Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
5. říj - 7. říj
David Howells napsal:
Přiložený patch přidává LSM [Linux Security Module] háčky [hooks] pro správu klíčů. Významné změny:
Pro každou keyctl() operaci není jeden specifický LSM háček. Místo toho umožňuje háček oprávnění ovládat jednotlivé operace založené na bitech požadavků oprávnění.
Kontrola přístupu ke správě klíčů prostřednictvím LSM se povoluje volbou CONFIG_SECURITY_KEYS.
Jamesi Morrisovi se patch natolik líbil, že se zeptal, proč vůbec začleňovat konfigurační volbu. David neprotestoval a řekl, že tu volbu přidal, protože ostatní věci ji také mají. Byl ochoten tuto část odstranit.
6. říj - 11. říj
Etienne Lorrain napsal:
Tohle navazuje na sadu patchů z [PATCH 1/4] rm -rf linux/arch/i386/boot and Gujin bootloader, která umožňuje mít jednodušší strukturu bootovacího souboru vmlinuz pojmenovaného např. /boot/linux-2.6.14.kgz.
Formát linux-*.kgz je "nativním" formátem pro bootloader Gujin, který najdete zde: http://gujin.org.
Hlavní změnou, kterou tato sada patchů přináší, je přepsání téměř veškerého linuxového ia16/ia32 assembleru do C souboru pojmenovaného "realmode.c" (a hlavičkového souboru "realmode.h"). Mapování té 4kB paměťové stránky, kterou si předávají reálný a chráněný režim, je úplně stejné, jen je popsáno v C struktuře - mnohem čistší.
Další velkou změnou je, že ten soubor vytvořený během kompilace a komprimovaný pomocí GZIP teď obsahuje komentář popisující některé důležité informace: pro který procesor bylo jádro zkompilováno (takže už žádný pád s neplatnou instrukcí při pokusu o rozběhnutí jádra kompilovaného pro Athlon na Pentiu - místo toho pěkná chybová hláška od bootloaderu), jaké video režimy jádro podporuje (textový VGA nebo VESA, který VESA)...
Pokud tuto sadu patchů aplikujete, pořád bude možné používat starý způsob bootování jádra pomocí LILO, Loadlin, Grub nebo SYSLINUX. Tento patch také nijak nepozmění žádné assemblerovské instrukce vykonávané při tomto způsobu bootu, když použijete "make bzImage" a podobné.
Abyste získali nový formát, musíte aplikovat alespoň první dva patche a zadat "make /boot/linux-gujin.kgz ROOT=auto" nebo aplikovat třetí patch, který zajistí automatickou detekci kořenového oddílu (podle oddílu/adresáře načteného souboru linux*.kgz), a zadat "make /boot/linux-gujin.kgz" (viz také "make help").
U mě to funguje výborně, po desítkách použití nenacházím nic, co by bylo potřeba změnit nebo vylepšit.
Mohl byste mi někdo poradit, kam s tím dále? Buď směřovat na linux-2.6.14/15 nebo do -mm stromu, případně navrhnout možná zlepšení či upozornit na chyby?
První přiložený patch je pouze pro dva spustitelné programy, z nichž jeden se stará o komentáře GZIP a druhý zobrazuje řádek textu s parametry používanými pro kompilaci jádra.
Pavel Machek v tom neviděl žádnou výhodu a podotkl, že muset spravovat jak C, tak assembler nevypadá jako zlepšení. Etienne odpověděl, že o verzi v assembleru se nedá říci, že by byla spravovaná. Kromě toho se pokouší a navržení nového způsobu bootování, který je přehlednější a pružnější.
Pavel se tedy zeptal, jestli bude Etiennova verze v C fungovat s LILO a Grub. Na to však Ettienne musel odpovědět, že ne. Není možné být kompatibilní s těmito bootloadery. Ale upozornil, že Gujin je také vydán pod GPL. Pavel reagoval:
V tom případě nechápu smysl. Máme špatný kód v assembleru. Přidání dobrého kódu v C, který je nekompatibilní s LILO/Grub, nijak nepomůže vyřešit problém.
6. říj - 7. říj
Stephen Hemminger napsal:
Byla založena wiki pro činnosti a dokumentaci související s linuxovým síťováním.
Jde o experiment, kterým se snažím zjistit, jestli by bylo užitečnější mít online editovatelný zdroj dokumentace spíše než roztroušené kousky.
Také by to mělo dobře spolupracovat s Wikipedií, protože můžeme linkovat obecné popisy věcí jako jsou protokoly (TCP, mosty, vazby, VLAN, ...) a implementaci v Linuxu.
Vložil jsem tam své a Acme s Ianem se pustili do přidávání DCCP a doplňování TODO seznamu.
Greg KH navrhl: Proč nepracovat s existující wiki na kernelnewbies: http://wiki.kernelnewbies.org místo vytváření nových stránek? Stephen odpověděl: Hlavně proto, že jsem to začal pro své vlastní linuxové síťové projekty a pak teprve přišlo zobecnění. Když se podíváš na kernelnewbies, zjistíš, že předtím už existovala MM wiki.
9. říj - 10. říj
Stefan Lucke napsal:
Verzi ovladače pro touchkit PS/2 jsem založil na ovladači pro touchkit USB a dotykovou obrazovku livebook PS/2. Patche jsou oproti jádru 2.6.13.2.
V tomto 7" zařízení je použit řadič Egalax touchsreen (PS/2 nebo USB verze): http://www.cartft.com/catalog/il/449
V současné době používám PS/2 verzi v prostředí DirectFB.
http://www.directfb.org/
http://mail.directfb.org/pipermail/directfb-dev/2005-September/000705.html
http://mail.directfb.org/pipermail/directfb-dev/2005-September/000706.html
Mohli byste se na to prosím podívat a říct mi, co by ještě bylo potřeba, aby mohlo dojít k začlenění do jádra?
Andreyi Paninovi se práce líbila, ale měl několik technických připomínek. Diskuze už nepokračovala.
V originálu Kernel Traffic 332 vyšla navíc ještě tato témata:
Tento článek vychází ze seriálu Kernel Traffic (http://www.kerneltraffic.org) a je zveřejněn pod licencí GPL verze 2.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
V originálu Kernel Traffic 332 vyšla navíc ještě tato témata: Review Cycle Leading To 2.6.13.4 Linux 2.6.13.4 Released Linux 2.6.14-rc4 ReleasedProč se tam řeší neaktuální kernely? Myslel jsem, že vždycky řeší jen ty nejnovější z daný řady. Třeba 2.6.15-rc1.
5. říj - 7. říj