zdrojů, herních zařízení a také progamer)

Každý z autorů se mohl vyjádřit v takovém rozsahu, v jakém uznal za vhodné, opět bylo ponecháno na každém z autorů, jak si vyloží tématickou orientaci každé kapitoly (např. „nejlepší…“ nemusí nutně znamenat „nejvýkonnější…“ - pokud někdo dává přednost vzhledu karty, nebo spotřebě, či poměru cena/výkon, je to jeho názor, který samozřejmě akceptujeme).

Autor se nemusí vyjadřovat vůbec, stejně tak může svůj názor rozvést a uvést více „kandidátů“. Každý názor je individuální a nemá smysl ho deformovat bezdůvodnými striktními podmínkami.

Nejlepší produkt roku

David Ježek: Nejlepším produktem roku je pro mne mezi grafikami jednoznačně Radeon HD 5450, uvedený hned v únoru. Parádně úsporná a extrémně levná kartička se slušným výkonem navíc několik týdnů po uvedení na trh obohacená v Catalystech o akceleraci H.264/mkv. AMD mi tehdy splnila sen, na který dodnes Nvidia nenašla odpověď (GT 430 by tou odpovědí byla, kdyby nestála více než 2× tolik, nepřišla s více než půlročním zpožděním a měla v obvyklé výbavě DisplayPort). I proto v mém PC spokojeně vrní Radeon HD 5450 v DDR3 verzi právě s DisplayPort výstupem (DP obvykle nebývá u Nvidie k vidění vůbec a podle mě je to škoda).

Když od GPU odskočím jinam, tak musím velmi pochválit firmu Google. Nesnáším softwarové patenty a patentový troll MPEG LA z nich žije. Letos proti němu obrovský Google postavil video formát VP8 doprovázený Ogg Vorbis zvukem a Matroška-like kontejnerem, aby buď z internetu vymýtil (i silou svého YouTube a rostoucího prohlížeče Chrome) patentově zatížené H.264+AAC s nejistou licenční svobodou, nebo donutil trolla změnit své arogantní chování vzešlé z "hloupoučké americké legislativy" umožňující si patentovat snad i algoritmus pro optimální postup utírání si řiti toaletním papírem (či třemi mořskými mušlemi). MPEG LA nakonec couvla a povolila užití H.264 na webu zdarma na neomezenou dobu.

Sice ne v takové míře, ale i do statického VP8 alias WebP vkládám jisté naděje v boji s trollskými formáty JPEG2000 a JPEG XR, resp. letitým JPEGem jako takovým. Formát skýtá možnost i trochu zamotat hlavu PNG a GIF, pokud se podaří implementaci dotáhnout do kvalitní podoby a podporu nasadit ve všech prohlížečích. Google, jakkoli mám z tohoto velkého bratra do budoucna obavy, se letos předvedl opravdu dobře, bez ohledu na to, žeje WebM momentálně horší než x264 a WebP než JPEG.

Posledním produktem roku, kterým pro změnu lehce od IT odbočím, je digitální zrcadlovka Pentax K-5. Pentax je tak trochu šedá eminence skrytá v pozadí přehypovaných firem s velkým marketingem jako Canon a Nikon, ale tímto tělem ukázala, že je v mnoha aspektech (ne všech) na špici vývoje. To, co Pentax (tedy Hoya, která značku vlastní) dokázal vytěžit z 16Mpix CMOS snímače podpořeného špičkovou elektronikou plus doprovázenou kvalitními skly (Pentax na některých používá vlastní unikátní MC vrstvy), je želízko v ohni, na kterém podle mě půjde spolehlivě poznat, které weby živící se testováním foťáků jsou "spřízněné s jinými výrobci" a které nikoli.

Mirek Jahoda: Ačkoli nebyla ve srovnání s Radeonem HD 5850 z podzimu 2009 nikterak úžasná, přesto u mě vítězí GeForce GTX 460 (GF104). Oproti Cypressu Pro se objevily pro nás, obyčejné pragmatické smrtelníky, podstatné rozdíly: karta po uvedení navzdory úspěchu nezdražovala, byla dostupná a obrovský kus atraktivity jí přidali výrobci. Tak pestrý výběr různých modelů s různými frekvencemi a především různými chladiči chvíli po uvedení se jen tak nevidí a každý si asi mohl vybrat.

Nakonec i vytvoření 768MB varianty bylo asi správným krokem. Zbrklého uživatele to mohlo zmást, ale pro všechny ostatní to bylo zajištění cenového rozpětí od nějakých 3500 Kč až po 6000 Kč podle velikosti paměti, šířky sběrnice, přetaktování od výroby a provedení. Vyšší střední třídu prostě nVidia vždycky uměla a po výpadku v generaci GeForce-Tesla 200 má tento svůj pilíř zpět.

Matej Koleják: Tento ročník som sa rozhodol ako najlepšie roka 2010 označiť produkty z dvoch oblastí. Keďže mi je oblasť grafických kariet najbližšia, začnem ňou. Radeon HD 6950 grafická karta rozhodne nie je zlý produkt. Podľa mňa ale nebola až taká dobrá, aby si zaslúžila ocenenie najlepší produkt roka. Mal som iných kandidátov. Veľmi úspešnú GeForce GTX 460 alebo top high-end kartu GeForce GTX 580. Svoj názor som ale nakoniec zmenil pod vplyvom posledných správ. Skoro u všetkých Radeon HD 6950 z prvej várky od AMD je možné pomocou BIOSu odomknúť 24 SIMDs. Po zvýšení frekvencií na úroveň HD 6970 dostanete rovnakú kartu, ale o 100 Euro lacnejšie. To už z nej robí niečo výnimočné a práve preto som sa ju rozhodol aj patrične oceniť. Či to bude možné aj na Radeon HD 6950 kartách z ďalších várok je už otázne. Na mojom rozhodnutí to ale už nič nezmení, lebo tieto várky prídu v roku 2011.

Druhá kategória ktorú som si vybral, súvisí s grafickými kartami – hry. Presnejšie, multiplayer FPS. Tu sa výber pre mňa vďaka množstvu sklamaní a nevydarených hier výrazne zúžil. Nakoniec mi ostali Battlefield: Bad Company 2 a Call of Duty: Black Ops. Napriek tomu, že som dlhoročný hráč CoD 1, 2 a 4, nerozhodol som sa pre jeho poslednú verziu od Treyarch. Dôvodov je viacero, ale CoD sa orientuje každým rokom viac a viac na „0815“ (bežných) hráčov. Vývojárom sa tento rok tiež podarilo pridať k tomu otrasné textúry, farebné kombinácie ala „kolotoče“ a perky do zblbnutia. Nie, ďakujem, neprosím. Bad Company 2 nemá takéto výrazne nedostatky a prinieslo niečo nové - veľmi dobrý deštrukčný model. Zničiť sa dá skoro všetko a ukryť sa môžete aj v jame, ktorú si samy vytvoríte. S odstupom času sa mi jasne ukázalo, že Battlefield: Bad Company 2 je najlepším produktom v segmente multiplayer FPS hier.

Peter Hucík: Myslím, že v prvých dvoch témach nie je potreba byť originálny a odlišný od svojich kolegov. Pevne verím, že väčšina z nás tento rok ocení ako produkt roku GeForce GTX 460. NVIDIA čipmi GF104 trafila terč nazývaný „GPU Market“ presne do bodu v strede, ktorému sa zvykne vravieť Sweet Spot. Títo prefíkaní lukostrelci už mali šíp zapichnutý presne v strede mnohokrát v minulosti, no zdá sa, že im podobne ako Robinovi Hoodovi nerobí problém rozštiepiť ho ďalším presným zásahom. Pomer ceny a výkonu, prevádzkové parametre, GF104 má všetko tak ako to máme radi.

Jirka Souček: Co jsme to vlastně letos měli … Dočkali jsme se Fermi, 2GB Eyefinity modelu Radeonu HD 5870, GeForce GTX 460, Radeonů HD 6800, GeForce GTX 580 a Radeonů HD 6900. Většinou bývá zvykem nehodnotit produkty, které vyšly před koncem roku a nechat si na jejich zhodnocení odstup. Zjišťuju ale, že je to chyba, protože teď už se asi k Radeonům HD 5800 - ač půl roku kralovaly trhu - vrátí málokdo.

Z těch letošních se mi upřímně vybírá těžko. Měsíc před vydáním Fermi bych nepochyboval, že kartou roku bude právě GeForce GTX 400. Nakonec z toho byla jen Potěmkinova vesnice v zeleném. GTX 460 byla dostupný produkt se slušným poměrem cena/výkon, ale v době svého vydání neměla lepší poměr cena/výkon, než HD 5850 téměř o rok předtím. HD 6800 poměr cena/výkon (i samotný výkon) posunula, ale měla tu být nejpozději v druhém kvartálu, ne na konci podzimu.

GTX 580 - mezi slepými jednooký králem, aneb Fermi, jakou nám nVidia slibovala před rokem: jen o rok později a za plnou cenu.

Radeony HD 6900 - jak už to tak bývá, pokud výrobce splní požadavky, které si navymýšleli zákazníci, dopadá to v lepším případě jako s HD 6900. Na druhou stranu to jsou karty za rozumnou cenu, s 2GB paměti v základu, prakticky žádnou slabinou, takže pokud bych musel vybrat, byl by to Radeon HD 6950: cena, 2 GB a možnost odemknutí na HD 6970 se slušným potenciálem pro taktování - to tu nebylo od doby Radeonů X800.

Matej Fendek: Pre mňa je produktom roka (teda minimálne v kategórii grafické karty) Radeon HD 6850 – zapadá totiž presne do toho segmentu trhu, ktorý som mal vždy najradšej, čiže výborná technologická výbava, plne dostačujúci výkon, dobrá cena, nízka hlučnosť, normálna spotreba (môj strop je jeden 6pin, tzn 150 W), a poteší aj kratšie pcb. V preklade, je všetkým čím mal byť (ale nebol) Radeon HD 5830. Áno, 3D Vision síce nemá, ale mne bola Eyefinity vždy sympatickejšia, dva, resp tri monitory používam už dlhšiu dobu. Kartu som mal možnosť skúšať iba nakrátko, ale bol som nadšený (no, nadšený je asi prisilné slovo, povedzme že veľmi potešený), a v dobe keď budete čítať tieto riadky už budem pravdepodobne rozbaľovať svoj vlastný kus.

Lukáš Fiala: Přiznám se, že jsem během posledního roku nesledoval dění tak bedlivě, jako v letech minulých. Ačkoliv mi tak určitě uniklo mnoho detailů, doufám, že vzdálenější perspektiva, kterou jsem tímto získal, bude pro kolektivní článek přínosem. Odmítám se tedy dohadovat o tom, že jedna grafická karta stála dva týdny více než jiná. Pozici na špici pelotonu si v tu delších, tu kratších obdobích vychutnaly Radeony HD 5800, GeForce GTX 460 i GTX 470, i Radeony HD 6800.

Kdysi se tato kapitola jmenovala „NEJ- grafická karta“, než jsme zadání zpřesnili a rozšířili zároveň. A v tomto historickém smyslu bych chtěl vypíchnout produkt nikoliv nejlepší (naopak očekávám jeho několikanásobnou nominaci v opačné kategorii), avšak produkt pro uplynulý rok ikonický a významný pro vývoj v dalších letech. Je jím architektura Fermi, ne nutně v podobě konkrétního čipu či karty. Předimenzovaný geometrický výkon, výborná optimalizace pro GPGPU, ve srovnání s konkurencí horší poměr výkon/počet tranzistorů a výkon/watt – to jsou genetické predispozice všech grafických karet, které nVidia vydá v průběhu následujících tří let. Zapamatujte si je.

Čestnou zmínku jistě zaslouží i čip nVidia G92, který (v podobě GeForce GTS 250) po více než třech letech od vydání původní 65nm verze stále straší na pultech obchodů.

Adam Vágner: Marně vzpomínám, jestli mne nějaká letošní grafika nadchla. Z těch, které mě alespoň něčím potěšily, můžu jmenovat GTX 460, která trochu spravila reputaci Fermi, a Radeon HD 6850 proto, že po dlouhé době u Radeonů trochu zlepšil poměr cena/výkon.

Co se mi tedy asi líbilo nejvíc byla 32nm dvoujádra od Intelu. Bylo zajímavé sledovat, jak si poradí i s některými čtyřjádry. Ale i tak mám vůči nim nemalé výhrady – vadí mi šílená cena výkonnějších modelů a ořezaný PCIe řadič, kvůli kterému je nemožné udělat desku s plnohodnotnou kombinací 16× PCIe + 2× SATA 6,0Gb/s + 2× USB 3.0. A také to, že se celá LGA 1156 co nevidět zařadí mezi další platformy s jepičím životem.

       

Komentáře

[pán tě vidí]

Ehm Wintel and fanATIcs???

[trekker.dk]

Tento rok ma nepotešil Blizzard s ich stratégiou rozsekať StarCraft II na tri diely a servírovať nám ich obidva roky. A zrejme za plnú cenu. ... Na nálade mi nepridal ani zákaz hry po LAN sieti či nutnosť kúpiť si ďalšiu kópiu hry ak chcete hrať aj na americkom alebo kórejskom battle.nete.

Podle mě každý musí uznat, že samotné Wings of Liberty stejně rozsáhlá hra jako jiné RTS za podobnou cenu. Nevidím tedy nic špatného na tom, když se další díly (stejně rozsáhlé) budou prodávat zvlášť. AFAIK ne za plnou cenu, ale o něco levněji (nebo to se změnilo?) Souhlas, že by to nemuselo být jednou za dva roky.

Chybějící hra po LAN mě mrzí taky, ale tak nějak mám pocit, že je to vcelku efektivní způsob, jak lidem zabránit, aby SC2 ukradli. Teda pokud chtějí hrát něco jiného než kampaň. Nutnost kupovat další kopii kvůli hře v jiném realmu, tam slibovali, že s to změní.

Na druhou stranu v obou těchto případech nemám pocit, že tato omezení by se týkala velkého počtu uživatelů. Hra v jiných realmech v podstatě vůbec, ta se víceméně týká jenom profi hráčů. Chybějící LAN vadí asi víc lidem - přece jenom nadšenců, co uspořádají LAN party někde na chalupě, kde není net, pár bude - ale lidí, kteří hrají jenom přes battle.net, protože jinak nemají s kým, je přece jenom víc.

Co mě na tomhle přístupu štve není ani tak nutnost hrát přes battle.net, ale spíš nestabilita battle.netu jako takového a fakt, že servery jsou někde ve Francii, což někdy vede na pěkně nepříjemné lagy.

Od vydania World of Warcraft sa z nich stala vcelku chamtivá spoločnosť.

Úplně se s tím neztotožňuju, je potřeba brát v úvahu, že je "koupil" Activision, takže můžeme být rádi za to, že si v Blizzardu ponechali svůj dosavadní přístup vydávat, až když je dílo opravdu hotové, i když to znamená opozdit příjmy. Narozdíl od ostatních (včetně Activision), kteří dodrží datum vydání protože akcionáři, i když je hra ještě plná chyb, o kterých se ví.

[jnd]

Nemožnost hraní pro LAN je hlavní nedostatek pro profesionální hráče, hlavně tedy pro Korejce, kde je to národní sport. Poslední dobou už ty sc turnaje nesleduji, ale myslím, že při hraní po netu budou mít dost velké problémy, pokud to nebude dedikovaný server někde hodně blízko.

Nevím jestli je to jen pro pár nadšenců, když petice za ponechání LAN obsahovala iirc několik set tisíc podpisů. Ten trapný "souboj s piráty" beztak nezabrání vytváření verzí hratelných bez zakoupení hry a co jsem viděl, tak byly pokusy obejít battle.net úplně. Nevím jak daleko se to dostalo.

[trekker.dk]

Nemožnost hraní pro LAN je hlavní nedostatek pro profesionální hráče, hlavně tedy pro Korejce, kde je to národní sport.

To jednoduše není pravda. Jediné, co profesionální hráči musí řešit navíc, je vyřídit si připojení k netu. Vzhledem k tomu, že zrovna tam bydlí společně a to bydlení jim platí nějací sponzoři, tohle už tak velký problém nebude.

Poslední dobou už ty sc turnaje nesleduji, ale myslím, že při hraní po netu budou mít dost velké problémy, pokud to nebude dedikovaný server někde hodně blízko.

No vidíš, já jo, aspoň některé. Hraje se úplně normálně na battle.netu a jediný problém jsem viděl, když pořadateli toho turnaje na chvíli spadl net. A žádné problémy (předpokládám, že narážíš na lag) hráči nemají, protože vzhledem k tomu, že trénují přes battle.net, jsou na to zvyklí.

Nevím jestli je to jen pro pár nadšenců, když petice za ponechání LAN obsahovala iirc několik set tisíc podpisů.

No vidíš, a celkem se zatím prodalo přes 5 milionů kopií. Takže a) lidí, co podepsali petici za hru po LAN, tedy bylo pod 10% a b) nejde ani o to, kolik jich podepsalo nějakou petici, ale kolik by jich využilo to, že mohou hrát po LAN. Možná ti profesionálové, všichni ostatní jenom jednou za čas (hrát se sousedem neustále dokola člověka omrzí docela rychle) a po zbytek času by stejně hráli přes b.net.

Jo, neříkám, že hra po LAN nemá smysl, ale rozhodně to není nějaká nutnost bez které by se v tomhle případě nedalo obejít.

Ten trapný "souboj s piráty" beztak nezabrání vytváření verzí hratelných bez zakoupení hry a co jsem viděl, tak byly pokusy obejít battle.net úplně. Nevím jak daleko se to dostalo.

To nezabrání, vceklu rychle se objevily verze, kde se využil "guest mode" hry a je s nimi tedy možné hrát single player. Jenže bych odhadl, že tak 3/4 lidí si SC2 koupilo kvůli síťové hře a příběh je jenom takový hezký dodatek.

A úplně obejít battle.net - no, vzhledem k výše řečenému a vzhledem k tomu, že většina lidí hraje přes battle.net s náhodnými hráči, tak mám takový pocit, že taková verze by asi nebyla moc populární.

[jnd]

Hodnocení by to bylo zajímavé, pokud se ty všechny grafiky braly s ohledem na Linux. Když se musím rozhodovat podle funkčnosti ovladačů a počítat s tím, že nové karty mají v Linuxu výrazné problémy, tak je to úplně o něčem jiném.

[pedro]

+1

Já mám z celého povídání pocit, že může mít přínos maximálně pro hráče počítačových her, kteří se jak známo rekrutují vyjma konzolí pouze na platformě, pro kterou tento server není určen...

[David Ježek]

účast v článku jsem nabízel několika významným českým "linuxákům", ale nikdo z nich si na to netroufal. Následně mnou navržené rozšíření konceptu článku i na linux bylo též lidmi, s nimiž ten "projekt" děláme, zamítnuto. Pochop, že to je původně pouze GPU článek, má své úzce dané mantinely a zde je jako ponovoroční zpestření .

[heh]

Při vší úctě k panu Ježkovi, opravdu musíme číst tyto nesmysly na Abclinuxu?

Hloupé články na téma ATI vs. nVidia jsou snad nekonečným námětem poněkud jiných webů.

A v IT obecně citovaní pánové krmí své čtenáře běžně úplnými nesmysly.

[pán tě vidí]

njn, z ABCLinuxu se stává další IT bulvár.

[pavlix]

Dokaž :).

[heh]

když už to musí být...

Nejvíce dotazovaných pochází z portálu Extrahardware.cz. Posledním recenzním článkem je test 3TB disku, autorem je jeden z dotazovaných, pan Vágner. (Nic proti němu, vůbec ho neznám).

Vděčné téma je vždy část recenze/novinky, kde se autor snaží rozebírat teorii k dané problematice. Otevírám tedy kapitolu Advanced format a 2TB Bariéra, kde se naží vysvětlit, jak je to s těmi 4kB sektory a disky většími než 2TB:

Moderní operační systémy a aplikace pro manipulaci s disky (přesouvání, klonování, změnu velikosti oddílu) si umí pohlídat, aby byly clustery zarovnané přímo na fyzické sektory, u starších (např. 32b Windows XP) je zapotřebí oddíly (respektive clustery) po manipulaci usadit na správné místo pomocí utilitky WD Align.

Moderní operační systémy si sice umí pohlídat velikost sektoru, to ale není případ testovaného (ani žádného jiného) disku WD s advanced format (4kB sektory). Tyto disky totiž záměrně reportují nepravdivou informaci o velikosti sektoru 512B, a tudíž žádný operační systém nemá šanci sám si sektory správně zarovnat. To vyřešili tvůrci OS workaroundem spočívajícím v tom, že je disk používán až od 1MB (LBA 2048) výše. Sice tak netuší, že disk nemá 512B sektory, ale pro jakýkoukoli velikost sektoru do 1MB to sedí.

Kromě potenciálních potíží s velikostí sektorů je tu ještě další, podstatně palčivější. Starší 32b operační systémy jako Windows XP a počítače s „archaickým“ BIOSem, který k bootování využívá disky s MBR (Master Boot Record), naráží na bariéru v podobě maximálního adresního prostoru 2^32 bloků

Tvrzení, že BIOS znemožňuje bootovat >2TB disk je úplná blbost, byť ji dneska papouškuje kdekdo. Stejně tak to nijak nesouvisí s tím, zda je OS 32bitový, byť to zrovna pro Windows platí.

Pravda je taková, že BIOSu je standardně úplně ukradené, co používáte za dělení disku a s 2TB bariérou tak vůbec nesouvisí. Problém s velkými disky nastává v případě použití tabulky dělení disku stylem MS-DOS (IBM PC), která umožňuje popsat max 4 oddíly do velikosti 2TB. Že tohle dělení disku nevyhovuje víme pěkně dlouho, protože na omezení max 4 oddíly (primární partitions) jsme narazili možná tak před 20 lety, ale Microsoft ho typicky řešil prasáckým hackem (extended/logical oddíly) místo skutečného řešení v podobě lepšího dělení disku.

Operační systémy Microsoftu (z nichž některé autor dokonce nazývá moderními) dodnes bootují jako MS-DOS, s využitím MS-DOS tabulky oddílů a proto mají problémy s velkými disky. Většina ostatních OS umí pro jakýkoli disk použít například GPT a klidně z něj nabootovat i z BIOSu. Microsoft GPT sice podporuje v 64bit Windows, ale na počítačích s biosem jen jako storage, nikoliv systémový disk. Nevím proč.

Pokud namísto MBR oddílu použijete novější GPT (GUID Partition Tables), lze adresovat až 18 Exabytů (264). Z takového oddílu lze i bootovat, k tomu, aby bylo možné načítat systém z disku s GPT většího než 2 TB je ale zapotřebí deska podporoující UEFI a instalace 64b verze operačního systému.

Není pravda, že pro boot z GPT potřebuji UEFI. Používám GPT i na systémových discích a zjevně to mojí desce s obyčejným BIOSem nevadí. Směrodatná je pouze podpora bootloderu, například GRUB je bez problémů. 64bit operačním systémem autor ve skutečnosti myslí 64bit Windows (patrně W7, možná Vista SP1). Ostatní OS totiž bootují z GPT bez ohledu na verzi 32/64 bit (zcela nesouvisející údaj).

Můj dojem je, že autor moc netuší, o čem vlastně píše....

[Max]

Maximální souhlas. Jinak i pokud jde o win, tak zde už se začínají objevovat hacky(prográmky), které zmíněné věci umožňují i třeba na winxp.
Ale nemám vyzkoušeno. Autor asi jen papouškuje to, co se dočetl na stránkách MS.
Zdar Max

[pavlix]

Máš u mě pivo (či ekvivalentní odměnu) za to, že sis s tím dal tu trochu práce.

Za sebe můžu říct, že bych asi nic z toho neuměl z fleku vyvrátit. O každém tom pojmu něco málo vím (zjevně ne dost)...

Třeba jsi mě překvapil s tím omezením biosu. Mám tu kousek starší počítač (jediný, co jsme neměl srdce vyhodit), a tam má bios tuším 2GB bariéru, za kterou z ní pokud vím ani grub nedokáže číst. Znamená to, že 2TB bariéra je jiného charakteru než ta 2GB?

To s popletením obecného chování operačního systému versus windows je smutné, ale co se dá dělat, snad to bylo na windowsovsky orientovaném serveru.

[Jiří J.]

Bootování z jakkoli velkého disku není problém pro žádný BIOS. Jeho práce totiž končí tehdy, když přečte prvních pár bajtů disku a spustí bootloader. Přitom ho vůbec (jen tak mimochodem) nezajímá, zda disk má 2MB nebo 2TB.

Problém nastává, když se bootloader snaží přistoupit na partišny, které jsou moc daleko od začátku disku - používá na to totiž volání BIOSu (taky nevím přesně jak, ale pravděpodobně přes interrupty), který už v tomhle nějaká omezení (adresace) mít může.

Ten 2GB problém by se čistě teoreticky dal řešit malou partišnou v oblasti 0-2GB, kde by byla ta větší část bootloaderu a driver pro daný disk. Bootloader by pak (po načtení driveru) mohl přistupovat na celý disk. Pochybuji, že grub něco takového umí, nevím ani, zda by to bylo prakticky možné s ohledem na reálný mód procesoru. A taky by to byla prasárna

Na unixech naštěstí většinou můžeme dát /boot někam na začátek.

[pavlix]

Bootování z jakkoli velkého disku není problém pro žádný BIOS. Jeho práce totiž končí tehdy, když přečte prvních pár bajtů disku a spustí bootloader. Přitom ho vůbec (jen tak mimochodem) nezajímá, zda disk má 2MB nebo 2TB.

Problém nastává, když se bootloader snaží přistoupit na partišny, které jsou moc daleko od začátku disku - používá na to totiž volání BIOSu (taky nevím přesně jak, ale pravděpodobně přes interrupty), který už v tomhle nějaká omezení (adresace) mít může.

Zdá se mi to, nebo druhým odstavcem okamžitě popíráte ten první?

Ten 2GB problém by se čistě teoreticky dal řešit malou partišnou v oblasti 0-2GB, kde by byla ta větší část bootloaderu a driver pro daný disk. Bootloader by pak (po načtení driveru) mohl přistupovat na celý disk. Pochybuji, že grub něco takového umí, nevím ani, zda by to bylo prakticky možné s ohledem na reálný mód procesoru. A taky by to byla prasárna

GRUB2 třeba umí ledacos, ale takhle dalece jsem ho nezkoumal.

Takže jestli to dobře chápu, tak tenhle bod heh zkritizoval zbytečně. Je tedy omezení do 2TB stejného charakteru jako omezení do 2GB u starších? Je to tedy omezení BIOSu, jak ve druhém odstavci tvrdíte?

[Jiří J.]

Zdá se mi to, nebo druhým odstavcem okamžitě popíráte ten první

Zdá. Abych to upřesnil - po zapnutí počítače pracuje BIOS jen s prvním sektorem, ze kterého načte a spustí bootloader, nezabývá se ničím za hranicí prvního sektoru. Pak - kdykoli během exekuce bootloaderu nebo jiného programu - je možné interruptem zavolat nějakou proceduru BIOSu, která vykoná _něco_ za nás, například přečte sektor(y) z disku. Pokud budu brát "BIOS" a "služby BIOSu" jako dvě oddělené věci, pak se mé dva odstavce nevyvrací. Pokud se na to budu dívat jako na jeden celek, pak ano. Ale původně to tak pochopitelně myšleno nebylo.

Je tedy omezení do 2TB stejného charakteru jako omezení do 2GB u starších? Je to tedy omezení BIOSu, jak ve druhém odstavci tvrdíte?

Osobně jsem se s 2GB omezením nesetkal, v té době jsem vídal spíše disky v řádech megabajtů, výjimečně nějaký 1GB. Ale něco málo jsem o tom našel. Nevím, zda existuje více 2TB limitů, ale já vím jen o tom v MSDOS partition tabulce. Současné BIOSy by měly používat 64 bitů pro LBA ("INT 13h extensions") a většina řadičů už umí 48-bit LBA, které má celkem slušnou rezervu.

Jo, moc to nepodporuje moje předchozí tvrzení, že BIOS "v tomhle může mít nějaké omezení", má, ale to omezení je daleko za hranicí 2TB. Přiznávám, nejsem odborník na BIOSy, takže jsem si to musel dodatečně zjistit

A abych odpověděl na původní otázku - onen 2GB limit je tedy (zřejmě) jiného charakteru (omezení CHS adresace BIOSem), než 2TB limit, o kterém se všude mluví.

[Jiří J.]

Abych to ještě zvýraznil - žádný "hack" s vlastním driverem bootloaderu není tedy potřeba, BIOS přes INT 13H extensions a DAP může používat těch 64-bit LBA (alespoň podle wikipedie je tam 8 bajtů na offset). Byl by potřeba, kdyby to BIOS neuměl. A taky že podobné hacky byly používány (ale na jiném principu), pokud jsem správně pochopil smysl věcí jako "OnTrack Disk Manager" nebo "EZ-Drive".

[pavlix]

Pokud budu brát "BIOS" a "služby BIOSu" jako dvě oddělené věci

Mně by ovšem v životě nenapadlo brát BIOS a služby BIOSu jako dvě oddělené věci. A popravdě mi to doteď přijde jako pěkná pitomost.

Jo, moc to nepodporuje moje předchozí tvrzení, že BIOS "v tomhle může mít nějaké omezení", má, ale to omezení je daleko za hranicí 2TB. Přiznávám, nejsem odborník na BIOSy, takže jsem si to musel dodatečně zjistit

Tak, mě v tomhle případě jde hlavně o to se něco dozvědět, protože informací o BIOSu na mých oblíbených serverech zase tak moc není.

A abych odpověděl na původní otázku - onen 2GB limit je tedy (zřejmě) jiného charakteru (omezení CHS adresace BIOSem), než 2TB limit, o kterém se všude mluví.

Teď už mám taky tendenci se k tomu přiklánět.

Nicméně, ať je to jak chce, doufám, že se CHS brzo zbavíme nadobro (a IPv4 NATu hned po něm ).

[Adams]

No, tak řekl bych, že i s řadou vašich tvrzení by se dalo úspěšně polemizovat.

Moderní operační systémy si sice umí pohlídat velikost sektoru...

Dohadujete se o něčem, co v textu vůbec není. Nepsal jsem nic o tom, že by software hlídal velikost sektorů, ale že si ohlídá, aby byly clustery zarovnané na sektory (ale opravdu jsem nikde neřešil, jakým způsobem). Že onoho zarovnání dosahují oklikou tak, že případně posunou oddíl na jiný LBA, nepotřebuje 99 % lidí řešit. Pokud chcete slovíčkařit, můžu výraz „si umí pohlídat“ v článku nahradit třeba spojením „umí zařídit“ (i když i u toho se můžeme dohadovat, že je to nepřesné a za jakých okolností to nebude platit).

Tvrzení, že BIOS znemožňuje bootovat >2TB disk je úplná blbost, byť ji dneska papouškuje kdekdo...

Pozor, nikde jsem netvrdil, že se s BIOSem nedá nabootovat z disku většího než 2 TB. A jsem taky v této pasáži neřešil ani tak bootování, ale to, proč jsou s MBR za normálních okolností (teda bez workaroundů) vidět jen 2 TB. Vždyť už o stránku dál jsou fotky z instalace systému na 3TB disk u PC s BIOSem. Ale jo, když si ten odstavec po sobě s odstupem času přečtu, připadá mi divný a upravím to.
Jinak se mi nechce hádat, zjevně narážíme především na to, že jsem si výraz „Windows“ někde dovolil zaměnit za výraz „operační systém“, i když jsem se jinak v samotném textu žádné „alternativní“ menšinové OS (myšleno pro domácí uživatele u nás) nepokoušel řešit. Ostatně na EHW linux prakticky neřešíme. Chápu, že obzvlášť tady to musí popuzovat.

Není pravda, že pro boot z GPT potřebuji UEFI. Používám GPT i na systémových discích a zjevně to mojí desce s obyčejným BIOSem nevadí...

Ano, ale opět neřeším, jak to funguje, když se používá jiný os / bootloader nebo nějaký workaround. Už teď je třeba možné bootovat 64b Windows i u desek s téměř klasickým BIOSem. Mám tu třeba prezentaci od Gigabyte na desky s P67 a H67, u kterých v BIOSu navíc přibyla volba EFI boot, se kterou je i to možné, ale obávám se, že je to do uvedení Sandy Bridge zatím pod NDA. Desce s BIOSem to jinak nevadí, protože disk s GPT dokáže vnímat postaru tak, jako by na něm byl MBR, a taky z něj takovým způsobem bootovat. Že se díky tomu mohou načíst zavaděče, které už umí pokračovat s GPT, a že to některé OS umí, je věc jiná. Pokud to budeme brát takto, pak můžeme říct, že BIOS umí bootovat z disku s GPT.

[Tutor]

Ano, ale opět neřeším, jak to funguje, když se používá jiný os / bootloader nebo nějaký workaround. Už teď je třeba možné bootovat 64b Windows i u desek s téměř klasickým BIOSem. Mám tu třeba prezentaci od Gigabyte na desky s P67 a H67, u kterých v BIOSu navíc přibyla volba EFI boot, se kterou je i to možné, ale obávám se, že je to do uvedení Sandy Bridge zatím pod NDA.

Volba "EFI boot" se běžně vyskytuje v "biosech" notebooků již několik let. Jen to ve skutečnosti není žádný bios, ale efi.

Fakt by mě docela by mě zajímalo, co myslíte tím "téměř klasický bios".

Zřejmě se v tom skutečně příliš dobře neorientujete, když bios a efi podle všeho rozeznáváte podle toho, zda je to textové rozhraní (bios) nebo omalovánky (efi).

EFI se vyskytuje například na deskách Intel už několik generací chipsetů, to jste si nevšiml? Těžko říct, stejně byste to asi nazval "téměř klasickým biosem" jen proto, že to má modrobílé nebo černobílé textové rozhraní. Možná, že jste žádnou z těchto desek neměli ani v ruce, protože podle typického hodnocení vašeho magazínu má kvalitní deska dobrý OC, zato absence podpory základních funkcí chipsetu (např. vt-d / iommu / sr-iov) v mnohdy úplně zpraseném biosu výrobců Gigabyte/MSI/ASUS vás vůbec nezajímá. Vy se akorát umíte ohánět tím, že píšete pro normálního uživatele, přitom OC je naprostá hříčka pro pár exotů.

[Adams]

Téměř klasickým myslím BIOS, ve kterém je navíc naroubovaný EFI boot. Aspoň podle toho, co mi tvrdil PR Gigabyte a jak vypadá prezentace, EFI zatím nepoužívají a používat nebudou, protože není bezproblémový, a přesto tam položka EFI boot je. Předpokládám, že tím nemyslel jen to, že v Gigabyte nedokážou udělat grafické rozhraní.

A filozofování o tom, že BIOS od EFI rozlišuju podle toho, jestli má GUI, nebo je v textovém režimu, si můžete nechat od cesty.

[Tutor]

Jediné relevantní informace, které můžete získat od PR zaměstnance jsou ty, které nejsou technického rázu. Výrobci dlouhodobě nazývají EFI různými obskurními názvy typu: ClickBIOS, GuiBIOS, EFI Bios atd... Dost silně pochybuji, že zrovna PR oddělení Gigabytu se teď rozhodlo nazývat věci pravými jmény.

EFI je tady už přes 10let. Je skutečně podivné, pokud vám někdo tvrdí, že "není bezproblémové". Na druhou stranu, kdybych měl soudit podle kvality BIOSů, která je naprosto zoufalá, možná bych tomu i věřil.

[trekker.dk]

Tady bych si vypůjčil od Linuse:

We do not trust BIOS tables, because BIOS writers are invariably totally incompetent crack-addicted monkeys. If they weren't, they wouldn't be BIOS writers. QED.

[Dan]

Moderní operační systémy si sice umí pohlídat velikost sektoru, to ale není případ testovaného (ani žádného jiného) disku WD s advanced format (4kB sektory). Tyto disky totiž záměrně reportují nepravdivou informaci o velikosti sektoru 512B, a tudíž žádný operační systém nemá šanci sám si sektory správně zarovnat.

Jak tedy fdisk zjistil těch 4096 bajtů?

[root@server ~]# fdisk -l /dev/sdb

Disk /dev/sdc: 2 000,4 GB, 2 000 398 934 016 bajtů
hlav: 255, sektorů na stopu: 63, cylindrů: 243 201, celkem 3 907 029 168 sektorů
Jednotky = sektory po 1 * 512 = 512 bajtech
Velikost sektoru (logického/fyzického): 512 bajtů / 4096 bajtů
Velikost I/O (minimální/optimální): 4096 bajtů / 4096 bajtů

[heh]

Jak tedy fdisk zjistil těch 4096 bajtů?

Nemá nahodou interní databázi disků, stejně jako třeba smartmontools? V opačném případě to museli opravit. Od vydání dlouhodobě reportují 512B physical / 512B logical. Poradne tim nastvali taky vyvojare kernelu, protoze predprodukcni vzorky reportovaly spravne 512B logical / 4kB physical, aleprodukcni verze uz na trh dorazily zprasene..

[Dan]

Řekl bych, že nemá. Již při bootu to jádro správně pozná:

[    1.652815] scsi 3:0:0:0: Direct-Access     ATA      WDC WD20EURS-63S 51.0 PQ: 0 ANSI: 5
[    1.652933] sd 3:0:0:0: [sdc] 3907029168 512-byte logical blocks: (2.00 TB/1.81 TiB)
[    1.652939] sd 3:0:0:0: [sdc] 4096-byte physical blocks

Asi to tedy WD opravil a hlásí to opět správně. Disk je vyrobený v listopadu 2010.

hdparm -I:

	Logical  Sector size:                   512 bytes
	Physical Sector size:                  4096 bytes
	Logical Sector-0 offset:                  0 bytes
	device size with M = 1024*1024:     1907729 MBytes
	device size with M = 1000*1000:     2000398 MBytes (2000 GB)

[David Ježek]

Článek jsem stejně jako loni nabídl abcl k vydání a stejně jako loni se redakce rozhodla jej vydat. Ber jej pouze jako zpestření, nikoli nějakou snahu o protlačování nějakých fanatických názorů na abcl. Pokud by Luboš článek odmítl, naprosto nic by se nestalo, jen by někteří z těch, co hw weby nečtou, přišli o toto subjektivní hodnocení roku. A jsou to ti, kteří si článek v poklidu přečetli a neměli potřebu pod ním diskutovat.

[Luboš Doležel (Doli)]

Tak s tímhle se ztotožňuji. Je to článek, který vyšel v sobotu na státní svátek, takže "navíc".

[pavlix]

Já si i rád zadiskutuju, ale článek mi rozhodně nevadí :).

[David Watzke]

Ad mobilní grafiky: nVidia Optimus je fakt super, díky tomu si náročnější hry člověk zahraje jenom na Windows 7. Úžasná feature. Zvracel bych.

[Limoto]

Děsí mě, jak většina lidí mluví jenom o grafikách a hrách...

[Michal Fecko]

Dospele deti... Pocitace su o niecom inom ako hrach a vykone CPU a GPU...

[jnd]

Jenom ne, druhá půlka diskuze je jak si pořádně nataktovat CPU, paměť a tu grafiku. Jo a ještě kupovat CPU s méně jádry a cache a zkoušet, jestli se jim to podaří odemknout a nakolik funkční to bude :D

[heh]

LOL

Znalý profesionál

[heh]

cemu se divite? Se podivejte o cem cely rok pisou. Vsechna ostatni temata maji jen do poctu.

[Zomp]

Osobně mi je to jedno, ať si klidně mluví (je otázka, jestli zrovna na tomto serveru), jen mě mrzí, že dá dost práce se těmito pasážemi (které mě taky nezajímají) prokousat. Napadá mě workaround prostřednictvím obarvení textu podle tématu, taky by to ale mělo své mouchy (např. čitelnost, práce navíc).

[Mandarinka]

Komerčně vyvíjený formát se nerovná trollský!

A licencování technologií není patentové trollování. MPEG-LA jasně a předem uvádí, které patenty spravuje, má za ně jasně stanovené poplatky, stejné pro všechny. A docela nízké, byť třeba pro mpeg2/dvd jsou vyšší než pro h264 (iirc). Nemluvě o tom, že je orgánem původních autorů či vlastníků těch patentů/technik, použitých k vytvoření dotyčných audio/dideo formátů. Definice patentového trolla je přece jiná - pokud to slovo prostě nepoužíváte k bídnému očerňování.

Bez výzkumu, který mpeg/vceg (a potažmo tedy mpeg-la) zastřešuje by nevzniklo ani vaše VP8, které h264 více méně oprásklo (doufejme, že právně nepostižitelně).

Předem se omluvám za to co urážlivého řeknu, ale autor toho výlevu by si měl vzít prášky na freetardismus.

[VM]

Myslím, že i takováhle politika je neférová - znemožňuje používat formáty v opensource projektech, a to je špatně. Z tohoto hlediska se vůbec neliší od patentového trollování.

[Jiří J.]

... stejně jako politika více opensource licensí? Taky znemožňuje volné použití např. ZFS pod Linux jádrem.

Pokud dneska vyvinu nějaký úžasný algoritmus, dám si na něj patent a v US ho nebudou moci používat opensource projekty (resp. nebudou moci otevírat jeho kód, používat pochopitelně můžou, viz firmware na linuxu) ... no a? Svět se nezboří, však se brzy najde jiná alternativa pro můj algoritmus.

Patentové trollování je patentování utírání se toaletním papírem, konzumace tekutin, používání obuvi, ..., pokud nějaká firma vlastní softwarové patenty na svůj software, přesně dokáže (veřejně) určit, které patenty to jsou a ty patenty dávají smysl (nejsou "trollské"), pak mi to přijde naprosto v pořádku.

Schválně zde neřeším problematiku "softwarové patenty: ano či ne?".

Jak už padlo jinde - patenty obecně nejsou špatná věc, ale v současné podobě jsou pochopitelně ohnuté pro maximální zisk jisté části společnosti a proto nedávají moc smyslu.

[Mandarinka]

Ta politika úplně stejně znemožňuje ten algoritmus používat v uzavřených komerčních produktech, pokud byste tak chtěli činit zadarmo, jako je tomu u open-source. Čili, vůbec to není nefér, je to úplně stejná situace. Open source má smůlu, že nemůže uživatele za cizí patenty skásnout... i když teoreticky by to možné asi bylo, to jo. Ale jestli vám komerční technologie přijdou špatné z tohoto hlediska, tak je nepoužívejte (neupírejte jim ale technické zásluhy). Jestli vám pijou krev, jste de facto proti jakékoliv komerční činnosti - což je podle mého absurdní.

[VM]

Nesmysly - nejde o algoritmy, ale o formáty, otevřené formáty v komerčních produktech zadarmo používat lze, a patenty na formáty brání právě v tom nepoužívání komerčních technologií, minimálně pokud jste v USA - když vám někdo pošle data v patentovaném komerčním formátu, tak nemáte legální opensource nástroj pro jejich přečtení. Technické zásluhy patentování datových formátů opravdu nevidím.

[Mandarinka]

To je irelevantní. Když někam nejede vlak, tak mají taky lidi bez auta smůlu. Svět nefunguje tak, že dostanete všecko, co se vám zamane. Mě třeba lidi píšou e-maily, i když mit o způsobuje psychickou nepohodu. Ta hrůza, zejtra píšu dopis prezidentovi a Bobošíkové.

[Petr Ježek]

Milí autoři, kromě věci důležité (snižování spotřeby) a věci nezbytné (posilování funkčnosti) jste pozapomněli na jedno: Kdo to bude kupovat a za co to kdo bude vyvíjet a vyrábět? Pochopitelně se hračičkové nestarají o to, že někomu zatraceně vyhovuje, když si dospělé děti hrají a nezlobí. Tak si brblejte a hrajte dál a nedivte se, až vám jednou kdosi implantuje RFID, aby s vaší lokací nebyl opravdu žádný problém... Grafiky jsou funkční, posunout na HW úroveň funkčnosti ovladače ještě dá práci. Procesory jsou funkční až moc, takže stačí snižovat spotřebu (zvyšování taktu je spolehlivá cesta k tepelné anihilaci). 3D kromě modelování je jen hezká pohádka pro očička, pro jejich zdraví bych bral jen to s přirozenějším podáním, HD je až až. Design různých OS tu je a je na čem stavět (mrknutí do kuchyně RIM?), vybere si každý. A propos, je tu ještě místo pro šťastný rodinný život?

[w4rr10r]

Zajímavé/rozumné jsou až na pár výjimek jen názory Davida Ježka, které tu už dříve padly. Jinak naprosto irelevantní onanie nad herními grafikami v operačním systému mimo záběr tohoto webu. Takže kuš!

[Luboš Doležel (Doli)]

onanie nad herními grafikami

Nejsmutnější je, že pár let nazpět jsem si kupoval drahé grafické karty, protože tehdy se herní situace na Linuxu zlepšovala. Už jsem si tehdy i předobjednal Unreal Tournament 3 a říkal si, jak to bude s hrami na Linuxu v roce 2010 skvěle vypadat. A jak to dopadlo? Stagnace a úpadek

[w4rr10r]

...pár let nazpět jsem si kupoval drahé grafické karty, protože tehdy se herní situace na Linuxu zlepšovala.

Nebo protože účet za elektřinu platili rodiče. XD

[Luboš Doležel (Doli)]

To sice platili, to je fakt, ale účet za elektřinu není až taková hrůza. Plyn je horší.

Teď hraju na PlayStationu a řekl bych, že ta velká televize, co je u toho, žere taky dost

[jehovista]

Porid lepsi grafiku(nejlepe SLI) a usetris za plyn ;)

[Luboš Doležel (Doli)]

Plyn je pořád levnější

[Bedňa]

Pentax porovnávať s Canon, tak nad tým sa dá len pousmiať

[Coques]

Preco pousmiat? Aj mne sa pri vybere zrkadlovky najviac v "economy" triede pozdaval Pentax (k20d), ktory mal bohuzial limitovany cas expozicie, resp povinny dark-frame, ak si spravne pamatam (chystam sa fotit nocnu oblohu), tak som nakoniec zobral Canon.

[Bedňa]

Autor tam písal, akoby Canon bol lepší, len vďaka marketingu. V profi triede sú lídrom, samo že v nižších triedach sa rozdiely zmazávajú.

[Grunt]

trollskými formáty JPEG2000

Eh?

WebP než JPEG

Eh?

Dôvodov je viacero, ale CoD sa orientuje každým rokom viac a viac na „0815“ (bežných) hráčov.

V minulosti jsem trošku nějaké hry hrával. CoD1, 2 určitě. A ono ani v době vzniku CoD1 nebylo nic moc. Rozhodně ne pro ty co pamatují America's Army a podobné skvosty (aneb půl klasické 105 klávesnice zabralo rozvržení veškerých pokynů a druhou polovinu sežraly vlastní bindingy). Ovšem měl jsem možnost vidět Call of Duty Modern Warefare 2 a BlackOps a z toho mi padla huba na zem. Asi musím souhlasit. Nevím jestli je to jen specifikum CoD, ale tak nějak mi přijde že hry degradovali na interaktivní točené filmy s tlačítkem Next za které nemá cenu utratit korunu a hlavně ani minutu času.

[Jan Grmela]

Ad moderní hry: to si s přáteli říkám už delší dobu. Na hry sice teď nemám moc času a i kdybych se mohl dostat k odpovídajícímu hardware, tak nemám naprosto žádný důvod si pořizovat nové hry nebo konzoli. Hrál jsem asi před 2 měsíci Mafii 1 a byla to vážně pecka. Velká zábava a super hratelnost. Nebo Transport Tycoon Deluxe (nad OpenTTD se dost často zaseknu i teď) a Starcraft orig./Brood War. A tak bych mohl pokračovat dál.

Prostě mám pocit, že hry natolik zdebilněly, že už vůbec není žádný důvod je hrát. Když jsem měl iPhone, tak mě zaujaly asi 3 hry (Trainyard je fakt pecka) a zbytek se mi zdál natolik stupidní nebo totálně nehratelný (na tlf nedomyšlené/složité/obtížné ovládání), že jsem se jím vůbec nezabýval.

Nejsem si jist, zda je to věkem a takovým tím stařeckým (ehm ještě studuju výšku) "za nás bývala tráva zelenější" nebo se teď fakt prodávají totální odpadky bez nápadu s nádhernou grafikou.

[Grunt]

Ono to IMHO částečně souvisí s těmi konzolemi. Pamatuju ještě slávu Medal of Honor Alied Assault a i když už i to byla pouhá skriptovačka pro předem připravenoý průsmyk vertexů, tak jsem měl možnost shlédnout i PS1 variantu. No a každý kdo zná ten ovladač si asi umí představit jak to asi funguje. Většina času je buď naskriptovaná sekvence u které jen člověk musí mačkat jedno tlačítko jako Next a nebo když už je mu dána volnost, tak tak se na to nemůže hrabat ani Wolfenstein 3D na kurzorových šipkách s ILM. A ty nové skvosty jako CoD4MW2 nebo konec konců Bad Company nevypadají vůbec na nic jiného. A to bude asi ten problém. Ne že by hry bývaly zelenější…svět konzolí existoval už dávno v historii, ale přeci jen pro oslovení běžného počítačového hráče bývávalo potřeba trochu víc než jen blbé tlačítko Next a Mission Complete _{(You are A1 alien ass-kicker, my lord)}. Pamatuju třeba Atlantis což nebylo z technického pohledu nic jiného než jen kupa předrenderovaných videií v MPEGu, ale i u toho aspoň minimálně člověk musel namáhat mozek. Ty dnešní skvosty krom pár konzolových snobů asi moc nikdo neocení.

[belisarivs]

Battlefield je ale takrka ciste MP. SP je tam v podstate do poctu.

Zajdi si na sit a uvidis ten tanec.

[Mandarinka]

Hmm, mimochodem:

Formát [webp] skýtá možnost i trochu zamotat hlavu PNG a GIF, pokud se podaří implementaci dotáhnout do kvalitní podoby a podporu nasadit ve všech prohlížečích.

Až na to, že není průhlednost, animace, ani bezeztrátový režim (k tomu to ještě, afaik, používá normální YV12 barevný prostor, aniž by se pokusili to adaptovat, aby převod z/do rgb byl míň nepřesný; některé "trollské" formáty tohle řeší).

[Grunt]

Až na to, že není průhlednost, animace

DCT? Teda ne že by to nešlo…

ani bezeztrátový režim

Z toho důvodu existují jiné formáty. Nevím proč by měl existovat jeden univerzální.

k tomu to ještě, afaik, používá normální YV12 barevný prostor, aniž by se pokusili to adaptovat, aby převod z/do rgb byl míň nepřesný; některé "trollské" formáty tohle řeší

Mueh…

Jinak WebP nevznikl z žádného jiného důvodu než aby někdo od Googlu mohl vykázat činnost. Nic víc a víc už bych to asi ani neřešil.

[Mandarinka]

Jasně že to jsou všechno sekundární vlastnosti (takže jako náhrada klasického jpegu to klidně poslouží a toto je irelevantní). Nicméně TFA mluvil o png a gif - které de facto tvoří doplňek té oblasti, pro kterou jpeg/webp stačí nebo je ideální. U těch právě o tu průhlednost zejména jde. A bezeztrátovost je zase stěžejní když jde o screenshoty z videa :) (Jojo, 'amatérská' deformace.)

[Grunt]

png a gif

Abych pravdu řekl, tak já moc nepochopil proč plete dohromady jabka a hrušky.

[Mandarinka]

Nevím... ale je fakt, že když "přišlo" webp, tak spousta lidí se nezdrželo komentáře že "na co, máme png." :)

[Grunt]

Eh? Co? Proč?

[Mandarinka]

Mě se neptejte, co se to těm web2.0ářům honí palicí:)

[rAn]

Ako byvaleho vlastnika vga od nVidie a sucasneho vlastnika Ati ma stvalo viacej jednoznacne Amd/Ati. Chybu nezopakujem a do noveho PC ktore sa chystam zlozit kupim jednoznacne nV (najma kvoli lepsim ovladacom -> vykonu + stabilite).

[heh]

Tak nevím co si mám o tom myslet. Dnes se o parodii na stejné téma pokouší konkurenční PCTuning.

Autor, pan Jakub Carda zde tvrdí:

I když jsem v předchozí kapitole EFI řekl, že BIOS je mrtev, Gigabyte stejně jako například Intel své nové desky stále vybavuje pouze klasickým BIOSem jak jej již dobře známe. Přesný důvod proč Gigabyte ještě nepoužil EFI neznám, mluví se, že jej prostě jen nestihl vypracovat a otestovat, aby mohl být vydán. Každopádně samozřejmě v brzké době bude k dispozici a neměl by být problém jej nahrát na současné desky s klasickým BIOSem.

Stejně jako všichni ostatní dospěl autor zřejmě k názoru, že UEFI je grafické rozhraní pro myš, nahrazující klasický textový BIOS. Těžko říci jak si tuto snůšku nesmyslů jinak vykládat. Začněmě podstatným faktem, který zoufalé novinářské obci dodnes z jakéhosi důvodu uniká:

Intel používá EFI firmware na svých deskách od roku 2005 a chipsetu Intel 945

Máme rok 2011, a pan Carda vůbec netuší co to je EFI/UEFI, dokonce poučuje své čtenáře o tom, že Intel své desky vybavuje stále klasickým BIOSem. Nejspíše ho zmátlo textové rozhraní firmwaru, používané na všech produktech určených pro práci. Od roku 2008 využívají rozhraní EFI/UEFI například notebooky HP Ellitebook a HP Compaq. Opět, s textovým rozhraním. Volbu "EFI boot", kterou firmware těchto produktů obsahuje, dokonce pan Vágner z konkurenčního portalu Extrahardware vydává za jakýsi upravený BIOS.

Kam tohle všechno vede ukazuje skutečně názorný přehled diskuze čtenářů, zjevně vychovaných touto "odbornou" novinářskou obcí:

Prej pouze klasickej bios, tak ja to beru jako plus nez minus. To co ma nahradit bios a vypada jak vomalovanky nechci a sem rad ze gb se drzi klasickeho biosu.

Gigabyte má textové rozhraní s položkou "EFI Boot"

Jestli to není tím, že klasický BIOS některé věci nepodporuje, třeba bootování z 3TB disku nebo tak:-/

Oblíbený to evergreen.

Mám to chápat tak, že vyrobit UEFI, který by se ovládal a vypadal jako klasický BIOS, nelze?

To nejspíš jde, ale není to dost user-friendly:-/

omalovánky připomínající hrací automaty jsou holt ukázkou ergonomie...

Pochopitelně, že podporuje GB BIOS bootování z 3TB+ velkých disků, jen je zapotřebí (opět), nahrání nejnovějšího BIOSu, který přidá EFI volbu pro HDD inicializaci.

Slovo autora...

[David Ježek]

všiml sis že v týmu přispěvatelů do tohoto článku není nikdo z pct?

[heh]

vyšlo to na PCT?

[Tutor]

Prosím vysvětlit. PCTuning vydá nesmyslný článek, ale PCTuning za to nemůže? Vždyť tyhle portály chrlí totální blbosti dnes a denně! Viz konkurenční portál výše.

[David Ježek]

vysvětlení: toto je diskuse pod "VIP 2010" článkem. přijde mi mimo mísu zde řešit nějaký pct a nějakého jeho redaktora.

[Tutor]

Nabyl jsem dojmu, že podstaná část diskuze utekla směrem ke kvalitě IT novinářů obecně, která je velmi bídná.

[David Ježek]

pak mi přijde vhodnější diskutovat to v blogu a ne pod článkem, kde to nemá žádnou souvislost (polovina autorů článku nejsou novináři a zbytek padne na oltář toho, že článek prezentuje subjektivní postoje).

[Adams]

Dobrý. Čekám teda na vaši zasvěcenou interpretaci toho, cože to je teď na deskách Gigabyte, když to není BIOS s EFI nadstavbou pro disky.

[Bedňa]

To je vůůůl

[Adams]

Kdo? Já? Proč?

[Bedňa]

Prepač kámo, ale asi si to neprečítal celé. Prepáč za ten výraz, bolo to v rámci srandy :)

[Adams]

Četl. Několikrát. Ale stejně pořád nerozumím tomu, v čem by měla být pointa. Musíte mi to osvětlit.

[Bedňa]

Autor chcel poukázať na to že EFI je EFI bez rozdielu že ide o klasické kvázi "BIOSácky" vyzerajúce prostredie. EFI neznamená klikátko :) Toť vsjo. EFI nieje nejaká rozšírená voľby biosu, buď je EFI, alebo je to BIOS.

[Adams]

Takže jsem přece jen dobře pochopil, v čem má být pointa.

Tak tady se teda nerozeznává deska s EFI od desky s BIOSem podle toho, jestli má textové rozhraní nebo GUI, ale podle toho, jestli je někde v menu zahrabaná položka EFI boot? Proč se potom na uefi.org tvrdí, že EFI může běžet místo BIOSu nebo i nad BIOSem? A má to tedy znamenat i to, že nejde udělat BIOS, nad kterým poběží jen některé funkce UEFI, ale jen celé UEFI? A je možné implementovat jen některé funkce a někdo to udělá, znamená to, že už to není deska s BIOSem, ale deska s UEFI?

Nebo se to jako má znamenat, že pokud Intel EFI/UEFI na deskách a čipsetech používá už pět let, mají to automaticky i ostatní?

Proto nikdo od Gigabyte na dotazy, kdy bude mít Gigabyte desky s UEFI, nikdy nereagoval ve smylsu Gigabyte přeci už UEFI má, jen nemá GUI, ale všichni odpovídají jen Gigabyte někdy mít bude? Proto i PR přes desky přímo od českého zastoupení Gigabyte (tedy nikoliv z nějaké najaté agentury, která neví, která bije) tvrdí, že na UEFI zatím nechtějí přecházet a nadále budou používat BIOS s možností EFI boot? Proto se Asus i MSI chlubí UEFI deskama a jen Gigabyte o UEFI mlčí jak zařezaný a dál mluví všude jen o BIOSu?

Proto Gigabyte s velkou slávou teď oznámil, že k BIOSu u desek pro Sandy Bridge dodatečně přidal podporu EFI boot, i když jejich desky UEFI mají a tím pádem by to teda měly umět? Nebo to znamená, že jedním updatem biosu týden před premiérou Sandy Bridge přešel u desek s čipsety x67 z BIOSu na UEFI?

[Bedňa]

http://en.wikipedia.org/wiki/Extensible_Firmware_Interface

[Adams]

Ano, odkaz na EFI ve Wiki, odkud to jen všichni v článcích o EFI jak tupí přepisují nebo přímo kopírují. A co jako s tím? :|

Je to kýžený důkaz, že když je někde v menu položka EFI Boot, tak tam není BIOS ale EFI? A že jsou všichni včetně samotného výrobce krom osazenstva ABClinuxu mimo, když tvrdí, že nové desky Gigabyte nemají UEFI, ale pouze BIOS s podporou EFI Boot?

[Bedňa]

Väčšina nieje kritérium pravdy, ale ono je to vlastne jedno. Ide víkend, skočím na pivo pokecám s kámošmi, to sú dôležité veci na EFI se.. pes

Nazdravie Adams.

[pavlix]

A pak mi řekni, kdo je tady vůl.

[heh]

Ano pane Vágnere. Všichni jste mimo. Vcelku tradične.